ÚSTR, revoluce nebo perestrojka?

Dušan Radovanovič

ÚSTR má tři relevantní kandidáty na post ředitele. Zvolí rada ty, kdo se budou snažit pouze o odstranění nejkřiklavějších neduhů, nebo se pokusí o skutečnou obsahovou změnu a posunutí ÚSTRu mezi respektovaná akademická pracoviště?

Výběr nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů spěje do finále. Odborná komise rady ÚSTR už ohodnotila jednotlivé kandidáty, přičemž svým bodováním de facto vyřadila dva méně kvalifikované uchazeče. Rada tak bude reálně vybírat ze tří jmen: Muriel Blaive, Adrian Portmann a Zdeněk Hazdra.

Na úvod je třeba říci, že radní mají na výběr ze solidních variant. Všichni tři kandidáti jsou zjevně kompetentní a jsou příslibem kvalitativní změny. Nyní jde o to, zda se tato změna bude snažit odstranit pouze nejkřiklavější neduhy ÚSTRu, nebo zda má ambici být skutečně systémovou a udělat z ústavu pracoviště respektované odbornou veřejností doma i v zahraničí.

Nedává totiž smysl, aby se ústav o takové velikosti a takovém rozpočtu věnoval nadále pouze zkoumání represivního aparátu. Je nejvyšší čas na to, aby se na minulost začal nahlížet komplexně. To samozřejmě neznamená, že má např. bádaní ve složkách StB vymizet, mělo by ale tvořit pouze část produkce ústavu. 

ÚSTR může patřit mezi respektované instituce na akademickém i mezinárodním poli. Foto ÚSTR

Pokud chceme porozumět tomu, proč se zde komunistický režim udržel, je třeba analyzovat i onu soft power, kterou využíval, i to pozitivní, co společnosti nabízel. Je důležité pochopit, čím se mu dařilo udržovat společnost víceméně v klidu.

×
Diskuse
Aby ÚSTR změnil ve standardní a dokonce respektovanou instituci, na to změna ředitele nestačí. Je třeba změnit zákon, který ústav definuje jako organizační složku státu a nařizuje jeho badatelům, co si mají myslet o dějinách...
MN
March 18, 2014 v 12.20
Znovu připomínám
Opravdu bychom se bez tohoto ústavu neobešli?
DR
March 18, 2014 v 12.44
Martine, zákon je třeba změnit určitě, to by se toho ale někdo musel konečně ujmout. Nicméně v principu jde primárně o to, jak bude vypadat to bádání, každý zákon se dá vykládat různě extenzivně a na bigotní verzi, která by v podstatě vylučovala svobodné smysluplné bádání, bych zkrátka odmítal přistoupit.

Ale ano, zákon změnit, a tady vidím trochu selhání rady, jejíž členové o tom dávno mluvili ale zatím nic neiniciovali, což ale zas vzhledem k omezeným kapacitám chápu.

MN: obešli bychom se asi bez lecčeho, v této podobě bychom se bez něj obešli zcela určitě, na druhou stranu je otázka, zda to není škoda rezignovat na smysluplnou podobu, když už tu prostředky i vůle je. Přece jenom, je to pro nás zásadní období dějin, které nás formovalo a formuje mnohem více než jaké jiné.
MP
March 18, 2014 v 15.48
Martinovi Škabrahovi
Vlastně je to opačně. USTR by podle současného zákona mohl dělat neobyčejně široce založené bádání o celém krátkém dvacátém století. Kdyby měl to ostatní, hlavně lidi. A určitě není problém v tom, že je organizační složkou státu (jakkoli vvi. je pro provoz badatelské práce potenciálně příznivější).
Ale my ostatní potřebujeme změnit zákon, abychom dali najevo, že stát nemá nařizovat, co si myslet o dějinách.

Dušanovi Radovanovičovi
Jde o to, zda lze instituci s pověstí USTRu ještě revitalizovat. Jestli by tu vůli a prostředky nebylo rozumnější realizovat jinak, třeba grantovým programem.