Proč by komunisté měli číst Nietzscheho

Byl Nietzsche pouhý salonní protofašista, nebo máme v jeho díle co do činění s originálním myšlením, které stojí za to zkoumat se vší vážností? Martin Vrba polemizuje s výkladem Jiřího Dolejše, jenž se zabýval Nietzschovým Zarathuštrou.

„Ani naše pokolení není vrcholem nekonečné pyramidy vývoje. Ani my nejsme dokonalí. Ani my nejsme zralí, nikoli přezrálí, jak se tak rádi mylně ve své přezíravosti domníváte. Tedy vpřed! Neměli bychom za poznáním, vůlí a mocí stoupat výš? Nemělo by se snad nám, silným jedincům, podařit pozvednout ke světlu z prostředí, do něhož nás dotlačila závist mas!?

Slyšte mě, vy – vy všichni: Jste na bojišti! Vpravo i vlevo klesají vaši spolubojovníci; klesají slabostí, nemocí, neřestí, šílenstvím! ...nebo jak se všechna ta děla, dštící strašný osud, jmenují. Nechte je padnout! Nechte je zahynout v samotě a bídě. Buďte tvrdí, buďte strašliví, buďte nemilosrdní! Musíte jít vpřed, vpřed!

Friedrich-nietzsche-1906_1_Jeho obavy z nivelizačního potenciálu někdejších emancipačních a dělnických hnutí se nakonec až v příliš mnoha ohledech ukázaly jako prorocké. Repro DR

Co na mě tak vyděšeně zíráte? Copak jste slaboši – i vy? Copak se i vy bojíte zůstat pozadu?! Jen si zůstaňte! Pojděte jako psi! Jen silný jedinec má právo na život. Silný jedinec kráčí – vpřed... a řady řídnou; - ale několik málo velikánů, mocných, božských, doputuje se zářícíma očima do nové, zaslíbené země. Možná až po mnoha tisících let. - A svými silnými, svalnatými, panovačnými pažemi vybudují novou říši na mrtvolách nemocných, slabých a mrzáků...“

Nietzscheho básnická vzpoura
Může se zdát, že citované odstavce by klidně mohly pocházet odkudsi z Nietzscheho Zarathustry, Atlasovy vzpoury Ayn Randové nebo rovnou z maniakální knihy Mein Kampf. Ve skutečnosti jsou ale úryvkem z krátké povídky Apoštol, kterou v roce 1896 sepsal ve svých jedenadvaceti letech básník Rainer Maria Rilke. Zjednodušující interpretace Nietzscheho filosofie jakožto barbarství jednoho sociopata, jak ji ve svém článku nastiňuje Jiří Dolejš, se tím poněkud komplikuje.

Ačkoliv to snad vypadá, že se Dolejš vrhnul po hlavě do bezpečných vod kritiky jednoho narcistního šílence, který za sebou nakonec nechal jenom spoušť, budu se snažit ukázat, že Nietzsche nebyl jenom nějaký fantasmagorický žvanil, ale – vzdělán v klasické filologii – mistr slova, vedeného vzepětím inspirace a vitálních instinktů. Díky tomu nebyl pouhým brilantním stylistou, znalým svého řemesla, ale promlouval jazykem, který si dodnes udržuje neobyčejnou sílu a přesvědčivost, jakkoliv pro mnohé děsivou.

Dějinně vzato nebyl Nietzsche jen krátkou historickou epizodou, na kterou bychom mohli zase rychle zapomenout. I díky Rilkovi můžeme lépe vidět, že byl naopak vyjádřením dobového vzepjatého individualismu části tehdejší inteligence, opírající se o konstatování „smrti Boha“, darwinistické pojetí života a odmítnutí tehdejšího pozitivismu, stejně jako „vědeckého socialismu“ a demokracie. Nelze se tedy divit, když Dolejš soudí, že „Nietzschova patetická negace poměrů měla metafyzický charakter a nahrazovala racionální soudy mlhavou poetickou symbolikou.“ Je v tom cítit platónské gesto, které by ve jménu rozumu všechny básníky z aténské polis nejraději vyhnalo, protože představují reakční pohyb od jasnosti logu zpět k temnotě mýtu, ve které na nás čekají leda strašidla.

Rozum není náš bezpečný přístav
V Dolejšově tezi „Fascinace Nietzschovým Zarathustrou souvisela a souvisí se soumrakem rozumu“ se tedy zračí bytostně osvícenecká představa, že je to právě rozum, co nás má vést ze tmy ke světlu, zatímco iracionální složky lidské psýché nás mohou dovést leda ze světla rozumu do tmářství atavistických démonů, kteří by už měli být navěky drženi pod zámkem. Není ale snad součástí naší zkušenosti s komunismy 20. století mimo jiné i to, že vůle po racionálně organizované a rozumem prodchnuté společnosti nemusí vést k emancipaci člověka, ale naopak k jeho ještě brutálnějšímu svázání? Představuje rozum skutečně onu instanci, které bychom měli bezezbytku svěřit otěže našich dějin?

Levice přece nepotřebuje ve svých řadách pouze scholastiky, donekonečna analyzující „sociální dynamiku“, ale právě takové mistry, kteří vnímají instinktivní a intuitivní moc slova, a nikoli pouze racionální legitimitu strohého argumentu. Je asi profesní deformací mnohých levicových intelektuálů, že tohle nechápou a snadno si pletou politiku s akademickou debatou. Politika ale není žádnou racionální hrou, ani uměním, nebo snad čistou vůlí k moci. Představuje zcela svébytné pole lidské aktivity, jež nelze převádět na žádné jiné, ať už racionální, nebo iracionální.

Nietzscheho obavy z nivelizačního potenciálu někdejších emancipačních a dělnických hnutí se nakonec až v příliš mnoha ohledech ukázaly jako prorocké, když byl glajchšaltující étos starého socialismu v mnoha případech bezezbytku naplněn, až přišlo konečné selhání. Ze snového příslibu ráje na zemi se stala noční můra pod taktovkou vědeckého ateismu, jehož následná diskreditace dnes probouzí ze záhrobí náboženský konzervatismus a etnický fundamentalismus.

Eticko-politické vakuum, které po sobě zanechal selhavší komunistický projekt, se tak v situaci krize důvěry v parlamentární kapitalismus daří naplňovat vším možným, jen ne emancipačním obsahem. V takovém kontextu není Nietzsche „prorokem naší doby“, znovu vzývajícím sílu a bezohlednost, ale především pronikavým analytikem lidského resentimentu a jeho důsledků pro všechny účastníky celospolečenského boje o uznání a sociální status.

Hrdost místo soucitu
Nietzscheho filosofii má smysl zkoumat se vší vážností, a ne ho až příliš snadno odsuzovat jako pouhého salonního protofašistu. Jeho teorie resentimentu (například ve vynikající interpretaci francouzského filosofa Gillese Deleuze) může představovat jeden z vynikajících impulzů pro levicovou teorii i praxi. Ta se až příliš často a vesměs zbytečně obrací čelem k establishmentu s poselstvím soucitu a milosrdenství vůči všem, kdož neměli tolik štěstí jako ony privilegované elity.

Chovám podezření, že toto blahosklonné fabiánství nové levice v posledku slouží leda k jejímu farizejskému morálnímu exhibicionismu, kterým dává okázale najevo svou morální nadřazenost vůči zbytku své střední sociální vrstvy, ze které zpravidla pochází.

Do takové situace může Nietzsche zasáhnout svým evangeliem hrdosti, v němž hlásá, že lidé nejsou zvědaví na žádný soucit shora, ale naopak volají po hrdosti, pocitu síly, a nárokují si své místo ve světě. Znamená to, že levicí, která se na ně dívá jako na bezmocné oběti okolností, se cítí být ponižováni, zatímco nacionalisté jim jsou schopni vlévat krev do žil s pomocí mýtu o síle sjednoceného kmene vedeného výtečným vůdcem z jejich řad.

