Politická krize na Slovensku: Kaliňák odstoupil, nyní se čeká na Most

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Do dalšího dějství vstoupila na Slovensku politická krize, kterou podnítila vražda k-vládě-kritického novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky před dvěma týdny. V pondělí dopoledne oznámil svoji rezignaci ministr vnitra Robert Kaliňák — člověk, kterého kritikové vnímali jako symbol politického zneužívání policie a jehož rezignací podmiňoval své setrvání ve vládě Most-Híd, jedna ze tří současných koaličních stran.

Kaliňák sám uvedl, že se rozhodl v důsledku tlaku na svou osobu po Kuciakově vraždě a kvůli udržení stability v zemi. Drtivá většina pozorovatelů mínila, že kdyby neodstoupil, stávající vláda by se rozpadla, což je nicméně možné stále.

„Sme radi, že hlas Mosta-Híd bol vypočutý a Smer bol schopný pristúpiť na personálnu výmenu na takomto dôležitom poste. Bolo to nevyhnutné pre možnosť upokojenia situácie,“ uvedla strana Most-Híd v tiskové reakci.

Opoziční strany uvádějí, že Kaliňák měl rezignovat mnohem dříve, případně že se neměl ministrem vůbec stát. V parlamentu však drží většinu dosud koalice. Most-Híd má mít dnes odpoledne jednání Republikové rady, z něhož vzejde definitivní stanovisko k další vládní účasti.

Podle pozorovatelů je otázkou, zda bude strana požadovat od partnerů ještě nějaké další opatření. Nejčastěji se mluví v této souvislosti o odchodu policejního prezidenta Tibora Gašpara nebo silnější garanci nezávislého vyšetření Kuciakovy vraždy. Další možností je rozsáhlejší rekonstrukce vlády.

Požadavek na odchod ministra vnitra zazníval i během pátečních protestů, vůbec nejrozsáhlejší série demonstrací od roku 1989 v zemi. Protestujíci se stejně intenzivně vymezovali i proti samotnému premiéru Ficovi. Organizační tým demonstrací zatím nevystupuje jako koherentní politické těleso se soupisem konkrétních požadavků, přesto již na další pátek svolává nové protesty.

„(Kaliňákův) odchod musí byť len začiatkom. Začiatkom veľkého upratovania, pretože je legitímnou požiadavkou občianskej verejnosti, aby sme žili v krajine, kde korupcia nie je štandardom (...) Dokončime to, čo začali naši rodičia v Novembri 1989. Postavme sa za slušné Slovensko a nevzdávajme sa,“ uvedli organizátoři na facebookové stránce protestů.

Muž číslo dvě Smeru i Fica

Dnes šetačtyřicetiletý Robert Kaliňák byl po Robertu Ficovi vždycky nejvýraznější postavou strany Smer-SD, a to už od jejího vzniku. Stále vykonával funkci stranického místopředsedy a když Smer vládl, byl vždy ministrem vnitra.

Zatímco Robert Fico si pěstoval image razantního a stroze jednajícího státníka, který je vlídný k normálním lidem, ale tvrdý ke všem protivníkům a kritikům, Robert Kaliňák vystupoval většinou smířlivěji, vlídněji a uhlazeněji, a to i ve vztahu k novinářům nebo opozici.

Někdejší podnikatel, člen klubu lidí s mimořádnou inteligencí Mensa a vždy upravený elegán s plnovousem dokázal rychle zaujmout a získat si popularitu. Vyhrával televizní debaty, byl dobrý organizátor, po většinu mandátu mu šly na ruku odbory všech bezpečnostních složek.

S přibývajícími roky ve funkci figuroval však Kaliňák ve stále větším počtu skandálů. Byl kritizován, že zneužívá polici ve prospěch své strany i spřízněných podnikatelů. Vždy též kryl pomyslná záda premiérovi při jeho populistických či demagogických výstupech a gestech, a to jak v reakci na opoziční kritiku, tak i například během uprchlické krize.

Nyní po dokončení práce na ministerstvu by měl Robert Kaliňák vykonávat dále poslanecký mandát. O jeho úplném odchodu z politiky se zatím mluví jen velmi nesměle.