Plánovaná studentská mše spustila diskuze o tom, do jaké míry se mají církve zapojovat do politických záležitostí. Foto kostelignac.czHalík a organizátoři středeční akce patří k pravděpodobně spíše menšinové frakci římskokatolické církve podporující demokratické a liberální principy ve veřejném životě. Z biskupů se zdá, že ji podporují pražský pomocný biskup a někdejší disident Václav Malý a z mladší generace nový sídelní biskup plzeňské diecéze (a diskutovaný kandidát na pražský arcibiskupský stolec po Dukově odchodu) Tomáš Holub.
Protipólem této skupiny spjaté s církevním prostředím západní Evropy je okruh kolem pražského arcibiskupa a zároveň předsedy České biskupské konference (a tím nejvyššího představitele této církve v Česku) kardinála Dominika Duky. Jeho pojetí v médiích silně zastupuje jeho bývalý řádový spolubratr (z české dominikánské provincie) Milan Badal. Tato skupina (mimo jiné pravděpodobně většina biskupů) podporovala prezidenta Václava Klause a nyní intenzivně spolupracuje s Milošem Zemanem.
České církve a politika
Názorové štěpení sleduje konflikt české populace. I když připustíme různé odstíny názorů, lze říci, že stojí proti sobě nacionalistická, konzervativní, populistická koncepce a pojetí proevropské a kulturně liberální. Uvnitř tohoto proudu ovšem sledujeme ještě rozdíl mezi směrem sociálním (za jeho reprezentanta by mohl být pokládán Jiří Dienstbier) a směrem ekonomicky (neo)liberálním (představovaným například Karlem Schwarzenbergem).
Kam se kloní většina z několika set tisíc lidí, kteří jsou pravidelnými účastníky římskokatolických bohoslužeb, není jasné. U mnohých vyvolává souhlas sociálně a svobodomyslně zaměřený papež František. Nemálo je však i obhájců konzervativního směru.
I jiné křesťanské církve se vyslovují k občanským záležitostem. Druhá nepočetnější církev u nás, českobratrská evangelická, se vyslovuje spíše ve směru demokratickém a liberálním. Její synodní rada (nejvyšší výkonný orgán) veřejně podpořila prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.
Církev československá husitská se zdá být rozštěpená. V demokratickém smyslu se vyslovuje například plzeňský biskup Filip Štojdl. Emeritní profesor systematické teologie na Husitské teologické fakultě Zdeněk Kučera naproti tomu pozval v dubnu na diskusi v akademickém prostoru na téma spravedlnosti Václava Klause. Jeho kolega na fakultě, vedoucí katedry religionistiky Zdeněk Vojtíšek (sám ordinovaný člen Církve bratrské) na to reagoval satirickými pozvánkami na fiktivní diskuse, například na vystoupení Abú Bakra (šéfa tzv. Islámského státu) na téma svobody vyznání. Čekalo ho za to předvolání před akademický senát fakulty a s tím spojené nepříjemnosti.
Kolem studentské mše proběhla v rámci této události na facebooku diskuse, kde vedle podpory demokracie a svobody, o kterou organizátorům jde, se objevila i kritika příliš těsného spojování politiky a náboženství. Demokratický a liberální směr nelze předkládat jako Dobro v konfliktu s prozemanovskou a probabišovskou koncepcí jako Zlem. V diskusi padl názor, že politika je spíše volbou mezi více a méně špatnými řešeními.