Levicová láska ke „slabým“ a „utlačovaným“ stejně páchne naším vlastním sobectvím, vůlí po prestiži, uznání a bytostně egoistickým pocitem vlastní morální nadřazenosti, se kterým si nakonec bohatě vystačíme. Pokud jako levice myslíme emancipaci neprivilegovaných vážně, bude potřeba obrátit se čelem k nim a k establishmentu zády, a nikoli naopak.

Kdo Nietzschemu jámu kopá...
Z Dolejšova textu je také docela zřejmé, že jeho interpretace Nietzscheho postojů si vystačí jenom s četbou jeho dnes vysoce populárního díla Tak pravil Zarathustra. Ačkoliv jde bezesporu o jeden z jeho klíčových textů, nelze jej vnímat jinak než jako význačný fragment pestré mozaiky, vyobrazující výjevy také z Genealogie morálky, Ecce Homo, Radostné vědy, Nečasových úvah nebo nedokončeného díla Wille zur Macht (Vůle k moci). Bez nich je obraz značně neúplný, to ale jenom na okraj.

Že se Nietzsche stal „mluvčím mnohých zakomplexovaných“, jak tvrdí Dolejš, je do jisté míry pravda – tehdy i dnes. Své následovníky si ale myslitelé většinou nevybírají: platí to jak o Nietzschovi, tak třeba o Marxovi. Zakomplexovaných individuí byl vždycky ve všech táborech dostatek. Je ovšem ironické, že Dolejš tu svou přezíravostí vůči zamindrákovanému resentimentu zaujal právě Nietzschovu pozici: ten resentimentem upřímně pohrdal, stejně jako rasismem nebo nacionalismem, které považoval jen za různé formy téhož resentimentu.

Málo se ostatně ví, že ze stejných důvodů pohrdal i dobovým antisemitismem (z jeho korespondence dokonce vyplývá, že pro židovský národ choval obzvláště vysokou míru uznání), kterému se zpočátku nevyhnul ani už zmíněný Marx (používat termín „buržoazie“ namísto „židovstva“ jej naučili patrně až francouzští socialisté).

Samozřejmě ale platí, že zatímco levice pohrdá nacionalismem, rasismem nebo antisemitismem z rovnostářských důvodů, Nietzscheho vedly k zaujetí takového stanoviska důvody bytostně elitářské. Rovnost programově odmítal ve prospěch hierarchie výtečnosti, tedy jakéhosi sociálního darwinismu, který měl vést až k nadčlověku. Právě odtud často vede intuitivní linka až k německým nacistům a nelze nakonec popřít, že jisté aspekty Nietzschova myšlení jsou s ultrapravicovými ideologiemi přinejmenším kompatibilní. Nelze tak ale činit selektivně vůči těm momentům, které jsou naopak se současnou i minulou ultrapravicí v ostrém rozporu.

Nietzsche nebyl kolektivista v žádném smyslu toho slova, ale vypjatý individualista a „duševní aristokrat“, který neváhal urputně domýšlet své představy do důsledků, a to až za hranice příčetnosti. Hodnotou jeho individualismu bezesporu není elitářství, jako spíše to, že jej tento individualismus dokázal uchránit před mnohými dobovými démony. Jakkoliv vytvořil jiné. Kdyby Nietzsche žil v naší době, vysmíval by se levičákům stejně jako xenofobní a rasistické „lůze“. Není tedy „jedním z nás“, ale není ani „jedním z nich“. Nepatří nikomu, a tedy patří všem, což znamená, že z něj může čerpat i emancipační politika, které toho má hodně co říct.

A co si myslíte vy? Diskuse (75 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 20.Března 2018, 18:41:37

Komunisté by měli číst raději Bibli.
A mladá levice už neví co by.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

číst a přemýšlet Úterý, 20.Března 2018, 19:30:47

kldině i Korán, já jsem si četl i v Bhágavagítě - mně svatá čtení nevadí i když k nim mám pochopitelně profání vztah.
Lidi by měli vůbec víc číst - a hlavně přemýšlet. ten Zarathuštra pro mne prostě není plamenným individualismem
pro mne byl vskutku zejm. delirickou metafyzikou pro frustráty kterou nemám za rozumné vyplňovat eticko politické vakuum
nikoliv nové poledne ale temno zakrývané řečmi o vitálních instinktech čisté sobecké a barbarké síly nadlidí
to radši tu empatii k utlačovaným obyčejným podlidem

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 20.Března 2018, 20:07:53

Já jsem to téma chtěl původně sám problematizovat, ale pak mi to nějak nestálo za to.

Ale když už tak M. Vrba - a to velmi kompetentně - učinil, rád se připojuji.

Je totiž skutečně velmi mnoho, co je na Nietzschem naprosto hodnotné a aktuální, a to právě dnes.

Jemu se jednalo především o to, vyrazit ven z obecné přízemnosti a maloměšťácké průměrnosti novodobé občanské společnosti. On chtěl obnovit nějaký nový vitální, ohnivý impuls; něco za co by zase stálo bojovat, a třeba i umírat.

A ta Vrbova poznámka o fabiánství současné levice, která namísto smělých dějinných konceptů se namnoze utápí v pouze sociální dobročinnosti ve prospěch méně majetných - tak tato poznámka sedí velice přesně.

A za nemalé zamyšlení stojí i jeho myšlenka, že touto sociální dobročinností se její příjemci vlastně ještě dodatečně ponižují - neboť jsou tak z nich činěny pouze pasivní objekty těch sociálních opatření.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kapitalistická demokracie Úterý, 20.Března 2018, 20:09:18

A ostatně, ten Vrbův pojem "kapitalistická demokracie" je vynikající! Tato dvouslovná zkratka dokonale vystihuje, jaká je skutečná podstata věci. Tedy tohoto způsobu demokracie.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 21.Března 2018, 05:24:53

Pane Dolejši, to je dobře, že čtete takové věci. I když, jak říkáte, k nim máte profánní vztah. Kdyby vás to nezajímalo, nečetl byste. Já vím, že vy musíte všechno pochopit rozumem, jinak neuvěříte. A jednou to možná pochopíte.
Levice si z Nietzscheho už dávno sem tam něco bere. Včera jsem se dočetla na Wikipedii citát – ne od něj, ale o něm: „Kdo interpretuje Nietzscheho z vytržených citátů, podvádí. (…) V dolech tohoto myslitele se dají najít všechny možné kovy. Nietzsche řekl všechno, a také opak všeho.“ A to je možná pravda.
Jenomže já vidím problém v tom, že z Nietzscheho si lidé budou chtít brát právě to nejhorší. A tak bych ho moc nepropagovala. Podle mého soudu je totiž nadčlověk něco jako Antikrist.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pane Poláčku, Středa, 21.Března 2018, 05:26:13

na kapitalistické demokracii není nic objevného. Demokracie je přece vždycky omezena rámcem výrobních vztahů. Ta řecká byla zase otrokářská.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Středa, 21.Března 2018, 07:04:59

Nietzsche nebyl systematik a byl čten velmi různě.

Není jen Nietzsche romantický prorok, ale také Nietzsche předchůdce Wittgensteina, který klasickou filosofii usvědčil z chybného výkladu jazyka, Nietzsche analytik - předchůdce Foucaulta a Derridy.

Například Nietzscheho relativizace Descartesova Cogito ergo sum , které je podle něj vázáno na to, že mluvíme jazykem se strukturou subjekt predikát. Byl možná první, kdo tímto způsobem uvažoval.

