Senát zvolil do Rady ÚSTR tři bývalé politiky. Stávající radní své posty neobhájili

Novými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byli Senátem zvoleni bývalí poslanci sociální demokracie, respektive lidovců Karel Černý a Jiří Junek. Třetí místo obsadil někdejší místopředseda senátu za ODS Jiří Liška.

(jg)

07.12.2017 09:15

9vb50u454634

Politolog a novinář Lukáš Jelínek a archivářka Emílie Benešová svá místa v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů neobhájili. Sociolog Michal Uhl znovu nekandidoval. Foto ÚSTR

Senátoři a senátorky ve čtvrtek ve druhém kole zvolili tři nové členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť na počátku prosince skončil mandát dosavadní předsedkyni Rady archivářce Emilii Benešové, politologovi Lukáši Jelínkovi a sociologovi Michalu Uhlovi. Na jejich místa zasedne někdejší dlouholetý poslanec ČSSD Karel Černý, bývalý místopředseda Senátu za ODS Jiří Liška a ředitel muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek, který byl v minulém volebním období jako nestraník na kandidátce KDU-ČSL zvolen do Poslanecké sněmovny.

Karel Černý ve svém málo obsažném projevu před plénem Senátu řekl pouze to, že Ústav pro studium totalitních režimů by se měl rovnoměrným způsobem zabývat studiem jak let 1938 až 1945, tak i následným obdobím státně-socialistické diktatury. „Je třeba, aby stál pevně na obou zmíněných nohou. Přál bych si, aby nekulhal ani na tu pravou, ani na tu levou,“ shrnul.

K jeho slovům se přihlásil i Jiří Junek. „Mám pocit, že více se bavíme o bádání v oblasti období komunismu, ale měli bychom bádat i to období nacistické okupace,“ vysvětloval. Podle Junka by se Ústav pro studium totalitních režimů měl do budoucna více zaměřit na muzejní práci. „Slušelo by se, aby vznikla nějaká expozice k dějinám totalitních režimů, zejména toho komunistického,“ pokračoval Junek. V neposlední řadě pak Junek řekl, že v práci instituce postrádá mapování „padouchů“, kteří jsou odpovědní za komunistické a nacistické zločiny.

„Když jsme Ústav zakládali, byli jsme přesvědčeni, že bude nejen základnou pro zkoumání minulosti, ale také základnou pro velkou společenskou diskusi. A to se, myslím, zcela nenaplnilo,“ řekl ve svém vystoupení Jiří Liška s tím, že pokud se v Ústavu pro studium totalitních režimů neodehrávají personální boje, není o něm slyšet. Podle Lišky je proto třeba, aby Rada zhodnotila jeho dosavadní činnost a výstupy a posoudila, zda odpovídají zákonnému zadání.

O hlasy senátorek a senátorů se ucházelo celkem dvaadvacet kandidátů. V prvním kole volby však ani jeden z nich nezískal dostatečný počet hlasů. Do druhého kola kromě nově zvolených členů Rady postoupil diplomat a signatář Charty 77 Martin Palouš, bývalý senátor a předseda Občanské demokratické aliance Daniel Kroupa a již výše zmínění, svá místa obhajující Lukáš Jelínek a Emilie Benešová. Nejvíce hlasů, konkrétně čtyřiačtyřicet získal Jiří Junek, následován Karlem Černým, kterého volilo dvaačtyřicet senátorek a senátorů, a Jiřím Liškou, jenž obdržel třiatřicet hlasů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.