Mediální terorismus

Média se při informování o teroristických útocích mnohdy dopouští podobně zjednodušeného a černobílého vidění světa, kterým se vyznačují samotní teroristů.

Jsou k dispozici přehledy obětí teroristických útoků v západním světě. Shromažďuje a zpracovává je Global Terrorism Database. Podle dostupného grafu je počet obětí za posledních deset sledovaných let zanedbatelný ve srovnání s léty 1972, 1974, 1980 a 1988. Je ovšem problematické přehlížet třeba i jedinou oběť. Politicky nebo nábožensky motivovaný ozbrojený útok na neozbrojené a nebojující občany, a případně i jejich majetek, je vždy zavrženíhodný. Je to každopádně snaha prosadit cíle pomocí strachu.

Politické směry, které si samy nedůvěřují a vidí, že se jim nedaří veřejnost přesvědčit, se uchylují k násilí. K tomu není nutno násilné útoky přímo páchat. Stačí přihlásit se k nim, ať už je pachatelem kdokoli, stačí přihlásit se i ke kriminálním deliktům. K dosažení cílů teroristů notně přispívají hromadné sdělovací prostředky, které jejich útoky popularizují. Tabulka ukazuje, že daleko důležitější než faktický stav věcí je jejich pokrytí komerčními médii. Ta potřebují udělat i z relativně malého počtu obětí velkou senzaci.

V sedmdesátých a osmdesátých letech pochopitelně hromadné sdělovací prostředky o útocích referovaly. Dokázaly však zachovat pietu a nerozebírala útoky a jejich oběti do všech detailů. Věděla, že by rozsáhlým a podrobným referováním pomáhala teroristům dosáhnout svého cíle, vyvolat strach a oslabit vůli k odporu.

Letošního 11. dubna došlo k útoku na autobus, který vezl hráče Borussie Dortmund na domácí zápas čtvrtfinále Ligy mistrů s Monakem. Byly odpáleny tři nálože a došlo k poškození autobusu a zranění hráčů. Nejvážněji byl zraněn obránce původem ze Španělska Marc Bartra, který se musel podrobit operaci. Na místě byly nalezeny dopisy požadující ukončení německé účasti na válce s takzvaným Islámským státem. Tato zločinecká organizace se k útoku přihlásila.

Co buzovní spekulace?
Deset dní po útoku policie oznámila, že byl zadržen podezřelý označovaný zatím jako Sergej W. Oznámila, že má německé a ruské občanství a že motiv byl ekonomický. Předpokládaný pachatel předpokládal, že po útoku klesnou akcie fotbalového klubu. Jde tedy podle prozatímních informací o čistě kriminální delikt.

Dříve, než bylo o možném pachateli cokoli známo, se rozvíjely spekulace o spojení útoku s islamistickým terorismem. Mohli bychom pro takové úvahy vyslovit porozumění, protože se v posledních letech odehrálo několik útoků, kde spojení s náboženskými a politickými cíli islámských radikálů bylo nepochybné.

Je třeba podotknout, že je sice těžké od náboženských odlišit motivy politické, souvisící například s příklonem k té či oné z dvou konkurujících hlavních světových mocností. Radikální interpretace islámu, třeba v podobě hnutí inspirovaného Muhammadem ibn Abd-al-Wahhábem (1703-1792), se historicky spojila s bojem zemí východního a jižního Středomoří proti koloniální nadvládě. I když už žádná z těchto zemí není kolonií, odpor proti Západu, jeho ekonomické síle a jeho demokratickým a liberálním občanským hodnotám omlouvaný islámem mnohdy trvá.

U mnichovského útočníka, když se ukázalo, že nemá nic společného s migranty ani s muslimskými radikály, se již druhý den vyslovovalo stanovisko, že nejednal z politických pohnutek a že trpí duševní poruchou. Repro Surian Soosay, flickr.com

Jistým krokem směrem k islámskému uznání lidských práv a občanských svobod je Deklarace lidských práv v islámu přijatá v Káhiře roku 1990. A dále: dvě stě padesát významných reprezentantů islámu, učenců a představitelů států se sešlo Marakéši v lednu 2016 a vydali dokument podporující práva náboženských menšin v islámských zemích a odsuzující jejich perzekuci. Lze to pokládat za další krok dobrým směrem.