Velký obdivovatel Nietzscheho Thomas Mann považoval Zarathustru za umělecký nezdar, Šalda mluvil o velepísni. V každém případě jen ze Zarathustry nelze pochopit, proč byl jeho vliv tak zásadní v druhé polovině dvacátého století

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 21.Března 2018, 10:18:59

"V Dolejšově tezi „Fascinace Nietzschovým Zarathustrou souvisela a souvisí se soumrakem rozumu“ se tedy zračí bytostně osvícenecká představa, že je to právě rozum, co nás má vést ze tmy ke světlu, zatímco iracionální složky lidské psýché nás mohou dovést leda ze světla rozumu do tmářství atavistických démonů, kteří by už měli být navěky drženi pod zámkem. Není ale snad součástí naší zkušenosti s komunismy 20. století mimo jiné i to, že vůle po racionálně organizované a rozumem prodchnuté společnosti nemusí vést k emancipaci člověka, ale naopak k jeho ještě brutálnějšímu svázání? Představuje rozum skutečně onu instanci, které bychom měli bezezbytku svěřit otěže našich dějin?",

říká autor článku Martin Vrba.

Skutečně chce tvrdit, že racionálně organizovaná a rozumem prodchnutá společnost vede ve svém důsledku nikoliv k emancipaci člověka, ale k jeho ještě většímu zotročení?
A že to dokázal a ukázal komunismus?

Skutečně je to rozum, kdo to všechno kazí?
(A je třeba ho zavrhnout a oddat se kazatelům meče a ohně?)

Není to spíš odcizení, jeden z nejpodvratnějších a nejmocnějších živlů kapitalismu, které stojí za mnohým zlým?
Odcizení dokáže být brutální.
Třeba v Asii je z opravdu blbých, nerozumných důvodů obrovská poptávka po žraločích ploutvích. Kulturní antropolog by ty důvody dokázal předvést a vysvětlit jejich zakořeněnost. Nicméně je opravdu tragické, že lidé nedokáží rozumně přehodnotit některé své postoje................... ale k věci: Po všech světových oceánech se potulují lodě specializované na lov žraloků. Probíhá to tak, že chyceným žralokům jsou zaživa odžezané ploutve a jejich živé těla bez ploutví jsou hozená zpět do vody, aby přilákala další žraloky...
Ptáte se - jsou tohle vůbec ještě lidské bytosti, které tohle dělají jiným živým tvorům této planety???

Tak mocné dokáže být odcizení člověka.

Strana se holt odcizila své základně. Z "předvoje" zbyla byrokraticko-nomenklaturní žába na prameni.
-------------------------------------

A mimochodem ta představa o rozumu jako vůdčí síle společnosti, není jen osvícenecká. Je mnohem starší a mnohem hlubší.
Je to totiž Sokratova představa o fungování demokratické společnosti.
Sám Sokrates nic nenapsal, mnohem více oceňoval slovo živé, mluvené, nad slovem psaným.
Nicméně z toho, co víme z děl jeho kolegů, Sokrates viděl politiku jako morální souboj. Dobro a zlo a jejich svár, to je základní prvek politiky. Bez něj by se stala buď vyprázdněnou, technokraticky nesnesitelnou, nebo by se jí zmocnila oligarchie nebo tyranie.

((( Uvědomme si, že Athény doby Periklovy (obdivuhodný politik, i když nedopadl dobře), kdy Sokrates žil, byly vysoce demokratické pro své ctěné svobodné občany a občanky. Mnoho významných státních funkcí se tehdy např. losovalo a jejich řádné a spravedlivé vykonávání bylo pro vylosovaného otázkou cti. )))

Zároveň ale Sokrates důrazně říká, že rozpoznat společenské dobro a zlo jde rozumem. JDE ROZUMEM. Neboli vláda jde realizovat rozumně, dobrou společnost lze postavit na rozumu.

Jako metodu, jak se přiblížit pravdě, jak rozpoznat, co je rozumné a dobré, používal známou metodu otázek a odpovědí. Člověk se nepotřebuje ptát Bohů, co má dělat. Při svobodné výměně názorů, při poctivém kladení otázek, dokáže nakonec sám rozumně nahlédnout, co je správné a co je třeba.
----------------------------------

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 21.Března 2018, 14:10:35

Také si myslím, pane Morbicere, že nejlepší je společnost, která je rozumná a lidé v ní se navzájem chápou. Jeden můj známý řekl, že nechápe, proč se všichni lidé nemohou nějak rozumně domluvit, proč musí mezi sebou neustále soupeřit, kdo s koho, ba dokonce válčit.
Máte pravdu, že ten Vrbův výrok zní jako: "Cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly. A proto se na dobré úmysly raději vykašleme. Aspoň bude nějaká změna".

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

jít na věci hlavou a zkušeností Středa, 21.Března 2018, 15:10:44

já se nestydím za to, že jsem bytostně v kursu osvícenectví, racionální moderny a doufám že po vyčerpání impulsu z časů osvícenců a postmoderním intermezzu přijde neomoderna, nová říše rozumu.
Ta očekávaná nová říše rozumu ale nejen u mne není říší nadčlověka a ten Zarathuštra proto není deformován vytržením cítátů ale logikou celku. A tam lovit levice může jen omezeně - především pro opovrhování těmi "parvenue" dole.
Hodnotit jeho poetiku raději nechci - není to jazyk věfy ale umění a tam vládne subjekt, jestli materialistům přijde jeho dikce poněkud halucinační a jurodivá ponechme to vkusu každého.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Rozum a racionalita Středa, 21.Března 2018, 18:49:52

Ale pane Morbicere - to uřezávání ploutví žralokům za živa v masovém, průmyslovém měřítku - není to snad projevem dokonalé racionality?!... Žraločí ploutve se přece dají velice výhodně zpeněžit, ten majitel "rybářské" lodi přece potřebuje peníze - tak se k nim snaží dostat tím nejjednodušším, nejefektivnějším, a tedy nejracionálnějším způsobem!

Tohle a právě tohle je ten způsob "rozumu", který vládne naší moderní, kapitalistické éře. Všechno je podřízeno pouze logice zisku, cokoli co se nedá zpeněžit nemá význam.

Vy jste, pane Morbicere, dohromady spletl dvě zcela různé věci: tento novodobý průmyslový racionalismus na straně jedné, a skutečný (sokratovský) rozum na straně druhé.

Jestliže Vrba kritizuje, zpochybňuje a zavrhuje rozum, pak zcela evidentně právě jenom v této jeho deformované, ryze utilitaritické podobě.

On k tomu přičítá i logiku komunismu: a ne tak docela neprávem, i komunismus vznikl svým způsobem na základě holé kalkulace, něco v tom smyslu: "Uděláme revoluci, postátníme výrobní prostředky, a budeme tady mít ten náš komunistický ráj!"

Takto podáno je to samozřejmě naprosto nesmyslná představa, která nikdy nemohla skončit jinak nežli naprostým ztroskotáním. (Jistě, Marx sám to celé myslel poněkud komplexněji; ale tady je řeč o reálném komunistickém hnutí.)

Takže: ta Vrbova kritika na tom novodobém, techokraticko-utilitaristickém "rozumu" je naprosto legitimní, to se nedá nic dělat.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 21.Března 2018, 18:52:37

Jestli na té "kapitalistické demokracii" není nic objevného? - Já bych Vám, paní Hájková, i na DR mohl jmenovat celou řadu takových, kteří se k tomuto poznání ještě zdaleka nedopracovali.

Ale mně se především zalíbil ten pojem sám; že ta současná demokracie má ve skutečnosti kapitalistický základ, to tady sám opakuji znovu a znovu; ale to sousloví "kapitalistická demokracie" jsem - musím přiznat - doposud nikdy neslyšel.

