Daniel Prokop pro DR: Kdo jsou u všech všudy ti voliči KSČM?
Vratislav DostálJak to, že patří KSČM mezi nejstabilnější formace polistopadového období? Které společenské segmenty tvoří jádro jejich voličů? A má potenciál růst? A jak to souvisí s normalizací? O tom všem jsme hovořili se sociologem Danielem Prokopem.
KSČM patří mezi nejstabilnější formace polistopadového vývoje. Proč?
KSČM má vysokou obnovu voličů mezi volbami. Většinou získá osmdesát až devadesát procent svých voličů z minulých voleb stejného typu. Její procentuální výsledek pak závisí na tom, zda osloví nějaké nové a jak vypadá volební účast.
Data z exit-pollů a ekologické infrerence Kamila Gregora ukazují, že třeba v silném roce 2002 KSČM získala část voličů ČSSD, a to díky zklamání z opoziční smlouvy či opozici ke směřování do EU. V roce 2006 a 2010 naopak dokázala obnovit jen část svého elektorátu z minulých voleb, nezískala moc nových voličů, a proto se propadala.
Celkově otázka stability nebo umírání zisku KSČM závisí na tom, na jaké volby se koukáme a odkdy. Pokud sledujeme sněmovní volby od 90. let minulého století, tak se můžeme dostat k pocitu stagnace s velkým odchýlením nahoru v roce 2002.
Podle mne se ale mezi druhou polovinou 90. let, kdy ještě platil porevoluční étos a diskutovalo se zejména o podobě transformace, a novým miléniem, dost změnily volební podmínky. Asi je tedy zajímavější zkoumat zisk KSČM po této změně.
Ze čtyř pozorování se samozřejmě těžko odhaduje trend, ale spíše by se dalo čekat, že počet voličů KSČM celkově dlouhodobě klesá. Výjimkou jsou krajské volby, kde KSČM stačí tvrdé jádro a je nebývale stabilní. A evropské volby, kde je naopak vidět velký pokles.
Pokles absolutních hlasů v nich přitom není dán jen celkově klesající účastí v evropských volbách. I procentuálně v roce 2014 KSČM získala asi polovinu hlasů proti roku 2004. Voliči KSČM asi pociťují výrazně vyšší hodnotu hlasu v lokálních volbách, kde má KSČM při zisku patnáct až dvacet procent reálnou šanci na účast ve vedení kraje. Oproti tomu ve volbách do Evropského parlamentu je i přes slušný zisk vliv strany minimální.
Zpět k původní otázce: proč je podpora KSČM stabilní?
Vidím několik důvodů: Strana je ideově kompaktní. Je to jistá kombinace kulturního konzervatismu, sklonu k autoritářství a obrannému nacionalismu, rétorického rovnostářství a materialismu (orientace na socio-ekonomiku spíše než na hodnoty). Tahle kombinace postojů je v části populace silně korelovaná.
Díky tomu KSČM oslovuje relativně malou část elektorátu, kterému ale na ní nic příliš nevadí. Proto mají v současnosti volební jádro okolo jedenácti procent a potenciál asi šestnáct procent, což je mnohem menší rozpětí než u ostatních stran. Její konkurenti komunistům mohou brát vyšším příklonem k některému ze zmíněných aspektů, ale mohou tím také více ztratit v jiné části svého elektorátu.
Dále: voliči KSČM jsou stranicky identifikovaní a mají nějaké zvyklosti. To zní jako tautologie: KSČM je stabilní, protože ji lidé stabilně volí. Ale právě ta stranická identifikace a zvyková volba umožňuje déle překonávat období, kdy ta strana nic nenabízí a má nějaké problémy.
Další příčinu stability KSČM spatřuji v tom, že má z dob minulých velkou členskou základnu a regionální aparát. Komunisté tak mohou mobilizovat jinak než kampaní mimo centrální media. Nejsou tolik závislí na nějakých kauzách, které postihnou pár lidí z vedení.
Pak je tu jedna věc, která není příliš známá. Voliči KSČM mají specifické mediální chování. Podle našeho velkého výzkumu MML-TGI (Daniel Prokop působí v agentuře Median, pozn. red.) četlo v roce 2015 asi 32 % voličů KSČM poslední vydání nějakého celostátního deníku (Blesk, Právo, Aha, Mf Dnes, Deník, LN, HN). To je méně než u jiných stran se středně starým a starším elektorárem (u ČSSD 36 %, ODS 49 %, KDU-ČSL 37 %), čtenost je majoritně tvořena Bleskem a Právem a ne všichni čtenáři se zajímají o politiku.
Celkově z dat MML-TGI vyplývá, že KSČM měla v roce 2015 mezi voliči asi osmdesát tisíc čtenářů nějakého celostátního deníku, kteří v tisku alespoň občas čtou o politice. A přibližně pětašedesát tisíc denních uživatelů internetu, kteří na internetu alespoň občas čtou o politice. Přičemž tam je překryv.
Pro srovnání, ČSSD má při analogické definici více než dvojnásobný zásah tiskem a čtyřnásobný zásah internetem. A hnutí ANO má dvojnásobný zásah tiskem a pětinásobný zásah internetem.