Muslim jako potenciální terorista vyhovuje černým zakuklencům, kteří předstírají obnovu sunnitského chalífátu a podle odborníků toho o islámu mnoho nevědí. Západní civilizace se má každého muslima bát. Anders Behring Breivk zahájil 22. července 2011 své hromadné vraždění v Oslu, kde zosnoval bombové útoky, které měly vypadat jako útoky islamistů. Až pak se přesunul na ostrov Utøya, kde postřílel sedmasedmdesát mladých členů Norské dělnické strany.

Breivikem se podle všeho nechal inspirovat Němec íránského původu, který na den přesně pět let po útoku norského pravicového extremisty střelbou u stánku rychlého občerstvení a v mnichovském obchodním středisku zabil devět a zranil jednadvacet osob.

Černobílému, konfliktnímu obrazu sociální reality nevyhovuje složitost a nejednoznačnost tématu islámu, islamismu a terorismu. Mediální obraz teroristů je velmi podobný výkladu světa, který poskytuje Dáeš. Presumpce neviny, nutnost pečlivě zkoumat možnou účast konkrétních lidí a jejich motivaci – to nevyhovuje. To reklamu v novinách či televizi neprodává.

Je pozoruhodné, jak se k Breivikovu činu staví jeho čeští kolegové, kteří stejně jako on bojují proti multikulturalismu. Prý byl duševně vyšinutý. Muslimové, kteří se dopustili násilí, nejsou diagnostikováni. U nich stačí jako motiv někdy jen jejich vyznání. U mnichovského útočníka, když se ukázalo, že nemá nic společného s migranty ani s muslimskými radikály, se již druhý den vyslovovalo stanovisko, že nejednal z politických pohnutek a rovněž se naznačovala duševní porucha.

Zajímalo by mne, když někdo chce po některých útocích islamistů omezovat nebo zakazovat islám, zda po posledních zjištěních o podezřelém z Dortmundu a jeho ekonomických motivech, bude někdo chtít zakazovat například burzovní spekulace.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Jevi_1

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 24.Dubna 2017, 09:27:58

Ano, ta závěrečná otázka je opravdu trefná. Pokud víme, že existují náboženské způsoby, potenciálně nebezpečné pro společnost, proč se neuvažuje o tom, že i určité ekonomické praktiky jsou společensky nebezpečné?

Ivo Horák - Praha 3

Trefa do černého Pondělí, 24.Dubna 2017, 11:59:12

Článek Ivana Štampacha mám za velmi potřebný. Média potřebují příběhy a dnes se již po těch, co vzbudí emoce (a suspendují trochu rozum) mohou poohlížet prakticky po celém světě. Zvlášť cenné jsou ovšem ty, které "rozpálí doběla", neboť došlo k útoku na "nás". Dlouhodoběji se jako výsledek hodí i "pouhý" smutek a nejistota, vedou k zájmu o externality a fatální záležitosti a konečně k uchýlení se do krásného (normálního) světa konzumu. Když se náhodou různé vhodné kriminální činy v "dostatečné" míře nedějí, média udržují hladinu napětí návraty ke starým událostem, kriminálním i vojenskopolitickým. Využití zpravodajských kanálů ve stylu "vrtěti psem" je dnes běžnou dovedností kdejakých extrémistů.

Podívejme se nyní ještě na 1. kolo francouzských prezidentských voleb. Kdyby se krátce před nimi odehrál větší teroristický útok, jehož pachatelem by byl muslim, vyhrála by hlasování zřejmě M. Le Penová. Nepodezřívám kandidátku z toho, že by si nějakou tragédii přála, ale už sám fakt, že vhodné načasování individuálního zločinu může změnit směřování celé velké země, ba celého kontinentu, je temným silám mimořádnou pobídkou. Netěžila by z něho ovšem jen nacionalistická kandidátka, nýbrž také islamisté, její zvolení by pro ně bylo hodně dobrou zprávou.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sebevražední atentátníci Úterý, 25.Dubna 2017, 04:45:35

Když někdo plánuje teror, aby z toho něco materiálně vytřískal, tak si dá velký pozor, aby si bonus dokázal užít.
Taky ten Breivik se vzdal s rukama nad hlavou.................. a člověk tak nějak dokáže pochopit i jeho zvrácenou motivaci (proč zabíjel zrovna mladé socialisty).

Muslimský terorista si navlékne pás s výbušninou, vejde do davu cizích lidí a odpálí se...
Nebo z tašky vytáhne sekeru a začne sekat do lidí na zastávce i když ví, že ho brzy někdo zastřelí...