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 22.Března 2018, 05:42:48

Tak proč nehážeme mrzáky do Macochy, pane Poláčku?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Poláčkovi Čtvrtek, 22.Března 2018, 05:56:54

Marxistický termín je, pokud vím, buržoazní demokracie, čímž se myslí demokracie kapitalistů. Později se začalo říkat liberální demokracie, protože slovo "buržoa" zní hanlivě. Ačkoliv je to vlastně měšťan, v přeneseném smyslu pak občan. I když měšťan bylo výstižnější, neboť označovalo ekonomicky nezávislého člověka.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Paní Hájkové - co na to strýček Google? Čtvrtek, 22.Března 2018, 06:59:25

https://www.google.cz/search?source=hp&ei=VPCyWq3wIIrQkwWeoaGQCA&q=%22kapitalistick%C3%A1+demokracie%22&oq=%22kapitalistick%C3%A1+demokracie%22&gs_l=psy-ab.12...6414.59102.0.61327.38.33.4.0.0.0.237.2244.32j0j1.33.0....0...1c.1.64.psy-ab..1.14.1138.0..0j46j35i39k1j0i46k1j0i203k1j0i10k1j0i5i10i30k1j33i160k1.0.guz6WWq2l18

Zkusil jsem "kapitalistická demokracie" vygooglit. Výsledků je přes 400.

V prvním výsledku se píše:

"Kapitalistická demokracie funguje v poslední době už jen jako maska, která zakrývá pravou podstatu systému. Karneval končí, masky se odkládají. Začíná se mluvit zcela bez obalu."

Zkuste si tipnout, kdo to napsal.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 22.Března 2018, 07:09:58

Já před sedmi lety, pane Kubičko. Ještě že to jde vygůglit. Dávno jsem na to zapomněla.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 22.Března 2018, 07:34:41

To spojení "Já před sedmi lety" mi trochu připomnělo film Zítra vstanu a opařím se čajem. Tam se tuším říká: "To jsem já ze včerejšího dne".

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 22.Března 2018, 17:31:50

Musím přiznat, pane Morbicere, že Vaši poslední poznámku naprosto nechápu. Tedy její smysl.

Jestli tím myslíte tu novodobou racionalitu: ale jistě, vždyť kapitalismus nedělá - jen trochu obrazně řečeno - dennodenně nic jiného, nežli že hází ty "mrzáky do Macochy". Kapitalismus jako takový vyždímá pracovní sílu člověka jak jen možno - a pak už hledí jenom na to jak se toho přebytečného pracovníka z kterého už nemá žádný užitek pokud možno lacino zbavit. Kdyby mohl, opravdu by je házel do Macochy.

To že to nemůže dělat (alespoň ne tak úplně okatě, přinejmenším v našem vlastním prvním světě) - tak to není jeho zásluhou, to není zásluhou jeho vlastní logiky, nýbrž je to zásluhou za prvé obecných civilizačních procesů, a za druhé zásluhou levicového a sociálního hnutí, které mu právě už nedovolí dělat si všechno co by jen chtěl.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 22.Března 2018, 21:42:30

Kdysi jste napsal, pane Poláčku, že zásluhu na tom, že se postižení a slabí novorozenci přestali odhazovat, mělo především křesťanství.
Křesťanství, které Nietzsche nesnášel.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 23.Března 2018, 06:43:54

Asi před rokem jsem četla vyjádření jednoho křesťana, že koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století se pohanské duchovní mocnosti Germánů vynořily jako šelma z propasti, kam byly kdysi dávno uvrženy christanizací.
Můžeme si myslet, že démoni neexistují, ale třeba byl Nietzsche zrovna nějakým takovým démonem posedlý.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 23.Března 2018, 10:04:21

No ano, paní Hájková, Nietzsche zavrhoval křesťanství právě proto, že podle jeho názoru svou morálkou pomáhá - na rozdíl od samotné přírody - uměle udržovat při životě i co, co je slabé, neduživé, a tím tedy ve skutečnosti podvazuje život sám, jeho vlastní vitalitu.

Nietzsche samozřejmě jde do extrému; ale to by nemělo vést k tomu abychom proto přehlíželi, že měl ve své kritice poměru stále ještě nemalou část pravdy.

Připomínám ještě jednou, že se mu v prvé řadě jednalo o to, vyrazit, osvobodit se z průměrnosti a nicotnosti (buržoazní) občanské společnosti své doby, kterou považoval za maloměšťáckou, zbavenou jakýchkoli vyšších cílů a duchovních horizontů.

Což je ovšem úsudek - a odsudek - který prakticky v nezměněné míře stejně tak platí i pro svět dnešní.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Nietzsche a démoni Pátek, 23.Března 2018, 10:25:34

Ale jistě, že Nietzsche byl posedlý "démony". V čistě psychiatrickém smyslu, jak známo.

Ale: každá velká osobnost dějin měla svou určitou "posedlost" - něco co je vytlačovalo, vytěsňovalo z normálu. Někdo více, někdo méně. Dokonce i natolik mírumilovný aktér jako Buddha musel dlouhý čas bojovat se svými vlastními démony.

Snad by se dokonce dalo říci toto: tento boj s vlastními démony někoho přivede k hlásání všeobjímající mírnosti a humanity, zatímco někoho ti démoni donutí k extrémním, radikálním postojům.

A já bych si stejně docela troufal tvrdit, že ve skutečnosti je ve hře vždycky obojí. A že je tomu tak, že nakonec jedna z obou stran nabude vrchu - ale jenom relativního. Ta druhá stránka zůstane vždy nějak přítomna v pozadí.

A tak - vůbec bych nevylučoval, a dokonce bych si na to docela tipoval - i u toho "démonického" Nietzscheho nakonec dost možná za vším stála hluboká, až zoufalá touha po harmonii a (křesťanské) solidaritě všech lidí navzájem!

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 23.Března 2018, 10:25:42

Ale vždyť on také žádnou ideu neměl. Tedy kromě ideje síly.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 23.Března 2018, 11:26:5

Vztah Nietszcheho ke křesťanství byl složitý. Když upadl do duševní choroby, psal "Wahnzetteln", kde se podepisoval "der Gekreuzigte" (ukřižovaný) . Byl z pastorské rodiny a soukromě napsal, že se křesťanství tolik zabývá, protože jinou formu vyššího duchovní života nezná.

Jeho umělecká autostylizace je v rozporu s jeho soukromou personou a ani nelze vše, co napsal, brát úplně vážně, často to má ráz experimentu či mystifikace.

Když podlehl jakémusi paralytickému šoku tak na ulici objímal týraného koně a plakal. V sukromém života by prý vemi zdvořilý, mírný a plachý.

Opakuji ale, kdo zná jen Zarathustru tak zná jen jednu stránku Nietschzeho.

Dalo by se říci, že tu, kde vyjadřuje nějakou positivní ideu. Ale poloha radikálního kritika je daleko zajímavější, tam jsou věci, které před ním nikoho nenapadly.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 23.Března 2018, 11:33:58

Ta poloha je to, na co navazují zmínění Wittgenstein, Foucault a Derrida. Nezdá se mi, že by ji teba pan Dolejš znal. Podezřívám ho z toho, že čerpá jen ze Zarathustry a sekundárních zdrojů.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 23.Března 2018, 11:48:52

No, je možná fakt, že křesťanství v té době nebylo křesťanstvím jak má být. Takže kdo se na ně zlobil, mohl se zlobit i oprávněně. John MacMurray taky svého času napsal, že někteří křesťané mají náboženství, ale nemají víru v Boha. Zatímco někteří komunisté jsou sice proti náboženství, ale víru v Boha mají, i když o tom nevědí. Psal to samozřejmě někdy kolem roku 1930, takže se mu komunismus mohl jevit ještě idealisticky.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 23.Března 2018, 11:54:50

Nietzscheho kult, na který se napojovali němečtí nacionalisté a později nacisté je do značné míry výtvor jeho sestry, která spravovala jeho archiv, vybírala za něho účelově a asi i leccos zfalšovala. V dobách před druhou světovou válkou to nebylo moc známo a Elisabeth Förster-Nietzsche byla brána jako autentický representant svého bratra.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 23.Března 2018, 12:00:34

