Nietzschovo mytizované barbarství v novém převtělení

Jiří Dolejš

Filosofie Friedricha Nietzche vzbudila v první polovině 20. století svou radikální negací tradičního humanismu a oslavou mytizované síly naději mnohých zakomplexovaných. V tom lze hledat paralelu s dnešními diskusemi.

Ještě neznámý Friedrich Wilhelm Nietzsche vydal v Lipsku v roce 1883 epos s filosofickým podtextem „Also sprach Zarathustra“. Autor už v té době vycítil příznaky krize ducha a kultury tehdejší společnosti a formuloval ve svém díle nazrávající otázky dekadence a nihilismu. Vycházel z přesvědčení, že liberální demokracie není schopna odvrátit rozklad společnosti. A nabídl svou osobitou vizi ducha buřičství života proti panujícímu dekadentnímu establishmentu.

Za života nebyl o Nietzschovo dílo velký zájem. V 20. století se ale tato kniha stala proslulou, zejména v Německu. Pro mnohé intelektuály se stal autor svým odmítnutím dobových mravů apologetem osvobození člověka. Vymezoval se vůči pokrytecké mravnosti církevních kruhů, vzdělanému šosáctví, politikaření i úpadkové kramářské psychologii. Měšťácká politika mu byla demokratickou žumpou. Nepřipomíná nám to v mnohém i některé současné diskuse?

×