Vládní krize má za sebou další dějství. Prezident republiky si svévolně vyložil demisi premiéra Sobotky jako demisi osobní, nikoli demisi celé vlády. Z vlády by tak vypadl pouze premiér, který krizi nezpůsobil. Premiér demisi stáhl, a ohlásil, že odvolá pouze ministra financí, který je ve střetu zájmů. Podezřelé finanční transakce jeho firmy vyšetřuje orgán, který pod něj spadá.

Vicepremiér a ministr financí je ve střetu zájmů od samého počátku svého působení ve vládě. Jeho podniky, nedávno formálně převedené do svěřeneckých fondů, pobírají státní dotace. Andrej Babiš, kterému volební průzkumy přisuzují jasné volební vítězství, je v dalším střetu zájmů jako politik vlastnící média. Vážné podezření, že ministr zneužívá média ve svůj prospěch, se změnilo v jistotu po té, co unikly nahrávky, na nichž se domlouvá se zaměstnanci Mafry na postupu proti svým politickým protivníkům.

Tyto střety zájmů na rozdíl od současné kauzy s krácením státu na daních neměly právní dopad. Odporovaly pouze zvyklostem parlamentních demokracií, připomínaly neslavnou Berlusconiho éru Itálii. Podle názoru řady komentátorů v České republice ministr financí nebezpečně koncentruje vlivu a moc, propojuje ekonomické a politické zájmy.

Ve veřejném prostoru po ohlášení demise proběhla interpretace převážně v neprospěch premiéra Sobotky. Demise je vždy krajním politickým řešením, přináší nejistotu. Komentáře zdůrazňovaly skutečnost, že šest měsíců před termínem parlamentních voleb není vhodné sahat po úřednické vládě ani jiných provizoriích. Sobotka ke kroku sáhl dle svých slov proto, aby dal najevo, že je ochoten vzdát se postu premiéra, když z vlády odejde také ministr Babiš.

Pozoruhodnou peripetií v celém dění bylo včerejší státní nedorozumění na nejvyšší úrovni. Zatímco premiér dorazil na konzultaci k zamýšlené demisi celé vlády, prezident hodlal přijmout osobní demisi premiéra. Prozatím hlavním výsledkem vážné vládní krize je mediální pozornost pro prezidenta a ministra financí.

Reakce zahraničního tisku ukazují, že dění posledních dnů poškozuje Českou republiku jako věrohodnou zemi, což se může projevit v oblasti investic i obchodní výměny. V zahraničí jsou poslední události interpretovány jako jeden z důkazů nestability ve východní Evropě.