Sněmovna otevře debatu o státním rozpočtu. Může být schválen do konce roku

Poslanci se budou v úterý poprvé zabývat státním rozpočtem na příští rok. Politické strany v něm navrhují několikamiliardové přesuny. Pokud Sněmovna na podobě rozpočtu nalezne shodu, může být schválen do Vánoc.

(jg)

05.12.2017 06:00

Banknotes-82948_1280

Budoucí premiér Andrej Babiš říká, že strany dosluhující vládní koalice by měly podpořit státní rozpočet v navrženém znění. Foto Pixabay

Poslanecká sněmovna se v úterý na své třetí schůzi v tomto volebním období začne zabývat státním rozpočtem na příští rok. Připravila ho ještě končící vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Návrh rozpočtu v minulém týdnu projednal a schválil sněmovní rozpočtový výbor. Podpořili jej poslanci ČSSD a politického hnutí ANO. Proti se postavili zástupci pravicových stran z Demokratického bloku. Členové výboru za KSČM, Piráty a Okamurovu SPD se zdrželi. Podle předsedkyně výboru Miloslavy Vostré (KSČM) již není možné do rozpočtu příliš zasahovat, neboť v případě výraznějších změn hrozí České republice rozpočtové provizorium. Politické strany přesto v rozpočtu navrhují několikamiliardové přesuny.

Předseda politického hnutí ANO a budoucí premiér Andrej Babiš již krátce po volbách avizoval, že do konce roku hodlá prosadit zvýšení důchodů zhruba o čtyři sta padesát korun měsíčně pro všechny seniory. Valorizace, kterou schválil Sobotkův kabinet, počítá se zvýšením starobních důchodů od příštího roku v průměru o čtyři sta pětasedmdesát korun. Dílčí rozpočtové změny požaduje i ČSSD, která spolu s lidovci navrhuje zvýšit výdaje na sociální služby o tři a půl miliardy korun. Piráti hodlají usilovat o posílení rozpočtu vysokých škol zhruba o jeden a půl miliardy korun. Celkem patnáct miliard korun chtějí přidat učitelům Starostové. Na druhé straně ODS a TOP 09 avizovali, že se pokusí navrhnout snížení deficitu.

Poslanci v rámci prvního čtení vysloví souhlas s navrženými parametry rozpočtu, následně jej projednají příslušné výbory. Během druhého čtení, které může proběhnout nejdříve za deset dní, bude možné načítat případné návrhy na přesuny finančních prostředků v rámci rozpočtu. Pokud se Sněmovně na podobě rozpočtu podaří najít shodu, může jej ve třetím čtení schválit ještě před Vánocemi. Nedojdou-li politické strany zastoupené v dolní komoře Parlamentu dohody do konce roku, bude stát hospodařit podle rozpočtového provizória. Což znamená, že se každý měsíc uvolní jedna dvanáctina loňských výdajů.

Rozpočet se nerodil snadno
Vládní kabinet jednal o státním rozpočtu téměř celé září. Koalice dlouho nemohla nalézt shodu na míře zvyšování platů ve veřejném sektoru a růstu výdajů na vysoké školy. Strany vládní koalice nakonec přistoupily na požadavek sociální demokracie a odsouhlasily zvýšení tarifních platů učitelů a učitelek od příštího roku o patnáct procent. Ostatním zaměstnancům a zaměstnankyním ve veřejném sektoru vzrostou platy o deset procent. „Mám radost, že se dnes strany shodly. Protože na začátku jednání některé koaliční strany nechtěly zvyšovat platy ostatním státním zaměstnancům a soustředily se jenom na učitele,“ řekl tehdy premiér Sobotky.

Sobotkova vláda v rozpočtu nakonec našla i další finanční prostředky pro vysoké školy. Státní rozpočet na příští rok počítá s tím, že dostanou oproti původním návrhům o tři miliardy navíc. „Nejsou to vyhozené nebo projedené peníze, ale dobře využitá investice,“ konstatoval na konci září ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech (nestr. za ČSSD). Současně však uvedl, že částku tří miliard korun stále nepovažuje za dostatečnou. Reprezentace vysokých škol totiž požadovaly ještě o jeden a půl miliardy korun více. Většina peněz by měla být použita na růst mezd akademických pracovníků a doktorandských stipendií, jejichž výše dnes odpovídá pouze šedesáti procentům minimální mzdy.

Prioritami rozpočtu pro příští rok podle vlády jsou: snížení deficitu o deset miliard korun proti letošnímu roku, zvýšení starobních důchodů v průměru o pět set korun prostřednictvím změny valorizačního mechanismu, který nově zohlední polovinu růstu reálných mezd oproti stávající jedné třetině. Rozpočet rovněž počítá se zvýšením dávek nemocenského pojištění souvisejících především s nárůstem nemocenské při dlouhodobé nemoci, vyššími příspěvky na péči nebo rodičovskými příspěvky.

Pravicová opozice – TOP 09 a ODS – vládu po schválení rozpočtu obviňovala ze zbytečného rozhazování, malého důrazu na investice a volala po výrazném snížením navrženého deficitu. Skutečný schodek rozpočtu však v posledních letech navrženým číslům neodpovídal. V roce 2014 byl nižší o čtyřiatřicet a o rok později o sedmatřicet miliard korun. V loňském roce státní rozpočet dokonce skončil v téměř dvaašedesáti miliardovém přebytku, přestože se předpokládal sedmdesáti miliardový schodek. A podle pokladního plnění státního rozpočtu ke konci listopadu je zřejmé, že ani letos tomu nebude jinak. Na vině jsou – jako každý rok – špatná práce ministerstva financí, pokud jde o předvídání ekonomického vývoje, a nedostatek investic, například na stavby silnic.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.