A pane Poláčku (to se teď netýká Nietzscheho), ale démoni nejsou "něčí vlastní démoni". Když dostanete chřipku, tak to taky nejsou vaše vlastní viry.
Ovšem, někteří lidé jsou vůči epidemii více imunní a někteří méně.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 23.Března 2018, 19:29:37

Mimochodem, až tady na zemi nastane tvrdý boj například o pitnou vodu, tak nevím, nevím, jestli to vyhrají básníci.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Jiří Kubička Sobota, 24.Března 2018, 07:30:11

nejde o onu postmoderní relativizaci Nietzcheova odkazu znát ale spíš jde o to že s ní dost zásadně nesouhlasím
Ano, je to především o zarathuštrovy, ale fakt nemyslím že by toto dílo bylo apendixem na nietzscheově filosofii
Spíš extraktem - relativizovat lze vše, ale z toho zarathuštry ten vitální ubermensch a pohrdání těmi dole prostě čiší
v téhle logice byli i nacisté "radikální" kritici - není kritika jako kritika a v rituálech frustrátů těžko hledat onen "radix" věci
kult z něj udělali různí šovinisté ne náhodou a říci že je to zfalšování zcela jiného odkazu je přáním otec myšlenky

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 24.Března 2018, 07:34:24

Tak určitě pane Poláčku, "obecné civilizační procesy", ty se argumentačně hodí vždycky.

Jestliže "levicová a sociální hnutí" dokáží kapitalismus natolik spoutat, že si nedovolí dělat, co by ve skutečnosti dělat chtěl (házet mrzáky do Macochy), je otázka, proč bořit celý kapitalismus, když máme nástroje na jeho regulaci.

Ostatně nejste to zrovna vy kdo hlásá, že nový řád bude z části tvořený i tím kapitalismem? Jen bude dialekticky přetvořený...

A teď se najednou hrnete do celkové očisty a chcete umírat za nový, nekapitalistický světový řád, o kterém ale nemáte potuchy, jak by vlastně měl vypadat....

Zahoďme měšťáckou morálku a pozvedněme meč k poslední bitvě........................ uráááááááááááááá

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 24.Března 2018, 08:02:54

https://blisty.cz/art/90343-na-levacku-nacrt-minimalniho-programu-demokraticke-levice-v-dobe-neliberalni.html

"Revoluční alternativy jsou v dané mocenské konstelaci vesměs fakticky ultrapravicovými alternativami."

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 24.Března 2018, 08:15:16

Ale vždyť Vrba taky nechce žádný nový socialismus, protože by v něm nutně zase došlo k té nivelizaci, o kterou ani Nietzsche ani on nestojí.
Jenže mu vadí, že v kapitalismu se soupeří v oboru ekonomie a ne v něčem jiném.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 24.Března 2018, 09:37:50

Paní Hájková, ti démoni ducha (či duše), to je opravdu něco dosti jiného, nežli banální chřipka.

Ty viry přijdou z vnějšku a po krátké době jsou zase z těla vytlačeny (či zničeny); zatímco ti démoni duše - to Vám dozajista potvrdí naši psychologové - ti jsou usazení v nejhlubších vrstvách naší mysli, našeho nevědomí, a je krajně obtížné je odtamtud zase nějak dostat.

A navíc: tito "démoni" nejsou jenom nějakým externím vetřelcem, nýbrž stávají se součástí našeho vlastního já, našeho myšlení a cítění. V tomto smyslu jsou to tedy skutečně v plném smyslu naši vlastní démoni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 24.Března 2018, 09:42:55

A co se té "ideje" u Nietzscheho týče: ten samozřejmě nevypracoval nějaký ucelený koncept nějaké nové teorie společnosti nebo něco podobného.

Jeho "idea" byla z ryze dialektického hlediska ze všeho nejspíše aktem čiré negace: negace poměrů které jak už jsem napsal on považoval za nesnesitelné, bezobsažné, nepravé, neživotné.

On tedy skutečně nepřišel s ideou v uvedeném komplexním smyslu; ale svou totální a radikální negací stávajících poměrů ukazoval na nutnost takovou novou ideu vytvořit.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Démoni naší součástí? Sobota, 24.Března 2018, 09:49:33

Ale Ježíš lidi démonů zbavoval, pane Poláčku.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Dolejšovi Sobota, 24.Března 2018, 15:52:27

Napsal jste to hezky. Neznám to, ale nesouhlasím.

Nietzche jistě měl mnohé nepřijatelné názory, stejně jako třeba Marx ("nesmiřitelný boj, válku až do smrti proti Slovanům, těm zrádcům revoluce… je potřebné jejich vyhlazení, bezuzdný terorismus na ně"), tvrdil například, že pro existenci vyšší kultury je nezbytné otroctví.

Je ale myslím méně důvodů nechat náckům Nietzscheho než jim nechat Wagnera nebo Heideggera. Nietzsce byl pyšný individualista a s nějakým Volkem nechtěl mít nic společného. zejména s tím německým.

Nietszche se například od němectví distancoval tím, že se prohlašoval za potomka polského šlechtického rodu. Vymýšlet si šlechtický původ bylo v jeho době běžné, ale smyšlený slovanský původ, to je myslím u Němce z 19. století unikum.

Mezi tím číst si o Nietszchem a číst Nietzscheho je rozdíl. Například, kdo četl "Genealogii morálky", tak ví, že "plavá bestie" je lev, ne nějaký plavovlasý germánský superman, jako příklad surové energie méně civilizovaných národů uvádí také Araby, které si asi jako plavovlasé nepředstavoval

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 24.Března 2018, 22:59:18

Když si na internetu zadáte Nietzsche Polák, vyjede vám spousta odkazů na stránky v polštině. Poláci jsou asi rádi, že se k nim hlásil.
Ještě si vzpomínám, že Badiou se ho pokoušel nějak smířit s apoštolem Pavlem. Psal něco v tom smyslu, že Nietzsche by měl mít pro Pavla větší pochopení. Že nakonec mají spolu společného víc, než si myslel.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Démoni a komplexy Neděle, 25.Března 2018, 10:14:5

Těch "démonů" své pacienti zbavují i psychoterapeuti, paní Hájková. Nejen Ježíš.

Ale - zřejmě se Vám stále jedná o to, jestli tito "démoni" jsou něco cizího, anebo jestli je to součást náš samých.

Shodou okolností jsem se včera zúčastnil jedné diskuse o Jungových archetypech. A jeden účastník tam dal link na jeden zajímavý text o "komplexech". Obvykle bývají tyto "komplexy" chápány jenom čistě negativně; ale podle Junga mají samy o sobě neutrální charakter, jsou to - krátce řečeno - součásti ze kterých se tak jako tak skládá naše vlastní já. A jenom určitá část těchto komplexů má negativní, destruktivní charakter. A to jsou pak ti naši "démoni".

Takže tedy: ti "démoni" jsou sice něčím jiným nežli my sami, stejně jako nemoc nepatří k nám, v našem normálním, přirozeném stavu. Ale na straně druhé jsou součástí nás, jsou jenom - dá se říci - dysfunkcí určitých částí nás samých.

