Černá neděle evropské krajní pravice

Jan Šícha

Evropa v neděli získala chvíli času. V Německu se krajní pravice posunula na ještě krajnější, snad napříště okrajovou. Francouzi zvolili Macrona. Jak daný čas využijeme?

Jestli existuje politický pánbůh, projevil v poslední době s kontinentální Evropou velkorysou trpělivost. V Rakousku nevyhrál Hofer. V Nizozemí Wilders zdaleka nedosáhl, co si představoval, bude dál stárnout a kysnout ve své nenávistné polosamotě. Evropská krajní pravice má dobré vlivové agentury, spolupracuje mezi sebou, může se opřít nejen o ruské peníze. Přesto tu byl předposlední aprílový víkend.

Vytunelovaná Frauke

Frauke Petryová se na sjezdu Alternativy pro Německo v Kolíně nad Rýnem pokusila dát své straně umírněnější ráz, chtěla ji přiblížit širší voličské klientele. V liberálním a tolerantním Kolíně se při sobotě venku demonstrovalo, uvnitř se zařezávala předsedkyně ve vysokém stupni těhotenství s pátým dítětem, prvním od spolustraníka. Návrh Petryové byl jasně odmítnut, strana se vydala na pochod doprava, mnozí tvrdí, že k bezvýznamnosti. Novináři po celém Německu křičeli: „Hlavně ji nelitujte, sklízí, co zasela.“ Šlo to těžko, Petryová je přeci jen inteligentní, občas i vtipně vystupující žena. K moci se dostala posunem doprava. Párkrát už na tribunách brečela, teď seděla jako — zařezaná.

×