Bělobrádek byl počtvrté zvolen předsedou KDU-ČSL. Čunka porazil na hlavu

Jan Gruber

Lidovecký sjezd v sobotu schválil vytvoření volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí. Následně opětovně zvolil Pavla Bělobrádka předsedou strany. Jiřímu Čunkovi pokus o návrat do čela strany nevyšel.

Staronovým předsedou KDU-ČSL byl na pražském sjezdu zvolen Pavel Bělobrádek. Svého protikandidáta, senátora a zlínského hejtmana, Jiřího Čunka porazil rozdílem třídy. Bělobrádek v tajné volbě získal 227 z 276 možných hlasů. Pro Čunka hlasovalo jen 43 delegátek a delegátů. Bělobrádek byl předsedou lidovců zvolen již počtvrté. Poprvé do předsednického křesla usedl po rezignaci Cyrila Svobody na mimořádném sjezdu v roce 2010. Svou pozici následně obhájil i na olomouckém a zlínském sjezdu v letech 2013 a 2015.

„Jsme síla pro budoucnost,“ řekl v krátkém a málo přesvědčivém kandidátském projevu Bělobrádek. Hovořil o nutnosti podpory rodiny, lidské důstojnosti a dodržování společenských pravidel. „Naše prosperita je odvislá od vzdělání, vědy, výzkumu, průmyslu a výroby. Musíme jít cestou nejúspěšnějších ekonomik světa,“ naznačil kudy vede cesta k úspěchu a dával za příklad městský stát Singapur. Na závěr svého vystoupení konstatoval, že je třeba udělat pořádek v zákonech a pročistit „právní džungli“.

Čunkova kandidatura na post předsedy strany, ač několikrát veřejně prohlásil, že ji zvažuje, nebyla očekávaná. Zvláště v situaci, kdy sjezd pohodlnou většinou takřka dvaaosmdesáti procent hlasů schválil vytvoření volební koalice lidovců a Starostů. Čunek se totiž dlouhodobě profiloval jako nejhlasitější kritik tohoto spojenectví. Jeho záměr usednout na předsednické křeslo byl však zarážející i z jiného důvodu. Lidovci se v posledních letech snaží prezentovat jako nepopulistická, proevropská a přiměřeně liberální strana. A nabízí se proto otázka, jak tomuto projektu se svými sexistickými a xenofobními projevy může Čunek prospět.

Jeho dlouhý a nekonzistentní projev se dotknul prakticky všech myslitelných témat. Brojil proti politické korektnosti, neboť z ní prý vzniká politická beztvarost. „Měli bychom dělat to, co se od nás očekává,“ nabídl recept k vítězství ve volbách. „Respektovat odkaz předků a ctít pravidla přírody. Rodinu tvoří žena, muž a dítě. Před dvaceti lety to bylo samozřejmé,“ pokračoval. Hovořil o vymírání Evropy, zbytečně velkém množství studentů a studentek na vysokých školách, nedostatku stomatologů ve Zlínském kraji. Kritizoval rušení regulačních poplatků v nemocnicích, nedostatek vlastenectví a ekologická sdružení. Opatrně se vymezil i proti koalici se Starosty, když řekl, že „jít do špatných koalic nestojí za to“.

Na sjezd přijel i zástupce strany Fidesz

Volbě předsedy strany během dopoledních hodin předcházela vystoupení zahraničních hostů. „Brusel jakožto synonymum pro evropskou politiku není v Čechách, ani v mém rodném Bavorsku příliš populární,“ řekl ve svém projevu Manfred Weber, předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. „Evropa udělala příliš chyb, příliš byrokracie, příliš rychlých změn. Vyvolala příliš hněvu,“ pokračoval.

Obratem však upozornil, že valná většina rozhodnutí je v Bruselu je přijímána konsensuálně. Doma však mnozí politici na Evropskou unii nadávají. „Zastavte kopání do unie od vašich politiků Zemana a Babiše,“ vyzval delegáty a delegátky sjezdu. Podle Webera je třeba hovořit o úspěších, kterých sjednocená Evropa dosáhla. „Unie není perfektní, ale evropský způsob života je dobrým modelem. Evropa je společenství hodnot,“ řekl. Na závěr svého vystoupení se znovu vrátil k Zemanovi s Babišem. Předsedu hnutí ANO obvinil z opovrhování demokracií a prezidenta káral za nevhodné vtipy o likvidaci novinářů.

Projevy dalších hostů byly o poznání slabší. Místopředseda Evropské lidové strany Dara Murphy hovořil o potřebě obhajoby Evropské unie jakožto politického projektu, který neřeší konflikty skrze násilí, ale prostřednictvím diskuse. „Je jednoduché kritizovat Brusel, ale rozhodnutí tam děláme společně, proto za ně musíme nést společně odpovědnost. Evropská unie se může zlepšit pouze tehdy, bude-li spolupracovat,“ řekl.

Aloiz Hlina, předseda Křesťanskodemokratického hnutí si delegátům a delegátkám sjezdu postěžoval, kam to jeho strana na Slovensku dopracovala. „Ani nejsme v Parlamentu,“ posteskl si a dodal, že se od KDU-ČSL přijel učit. Mezi pozvanými hosty byl i poslanec maďarského parlamentu a člen xenofobní strany Fidesz Zsolt Csenger-Zalán. Kritizoval Evropskou unii kvůli neochotě k obraně vlastních hranic a vyzýval k užší spolupráci zemí Visegrádské čtyřky.