Tejcovo odcházení
Jan GruberJeroným Tejc se rozhodl odejít z politiky. Jeho vize prý nemají podporu. Prohry však do politiky patří. Kdyby každý, kdo tu a tam prohraje, práskl dveřmi, partaje by byly liduprázdné.
Na sklonku minulého týdne Jeroným Tejc oznámil, že nebude kandidovat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny a v politice skončí. „Vždy jsem zastával názor, že politik nemá sedět na dvou židlích. Proto jsem nikdy nepřijal nabídku kandidatury na jiné funkce a celých jedenáct let jsem „jen“ poslancem. Proto bude den říjnových voleb dnem mého faktického odchodu z aktivní politiky,“ řekl na tiskové konferenci.
Tejc do vysoké politiky poprvé nakoukl před sedmnácti lety, kdy se stal asistentem poslance Zdeňka Koudelky, pro kterého ve stejné době pracovala i další naděje sociální demokracie — Michal Hašek. Po několik let seděl v zastupitelstvu města Brna a v roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem.
Po celou dobu svého působení ve Sněmovně zasedal v Ústavněprávním výboru. Profiloval se jako stranický expert na bezpečnost a připravoval se na budoucí post ministra vnitra. Jako předseda poslaneckého klubu úzce spolupracoval s předsedou Bohuslavem Sobotkou a byl pokládán za jednoho z jeho hlavních spojenců.
Předčasné volby na podzim roku 2013 poměry ve straně změnily. Pětice konspirátorů odjela za prezidentem na zámek do Lán kout pikle. Chtěla se zbavit Sobotky, který právě nepřesvědčivě vyhrál volby. Pokus o puč se však nepodařil. Předseda strany svou pozici i díky výrazné podpoře veřejnosti uhájil. Účastníci lánské schůzky prohráli a postupně přicházeli o funkce a vliv. Samozřejmě s výjimkou Milana Chovance, který byl za brzké prozření z omylu odměněn funkcí ministra vnitra.
Tejc si udržel post poslance, ale funkci předsedy poslaneckého klubu místo něj získal Sobotkův spojenec Roman Sklenák. Přesto však zůstal nejvýraznějším představitelem opozice vůči stávajícímu vedení strany. Dvakrát se s kritickými projevy ucházel o funkci statutárního místopředsedy strany. Dvakrát ho Chovanec porazil. Na posledním brněnském sjezdu sociální demokracie se Tejcovi nepodařilo získat ani post řadového místopředsedy.
Prohrávat jeden zápas za druhým je bezesporu únavné a frustrující. „Do politiky jsem šel, abych věci měnil. Současná situace v sociální demokracii a rozhodnutí sjezdu mi však tuto možnost nedává. Bylo by pokrytectvím, kdybych za současné situace přijal volitelné místo a vyměnil své názory za to, že budu další čtyři roky zasedat ve sněmovně,“ řekl Tejc novinářům, když zdůvodňoval své rozhodnutí odejít z politiky.
Prohry však k politice patří. Kdyby každý, kdo jednou dvakrát neuspěje ve vnitrostranickém střetu, odcházel, partaje by byly liduprázdné. Ač jsou střety partajních frakcí v každé straně různé a sociální demokracie má dlouhodobě ve zvyku hádat se před kamerami a mikrofony médií, Tejcovo rozhodnutí poukazuje na jistou slabost české politiky.
Tuzemské politické strany se rády zbavují příslušníků poražených křídel, vylučují je, případně ti krátkodobě neúspěšní práskají dveřmi a odcházejí z politiky. Příběhy bývalých předsedů jednotlivých partají mluví za vše. Výjimkou zůstává pouze Vladimír Špidla, který na sociální demokracii nezanevřel a nadále se vytrvale věnuje programové práci.
Tejcova odcházení je proto škoda, přestože ho jistě značná část strany vítá a slibuje si od něj více klidu na práci před sněmovními volbami. Zároveň však svědčí o nevyspělosti, nedostatečné vůli se politice skutečně věnovat. Urážet se a odkráčet z boje se hodí spíš na pískoviště, když někdo přijde o lopatičku, než do prostředí politických stran.
Pokud jsme si vymysleli politiku jako prostředek pro řešení konfliktů, abychom se nemuseli mlátit klacky po hlavě, ale pokusili se nalézat znovu a znovu konsensuální řešení problému či ideových střetů, lze říct, že Tejc si politické řemeslo příliš neosvojil.
Bohuslav Sobotka se sice při obhajobě předsednictví tvářil velmi sebevědomě, ale kdyby měly volby dopadnout jako v posledním průzkumu (ČSSD 12,5%), bude smeten. To jsou zákony politiky.
Na Tejcově místě by logika tedy velela, když už v ní je tolik let, kandidovat do PS a počkat co bude po volbách. Vzdát se poslaneckého mandátu a pak efektně prásknout stranickýma dveřma jde vždycky.
