Předseda vlády Bohuslav Sobotka na páteční tiskové konferenci oznámil, že se rozhodl nepodat demisi. „Prezident začal interpretovat ústavu v rozporu s ústavní praxí. Začal tvrdit, že s demisí premiéra nekončí celá vláda a že to znamená, že se vymění pouze předseda vlády. V takové situaci ale má demise nedává žádný smysl,“ vysvětlil svůj krok Sobotka s tím, že v takové situaci by ve vládě Andrej Babiš, který je obtěžkán četnými skandály a kontroverzemi, zůstal. Proto se předseda vlády rozhodl pro jiné řešení. „Dnes odešlu prezidentovi republiky návrh na odvolání ministra financí a vicepremiéra Andreje Babiše z vlády,“ řekl premiér.

Andrej Babiš, který je podezřelý z krácení státu na daních a ovlivňování médií, jež nedávno převedl do svěřeneckého fondu, se vůči předsedovi vlády tvrdě vymezil. „Člověk, který se neumí uživit normální prací, bude mě, manažera, který vybudoval jednu z největších firem v zemi a člověka, který odvedl stovky milionů korun na daních, školit, že mám nějaký problém. Ke všemu se ani neobtěžuje mi říct návrh na mé odvolání dopředu a osobně,“ napsal na svůj Facebook předseda hnutí ANO a dodal, že Sobotka je zcela nekompetentní a neschopný premiér. Babiš dále řekl, že důvod pro odchod z vlády nevidí a nechá prý rozhodnutí o svém případném odvolání na prezidentovi republiky.

Ústava mluví jednoznačně, nedává prezidentovi na výběr

Ústava České republiky ve článku 74 říká, že prezident odvolává člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. Zeptali jsme se proto několika ústavních právníků a právničky, zda má prezident možnost návrh na odvolání Babiše z funkce ministra financí a prvního místopředsedy vlády odmítnout. „Prezident může celou věc komplikovat, ale návrh na odvolání přijmout musí,“ řekl Deníku Referendum bývalý poslanec a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský.

„Prezident republiky, který dodržuje Ústavu, možnost nepřijmout návrh na odvolání člena vlády nemá. Ústavní konstrukce je založena tak, že navrhne-li předseda vlády odvolání člena vlády, tak jej prezident odvolá. Prezident tedy nemá možnost přemýšlet, zda jsou důvody pro odvolání validní. Jistě může s předsedou vlády o těchto důvodech mluvit. Dozajista se může předsedy vlády zeptat, zda-li to myslí vážně. Může se předsedy vlády ptát, jaké má další plány ohledně chodu daného rezortu. To dělat může. Ale během několika dní by měl návrhu vyhovět,“ sdělil Deníku Referendum Jan Kysela, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Jan Kudrna, který rovněž přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a zároveň je členem Legislativní rady vlády, se také domnívá, že Ústava prezidentovi nedává možnost návrh na odvolání člena vlády nepřijmout. „Článek 74 Ústavy je formulován velice jasně. Nemyslím, si, že je tady prostor pro nějakou dezinterpretaci,“ soudí Kudrna.

Stejný názor zastává i senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. „Miloš Zeman nemůže dělat nic jiného, než návrh na odvolání Andreje Babiše z funkce ministra financí a místopředsedy vlády přijmout,“ řekla Deníku Referendum. Ústava podle Wagnerové mluví jednoznačně a nedává prezidentovi žádný prostor k úvahám. „Premiér je pánem situace, což odpovídá tomu, že vláda je skutečně premiérova. Premiér rozhoduje, koho ve vládě chce či nechce mít,“ dodala.

Bude-li prezident otálet, může se premiér obrátit na Ústavní soud

Všichni oslovení ústavní právníci a právnička se shodují, že prezident musí Babiše z pozice ministra financí a prvního místopředsedy vlády odvolat bez zbytečného odkladu. Podle Kudrny má Zeman nicméně možnost, bude-li mít zájem, celou věc s předsedou vlády konzultovat. „Pokud bychom se nedrželi výkladu, že prezident má konat bezodkladně, tak se může stát, že chod ústavního systému bude zcela paralyzován. Smyslem existence úřadu prezidenta republiky totiž je přispívat k hladkému fungování ústavního systému,“ řekl Deníku Referendum Kysela.

Za předpokladu, že by se prezident rozhodl otálet a nehodlal návrhu na odvolání vyhovět, má předseda vlády několik možností, jak postupovat. Sobotka se může obrátit na Ústavní soud a podat kompetenční žalobu. „Smyslem toho řízení by nemohlo být, zda má prezident kompetenci odvolat či neodvolat člena vlády. Smyslem řízení by muselo být vymoci si prohlášení, do kdy tak má prezident učinit. Ale vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhoduje v řádu týdnů až měsíců, tak by výrok Ústavního soudu byl poněkud akademický,“ vysvětlil Deníku Referendum Kysela.

Druhá varianta náleží Parlamentu. Kdyby prezident nekonal, může Senát iniciovat podání návrhu k Ústavnímu soudu kvůli hrubému porušení ústavního pořádku. Pro takové podaní se musí vyslovit tři pětiny všech zástupců horní komory a do tří měsíců jej odsouhlasit tři pětiny poslanců. Podle Kysely se nicméně „jedná o ultimativní, ale v posledku jediný efektivní způsob, jak prezidenta republiky k něčemu přimět tím, že se ho de facto v řízení zbavíte jeho sesazením“. Kudrna, který tuto možnost rovněž zmínil, však doufá, že „jde pouze o hypotetickou možnost, neboť všichni prezidenti republiky článek 74 Ústavy naplňovali“.