Jak je to s produktivitou práce v České republice

Máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Do jaké míry však číslo 3,2 procent pravdivě popisuje každodenní skutečnost na trhu práce? Na tuto otázku hledá Jiří Paroubek odpověď ve svém komentáři.

Ve včerejším tisku mě zaujal komentář Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, uveřejněný v deníku E15. S jeho názorem, vyjádřeným v titulku článku, se shoduji: vylepšení na trhu práce lze čekat stěží. Shodnu se ním i v tom, že česká míra nezaměstnanosti se v dubnu ustálila na historicky minimálních 3,2 procenta, což je skvělé číslo, které nás staví do popředí celé Evropské unie.

Jan Bureš a mnoho dalších českých makroekonomů by ale možná bylo překvapeno, kdyby zjistili, že toto číslo je především krásnou statistickou veličinou a že nevyjadřuje tak úplně rozsah problému nezaměstnanosti u nás. Odhadl bych, že tu máme dalších až 200 tisíc lidí, kteří stojí již mimo evidenci Úřadů práce, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a vlastně nezaměstnatelní. Nikdo se s nimi příliš nezabývá. Žádné proškolovací a edukativní programy, prostě nic. Jsou odepsaní.

76229_mediafax_jiri_rubesLidí registrovaných na úřadu práce rapidně ubylo. Vedle nich tu ale máme desítky tisíc dalších, kteří v žádné evidenci nejsou a práce je pro ně nedostupná. Foto archiv DR

Vedle těchto nešťastníků tu existují také osoby v mé věkové kategorii, odhadem se jedná rovněž o 200–250 tisíc lidí, kteří by  rádi pracovali, ale není pro ně práce. Firmy a veřejné korporace prostě nemají o zaměstnávání lidí ve věkové kategorii 60+ valný zájem. Je to smutné, ale vláda se sociální demokracií v čele nedokázala předložit zákon, který by umožňoval zřizování sociálních podniků. Tedy podniků, které nevykazují zisk, ale dokážou zaměstnat tisíce či desetitisíce lidí užitečným pracovním nasazením. A to by byla vhodná příležitost i pro šedesátníky.  

Takže s nezaměstnaností to u nás není zase tak bezvadné, jak si makroekonomové z myšlenkového mainstreamu myslí anebo si chtějí myslet. Obecným názorem tak zůstává, že v ekonomice chybí desítky tisíc pracovních sil a že si je nejsnáze, zejména ty nekvalifikované či méně kvalifikované  pracovníky, můžeme opatřit dovozem z Ukrajiny. Je to i není pravda. Samozřejmě že to české ekonomice může na přechodnou dobu pomoci. A nejde jenom o nízkokvalifikované zaměstnance, ale také například o vysoce kvalifikované pracovníky v IT anebo ve strojírenství. Podnikatelé by pak ale neměli křičet, pokud se vláda snaží navyšovat minimální mzdu. Je to jen malé vybídnutí k tomu, aby podniky zvyšovaly rychleji své mzdy, což by zatraktivnělo určité pozice a přitáhlo do nich nové zaměstnance.

Nejpodstatnější však je, že se České republice zatím stále vyhýbá technologická revoluce a robotizace v míře, která je obvyklá ve většině západoevropských zemí. Díky uplatnění moderních výrobních technologií a robotizací výrobních procesů může rychle narůst produktivita práce a v důsledku toho se v běžném roce uvolní desítky tisíc pracovních sil. A to je žádoucí  například ve strojírenství, kde může nasazením moderních technologií a robotů uvolněná řada odborníků najít uplatnění jinde. U jiného zaměstnavatele.

Řekněme si otevřeně, že tomuto procesu technologické revoluce a robotizace, který je nevyhnutelný i v české ekonomice, zabraňovalo například opatření České národní banky, v jehož důsledku oslabovala česká koruna. Pokud by se nechal v listopadu 2013 volně plovoucí kurz české koruny ve vztahu k euru a neprovádělo se znásilnění české koruny ohromnými nákupy eur a tištěním českých korun za 3,5 roku v objemu za 2,5 bilionu korun, měli bychom dnes korunu o 15, možná o 20 procent tvrdší ve vztahu k euru či dolaru, než nyní je. A pak by se kupovaly nejmodernější technologie a roboty do českých výrobních závodů mnohem výhodněji, levněji,  a tedy snadněji.

Kvůli 2,5 bilionu vytištěných korun, které jsou na finančních a měnových trzích v důsledku měnových opatření ČNB jaksi navíc, se bude kurs eura a koruny pohybovat delší dobu mezi 26–27 korunami za euro. Bohužel. Se všemi nepřímými dopady na produktivitu a trh práce. 

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.