Proto mají tak hrůzostrašnou pověst a vzbuzují takové emoce - nedává to žádný smysl.

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 26.Dubna 2017, 16:53:13

Mně naopak přijde, pane Morbicere, jaksi snazší pochopit logiku sebevražedných atentátů. Sebevraždy páchá celkem dost lidí a je pomalu s podivem, že je naštěstí opravdu malý díl těch, kteří "nechtějí odejít ze světa sami". Taková sebevražda je asi také snazší a někdy může být ve hře i možnost, že pozůstalým bude nějak poskytnuta "finanční kompenzace". Sebevražední atentátníci mohou být indoktrinováni a úkolováni, mohou mít potřebu napravit své světské hříchy, následovat své předchůdce. Každopádně bývají rozpolcení, v cizí, vůči nim lhostejné, na blahobyt zaměřené společnosti pociťují nenávist a šanci udeřit před zraky celého tohohle světa.
Naproti tomu Breivik musel vědět, že "žádnou revoluci srdcí" nespustí, že následovníky mít nebude. Že bude nejspíš půl století ve vězení, k čemuž se nikdo, na rozdíl od sebevraždy, sám neodsoudí. Navíc žil Breivik ve společnosti, která mu dávala spousty možností, jak se projevit či producírovat, jak dělat smysluplné věci nebo provokace, jak se politicky prosadit.

Aleš Morbicer - Ostrava

Čtvrtek, 27.Dubna 2017, 13:01:6

Nu, já nevím pane Horáku -- náprava světských hříchů tím, že spáchám sebevraždu a přitom zabiju nebo zmrzačím co nejvíce jiných lidí?
Tohle Evropě nikdy nebylo vlastní, není to součástí její substance či esence, řekl by pan Poláček.

Zatímco islamofobové vidí v každém muslimovi radikála (a ti mírumilovní jsou jen "uspaní"), odborníci hovoří o islamizaci radikalizmu. Já myslím, že tím není míněno jen to, že džihádismus přitahuje dosud nezařazené radikály -- zhruba čtvrtina islámských teroristů přijala islám současně s radikalizací.
Myslí se tím i to, že se evropský teror přestává evropskému teroru podobat a získává novou kvalitu. Evropští teroristé vždy mívali nějaký základ, šlo o spory náboženské, národnostní, či čistě ideologické (rudý teror). Ale co šílenec, který ve vlaku v Německu poseká sekyrou dva Japonce, místního mladíka a tři turisty bůhví odkud?

Breivik šel na ostrov Utoja a střílel mladé socialisty, protože oni v jeho očích mohli za to, že do země přicházejí muslimové atd.

V době výročí jeho činu se jeho následovník, který se k němu výslovně přiznal, už s žádnou symbolikou neobtěžoval - prostě přišel do nějakého obchodu a začal zabíjet zcela náhodné lidi...

V tom si myslím je současný terorismus nový.
A tolik děsivý.

Ivo Horák - Praha 3

Čtvrtek, 27.Dubna 2017, 15:20:35

Není snadné začít něco zgruntu nového, většina lidí proto volí ze stávajících, nabízejících se možností. To je důvod, proč je tak nesnadné dostat džina zpátky do láhve. Jak dlouho Evropě trvalo než umlčela všeliká echa radikalizace před půlstoletím a než pohasly snahy opět ji probudit, třeba terorem?
Jakmile cosi jednou povstane a je tomu vlastní příznivý poměr výkon/cena, nemívá to zpravidla o pokračovatele nouzi. Moudrost "verba docent, exempla trahunt" platí obecně, vznik antimorálky nebývá problém a současně už nastupuje tradování a legendarizace "průkopníků". "Punk´s not dead" je heslo, jehož podmět lze obměňovat dle libosti. V tomto směru se žel málo liší třeba čmárání tagů po zdech a házení bomb anarchisty či islamisty.
Příchod spousty lidí do Evropy pro její vyspělost (kterou v minulosti pokořila všechny země nejstarších i nejmladších civilizací) neměl stále lepší raison d´etre než následování vlastního zájmu a v důsledku buď přitakání evropským poměrům a kultuře, nebo maximálně přidání malého příspěvku k celku. Není asi žel divu, že se tu v čase globalizace-glajchšaltizace uchytilo "dáblovo sémě". České úsloví "udělat díru do světa" vystihuje dobře, o co některým lidem vždycky doopravdy jde...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.