O nemocných játrech přece také neříkáme, že jsou něčím "cizím", vnějším.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Poláčkovi Neděle, 25.Března 2018, 10:58:41

To jsme si nerozuměli. Já jsem tím, že démoni nejsou "naši vlastní", myslela jen to, že si za ně nemůže nikdo čistě jenom sám, a taky že ani nejsou jen něčím geneticky vrozeným (a tedy jaksi fatálním).
Ježíš lidi démonů zbavoval, ale většinou musel vidět, že lidé mají o to zájem. Pokud si chce někdo své démony nechat, prosím, ať si je má.
Ale máte pravdu i v tom, že jsou démoni a démoni.
Bakterie, které má člověk ve střevech, jsou taky dvojího druhu - buď jsou pro něho užitečné nebo škodlivé. Ty užitečné jsou vlastně taky jeho nedílnou součástí. Zbavte člověka střevních bakterií a zemře! Ale střevo mohou kolonizovat i škodlivé bakterie. Proti těm je pak těžké bojovat. Nedávno jsem o tom poslouchala v rozhlasovém pořadu Meteor. Kdysi se běžně prováděla "transplantace stolice", ale od vynálezu antibiotik už to bylo jaksi "pod úroveň". Teď to zkoušejí znovu, protože se ukázalo, že antibiotika nejsou bez problémů a že postupem času ztrácejí účinnost.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Nietzscheho démon a Doktor Faustus Neděle, 25.Března 2018, 12:26:44

Nietzscheho démonem byla syfilis (a jí způsobená duševní choroba). Jeho příběh využil Thomas Mann v románu Doktor Faustus, ve kterém skladatel Adrian Leverkuehn navazuje kontakt s ďáblem prostřednictvím nákazy, která mu dodává genialitu a také ho potom zničí.

Podobné téma zpracoval Anthony Burgess v románu "Nothing like the sun" o Shakespearovi.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Kubička Neděle, 25.Března 2018, 12:28:13

je vaše svaté právo Nietzscheho mít po svém rád a hájit si ho , ale argumentujte aspoň věcně - jste schopen doložit že ten kritizovaný zarathuštra je úlet míjicí se podstatou jeho práce ?
protože tu práci vyvrátit mé tvrzení že jde o spíš extrakt jeho myšlení než o slepou odbočku jste si prostě nedal - já aspoň jsem to zhnusení při četbě zarathuštry schopen doložit jsem

P.S. zkuste taky polemizovat s něčím jiným a ne sám se sebou - to že ho zneužili zrovna náckové není to podstatné, zneužít ho mohou různé úchylní ideologie, nejen ty rasistické, bez ohledu v jakém kontextu jeho metafory můžete vykládat

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 25.Března 2018, 13:25:21

Tak syfilitik?
To bude opravdu úžasné, až syfilitici, drogově závislí a pod., kteří oplývají bohatstvím ducha, vybudují novou říši na mrtvolách těch zdravých, ale úplně přízemních a hloupých lidí.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 25.Března 2018, 15:58:20

Pořád to nechápu.

Vrba v článku i Poláček v diskusi tvrdí, že Nietzsche toho může moderní levici nabídnout opravdu MNOHO.
Když mnoho, tak mnoho - čekal bych tedy, že v článku najdu hodně konkrétních příkladů inspirativních pro moderní levici.
Ve skutečnosti v článku najdu s bídou dva.

Jeden říká, že Nietzsche - inspirativně - odmítá resentimenty jako antisemitismus, nacionalismus a další. To je pravda.

Ale s argumentací proč se přece levičák nemůže nijak smířit, i když se to Vrba snaží bagatelizovat.

Buďme trochu obrazní, abychom lépe viděli Nietzscheho pozici v této věci:
Svět je pro něj mělká, zapáchající, hnusně lepivá maloměšťácká bažina. Vymanit se z ní je naprostá nutnost.
Kolektivní resentimenty jako nacionalismus nebo komunismus, to jsou výskoky z bažiny různými směry. Komunisté skáčou do leva, náckové do prava........ - v prvních okamžicích po odrazu, kdy se kolektivy vzdalují od smrduté hladiny močálu a míří do čistého průzračného vzduchu, vypadá vše růžově.
Jenže brzy se začne projevovat zemská gravitace a kolektivy zatížené resentimenty svou vahou neomylně začnou padat zpět k zemi. A nemůže to skončit jinak, než že budou držkou rýt v bahnu hlouběji než před tím....
Ne.
Překonat zemskou tíži, vymanit se z marastu, jde jen tehdy, když startuješ kolmo vzhůru, máš raketový motor (vůli k moci), a nejsi ničím zatížen. Horu na oběžnou dráhu nevynese žádná raketa.
Musíš se odřezat nejen od pitomých resentimentů jako nacionalismus, musíš řezat hlouběji a bez zábran, musíš být v zájmu své lehkosti silný.
Blouzniví, slabí, nemocní, pomalí, hloupí........ ti všichni musí pryč.
"Nechte je padnout! Nechte je zahynout v samotě a bídě. Buďte tvrdí, buďte strašliví, buďte nemilosrdní!" šílí Rilke.
A Nietzsche taky.

-----------------

Musím souhlasit s panem Dolejšem - Nietzsche je velmi problematický, pro levicovou politiku je v podstatě zbytečné si s ním něco začínat.
To lepší z jeho díla nezaniklo a rozkvetlo jinde.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 25.Března 2018, 15:59:49

P.S. Písmo je skutečně mnohem lepší čtivo, jak bystře tvrdí paní Hájková.
:-)

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicerovi Neděle, 25.Března 2018, 17:47:40

Nietzsche levici nic nenabízí. Záleží na ni, zda a co si je schopna z jeho díla vzít. Lukacs, Adorno, Sartre si z něj vzali docela dost a kdyby měl splatit to, co má zprostředkovaně z Nietzscheho, Richard Rorty, přišel by pleite.
Komunističtí politruci, ani ve faceliftových provedeních typu Dolejš, si ovšem z Nietzsche sotva něco mohou vzít. Podobně jaklo je komické, když se odvolávají na pro ně nepochopitelnou emancipační osvíceneckou tradici. Smutné a zřejmě neléčitelné.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Dolejšovi Neděle, 25.Března 2018, 18:35:55

Nebral jsem to tak, že jsme u soudu, kde rozhodujeme, zda Nietzsche byl dobrý nebo špatný. Nietzsche koneckonců napsal také "Mimo dobro a zlo".

Ani bych neřekl, že mám Nietzscheho rád, jako osoba mi spíš sympaticky není, i když jeho osud je dojímavý.

Nietzsche mi spíše připadal hodně zajímavý, mám doma jeho sebrané spisy a četl jsem skoro všechno i když už je to hodně dávno.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Neděle, 25.Března 2018, 20:36:28

Nietzsche se mimochodem k osvícenství hlásil.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 25.Března 2018, 21:34:37

Že se Nietzsche hlásil k osvícenství, to možná souvisí s tím, co o něm bylo řečeno v citátu, který jsem uvedla výše. Totiž, že řekl všechno a zároveň opak všeho.
Mimochodem, podařilo se mi najít na internetu i citaci věty, kterou se hlásí k osvícenství. Je to úryvek z Rádia Vatikán (https://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php?id=17729)
„Tam, kde se popírá Bůh, se nakonec hroutí i rozum. Nejzřetelněji to v 19. století viděl a vyslovil Friedrich Nietzsche. Jednou napsal: “My osvícenci, svobodní duchové 19. století, ještě bereme oheň z požáru, který zapálila křesťanská víra, jež byla také vírou Platonovou – víra v to, že Bůh je pravda a že pravda je božská. Dále Nietzsche řekl: Pokud tato víra v božskost pravdy mizí, ničí osvícenství samo sebe, neboť právě toto osvícenství nastoupilo s patosem pravdy. Chce lidem objasnit, co je pravda. Nietzsche říká, že pokud neexistuje Bůh, neexistuje ani pravda, nýbrž pouze individuální hledisko každého jednotlivého člověka bez nároku na pravdu. To značí sebezničení osvícenství, na jehož místo pak nastupuje věk nových mýtů. Nastává abdikace myšlení, jeho kolaps. Existence vesmíru a člověka je buď něčím záměrným, nebo je všechno dílem náhody. Pak je ale i naše myšlení náhodným produktem a nemá nic do činění s pravdou.“

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Přínos syfilitiků a drogově závislých Neděle, 25.Března 2018, 22:28:20

světové kultuře je pozoruhodně velký. Namátkou syfilitik závislý na laudanu Baudelaire, syfilitik Flaubert, kuřák opia a velký piják Graham Greene, alkoholik Hašek.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 25.Března 2018, 22:39:15

O tom není pochyb, pane Kubičko, ale paradoxní je to, že on chtěl vybudovat novou říši silných jedinců na mrtvolách nemocných, slabých a mrzáků. Že napsal "vpravo i vlevo klesají vaši spolubojovníci; klesají slabostí, nemocí, neřestí, šílenstvím! ...Nechte je padnout! Nechte je zahynout v samotě a bídě."
A zároveň přitom sám patřil k těm "nemocným, slabým a šíleným".

