S uprchlíky tu totiž žádné problémy nemáme

Magdaléna Šipka přibližuje život v německém Marburgu, malém městě, které přijalo tolik uprchlíků, že nyní tvoří celé procento místních obyvatel. Rozsáhlý proces doprovází pečlivá integrace a osvěta.

„Marburg je multikulturní město,“ odtušil farář Uli Biskamp, „na univerzitě studují studenti z více než padesáti zemí a přijali jsme osm set uprchlíků.” Uli Biskamp je spolutvůrcem projektu, se kterým se město Marburg připojí k Mezinárodnímu týdnu proti rasismu.

V rámci tohoto týdne se věnuje otázce antirasismus a lidské vzájemnosti také během svých seminářů v učebnách. První třída, do kterého ho doprovázím, je neobyčejně hlučná. Studenti se při vyučování volně prochází po třídě, házejí z dálky do koše odpadky a často míří i na někoho ze svých spolužáků. Hodinu ovšem třída končí výrobou „Abecedy vzájemnosti“. Žáci k jednotlivým písmenům doplňují činnosti důležité pro společné soužití – od přátelského jednání a otevřenosti přes angažovanost a schopnost naslouchat až po demonstrace, odvahu nebo například pojmenování případné nespravedlnosti.

K týdnu proti rasismu se připojují oficiální zastupitelé Univerzitního města Marburg. Primátor města Thomas Spies na tiskové konferenci prohlásil, že chce dát výrazně najevo, že „rasismus, sexismus ani jiné druhy společenského útlaku nejsou ve městě vítány“. Proto si přeje, aby se člověk, ať už má jakýkoli původ, ve městě cítil bezpečně a věděl, že má stejná práva jako ostatní.

K týdnu proti diskriminaci se svým programem připojují i zdejší organizace jako třeba městské kino, místní pobočka Antify zaměřená proti násilí nebo interkulturní organizace Mozaik. V kině bude možné sledovat film Skrytá čísla (Hidden Figures) o afro-amerických matematičkách pracujících pro NASA. Po celém městě proběhne série promítání, debat a workshopů na témata tolerance, aktuální situace migrantů i přizpůsobování se životu v nové zemi. Uprchlíci se v řeči místních z „Flüchtlinge“ mění na „geflüchtete Person“, tedy z „uprchlíků“ na „lidi, kteří uprchli“.

Přibližování z obou stran
Biskamp spolupracuje také na přípravě večera zaměřeného na Sýrii a tamní kulturu. Dlouhodobě je v kontaktu s vynikajícím místním kuchařem, který pořádá ve farních prostorách kurzy vaření. Jeho kuchařka nazvaná „Příběh hummusu“ se letos dočkala dokonce třetího vydání.

Studentka, které se na situaci zdejších azylantů ptám, mi potvrzuje, že je někdy těžké učit němčinu Syřany, kterým je již okolo padesáti a mají vzdělání technického rázu. Nina dochází do syrské rodiny vyučovat němčinu každý týden. Na druhou stranu velmi chválí dospělé děti azylantů, které se v jazyce velmi rychle zlepšují.

Skutečnost, že nárůst obyvatel města o více než procento, proběhl tak hladce, je také zásluhou skvělé občanské a sociální vybavenosti celého města. Ředitel místního centra pro rodinu upozorňuje na zvláštní orientační programy, které pro uprchlíky připravují. „Často mají trauma z války a je pro ně těžké se hned zapojit do normálního života,“ vysvětluje.

„Marburg je multikulturní město, na univerzitě studují studenti z více než padesáti zemí a přijali jsme osm set uprchlíků,” prohlašuje místní farář. Foto study-in.de

Já osobně pociťuji jistou úzkost z náročné adaptace i po půlročním pobytu a to ji rozhodně nemohu přisuzovat žádnému válečnému traumatu ani naprosté neznalosti jazyka.

Farář Biskamp byl prvním, kdo mi řekl, že město s osmdesáti tisíci obyvateli, kde jsem v té době už několik měsíců žila, přijalo nedávno celé jedno procento nových obyvatel. Reagovala jsem tehdy po vzoru každé slušné Češky a pozastavila jsem se nad tím, že jsem si nevšimla žádných problémů. „My tady totiž s uprchlíky žádné problémy nemáme,“ odtušil Ulrich.

Na stránkách města je obšírná nabídka různých programů od akademické mobility pro cizince, přes poradenství pro ženy a širokou nabídku prací v místních hotelích až po kratší stipendia na rozšíření vzdělání pro mladší třiceti let.

Je zde také umístěn graf, který vyčísluje pohyby na německém pracovním trhu. Stále více lidí odchází do důchodu a přísun nových lidí na trh práce není tak vysoký. Německo stárne a nové generace nejsou už tak početné. Německá společnost uprchlíky nejen přijímá, ale také adoptuje.

Mezitím populisté ze země, kde by se roční nárůst azylantů dal málem spočítat na prstech ruky, řeší jejich kriminalitu a provázanost s Daesh. Němečtí populisté si zase stěžují, že každý osmý azylant předčasně odejde ze školy, aniž by ji ukončil. Přitom procento cizinců, kteří předčasně opustí německou školu je jen o málo vyšší než u rodilých Němců a tento problém je evidentně spojený s výše zmíněnou jazykovou bariérou. A jak už bylo řečeno, právě tento problém se právě v Marburgu snaží soustavně překonávat.

Když jsme se vraceli z oné hodiny zaměřené na antirasismus, farář mi vysvětlil, že třída, kterou jsem měla možnost vidět, je skutečně „velmi problémová”. Jeho předchůdce se po několika měsících rozhodl, že ve vyučování dál pokračovat nebude. „Vím, že jsou zarputilí, ale já bych to s nimi nikdy nevzdal,“ zakončil náš rozhovor.  

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.