Pozitivní veřejnoprávní deviace

Filip Outrata

Veřejnoprávní média mají potenciál být alternativou vůči komerčním médiím zaměřeným pouze na zisk, podporovat aktivnější přístup ke světu, být slovy Miloše Zemana ostrovem pozitivní deviace v rozmělňujícím a zavádějícím mediálním světě dneška.

Z kanálů České televize sleduji v poslední době skutečně pravidelně pouze ten nejmladší, dětský. Musím ocenit paletu vlastních zábavně vzdělávacích pořadů pro děti, které ČT produkuje. Sahají od výtvarné, hudební a pohybové výchovy přes cizí jazyky, přírodní vědy a historii až po základy finanční gramotnosti, vaření nebo pravidla bezpečného chování doma i venku. Téměř žádné z těchto pořadů nejsou hloupé, mnohé z nich jsou naopak vyloženě povedené.

Nedovedu si představit, že by něco byť jen vzdáleně podobného nabízela nějaká komerční stanice. Ve skutečnosti veškeré komerční vysílání pro děti u nás dnes sestává pouze z jediného prvku — nekonečné řady animovaných seriálů řazených za sebe. Ty jsou pochopitelně i v programu „Déčka“ České televize, ale střídají se s pořady jiného druhu a jejich složení je pestřejší, s vysokým podílem evropské produkce i české tvorby, včetně té starší, ale třeba i vynikajících japonských animovaných filmů a seriálů.

Význam veřejnoprávního média se tak právě v oblasti tvorby pro děti ukazuje zcela jasně: namísto jednorozměrného konzumenta proudu prefabrikovaných výrobků stále stejného druhu nabízí alespoň možnost rozvíjení kreativity, zájmu o svět a přemýšlení o něm. Samozřejmě je asi lepší, aby se děti na televizi koukaly co možná nejméně a rozvíjely se jiným, aktivnějším způsobem. Ale když už se dívají, je veřejnoprávní typ vysílání nesrovnatelně, řádově lepší variantou.

×
Diskuse
March 14, 2018 v 9.17
Zisk a moc maskující se jako alternativa
Média jako Barandov, Parlamentní listy, Protiproud, atd. se snaží vystupovat jako alternativa vůči mainstreamu. Tento trend je ovšem globální, totéž dělá Trump, jehož mluvčí dokonce vymyslela nový termín "alternativní fakta" a dělají to bulvární média všude ve světě. Politikové, kteří na to naskakují dělají "alternativní" politiku, která jim zajišťuje potřebnou dávku moci a "přiměřený" zisk. To všem jim umožní naši spoluobčané, kteří taková média čtou a takové politiky volí. Neměli bychom svým spoluobčanům říkat, že jsou idioti, ale musíme nejen mluvit, ale hlavně před nimi jak bránit tak kriticky rozvíjet nezávislá média a podporovat slušné, odpovědné a kritické politiky a demaskovat ty neslušné.
JP
March 14, 2018 v 11.01
Ti neslušní jsou už dávno demaskováni - jenže ti "naši spoluobčané" je i přesto nadále obdivují, hlasují pro ně, a vyjadřují jim nadpoloviční důvěru.

Co s tím?
FO
March 14, 2018 v 22.31
Co s tím?
Jednoduché řešení neexistuje. Být pozitivní, nepropadat depresi a panice, nenechat se úplně otrávit. Nic objevnějšího mě v dané chvíli nenapadá.
HZ
March 15, 2018 v 8.00
Být pozitivní a nepropadat depresi.
Taky by se mohly lstivě použít zbraně protivníka.
Například odchytit Jaromíra Jágra, zhypnotizovat ho a udělat z něj maskota České televize. Za jeho širokými zády pak k veřejnosti propašovávat pozitivně deviantní pořady. :-)
March 15, 2018 v 9.26
Také by pomohlo, kdyby levice nedělala užitečné idioty těm, kdo chtějí nezávislost ČT zlikvidovat, jako Jan Křeček z FSV UK.
JV
March 15, 2018 v 9.39
Princip veřejnoprávnosti určitě má smysl hájit. Jestli má smysl hájit ČT , resp. to, co na ČT obvykle vidíme, tím si já nejsem jist.

Já ovšem nejsem ten správný televizní posuzovatel, protože já jsem se na televizi nějak cíleněji díval naposledy v roce 1968. Nyní, když se tu a tam octnu před zapnutou televizí a je tam ČT 1 nebo ĆT 2 a jindy zase třeba Nova, mám dojem, že co do principu je to totéž, jen toho dryáčnictví je u ČT méně. Viděl jsem na ČT i nějaké analytické pořady, ale celkově to na mne působilo jako úlitba hlavnímu proudu. Hlavně nikoho důležitého nenaštvat.

Trochu mám přehled o rozhlasovém pořadu Jak to vidí na ČRO2. Poslouchám jej už léta. A stále méně. Těch, kteří měli co říci, ubylo a ostatních přibylo. Z těch asi dvacet lidí, kteří se tam pravidelně střídají, mají co říci tak asi čtyři pět lidí. Jinak také – jako u ČT – kdykoliv rádio zapnu, hned ho vypnu. Vyjma „Láska za lásku“ od Jiřího Anderle. To je ovšem letitá a reprízovaná záležitost.

Docela bych chtěl vědět, jestli tu nechutnost všech nechutností, „Přemluv bábu“, nevysílala svého času (před parlamentními volbami 2010) také veřejnoprávní ČT. Jist si tím úplně nejsem.

Jiří Vyleťal
JP
March 15, 2018 v 16.11
Pane Vyleťale, nemohu sice srovnávat Českou televizi s komerčními stanicemi (alias bulvárem), na ty se nedívám už celá léta; nicméně bych soudil, že Váš úsudek plně platí především pro První program ČT. Ten se od toho bulváru opravdu liší snad jenom poněkud menší mírou dryáčnictví, jak jste to naprosto přesně vystihl.

Druhý program ČT - tady je k mání určité množství docela slušných dokumentací; nicméně máte pravdu i v tom, že i ty nakonec nepřekračují rámec daného systému. Je to sice záslužná činnost, odhalování těch či oněch nepravostí, ale máte pravdu v tom, za určitou mez to nejde.
JV
March 15, 2018 v 23.02
Ano, ano, tak nějak to bude, pane Poláčku. Děkuji za odezvu a přeji Vám vše dobré.

Dobrou noc, Váš Jiří Vyleťal

PS: Na Argumentu je pěkný článek o obraně "veřejnoprávních" médií od Ivo Šebestíka.