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 25.Března 2018, 22:55:42

No, neříkám, že by s z něj levice nemohla vzít vůbec nic. Něco by se jistě našlo. Ale když, tak jedině levice emancipační, tedy levice zdola. Určitě ne levice politická, čili levice shora (tak prý se to dělí). Proto mi není vůbec jasné, proč Vrba píše, že by ho měli číst komunisté. Ti přece patří k politické levici, rozhodně ne k té emancipační.

Petrasek Milan - penzista

Jak na to, abychom se neošidili o důležité myšlenky mimořádných myslitelů. Neděle, 25.Března 2018, 23:23:16

Jaký postoj zaujmout vůči nositelům společensky vlivných/významných myšlenek/úvah, které byly prověřeny holým životem.
Jak se vyhnout nepřátelskému postoji vůči těm, jejichž ideí bylo využito i zneužito k alotriím despotickým režimem.
Konkrétně - díla autorů, která nabízí záměrům despotů možnost využití/zneužití - Nietzsche, Marx, Heidegger aj.....- v sobě nutně skrývají možnost nepřijatelné etické interpretace a proto vůči autorům vyvolávají i pocit nepřátelství.
Domnívám se, že nezbývá než hodnotit striktně rozštěpenou optikou – plánovitě narušit jednotu rozumu a citu.
Zcela konkrétně - tváří v tvář fašismu nemohu Heideggera milovat, ale o to více všechny, kteří se vzepřeli a zaplatili životem.
Což ovšem nebrání tomu, aby nemilovaní - Nietzsche, Marx, Heidegger a..... pro mne nebyli studnicí poznání.
Tento banální postup jest také předpokladem funkční rozpravy v dobách liberálního demokratismu ...bych dodal.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 26.Března 2018, 06:28:54

Nietzschemu musel Bůh hodně chybět. Nevím, proč se domníval, že Bůh může existovat jen tehdy, když v něj bude věřit celý národ. Myslel si snad, že Bůh se do národa nějak vtělí nebo co? Proč ho nehledal sám?

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 26.Března 2018, 08:59:33

Ještě se vrátím ke konfrontaci apoštola Pavla s Nietzschem. Někdy se Pavlovi vytýká jeho údajně nedobrý vztah k ženám, který prý lze vyvodit z jeho listů. Nahlíženo prizmatem doby před dvěma tisíci lety však byl Pavel ve vztahu k ženám spíš pokrokový než reakční. Ale co Nietzsche, který před pouhými sto lety řekl: Jdeš k ženám? Nezapomeň na bič! Jestliže Pavel schvaloval otroctví, protože v jeho době bylo normální, v Nietzschově době už nebylo.
Radím emancipační levici, ať Nietzscheho raději nechá na pokoji. Pokud si z něj někdo chce něco vzít, prosím. Ale ať ho raději moc nepropaguje.
A ano, potvrzuji znovu: Čtěte Bibli, tam to všechno je!

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pondělí, 26.Března 2018, 13:29:50

Na slavné fotce s Lou Andreas-Salome má ale bič v ruce žena.

http://darwinianconservatism.blogspot.cz/2013/01/nietzsche-under-lou-salomes-whip_11.html

Josef Poláček - Manuální pracovník

Proč by komunisté měli číst Nietzscheho? Pondělí, 26.Března 2018, 14:10:12

Po pročtení některých z posledních příspěvků se mi zdá, že zde došlo ke zcela zásadnímu nedorozumění.

Jestliže Vrba komunistům doporučuje číst Nietzscheho - pak opravdu ne v tom prvoplánovém smyslu, že by v něm mohli najít nějakou "levicovou" inspiraci. Ale proto, že u něj mohou nalézt poučení, jak se vyvarovat neustálému opakování svých vlastních chyb. Anebo jak to vyjádřil pan Profant: Nietzsche sám levici nic nenabízí; a vůbec to nebylo jeho úmyslem. Ale u Nietzscheho je možno leccos se dozvědět - a to i o sobě samém. Tedy i o levici.

Vrba doporučuje četbu Nietzscheho v prvé řadě při pohledu na debakl komunismu - tedy na naprostý debakl toho pokusu, všechny problémy lidstva jednou provždy vyřešit zavedením principu totálního kolektivismu.

A Vrba poukazuje nejen na to, ž e tento pokus ztroskotal (to ví dnes už víceméně každý) - nýbrž i na to, p r o č ztroskotal. A právě tohle si mnozí na levici (a to zdaleka ne jen té radikální) dodnes nedokáží uvědomit, respektive přiznat.

Vrba - nakolik mu rozumím - věc vidí tak, že komunismus je nakonec jenom dalším pokusem postosvícenského člověka lidské a společenské problémy řešit byrokraticky. Zavedením těch či oněch struktur, těch či oněch institucí, těch či oněch opatření. A veškerá původní idea - ať ta komunistická anebo ta liberálně demokratická - se nakonec rozpustí v beztvarou břečku v tomto prázdném, byrokratickém institucionalismu.

Ten původní impuls, ten původní oheň už dávno vyhasl; a právě proto Vrba právem říká: čtete Nietzscheho. Čtěte Nietzscheho, abyste konečně pochopili, že každý z vašich dalších pokusů změnit tento svět k lepšímu půjde zase k čertu, když necháte vyhasnout oheň. Oheň vaší původní ideje, a oheň ve vás samých.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Poláčkovi Pondělí, 26.Března 2018, 14:24:36

Je sice zvláštní, chtít se dovědět něco o sobě samém jakožto o levici (to se s ní opravdu někdo natolik ztotožňuje?)
Ale dovědět se o sobě samém lze i z jiných pramenů.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 26.Března 2018, 14:26:41

Ale ten citát o Nietzschem a pravdě, paní Hájková - tak ten je opravdu dokonalý.

V podstatě je to to samé co já sám tu stále znovu opakuji celou dobu: ta osa antika - křesťanství je skutečně jedinečná, a tím že se ztratila, rozpustila se prakticky veškerá substance.

Skutečně platí, že pokud je "mrtev Bůh" (jakožto symbol a reprezentant Dobra a Pravdy), a pokud není nahrazen ničím či nikým jiným, pak mizí i ta samotná Pravda.

Liberální demokracie tohoto Boha (a jeho Pravdu) nedokázala ničím nahradit; naopak, liberální demokracie tuto Pravdu den co den znovu drtí v prach svým naprostým hodnotovým relativismem.

Komunismus - ten na místo toho Boha postavil sám sebe, a svou vlastní Pravdu; jak známo s devastujícími důsledky.

Proto i já trvám na tom: pokud se nějakým způsobem nepodaří obnovit tu původní anticko-křesťanskou kulturně-duchovní osu, pak i otázka po pravdě zůstane nejen nezodpovězenou, ale fakticky naprosto marnou.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 26.Března 2018, 14:28:14

Ano, paní Hájková: o sobě samém je možno dozvědět se z mnoha různých pramenů.

