Václav Malý: Ekonomické zájmy v Číně nemohou převažovat nad humanismem

Rozhovor s římskokatolickým biskupem Václavem Malým o čínských křesťanech, kteří požádali o azyl v České republice.

„Ekonomická spolupráce je spojená se sledováním stavu lidských práv dotyčné země,“ přípomíná biskup Václav Malý. Foto DR

V uprchlických táborech v Kostelci nad Orlicí a v Havířově vyčkávají desítky čínských křesťanů. Ministerstvo vnitra by mělo brzy rozhodnout, zda jim bude přidělen azyl, o který požádali v průběhu minulého roku a na podzim roku 2015.

Proč čínští křesťané opustili svou zemi?
Vedle oficiálních církví působí v Číně také různá další křesťanská společenství. Lidé se v nich společně modlí, čtou Bibli, slaví bohoslužby po domech. Často se stává, že tamější státní policie tato shromáždění rozežene a po výsleších někoho obviní, zavře… Stává se, že se několik dní o zatčeném člověku neví.

Tito lidé žijí v situaci, kdy každý, kdo se zúčastní zmíněných shromáždění, musí počítat s možností zásahu státní bezpečnosti. Co se týká katolické církve, existují případy, kdy někteří kněží i biskupové skončí až na několik měsíců ve vazbě nebo se o nich dlouhou dobu neví. Je to politika stálého zneklidňování.

Týká se tato nejistota pouze věřících?
V Číně nejde jen o pronásledování křesťanů nebo Tibeťanů, ale také například o pronásledování advokátů, kteří se zastávají lidí na venkově, když přijdou o svoji půdu. Pronásledováni jsou učitelé, kteří jsou vystavováni tlaku, aby učili pouze podle oficiální linie. Tyto represe nejsou omezeny jen na určitou skupinu čínského obyvatelstva, ale jsou namířeny celkově proti každému jednotlivci nebo skupině, která projeví samostatnost nebo která nejedná přesně v linii komunistické strany.

Proč křesťané z Číny žádají o azyl právě u nás? Je tam vazba na českou katolickou církev?
Pokud vím, taková vazba není, dokonce jsou to mnohdy křesťané, kteří pocházejí spíše ze spontánních křesťanských hnutí a teprve se seznamují s evropskou kulturou. Ale hledají zkrátka útočiště před hrozbou pronásledování. Nyní jsou v táborech v Kostelci nad Orlicích a v Havířově. Čekají, zda jim bude přidělen azyl.

Jak by se podle vás měla česká vláda rozhodnout?
Myslím, že kladné vyřízení žádosti by zvýšilo reputaci České republiky, která je dosud i na oficiální rovině velmi uzavřená všem lidem, kteří by zde rádi nalezli svůj druhý domov. U žadatelů z Číny nelze uplatnit oblíbené námitky: nehrozí, že by mezi nimi byl terorista, nejsou předsudky o jejich pracovní morálce. Mohlo by jít čistě o humanitární akt dobré vůle.

Oficiální představitelé České republiky by tím také ukázali, že jen my sami rozhodujeme o svých záležitostech a že se nenecháme tlačit do kouta případnými protesty čínské strany. Je zahanbující, když nejednáme s Čínou jako s rovnocenným partnerem – jako by zájmy ekonomické převažovaly nad zájmy humanitárními.

Nejsem proti ekonomické spolupráci jako takové, ale je třeba pamatovat i na oblast lidských práv. V posledních letech česká vláda tento aspekt přehlíží, a to právě při oficiálních jednáních s představiteli Číny.

Myslíte tedy, že v rozhodování bude hrát roli obchodní vztah s Čínou?
Těžko říci. Ale bylo by dobré, kdyby si této situace všimlo více lidí a kdyby pozvedli svůj hlas. Nejsem s to předpovědět, jak se příslušné orgány rozhodnou, ale chtěl bych poznamenat, že už nyní jsou připraveni někteří křesťané, že by se těchto lidí ujali. Už jsou s nimi v kontaktu a nic nepřekáží tomu, aby se tito příchozí integrovali do naší společnosti.

Jaký signál vydá vláda, pokud azyl udělen nebude?
Rozhodně by to neprospělo pověsti našeho státu. Česká republika je člen společenství Evropské unie. V Lisabonské smlouvě a dalších dokumentech, které hovoří o postoji k otázce lidských práv, je jasně řečeno, že nejde jen o rozvíjení mírových a obchodních vztahů mezi státy EU a dalšími státy světa. Ekonomická spolupráce je spojená se sledováním stavu lidských práv dotyčné země. V tomto případě by neudělení azylu znamenalo, že na tuto rovinu naše vláda rezignuje z čistě ekonomických důvodů. Jako stát bychom tím ukázali slabost.

I když nelze vždy počítat se stoprocentním úspěchem, neustále opakovaný zásadový postoj nakonec přispívá, alespoň částečně, k vyřešení situace. Je znepokojivým znamením, když se takového postoje vzdá některá ze zemí Evropské unie. Bohužel se politika naší vlády v posledních letech ubírá spíše tímto směrem.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiri_edy_zajic_detail-men_

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

Díky Pondělí, 3.Dubna 2017, 01:45:53

Ještě, že aspoň ten Václav Malý drží linii, za kterou se člověk nemusí stydět.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.