Takže to spíš vidím na skutečně lukrativní nabídku ze soukromého sektoru, ať zůstaneme u těch lepších možností.
Tejc: neznám nijak blíže interna soc. dem.. ale z mého pohledu je k jeho odchodu možno říci jediné: díkybohu!
Tejc byl v sociální demokracii v poslední době zřejmě opravdu už jenom ryze destruktivním elementem; a ta si může jenom oddechnout, že se ho zbavila.
Jestli jeho odchod byl nějakým "prásknutím dveřmi" - možná, ale to sociální demokracii samu v žádném případě nemusí pálit.
Tejc poznal, že v sociální demokracii se svými názory a postoji nemá budoucnost; a pak bylo jenom logické, že z toho vyvodil důsledky. Pořád daleko lepší - i lidsky rovnější - řešení, nežli aby v ní zůstal jako permanentní podvratný element.
Tolik drobný postřeh z "druhé strany". Odchod Tejce podle mého zapadá do trendu v ČSSD, kdy odcházejí výrazní lidé různého zaměření. Jen v poslední době odešel do privátu Sobotkův spojenec Prouza a rival Tejc. Je to symptom stálého slábnutí a chřadnutí ČSSD.
(O schopnotech pana Tejce jsem nikdy nepochyboval -- myšleno nijak negativně)
Vždycky jsem byl přítel zastupitelské demokracie a profesionální politiky, aspoň se tomu člověk nemusel věnovat. Je tolik zajímavějších věcí na světě. A když to někoho baví...
Jenže teď se to celé nějak hroutí...............
I jemu často připomínaný postoj při tzv. Lánské schůzce byl ze všech aktérů nejzralejší. Chovancův vypočítavý obrat je přitom autorem článku označený jako "brzké prozření omylu" (!), což je nepatřičný eufemismus pro bezpáteřní mocenský kalkul ministra Chovance. Jestli na Chovance levicoví liberálové blízcí ČSSD spoléhají, tak jim není pomoci a jsou odsouzeni k tomu zažít krach celého Sobotkova vedení, kterému nechce J. Tejc ani přihlížet a nedivím se mu.
Osobně si třeba pamatuji ideovou blízkost a názorové souznění mezi dvěma brněnskými sociálními demokraty - Jeronýmem Tejcem a Jaroslavem Šabatou v předsjezdové diskusi na přelomu let 2010 a 2011.
Přes veškeré peripetie, kterými politik J. Tejc prošel, si nezaslouží roli, do které ho tlačilo v posledních měsících Sobotkovo vedení - roli obětního beránka, který může za pokles popularity kvůli tomu, že poškozuje vedení ČSSD v médiích (M. Marksová), což bylo jednoznačná lež. J. Tejc si přitom dal záležet na tom, aby nabídl alternativu proti populistickému a nevypočitatelnému Chovancovi, a přitom stranu jako celek nepoškozoval v médiích.
Já osobně věřím, že jeho čas ještě přijde a bude na jeho osobním rozhodnutí, zda se do politiky znovu pustí. Asistovat volebnímu debaklu by pro něj politicky i lidsky nebylo smysluplné.
K povzdechu F. Outraty nad odchody výrazných osobností z ČSSD bych chtěl podotknout jen tolik, že od vzniku nových poměrů uplynulo již 27 let (a že víme, jak bylo setrvávání převratové generace politiků u moci po celou 1. republiku hodnoceno kriticky). Taktéž je jasné, že vysoká politika je nepopulární a nevděčná, tvrdá a náročná, takže každý má po porážce (a v případě dobrých nabídek) plné právo hledat si jiné, většinou snazší uplatnění.
Jeroným Tejc je politikem, který má hranice v rámci kruté a tvrdé reality vysoké politiky. Dokáže udržet své Ego na uzdě a jako takového politika spíše alpského typu ho bude škoda.
Jinak souhlasím, že J. Tejc představoval politika schopného. Jeho nezvolení po bok B. Sobotky bylo ovšem logické a na místě.
Korunní svědek je korunním svědkem jen tehdy, pokud za své svědectví nic nedostane, což ale v případě Chovance neplatí.
http://www.lidovky.cz/koncim-cssd-jde-jen-o-mazliky-dic-/zpravy-domov.aspx?c=A170405_215459_ln_domov_ELE
Ona je Zemanova poradkyně?
Potom tedy moc nechápu, proč analýzy kritizující práci ČSSD neadresovala na vedení sociální demokracie, nebo na poslance sociální demokracie, nebo na členskou základnu......
................ ale posílala je Zemanovi.
Nevím, jak velká ztráta je prásknutí dveřmi Benešové pro ČSSD, ale pro Miloše Zemana to zřejmě bude ztráta velmi věrného koně uvnitř ČSSD.
Tím se ledacos vysvětluje.