Kolik kandidátů na Hrad mohou poslanci a senátoři podpořit? Právníci se přou

Podle nového výkladu ministerstva vnitra mohou poslanci či senátoři podpořit i více prezidentských kandidátů. Dříve však směli dát podpis pouze jednomu. Názory ústavních právníků na ministerské stanovisko se různí.

(jg)

08.11.2017 10:50

Writing-1149962_1280

„Když máme pochybnosti, jak zákon vyložit, je lépe jej vykládat ve prospěch uplatnění ústavně garantovaného práva každého jednotlivce ucházet se o volenou politickou funkci,“ říká ústavní právník Jan Kudrna. Foto Pixabay

Ministerstvo vnitra zveřejnilo stanovisko, podle něhož může jeden a týž poslanec nebo senátor svým podpisem na kandidátní listině podpořit kandidaturu více než jednoho uchazeče o post prezidenta republiky. Před pěti lety však ministerstvo říkalo, že jeden poslanec či senátor může podpořit vždy pouze jednoho kandidáta. Názory ústavních právníků se různí. Někteří říkají, že nový výklad ministerstva zákon umožňuje. Jiní se domnívají, že stanovisko rezortu je se zákonem v rozporu.

Zákon o volbě prezidenta republiky říká, že kandidátní listinu pro volbu prezidenta republiky může podat nejméně dvacet poslanců nebo alespoň deset senátorů. Zákon dále stanovuje, že navrhující poslanci či navrhující senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Ministerstvo vnitra k tomu uvádí, že ačkoli zákon na první pohled jasně stanoví, že navrhující poslanci či senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu, je třeba vzít v potaz, že pojem navrhující poslanci, respektive senátoři je legislativní zkratkou pro skupinu dvaceti nebo deseti zákonodárců.

Bude-li některý ze senátorů či poslanců zastoupen i v jiné navrhující skupině, jedná se podle výkladu rezortu vnitra již o jinou skupinu, respektive o jiné navrhující poslance nebo senátory. Ministerstvo rovněž říká, že je třeba vzít v potaz, že občan rovněž může svým podpisem na petici podpořit více prezidentských kandidátů. A že se jedná pouze o navrhovací fázi, nikoliv o volbu samotnou, kde má každý pouze jeden hlas.

Podpisy by neměly být rozdávány jako housky na krámě
„Když máme pochybnosti, jak zákon vyložit, je lépe jej vykládat ve prospěch uplatnění ústavně garantovaného práva každého jednotlivce ucházet se o volenou politickou funkci,“ řekl Deníku Referendum ústavní právník Jan Kudrna. Obdobný názor zastává i někdejší děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch. „K výkladu ministerstva jsem byl zprvu dosti rezervovaný. Mohl by mít absurdní dopady do budoucna. Mohl by výrazně zvyšovat počty kandidátů. Na druhé straně podle pravidla in dubio pro libertate lze zákon vykládat liberálně, tedy v případě pochybností o výkladu kandidaturu umožnit. Stanovisko ministerstva neodmítám, ač tomu osobně nejsem nakloněn,“ řekl Deníku Referendum.

S novým stanoviskem rezortu vnitra naopak nesouhlasí brněnská senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Může-li deset senátorů nominovat některého kandidáta, tak je to v relaci k oněm padesáti tisícům podpisů občanů na petici. Bude-li senátor podporovat více kandidátů, tak si sjednává oproti občanům značnou výhodu. Občan sice také může podepsat více petic, ale stále je třeba sesbírat padesát tisíc podpisů, což je značná porce. Navíc se domnívám, že by bylo žádoucí, aby i občan směl podpořit pouze jednoho kandidáta. Jde totiž o odpovědné rozhodnutí. Podpisy by neměly být rozdávány jako housky na krámě,“ řekla Deník Referendum s tím, že výklad ministerstva považuje za rozporný se zákonem.

Stejný názor jako senátorka Wagnerová zastává i ústavní právník Jan Kysela nebo kladenský senátor a někdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který se rovněž domnívá, že senátor či poslanec svým podpisem může podpořit pouze jednoho kandidáta. Dienstbier rovněž upozornil na skutečnost, že jeho kolega Tomáš Czernin podepsal prezidentskou kandidátku Mirkovi Topolánkovi i Pavlu Fischerovi. „Nechce-li ministerstvo vnitra zpochybnit volby, musí jak Fischerovi, tak Topolánkovi vyškrtnout senátora Czernina, neb nemůže rozhodovat, komu jej mezi navrhujícími senátory ponechá. V tu chvíli bude mít Topolánek jen devět navrhujících senátorů a ministerstvo musí jeho kandidátní listinu odmítnout,“ napsal Dienstbier.

O post hlavy státu se v nadcházejících volbách uchází celkem osmnáct kandidátů, kteří doručili své kandidátní listiny na ministerstvo vnitra. „Ve čtyřech případech se jedná o kandidáty, jejichž kandidaturu navrhuje skupina poslanců, ve třech případech o kandidáta, který je navrhován skupinou senátorů. Pět kandidátů je podpořeno peticí občanů. V šesti případech jde o kandidáty, kteří svoji kandidaturu nedoložili ani podporou zákonodárců ani peticí,“ řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Rezort zveřejní jména uchazečů 24. listopadu a následně rozhodne o registraci, nebo případném odmítnutí jednotlivých kandidátů pro prezidentské volby.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.