Inkluze: Školy mají více peněz, děti zůstávají v těch speciálních

Před rokem začala platit nová pravidla na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Její dopady hodnotí čerstvá analýza ministerstva školství a školní inspekce.

(pd)

01.11.2017 09:04

Inkluze

S novelou školského zákona se toho moc nezměnilo. Školy získaly pro výuku žáků se speciálními potřebami více peněz a odborné podpory – a s tím bohužel i administrace. Foto inkluze.cz

„Po řadě alarmistických otevřených dopisů a stanovisek Asociace speciálních pedagogů o ‚likvidaci speciálního školství‘ a nepravdivých výkřiků politiků o ‚povinné, plošné a škodlivé inkluzi‘ je dobré se podívat na fakta,“ uvádí ministr školství Stanislav Štech (ČSSD) výsledky čerstvé Analýzy společného vzdělávání. Ministerstvo školství zpracovalo data nashromážděná za prvních sedm měsíců platnosti novely školského zákona, která zavedla nová pravidla pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Masivní odliv žáků ze speciálních škol se nekoná a počet žáků s SVP v běžných školách vzrostl v jednotkách procent.

V mateřských školách se podíl žáků se SVP drží dlouhodobě okolo tří procent a jejich počet od roku 2015 dokonce mírně klesl. Na středních školách počet takových žáků vzrostl o jedenáct procent. Nejvíce se společné vzdělávání týká škol základních, v nichž se počet žáků se SVP zvýšil jen o zhruba jeden a půl procenta. Nejčastěji jde o žáky s vývojovými poruchami učení nebo chování, tedy třeba dyslektiky nebo hyperaktivní děti. Žáků s lehkým mentálním postižením přibylo na základních školách pouze čtyři sta devatenáct. Dvě třetiny z žáků se SVP přitom chodily do běžných škol už před novelou.

Počet žáků ve speciálních školách klesl mezi zářím 2016 a březnem 2017 o půldruhého procenta. Jedná se přitom o dlouhodobý trend, jenom mezi roky 2015 a 2016 se jejich počet snížil o tři a půl procenta. Jak upozorňuje Česká školní inspekce, mohli bychom tak konečně opustit skupinu zemí, v nichž je podíl dětí umístěných ve speciálních školách či třídách celoevropsky nejvyšší.

Speciálním školám peníze na inkluzi nepatří
Mezi nejčastější důvody kritiky inkluze patří její finanční náročnost. Do září 2017 stála nová podpůrná opatření na běžných školách přibližně dvě miliardy korun. Devadesát šest procent prostředků putuje na personální výdaje, tedy speciální pedagogy nebo asistenty. „Zdůrazňuji, že nyní je možné inkluzi v českých školách financovat z vyhrazených prostředků. Předtím školy musely na asistenty doplácet z peněz určených na odměny učitelům,“ upozornil Deník Referendum Bob Kartous z organizace EDUin.

Dalších 143 milionů korun pak do září 2017 putovala na podpůrná opatření ve speciálních školách. Mezi zářím a říjnem 2017 však požadavky speciálních škol vzrostly o dalších 129 milionů korun, požadavek však ministerstvo teprve přezkoumává, aby zabránilo dvojímu financování. Speciální školy již totiž financují na základě zvýšeného finančního koeficientu za každého žáka kraje a další financování podpůrných opatření by mělo být výjimečné.

„Zvýšené náklady v prvních letech jsou do značné míry narovnáním podfinancování z let minulých. Vzdělávací systém v České republice je v porovnání s průměrem OECD silně podfinancovaný, ročně v něm chybí čtyřicet až padesát miliard korun. Transformační náklady na inkluzi jsou samozřejmě zvýšené, tak je to vždy, když uděláte systémovou změnu. Po prvních letech se ale výše investice ustálí. A měli bychom to brát nikoliv jako náklady, ale jako investici do soudržnosti společnosti,“ dodává Kartous.

Některá podpůrná opatření, například inkluzivní vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách, navíc spolufinancují Evropské strukturální fondy. Nejvyšší podíl žáků umístěných ve speciálních školách či třídách je totiž v Ústeckém a Karlovarském kraji, tedy v krajích se zvýšeným počtem sociálně vyloučených lokalit. V obou krajích vloni speciální školy či třídy navštěvoval přibližně každý dvacátý žák základní školy. V celé republice přitom speciální školy či třídy navštěvoval přibližně každý třicátý žák.

„Podle různých statistik a zjišťování je stav zdůvodňován sociální a vzdělaností strukturou obyvatelstva kraje. Situace je velmi podobná jako v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, “ potvrdila Deníku Referendum Jana Pavlíková, mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje. Dodává ale, že Karlovarský kraj je považován za nejvíce proinkluzivní – od roku 2010 se počet žáků integrovaných v běžných školách více než zdvojnásobil.

Je potřeba více zaměstnanců
Průběh prvního roku s novými pravidly nedávno hodnotila ve své zprávě i Česká školní inspekce, a to na základě kontrol stovek škol. „Nebylo by korektní mluvit o tom, že inkluze započala až 1. září 2016. Novela měla primárně zajistit řádné nárokové financování a adekvátní odbornou a metodickou podporu školám a jejich učitelům,“ komentoval změny pro Deník Referendum náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Šetření inspekce poukazuje na mnohá zlepšení. Od září 2016 se zvýšil podíl vyučovacích hodin s individuálním přístupem k žákům. Podpůrná opatření se dostávají i do školních družin či klubů. Doporučení poradenských zařízení nezvládla dodržet pouze desetina škol. Podle Kartouse se navíc s pozitivními závěry zprávy ztotožňují i hodnocení škol, které organizace EDUin obdržela.

Průměrný počet asistentů pedagoga na jednu školu vzrostl z 1,7 na 2,9 – ač se sháněním dostatečně kvalifikovaných asistentů mají školy nadále problém. Děje se tak mimo jiné z důvodu nízkého finančního ohodnocení a snížených úvazků v profesi – ministerstvo doporučuje zaměstnávat asistenty na poloviční či tříčtvrteční úvazek. Stejně tak se nedaří najít dostatek školních psychologů nebo sociálních pedagogů. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) chce přitom rozpočet inkluze ještě snížit, což by se dotklo právě platů potřebných odborníků. Dostatečné nejsou ani kapacity poradenských zařízení, z nichž celá třetina nestíhá požadavky vyřizovat včas.

Dalšími problémy jsou nesjednocené informace a změny doporučení, komunikace s cizinci, respektive jejich zákonnými zástupci, neefektivní nákupy pomůcek (které však přesto znamenají pouze čtyři procenta dosud vynaložených výdajů) a zvýšení administrativní zátěže.

„Opatření jsou řízená direktivně a shora a někteří učitelé či ředitelé tak vidí hlavně úkoly. Původní myšlenka byla, že inkluze promění celou školu a že z ní vytěží každé dítě. Má pomoci rozvíjet různorodost, klást důraz na talent jednotlivých dětí a respektovat jejich rozdílné potřeby. To ale zůstalo na slajdech několika expertů a nyní jsou vidět hlavně evidence kolem každého dítěte, každé koruny. Už předtím přitom byla administrativní zátěž veliká. To se dalo čekat – a dalo se tomu zabránit,“ doplňuje pro Deník Referendum Petr Chaluš z Fóra rodičů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.