Zástupci koaličních stran se ještě před vlastním zasedáním kabinetu, které se bude v pondělí zabývat především státním rozpočtem pro příští rok, shodli, že rozpočet vysokých škol na rok 2018 se oproti původním návrhům zvýší o tři miliardy korun.

Reprezentace vysokých škol nicméně na konci srpna na tiskové konferenci v pražském Karolinu požadovaly ještě o jeden a půl miliardy korun navíc s tím, že většina finančních prostředků by se měla využít pro růst mezd akademických pracovníků a pracovnic a také doktorandských stipendií, jejichž výše dnes odpovídají pouze šedesáti procentům minimální mzdy.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech na konci minulého týdne říkal, že zvyšování rozpočtu vysokých škol považuje za nutné, neboť je třeba vyrovnat deficity z minulých let, kdy výše finančních prostředků poukazovaných vysokým školám prakticky stagnovala. Štech se rovněž zmínil o tom, že by se měl změnit systém financování českého vysokého školství.

„Nejsou to vyhozené nebo projedené peníze, ale dobře využitá investice,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy s tím, že částku tří miliard korun stále nepovažuje za dostatečnou. Obdobně se vyjádřil i rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Doplnil, že pokud by vysoké školy dostaly méně než avizované tři miliardy korun, jsou připraveny přistoupit k protestním akcím.

Dlouhá a náročná rozpočtová debata

Vládní koalice o státním rozpočtu jednala téměř celé září. Před čtrnácti dny nalezla shodu na růstu platů ve veřejném sektoru, nicméně otázku zvýšení finančních prostředků pro vysoké školy odložila. Sociální demokracie, lidovci i politické hnutí ANO se ale svorně dušovaly, že peníze v rozpočtu najdou.

Zástupci všech vládních stran však současně přiznávali, že požadavky vysokých škol neuspokojí v plné výši. Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek, předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš i lidovecký předseda Pavel Bělobrádek uváděli, že rozpočet vysokých škol by se pro příští rok mohl zvýšit o zhruba dvě a půl až tři miliardy korun.

Vlastní státní rozpočet bude po schválení vládou následně postoupen Poslanecké sněmovně. Ta jej však do konce volebního neprojedná, neboť před říjnovými volbami není naplánovaná žádná další schůze. Vláda proto bude muset Sněmovně rozpočet po volbách postoupit znovu.

Může tak však učinit teprve po ustavující schůzi, na níž si poslanci a poslankyně zvolí vedení dolní komory Parlamentu. V případě, že z povolebních vyjednávání vzejde koalice na odlišném půdorysu, nežli je dnešní, lze očekávat úpravy parametrů v rozpočtu prostřednictvím pozměňovacích návrhů sněmovního rozpočtového výboru.