O rasách a lidech

Johanna Nejedlová

Již téměř před sto lety vědci začali chápat, že pojem „rasa“ nemá biologické opodstatnění a je to spíše sociální konstrukt. Přesto se na základních školách stále oficiálně vyučuje o dělení lidí na rasy.

Jaké jsou lidské rasy neboli plemena? „Lidské rasy jsou tři. Dělí se na žlutou — mongoloidní, černou — negroidní, bílou — europoidní,“ odpověděla mi má sestřenice, studentka biochemie. Stejně tak jsem se to učila ve škole i já. A to samé se dočtou dnešní děti v učebnicích přírodopisu pro osmou třídu. V některých materiálech se dokonce dozví, že se jedná o antropologické dělení. Hned za odstavcem popisujícím míšence zmíněných ras se  píše o nebezpečí a nesmyslnosti rasismu. Jenže samotné rozdělování lidí na rasy naopak rasismus podporuje, umožňuje, ospravedlňuje a jde s ním už od počátku ruku v ruce. A co je nejdůležitější, je to holý nesmysl, zpochybňovaný už na začátku minulého století.

V roce 1950 vydalo UNESCO stanovisko, v němž stálo, že všichni lidé patří k jednomu druhu, že pojem „rasa“ nemá žádné biologické opodstatnění a že se jedná o mýtus. Prohlášení bylo výsledkem mezinárodního symposia antropologů, genetiků, sociologů a psychologů. K tématu vyšlo mnoho textů v odborných časopisech, přesto se i dnes běžně setkáváme s lidmi, kteří mýtu o lidských rasách věří. A nejen to, v České republice se dokonce vyučuje ve školách.

Profesor biologie Alan R. Templeton z Washingtonské univerzity analyzoval DNA globální lidské populace a zjistil, že přestože je mezi jednotlivými lidmi mnoho genetických variací, většina z nich se týká jednotlivců. Na základě jeho výzkumů lze říct, že rasa je kulturní, politický a ekonomický koncept a nemá žádný biologický základ.

Z jeho dalších zkoumání vyšlo, že osmdesát pět procent genetických odlišností bylo individuálních, tedy že jsou odlišné mezi jednotlivými vzorky a nemají nic společného. Zbylých patnáct procent odlišností by mohlo naznačovat existenci rozdílů mezi lidskými rasami. Ale u ostatních druhů obývajících naši planetu je k označení dalšího druhu či plemene potřeba odlišností několikanásobně větších.

Templetonovy výzkumy zároveň ukázaly, že mezi Evropany a sub-saharskými Afričany a mezi Evropany a Melanésany, kteří žijí na ostrovech blízko Austrálie, je mnohem více genetických shod než mezi Afričay a Melanésany, přestože ty spojuje tmavá kůže, struktura vlasů a tvar lebky. Podle těchto kritérií jim však byla dříve přisouzena příslušnost ke stejné „rase“.

Stanovisko, že lidé patří ke stejnému druhu a pojem rasa nemá žádné biologické opodstatnění, vydalo UNESCO již v roce 1950. Ilustrace WMC

Koncept ras ale nikdy nebyl považován pouze za nástroj popisující biologické odlišnosti. Vždycky ospravedňoval nadřazenost bílých nad ostatními a připisoval více přírodních či zvířecích charakteristik „barevným“. Slovo „rasa“ by se dalo nahradit označením kasta, jež popisuje sociální status člověka. S ohledem na téměř pětisetletou tradici útlaku by slovo rasa dnes vůbec nemělo být používáno. Nemá neutrální význam. Používat můžeme pojmy jako kultura, etnikum nebo národnost, které vystihují to, že příslušnost ke skupině není založená na biologické danosti.

Rasismus si nyní často vysvětlujeme jako nevzdělanost chudých. Ve skutečnosti se ale jedná spíše o šidítko nahrazující bohatství a kvalitní život. „Rasová“ nadřazenost, příslušnost k bílé kastě zajišťuje alespoň zdání toho, že člověk patří k privilegované vrstvě. Proč by se jí měli chudí rasisti dobrovolně vzdávat?

V učebnicích se dále píše o míšencích — mulatech, kreolech, mesticích a zambech. V anglicky mluvících zemích už jsou podobná označení považována za sporná, v některých kruzích nepřípustná. Označení mulat — ze španělského a portugalského mulato má původ v označení pro mulu — křížence koně a osla. Jeden známý mi, když jsem se pokoušela termín míšenec i mulat obhajovat, řekl: „Lidi nejsou zmrzlina, aby mohli být míšení. Ani psi, aby mohli být křížení.“ Od doby, kdy se začalo uvažovat, že rasy jsou jen sociální konstrukt, uplynulo už více než sto let. Stálo by za to tyto termíny z našich slovníků vyřadit a především je vyřadit ze školních učebnic. Zvládli jsme pochopit, že země není placatá, zvládneme i tohle.

    Diskuse
    JN
    April 12, 2020 v 19.50
    KOREKTNOST V ÚVAHÁCH

    V souvislosti s geograficky značně rozdílnými počty úmrtí na infekci covid-19 v jednotlivých zemích (viz relativně nízký počet úmrtí v Německu) se diskutuje i o možném vlivu například dřívějšího očkování proti TBC, nebo také i o možné souvislosti mezi různým počtem receptorů na které by se virus u různých lidských ... ehm ... tak tedy třeba "typů"... mohl navázat a mezi jejich rozdílnou odolností proti této infekci.

    Měli by si lidé takové uvažování zakázat?

    "V USA podléhají koronaviru nejvíc černoši. Nemoc odhaluje nerovnost"

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-usa-podlehaji-koronaviru-nejvic-cernosi-nemoc-odhaluje-nerovnost-99470?seq-no=2&dop-ab-variant=&source=clanky-home

    -------------------------------------------

    Ještě by mě také zajímalo, jak lze "vysvětlit", že koronaviru podléhají častěji muži než ženy:-)

    Odhaluje i zde nemoc nerovnost?

    Pokud tedy ovšem "muži" a "ženy" jako biologické entity vůbec existují.

    Podle některých vědců jsou totiž "muži" a "ženy" v podstatě jen sociálním konstruktem, vzniklým až ve společnosti na základě tradovaných genderových stereotypů. Jejich biologická existence je tedy jen předsudkem.