Česká minimální mzda je jedna z nejnižších v EU. Odbory ji chtějí zvýšit

Jan Gruber

Bohuslav Sobotka i Josef Středula se shodli na potřebě dalšího zvýšení minimální mzdy. O její výši pro příští rok rozhodne vláda do léta. Odbory požadují, aby činila alespoň dvanáct tisíc pět set korun.

V minulých dnech proběhlo na Úřady vlády jednání mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a zástupci průmyslových odborových svazů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po schůzce řekl, že odbory požadují zvýšení minimální mzdy od roku 2018 alespoň na dvanáct tisíc pět set korun. Sobotka zvyšování minimální mzdy podpořil, nicméně neoznámil, jakou její výši chce vláda pro příští rok určit.

Sobotkova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že bude po dohodě se sociálními partnery zvyšovat minimální mzdu tak, „aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislých na sociálních dávkách a jejíž úroveň bude dostatečně motivační“. Cílem vlády v této oblasti je zajistit, aby minimální mzda činila nejméně čtyřicet procent průměrné mzdy v České republice. Minimální mzda byla pro rok 2017 stanovena na jedenáct tisíc korun. Průměrná mzda podle dat Českého statistického úřadu činila v prvním až čtvrtém čtvrtletí minulého roku necelých sedmadvacet tisíc šest set korun.

Rozhodnout o výši minimální mzdy by měla vláda do poloviny tohoto roku, v průběhu května bude o tomto tématu jednat i Rada hospodářské a sociální dohody. Odbory růst minimální mzdy vytrvale podporují. „Česká republika má dlouhodobě úroveň produktivity práce přibližně na úrovni šedesáti procent hladiny Evropské unie, ale mzdy pouze třiceti procentní. Z toho se dá usoudit, že růst mezd a platů může být daleko dynamičtější, než je v současnosti," řekl Středula.

Srovnání minimální mzdy ve státech Visegrádské skupiny v eurech. Repro DR

Naopak zástupci zaměstnavatelů se k růstu minimální mzdy staví skepticky. Největší zaměstnavatelská organizace Svaz průmyslu a dopravy požaduje „zpracovat a přijmout parametrický systém pro úpravu růstu minimální mzdy, který bude zajišťovat předvídatelnost jeho vývoje“. S tímto požadavkem se ztotožňuje i Hospodářská komora, která si od plánu zvyšování minimální mzdy slibuje lepší možnost přípravy podnikatelských plánů.

Přestože zaměstnavatelé často upozorňují, že růst minimální mzdy má negativní dopady na trh práce, tak se jejich obavy nenaplnily. „Potvrdilo se, podle mého názoru jednoznačně, že minimální mzda nepůsobí problémy z hlediska nezaměstnanosti. My jsme minimální mzdu výrazně zvýšili, za poslední čtyři roky nezaměstnanost výrazným způsobem klesla," řekl Sobotka.

Vláda Bohuslava Sobotky zvedá minimální mzdy od doby, kdy nastoupila do úřadu. Během tří let vlády Petra Nečase minimální mzda stagnovala ve výši osmi tisíc korun. Úřednická Rusnokova vláda ji zvýšila o pět set korun. A v době vlády stávající koalice narostla o dalších dva a půl tisíce korun.