Jako člen ČSSD bych rád v několika bodech shrnul svůj osobní názor na to, proč by občané, včetně sociálních demokratů, neměli volit Miloše Zemana v prezidentských volbách 2018. Podotýkám, že jsem jej v minulých prezidentských volbách sám volil ve druhém kole, a to jako variantu z mého pohledu menšího zla v souboji s představitelem pravicové vlády Schwarzenbergem.

Od prvních dní Zemanovy vlády jsem však hluboce zklamán jeho chováním, které podle mě odporuje hodnotám nejen sociální demokracie, ale i demokracie vůbec. Pokud jste již pevně rozhodnuti dát Zemanovi svůj hlas, nezbývá mi, než váš názor respektovat.

Pokud ale ještě zvažujete, koho podpořit, čtěte prosím mé důvody, proč Zemana nevolit:

1.Postavil se do čela českých extrémistů

Poté, co Miloš Zeman neuspěl s vlastní stranou SPO, ani s převzetím moci v ČSSD, kde se pokusil vyvolat vnitrostranický puč, ukázal, že se přidá prakticky ke kterékoliv straně, která ho bude podporovat. Nepsaný pakt o spolupráci evidentně uzavřel s komunisty a extrémní pravicí. Výroky prezidenta a jeho chování jsou pravidelně chváleny a obhajovány komunisty a Okamurovci, tedy extrémistickými stranami nalevo i napravo.

Na oplátku Zeman tvrdí například to, že SPD (pravicové rasistické hnutí šířící nenávist) je „normální“ politickou silou. Zeman také umožní vznik vlády bez ohledu na to, že bude podmíněna tichou podporou komunistů a pravicových extrémistů, jinými slovy: Zeman dlouhodobě zvyšuje vliv extrémistických stran v zemi.

↗

Prezident Miloš Zeman na demonstraci české rasistické spodiny, 17. listopadu 2015. Foto ČT

2.Rozděluje společnost

Navzdory svému předvolebnímu slibu, že bude společnost sjednocovat, Zeman aktivně vytváří po celou dobu své vlády napětí a vzájemnou nevraživost ve společnosti. Své odpůrce označuje opakovaně za hlupáky, nýmandy a podobně. Uráží novináře a všechna média, kdykoliv si dovolí ho neopěvovat. Celou českou inteligenci, u které má tradičně slabou podporu, šmahem označuje za „pražskou kavárnu“. Přidal se k vlně protimuslimské hysterie, útočí na romské etnikum, útočí na neziskový sektor jako takový.

Výsledkem jeho čtyřletého působení je totálně rozdělená společnost a nárůst politického extrémismu, který se nejen nepokusil brzdit, ale aktivně ho podněcuje.

3.Podlézá světovým diktaturám

Kde je hrdý prezident, který odvážně říká diktátorům pravdu do očí? Miloše Zemana nezajímají popravy, mučení a zavírání odpůrců režimu v Číně. Je pro něj důležitější pochybný zisk, který údajně přinese vyjednaná obchodní spolupráce. Ta zatím zůstává spíše v rovině slibů. Podmínkou je, abychom poslušně mlčeli k brutálnímu porušování lidských zpráv v Číně. Při návštěvě čínského prezidenta vypadala Praha jako na prvního máje za komunismu. Odpůrci čínské diktatury byli napadáni čínskými agenty. Zeman toto jednání čínské strany nijak nekritizoval, místo toho si s čínským diktátorem vesele připíjel na Pražském hradě.

Milošovi Zemanovi nevadí, že mnozí výrazní odpůrci Vladimíra Putina byli zavražděni, i když je to jeden z mnoha typických rysů diktatury, kterou Putinem ovládané Rusko vykazuje. Zemanův mluvčí, Ovčáček, označil dokonce diktátora Putina za osobu prospěšnou pro

lidi.

4.Podlomené zdraví chronického pijáka

Že má Zeman zásadní problém s alkoholem, vyšlo několikrát najevo hned na začátku jeho prezidentského angažmá. V přímém přenose sledujeme, jak zhoubný vliv nezřízeného pití a kouření ničí prezidentovo zdraví a on sám se nám doslova ztrácí před očima den za dne. Svoje nemoci tají, je však patrné z každého jeho veřejného vystoupení či zahraniční cesty, že je na tom zdravotně špatně, dokonce tak špatně, že i své nezřízené pití zřejmě musel omezit.

Z každého vystoupení je stále zřejmější, že výkon jeho prezidenství bude oslaben, ne-li zcela omezen zdravotním stavem. Díky tomu získá o to větší moc servilní a nikým nevolený tým Zemanových agitátorů, který má na prezidenta zásadní vliv, přitom ale sleduje jen vlastní mocenské a ekonomické cíle.

5.Zradil sociálně-demokratický program

Toto je samozřejmě argument hlavně pro levicové voliče. Vím, že v ČSSD je bohužel řada lidí, kteří zvažují jeho volbu. Jak jsem však naznačil výše, Zeman podporuje celou politickou vahou svého mandátu ty síly, které podporují jeho. Dávno neplatí, že by měl jakkoliv blízko k sociálnědemokratickému programu. Je mu zcela lhostejné, co mají v plánu strany, které podporuje (ANO, KSČ a SPD).

Jediné důležité kritérium pro něj je, že ony podporují jeho. Tím se logicky dostal až na extrémistický okraj politického spektra, což děsí naše partnery v EU i ve světě. Zeman se výrazně přičinil o špatný výsledek ČSSD ve volbách do parlamentu roku 2017. Podrážel nohy úspěšnému premiérovi, kde se jen dalo, a místo toho ve všech svých činech a slovech podporoval pravicové ANO.

To, že Zeman podporuje pravicového populistu a trestně stíhaného miliardáře Babiše, samo o sobě svědčí o tom, že dávno není sociálním demokratem, ba ani nemá jakkoliv blízko k levicové politice.

6.Odmítnutí normálních demokratických zvyklostí

Jak řekl T. G. Masaryk, demokracie je diskuse. Té se ale Miloš Zeman vyhýbá. Nejraději má své monology, účastní se jen vysílání, kde má jistotu servilního moderátora, který mu nebude klást nepříjemné otázky. Bojí se utkat se s ostatními politickými rivaly v přímém přenose. To je pohrdáním demokratickými zvyklostmi, na kterých vznikla první republika i novodobá Česká republika.

Podobným způsobem přistupuje Zeman k Ústavě ČR a k ústavní zvyklostem. Výklad ústavy posouvá na samou hranici demokracie, čímž opakovaně nutí k aktivitě ústavní právníky. Dobré zvyky demokracií, jako například to, že trestně stíhané osoby nezůstávají ve vládě, jsou mu k smíchu. Nerespektuje svou ústavní úlohu prezidenta jako reprezentanta. Místo toho opakovaně podkopává zahraniční politiku vlády výroky, se kterými vláda nesouhlasí.

7.Snižování vážnosti a důstojnosti prezidentského úřadu

Za dobu Zemanova prezidenství jsme byli svědky jeho veřejného opilství, velmi hrubého a sprostého žvanění v rozhlase, odmítání přiznat jakoukoliv chybu, či trapného hledání neexistujícího

Peroutkova článku, faux pas světového měřítka, jakým byly poznámky o likvidování novinářů v přítomnosti Vladimíra Putina, a celkově velké neohrabanosti v zahraniční politice a tím znevažování celé naší země v očích zahraničí.

Je na čase hledat prezidenta, který bude lépe reprezentovat naši zemi uvnitř i navenek.