Jde jenom o to, jestli má vůbec někdo závažný zájem se tu pravdu o sobě dozvědět. A jestli ji dokáže strávit.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Bůh je mrtev Pondělí, 26.Března 2018, 14:35:49

Dobrých vtipů o filosofii a náboženství není mnoho. Tady je jeden:

Nietzsche: Bůh je mrtev.
Bůh: Nietzsche je mrtev.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 26.Března 2018, 15:36:49

Nedávno jsem četla, že papež František napsal: „Jeden filosof, který se označoval za agnostika či ateistu - nejsem si jistý - kritizoval křesťany takto: »Křesťané říkají, že mají Vykupitele. Já ale uvěřím ve Vykupitele, až se budou tvářit jako vykoupení, až bude jejich tvář zářit radostí z toho, že jsou vykoupeni.« Máš-li však tvář funebráka, jak mohou věřit, že jsi vykoupen a že ti byli odpuštěny hříchy?"
Líbilo se mi to, tak jsem si to dala na facebook. A hle - dověděla jsem se až od jednoho z facebookových přátel, že ten filosof byl Nietzsche.
Byla by i pro vás zářící tvář důkazem vykoupení, pane Kubičko?

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Pondělí, 26.Března 2018, 15:38:39

Nic takového jako levice shora neexistuje. Jistě, každý průměrně inteligentní vlastník moci přijde na to, že se mu vládne mnohem lépe, když odpruží příliš silné sociální tenze: Napoleon III. a BIsmark za Nietzschova života s prvními formami sociálních pojištění, veřejnými investicemi pro zvýšení zaměstnanosti. Později Mussolini a Hitler.
Ale bez emancipace a bez svobody, kterou si lidé berou sami a sami se k ni odvažují, to není levice.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 27.Března 2018, 02:07:25

Pak jsou levicové strany zbytečné.

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Úterý, 27.Března 2018, 10:22:13

Ale naopak. Levicové strany jsou strašně důležité. Zajišťují kooperaci vůle, materiální podmínky pro intelektuální zázemí a překlad levicových očekávání do jazyka parlamentní diskuse, ve které se ustanovují zákony a věcné politiky.

Malér je v tom, že se příliš nevyskytují. Ta komunistická přestala být ve světové dimenzi levicová, když zlikvidovala sověty a postavila se na jejich místo. Stala se z ni byrokratická obsluha nomenklaturní moci.

My tady dnes levicovou stranu nemáme. Máme tu populistickou stranu s nacionálněsocialistickými sklony, která si z nepříliš pochopitelných důvodů říká komunistická a máme tu spolek integrovaný zájmem o koryta, který ukradl dobrou značku ČSSD. Obě se vztácně shodují v tom, že považují občřany jen za záležitost politického marketinku.

Petrasek Milan - penzista

Na nebeské bráně Úterý, 27.Března 2018, 11:13:25

Nietzsche: Bůh je mrtev.
Bůh: Nietzsche je mrtev.
Svatý Petr: Kluci nehádejte se mi tady

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 27.Března 2018, 12:07:36

:-DDD

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 27.Března 2018, 18:53:33

Takže levicové strany nejsou levice shora, ale zdola nahoru, jestli tomu rozumím. Tedy ty správné, které tady pořád ještě nemáme.

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Úterý, 27.Března 2018, 19:48:19

Už nemáme. ČSSD kdysi taková byla a KSČ po krátkou dobu taky.

Aby to nevypadalo, že jsem zakoukaný do nějaké retroutopie: Politické strany vždycky představují určité odcizení, protiklad profesionálů a aktivistů, aparátu a základny atd. To je nutné, jde o to, zda dokážou -- a dokázat to mohou jen ty levicové -- toto odcizení soustavně umenšovat a překlenovat, byť přitom zároveň často selhávají.

Ale strany, které "dělaly dobrou politiku, jen to neuměly svým voličům vysvětlit", selhaly už v samotném východisku. A straničtí "experti" -- znáte je, písou dost často na DR, kteří doporučují, na jaký elektorát by se strana měla zaměřit -- v lepší případě něvědí, co žvaní. Přitom ČSSD měla schopného Oto Novotného, ale ten nepoužíval dost hloupých žvástů jako je "zapomenutá třída" nebo "sociální jistoty", tož ho neposlouchali.

Václav Pospíšil - Záhoří

Středa, 28.Března 2018, 03:51:12

Vašík: Kluci (pp.Kubička a Petrasek), ste dobrý.
Konečně pozytyvní dyskuze!

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 28.Března 2018, 10:35:37

Nietzschem se možná inspiroval Sartre. Nedávno se o něm Ivan Štampach zmínil ve svém článku: "Jakmile svoboda exploduje v duši člověka, bohové proti tomuto člověku nic nezmůžou". Nietzsche měl patrně na mysli tuto explodující svobodu. Explodující svoboda možná někdy může mít problém zastavit se tam, kde začíná svoboda druhého. Ale asi se proti ní nedá nic moc dělat.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Explodující svoboda Středa, 28.Března 2018, 11:06:8

To by mohlo být docela výstižné označení, paní Hájková. Pro tu erupci vlastního Já u Nietzscheho - ale stejně tak i pro svobodu v liberálně demokratickém pojetí.

Ta liberální demokracie totiž tu svobodu na počátku - v okamžiku revoluce - také nechá doslova explodovat; aby vzápětí zjistila, že takto totální, absolutní svoboda je nesmysl. Že by celou společnost rozbila na kusy.

Ale namísto aby liberální demokracie začala přemýšlet, kde se stala chyba, namísto toho aby pochopila že základní chyba je v ní samé, totiž v jejím pouze ryze individualistickém pojetí svobody - tak namísto toho liberální demokracie začne stavět "mantinely". Liberální demokracie objeví, že mezí svobody jednotlivce je "svoboda druhého". Jenže tímto objevem liberální demokracie v žádném případě nepřekročí ten omezený, až přímo triviální horizont individualistického pojetí svobody.

A tak namísto toho aby konečně pochopila, že pravá svoboda má nikoli své omezení, nýbrž své n a p l n ě n í v tom druhém - tak namísto toho ona začne stavět svá omezení a své mantinely.

Takže liberální demokracie tu svou explodující svobodu hned vzápětí začne svazovat a omezovat, aniž by byla schopna ji pozvednout na vyšší kvalitativní stupeň.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 28.Března 2018, 17:51:1

Ano, pane Poláčku. Pravá svoboda má skutečně nikoli své omezení, nýbrž své naplnění v tom druhém. Ale není toho možné dosáhnout bez Ježíše Krista.

Petrasek Milan - penzista

K úvaze bych přibral nevyhnutelný fenomen Středa, 28.Března 2018, 18:20:12

A to strukturaci moci ve společnosti, kterážto se neobejde bez aktérů chápajících usurpaci moci jako nejvyšší kvalitativní stupeň. Periody liberální demokracie jsou doposud sledem nejen projevu ....nepochopení, že pravá svoboda má nikoli své omezení, nýbrž své n a p l n ě n í v tom druhém....., ale také dokladem, že proces utváření hierarchie moci je v područí temných sil o kterých vedeme nekonečné dohady a které zmocněnci moci ignorují.
A považují za triviální......bych dodal

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 29.Března 2018, 11:39:49

Ta "strukturace moci" (zřejmě se jedná konkrétně především o hierarchizaci moci) - ano, ta bezpochyby za prvé u mnoha jedinců existuje (to jest pociťují neuhasitelnou touhu po vlastní moci); a za druhé je dokonce do jisté míry pozitivním elementem, neboť velice usnadňuje rozhodovací a řídící procesy, a dokonce i zmírňuje celou řadu potenciálních konfliktů (respektive konfliktní potenciál).

To všechno je pravda; ale to všechno nic nemění na tom, že právě ti kteří jsou posedlí tou svou niternou touhou po vlastní dominanci, že to ve skutečnosti nejsou svobodní lidé. Nýbrž přesně naopak, že jsou jenom pasivními otroky svých nevědomých instinktů a impulsů.

Ano, my tuto "strukturaci moci" z výše uvedených důvodů nikdy neodstraníme naprosto; ale přesto by už to bylo velice zásadním pokrokem, kdyby to poznání pravé lidské svobody proniklo do obecného povědomí, do obecného konsensu, a tedy nakonec i do státních, společenských a politických institucí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.