Sociální demokracie versus hloupé stařeny a starci?

Ivan Štampach ve svém sloupku kritizuje pohled, podle něhož lidé v důchodovém věku volí pouze z nostalgie, touží po normalizaci a jsou manipulováni putinovskými médii.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová sdílela v neděli na svém facebookovém profilu fotografii nenávistné stařeny mávající holí, které dal původní autor popisku jméno Zdena. Upozorňuje, že paní Zdena bude volit naši budoucnost. Prý vzpomíná na mládí a miluje rudé prapory, pěticípé hvězdy, azbuku a pracovní symboly. Čte prý pouze pravdu z Aeronetu, AC24 a Svobodného vysílače a tu emailem rozesílá dál ostatním důchodcům s dovětkem „v ČT ani slovo“ a „Sdílej dál“. Důchodci jako paní Zdena mají mít obdivuhodnou voličskou disciplínu, k volbám se prý dostaví až osmdesát procet takových Zden. Autor končí naléhavou otázkou, jsme-li stále v klidu.

Je pravda, že my lidé pokročilého věku rádi vzpomínáme na mládí. Člověk bez paměti je na tom špatně. O národech bez paměti se říká, že jsou bezbranné. Mohu potvrdit, že každý věk má svůj půvab. Mně se však poslední dvě desetiletí dosavadního života jeví jako daleko zajímavější než doba, kdy mi bylo třeba dvacet.

O rudé barvě, barvě krve a ohně, barvě symbolizující ducha a svobodu, by možná ministryně mohla vědět, že je to tradiční barva sociální demokracie. Po listopadu 1989 si obnovená ČSSD nenechala tento symbol ukrást komunisty a hrdě se k němu přihlásila symbolem rudé růže. Ta je tradičním symbolem života. Rosikruciánské hnutí, které dostalo novou podobu v 17. století a posloužilo jako obnova uvadajícího církevního křesťanství, používá černý kříž jako znázornění smrti a rudou růži (či růže) na zelené ratolesti jako znamení života.

Přestaňte už přemlouvat báby
Při jedné z dřívějších voleb doporučila sociální demokracii americká firma režírující kampaň opustit rudou a naordinovala jí tu nešťastnou barvu moči. V současné době strana ve snaze zachránit, co zčásti svou vinou a zčásti nespravedlivou nepřízní voličů ztratila, mění leccos a upravuje i stranickou symboliku. Nepříjemná oranžová však, jak se zdá, bohužel zůstává. Západoevropské sociálně-demokratické strany se tradiční symboliky nebojí. Nebojí se, že by je snad někdo zaměnil s totalitní deviací dělnického hnutí.

Pěticípá hvězda, pentagram či pentakl, je starobylý symbol. Spojuje symboliku hvězdy a člověka. Naznačuje, že každý člověk je hvězdou. V Novém zákoně něco takového píše apoštol Pavel v listu křesťanům ve Filipech: „… sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět.“ Slavný obraz rozkročeného člověka s rozpaženýma rukama od Leonarda da Vinci lze spojit se se symbolem pentagramu.

I některé evropské národy píší jiným písmem než latinkou, a nejsou pro to méněcenné. Svou alfabetu mají Řekové, národ, který dal Evropě spolu s Římany základy kultury. Azbuka je od řeckého písma odvozena. Píší jí Srbové, Bulhaři, Ukrajinci, Bělorusové a Rusové. Není to písmo komunistického režimu.

Zdeny mají prý rády symboly práce. Sociálně demokratické stany se v některých zemích jmenují strany práce, jako například britská Labour Party. Nebo jsou to strany pracujících či dělníků, mezi nimi například Det norske Arbeiderparti (tedy Norská strana pracujících, popřípadě dělníků), jejíž dlouholetý předseda Jens Stoltenberg je generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. Evropské sociálně demokratické hnutí je hnutím lidí práce. Stojí na jejich straně v jejich sporu s kapitálem. Tento spor není výmyslem komunistické ideologie. Papežské sociální encykliky v posledních stu letech se sporu práce a kapitálu věnují výslovně a navrhují různá řešení, jak zabránit jejich rozštěpení. Kéž by sociální demokraté a jejich voliči rádi používali s paní Zdenou pracovní symboly

