Za Marjam Mírzácháníovou, íránskou „královnou matematiky“

Před několika dny podlehla rakovině teprve čtyřicetiletá Marjam Mírzácháníová, jedna z nejtalentovanějších matematiček naší doby. Martin Vrba připomíná její životní cestu.

„Ženy jsou hodně emocionální a intuitivní a pro některá povolání se díky tomu nehodí, mezi jinými to například platí pro exaktní vědy.“ Takový soud o neměnné ženské přirozenosti slýcháme pořád celkem často a rádi ho čas od času podporují i někteří amatérští psychologové a neurologové. Jednou z žen, které se tomuto přesvědčení svou životní dráhou vzepřely, byla i íránská matematička Marjam Mírzácháníová. Jako geniální studentka, původem z Teheránu, kde se narodila v roce 1977, získala už v roce 1994 zlatou medaili na Mezinárodní matematické olympiádě v Hong Kongu, k níž následující rok přibyla další zlatá medaile z matematické olympiády, která se konala v Kanadě.

Marjam Mírzácháníová. Foto archiv Alchetron.com

Matematiku, která se stala její celoživotní vášní, studovala nejprve na prestižní íránské univerzitě Šaríf a následně na americkém Harvardu, kde získala v roce 2004 doktorský titul. Ve svých jedenatřiceti letech se pak stala profesorkou matematiky na Stanfordově univerzitě, kde působila až do konce svých dní.

Ocenění práce Mírzácháníové však profesurou zdaleka neskončily. V roce 2009 získala Blumenthalovu cenu, kterou uděluje Americká matematická společnost, v roce 2013 jí byla udělena Ruth Lyttle Satter Prize in Mathematics od stejné společnosti a o rok později získala Clay Research Award, kterou uděluje Clay Mathematics Institute.

Možná tak ani nepřekvapí, že v roce 2014 získala nejvyšší možné ocenění své práce – Fieldsovu medaili, která je čímsi na způsob Nobelovy ceny za matematiku, a stala se tak první ženskou držitelkou této ceny. Fieldsova medaile se uděluje každé čtyři roky pro matematiky do čtyřiceti let. Pro mnoho žen to znamená neblahý limit, jelikož velkou část svého života během svých mladých let věnují péči o rodinu a děti, a těžko tak drží krok s vývojem svého oboru. O Marjam Mírzácháníové to ale neplatilo, i když mají s českým teoretickým informatikem Janem Vondrákem dceru Anahitu.

Přesto byla Mírzácháníová oceněním překvapena. Když jí do elektronické pošty přišlo oznámení o udělení ceny, myslela si – podle svých vlastních slov – že e-mail Mezinárodní matematické unie někdo hacknul.

Osudnou se jí ovšem stala rakovina prsu, se kterou bojovala od roku 2013 a ve svých čtyřiceti letech nakonec zákeřné nemoci podlehla. Zemřela 14. července v nemocnici v Kalifornii. K truchlení se přidala nejen íránská média, ale i vrcholní íránští politikové, mezi nimi i prezident Hassan Rouhání nebo ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

Marjam Mírzácháníová tak už další matematické objevy neučiní, můžeme ale věřit, že se její životní dráha stane inspirací pro další ženy, které v sobě najdou odvahu vzepřít se údělu, který si samy nezvolily, a rozhodnou se utvářet vlastní osud.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.