Děti nepotřebují mobil, potřebují digitální dietu

Výzkumy ukázaly, že většina amerických rodičů by rádo snížílo množství času, který jejich děti tráví s elektronickými médii. Lze předpokládat, že u nás to bude podobné. Jak to ale zařídit?

Podle nedávného průzkumu společnosti Melissa & Doug chce 70 procent amerických rodičů, aby jejich děti trávily méně času sledováním elektronických médií, a 62 procent si jich přeje, aby strávily méně času s elektronickými přístroji. Mají pravdu. Koneckonců, studie ukazují, že čas u obrazovky souvisí s větší obezitou, kratším udržením pozornosti a s psychologickými problémy včetně silnější deprese. Začátek roku je tak vhodnou dobou přehodnotit vaše domácí pravidla.

S mediální dietou je to stejné jako s jinou dietou. Pokud nejste důslední v prvních týdnech a měsících, selžete. Můžete dětem předem dát pár výjimek, třeba pokud jedou v autě déle než dvě hodiny nebo u cesty na pohotovost. Pokud však začnete tím, že večery před školními dny budou bez televize, a pak uděláte výjimku, protože máte nějakou práci, měli byste očekávat, že se děti budou chtít dívat na televizi i příští večer a dál. Pokud je necháte hrát si na telefonu ve frontě v supermarketu, vezmou to na vědomí a budou předpokládat, že jim tuto zábavu poskytnete kdykoli, kdy jsou nuceny na něco čekat. Vědí, jak na vás vyzrát.

Children-play-gamble-smartphone-mobile-phone-1931189Nemůžete odebrat telefon a nenabídnout za něj žádnou náhradu. Foto Max Pixel

Mějte však na paměti, že nemůžete jednoduše odebrat přístroj a nenabídnout žádnou náhradu. Jak vám řekne kterýkoli odborník na výživu, pouhé odebrání nějaké potravy není udržitelné, zatímco její náhrada ano. Když odstraníte telefony a tablety, musíte dát svým dětem jiné věci, více času venku, více hraček s jednoduchou technologií nebo více času stráveného s vámi.

Významným pokušením technologie je to, že je přenosná. Jak napsala ve své populární tirádě ve Washington Post Amanda Kolson Hurley o naší kultuře „snackismu“ pro děti: „Pohybujeme se kolem směsi slunečních čipů připjatých k našim zavazadlům, jako bychom byli mobilními zařízeními, která nepotřebují napájení.“ Totéž platí o našich digitálních zařízeních. Děti tráví příliš mnoho času před televizí. Ale přinejmenším jakmile je vyvedeme z domu, je s tím konec. Rodiče by měli rozhodovat o filmech, o hraní videoher na mobilech a jiných elektronických přístrojích. Snackismus znamená, že děti jedí, když nemají hlad. Trávit čas u obrazovky kdykoli, kdy o to požádají, jim nic nepřinese.

Naše diety často ničí impulsivní nákupy. Pokud jdeme do obchodu s potravinami se seznamem a držíme se ho, všechno jde dobře. Když před sebou ale máme nabídku předkrmů nebo čokoládové řezy, podlehneme. Podobně když dětem čas strávený se zařízením plánujeme, když pečlivě přemýšlíme (a dokonce zkoumáme), na jak dlouho a do jakých aktivit by měly být naše děti před obrazovkou zapojeny, probíhá vše dobře. Když se ale ocitneme pod tlakem půjčit telefon nebo ve spěchu povolit sledování či hru, dobré to není.

Neměli byste svým dětem dát svůj telefon jen tak nebo kvůli svému pohodlí. McDonald‘s s obsluhou do auta je pohodlnější než vařit doma, to však neznamená, že je to dobrá volba. Nedávno vytvořená skupina s názvem Počkejte do osmičky navrhuje udržovat děti bez telefonů, dokud nejsou v osmém ročníku, a dokonce i pak jim dát tradiční telefon, ne smartphone.

Skupina uvádí výzkum, který naznačuje, že mobilní telefon brání spánku (rodiče potvrzují, že devítileté děti posílají sms pravidelně do noci) a vytváření vztahů (když se odeberou telefony třeba jen na několik dní, zdá se, že u dětí se zvyšuje schopnost správně identifikovat výraz tváře). Vedle všech ostatních negativ mobilní telefony vyrušují od školní práce. A to ani nebereme v úvahu potenciální obsah, který může děti vystavit kyberšikaně a pornografii.

Jeden pediatr mi řekl, že řada rodičů dává svým dětem telefony prostě proto, že si koupili nový telefon. Co by měli dělat s tím starým? Někteří rodiče chtějí být se svými dětmi neustále ve spojení. „Co když se moje dcera na oslavě narozenin necítí dobře a potřebuje se vrátit domů?“ opáčila mu na to matka devítileté dcery s iPhonem. Rodiče ale nejsou Uber. Děti mohou dostat hodinky a čas, kdy mají čekat po plavání nebo gymnastice. Pokud potřebují předčasně opustit oslavu nebo kroužek, mohou požádat dospělého, aby vás kontaktoval. To má další výhodu: vychovává je to k nezávislosti a odpovědnosti.

Je v pořádku, pokud se budeme chovat pokrytecky a sami užívat telefon více než oni. Ano, všichni můžeme u obrazovek strávit o něco méně času, ale pravidla nemusí být stejná pro vás a vaše děti. Dětem přece také nedáváte alkohol nebo klíče do auta. Proč by měly mít přístup k vašim telefonům?

Dospělí většinou vědí, co mají jíst, a nenahrazují zeleninu sladkostmi. Znají též potěšení z nerušeného času, četby dobrého románu nebo ze společnosti přátel a rodiny. Pokud jste však nikdy nezakusili ponoření do dobré knihy po celé odpoledne nebo potěšení z pobytu venku, aniž byste se museli hlídat telefon, mohli byste to jako dospělí zažívat? Děti si bezpochyby dají k večeři raději čokoládovou tyčinku než salát. A stejně tak se chtějí neomezeně dívat do vašeho, nebo ještě spíš vlastního telefonu. Neustupujte.

Článek Kids don't need a cellphone; they need a digital diet původně vyšel v Los Angeles Times. Přeložil ho Ivan O. Štampach.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.