Fotografii staré ženy s popiskem zesměšňujícím intelektuální schopnosti důchodců sdílela dokonce i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. Repro DR

Především bych paní ministryni, do jejíž kompetence patří také penzijní agenda, doporučil, aby nesdílela texty, které představují trapný ageismus. Pamatujeme snad ještě na klip Petra Zelenky v předminulých volbách do sněmovny. Jiří Mádl a Martha Issová tam výsměšně probírají seniory a vyzývají hypotetické mladé voliče ODS: „Přemluv bábu, ať nevolí levici.“

Převzala tento výsměšný přístup vůči levici sociální demokracie prostřednictvím své významné představitelky, mimo jiné ministryně obhospodařující daleko největší část státního rozpočtu?

Rád bych paní ministryni, která v době listopadového obratu sotva vstoupila do dospělého života, připomněl, že to, že dnes ona a její strana může být ve vládě, jsme připravili mimo jiné my, dnešní senioři svými nezávislými aktivitami a svým odporem či odbojem proti totalitnímu režimu. Chtěl bych ji ujistit, že jsme nepodlehli proruské propagandě a nepřeposíláme si zprávy putinovských médií.

Jsou nepochybně Zdeny, které si složitost politických poměrů zjednodušily. Máme spoluobčany, kteří reagují na svou špatnou sociální situaci tak, že zapomněli na nekulturnost, ekonomickou neschopnost a teror minulého režimu a vzpomínají na sociální jistoty, které do konce osmdesátých let zažívali. O současném zřízení si myslí, že jeho jedinou možností je takzvaný trh bez přívlastků. Nevěří, že by volební a jinou občanskou angažovaností mohli způsobit reformu, řekněme další demokratizaci společnosti.

Tyto Zdeny jsou různého věku. U někoho se projevuje nostalgie, jíž se v Německu podle slova Ost – východ říká „ostalgie“. U někoho je příčinou radikalita, nezkušenost mládí a absence historické paměti.

Ať jdou Zdeny volit, ať volí stranu, která stojí na straně lidí práce, lidí zaměstnaných a těch, kteří už si své odpracovali. Rád se k nim připojím, pokud mne některá strana přesvědčí, že je sociální, ekologická, liberální a demokratická a pevně věřím, že tím, ať se to Marksové bude líbit, nepřivoláváme návrat starých poměrů.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Ivan Sommer - Brno

Nežádoucí senioři Pondělí, 31.Července 2017, 18:48:51

Jsem také senior v pokročilejším věku a zažil jsem posměch, že jsem nemocný, to prý simuluji. Na mně i moji manželku umírající na rakovinu podal milionář trestní oznámení, že ho pomlouváme, prý něco zpronevěřil. Manželka nepřežila a mně vyhazovali z bytu. Nemoc se mi rozvinula, v nemocnici se podařilo vzkřísit mě k životu. V životě jsme udělali ledacos užitečného a ukázalo se, že ten milionář opravdu někam finance zašantročil. Jak říkal Matka Tereza: Není problém nasytit chudé, je problém nasytit bohaté.

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 31.Července 2017, 19:31:3

Já nemohu než souhlasit s autorem, když píše“ „Mně se však poslední dvě desetiletí dosavadního života jeví jako daleko zajímavější než doba, kdy mi bylo třeba dvacet“.
Zásadně nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že život po padesátce už nestojí za nic.
Navzdory tomu, že pro staršího člověka ve světě přibývá nepochopitelných věcí a složitých jevů, v nichž je těžké se vyznat, přibývá mu s věkem zkušeností a smyslu pro chápání souvislostí, podstaty, smyslu…
A ještě se zastavím u těch uvedených symbolů.
Spojení symbolu pěticípé hvězdy s křesťanskou symbolikou mě kdysi překvapilo u Wolkera („Hle, hvězda - jitřenka a z jejich pěti hran světlo se line jak krev z pěti Kristových ran...“)
Ať jde o křesťanství nebo socialistické hnutí, stále je třeba vracet se ke kořenům. Nebo k pramenům.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.