Nejvyšší soud podpořil Děti Země ve sporu s drůbežárnou

Drůbežárna ve Velkém Malahově podle soudu neměla právo v roce 2013 rozšířit svou kapacitu výstavbou nové haly pro nosnice. Už v roce 2003 totiž podepsala s Dětmi Země smlouvu, kde se zavázala k chovu maximálně 210 tisíc slepic.

(kep)

02.11.2017 17:28

Slepice_velkochov_klece

Podle Martina Hyťhy firma Česká drůbež předložila ve svém návrhu pro výstavbu nové haly podobně špatné technologie pro podmínky chovu zvířat jako v první hale. Foto slepicevnouzi.cz

Nejvyšší soud podpořil stížnost Dětí Země – organizace si stěžovala na firmu Česká drůbež, sídlící ve Velkém Malahově, která porušila smlouvu o maximálním povoleném počtu drůbeže ve svém provozu.

Nejvyšší soud vrátil případ k novému projednání Krajskému soudu v Plzni, který žalobu ekologické organizace na počátku loňského roku zamítl. Povolenou kapacitu 210 tisíc nosnic – která je vázaná smlouvou mezi ekology a chovateli – drůbežárna porušila tím, že v roce 2013 zahájila stavbu druhé haly.

Podpisem smlouvy vyvrcholil několikaletý spor, v němž se Děti Země postavily na stranu obyvatel obcí na Domažlicku, kteří byli s provozovnou České drůbeže dlouhodobě nespokojení: obtěžoval je zápach, zvýšený počet much a nadměrná doprava.

„Firma překračovala také zákonem stanovený maximální počet nosnic v klecích. Snažili jsme se vyjednávat. Až když Česká drůbež postavila druhou halu, při čemž v rozporu se smlouvou zdvojnásobila počet chovaných slepic, nám nezbylo nic jiného, než se obrátit na soud,“ okomentoval soudní rozhodnutí místopředseda sdružení Dětí Země Martin Hyťha.

Česká drůbež a Děti Země spolu uzavřely smlouvu v lednu roku 2003. Ukončily tak mnohaletý spor o výstavbu velkodrůbežáren na Domažlicku. V ujednání Česká drůbež souhlasila s tím, že chov slepic v jejich farmě nepřekročí kapacitu 210 000 kusů drůbeže v jedné hale. Dále se zavázala, že nebude usilovat o provoz jiných farem pro chov drůbeže na území Domažlicka.

V polovině roku 2010 nicméně firma představila záměr vybudovat druhou halu pro chov nosnic. Děti Země daly v reakci na to najevo svůj nesouhlas veřejným prohlášením. České drůbeži vyšel o tři roky později vstříc městský úřad v Horšovském Týně, který povolil zahájení zkušebního provozu druhé haly.

Podle Martina Hyťhy firma Česká drůbež předložila ve svém návrhu podobně špatné technologie pro podmínky chovu zvířat jako v první hale. „Za těchto okolností nevidíme důvod ustupovat a souhlasit s rozšířením velkochovu, když jsme dříve s velkým úsilím vyjednali ve smlouvě oboustranný kompromis,“ doplnil Martin Hyťha.

Původní investor je nechvalně známý v Německu a dalších zemích
Děti Země uspěly už v roce 2015 u okresního soudu v Domažlicích. Česká drůbež měla podle jeho rozhodnutí do jednoho roku snížit kapacitu chovu na sjednaných 210 000 nosnic. Firma se však odvolala. Krajský soud v Plzni následně žalobu ekologického sdružení zamítl s tvrzením, že se Děti Země nebránily výstavbě druhé haly už ve stavebním řízení a že žaloba je „šikanózní“.

Rok a půl na to ale Nejvyšší soud uznal, že Děti Země o probíhajícím stavebním řízení nic nevěděly. „A i kdyby ano, neměli jsme povinnost se ho účastnit, když závazek nestavět druhou halu je zakotvený ve smlouvě,“ vysvětlil Martin Hyťha. Česká drůbež se i na opakovanou prosbu odmítla Deníku Referendum k případu vyjádřit.

Další projednání případu zahájí Krajský soud v Plzni za počátku prosince letošního roku. „Chceme, aby soud žalobě vyhověl a nařídil firmě Česká drůbež, aby v souladu se smlouvou omezila kapacitu na 210 000 nosnic – jak to udělají, je na nich. Dle mého názoru by ale bylo nejlepším řešením druhou halu zavřít,“ dodal Hyťha.

Podle právničky Natálie Pecháčkové ze společnosti Frank Bold ale soud o uzavření druhé haly České drůbeže rozhodnout nemůže. „Děti Země se domáhají splnění povinností ze strany žalované společnosti Česká drůbež, a to aby nepřekračovala 210 000 kusů nosnic v drůbežárně v obci Velký Malahov. Soud v této věci ale nemůže nařídit více, než žalobci žádali, nemůže proto nařídit, aby drůbežárnu zavřeli,“ okomentovala Natálie Pecháčková pro Deník Referendum.

Původní investor drůbežárny ve Velkém Malahově, Němec Štefan Pohlmann, je synem Antona Pohlmanna, nechvalně proslaveného krutým a nezákonným zacházením se zvířaty ve velkochovech. V Německu dostal Anton Pohlmann v souvislosti se svým podnikáním podmínku a doživotní zákaz chovu hospodářských zvířat. Vysoké pokuty platil v Evropské unii i ve Spojených státech. Rozjezd malahovské drůbežárny probíhal bez kolaudace a provázely jej i další kontroverze

V kauze se angažovala také Státní veterinární správa. „Drůbežárnou ve Velkých Malahovicích jsme se dlouhodobě zabývali. O podmínkách chovu jsme věděli. Obdrželi jsme několik podnětů ekologických organizací, obyvatelé si jednu dobu stěžovali na mouchy,“ uvedl pro Deník Referendum tiskový mluvčí úřadu Petr Vorlíček.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.