Mohlo by být pouhou náhodou, že si sbírka toho nejhorší z evropské nacionalistické ultrapravice dává na sklonku letošního roku sraz právě v Praze. Skutečností nicméně je, že se to hodí. Tomio Okamura, „nejúspěšnější český nácek“, do klubu Le Penové, Wilderse a Stracheho, zvaného „Evropa národů a svobody“ čili ENF jednoznačně patří.

Je přece jen naším domácím zástupcem novodobé mutace temné strany evropské kolektivní duše, tím nebezpečnější, čím méně připomíná tu minulou, fašistickou. Tak jako oni má Okamura dost rozumu, aby ze všech našich problémů neobviňoval Židy, ale raději muslimy, uprchlíky či Romy. Jinak řečeno, aby ponechal minulosti vyčpělé vnější znaky fašismu a nahradil je o to zákeřnější nacionalistickou a nenávistnou rétorikou, spojenou s povrchní artikulací povšechné frustrace z politiky. Ošklivá realita prosvítá pod povrchem jen nezáměrně, třeba když se stranický tajemník neudrží a posílá ve sněmovních kuloárech kdekoho do plynu.

Pražská předváděčka politických šmejdů

A tak jako jeho evropští souputníci je Okamura politickým šmejdem. Wilders, Le Penová, Strache a jim podobní zneužívají s cílem zmocnit se vlády úzkosti lidí z ekonomické globalizace a jejích projevů. A nabízejí na ni přesně tu špatnou odpověď. Problémy jako ekonomická nestabilita, migrace a změny klimatu vyplývají především z toho, že se globalizované trhy a moc finančního kapitálu vymkly kontrole. Žádají si globalizaci demokratické politiky, která by takové složité výzvy dokázala na mezinárodní úrovni zvládnout.