Posledním bodem programu víkendového sjezdu Zelených byla volba nového člena či členky do předsednictva strany. Po neúspěchu v krajských volbách z něj rezignoval Daniel Pitek, lídr Zelených a Pirátů v Ústeckém kraji. Na jeho místo kandidovalo pět lidí, delegáti a delegáti nakonec metodou jednoho přenosného hlasu zvolili Hanu Veronikou Konvalinkovou z Vysočiny. Předsednictvo v čele s Matějem Stropnickým, které stranu povede do voleb, aktuálně pracuje v následujícím složení: Irena Moudrá Wünschová, Michal Berg, Petr Kutílek, Monika Horáková, Matouš Vencálek a Hana Veronika Konvalinková.

Dosavadní průzkumy ukazují, že se Zelení pohybují na hranici dvou procent hlasů. Jaká témata mají podle vás šanci dostat stranu do sněmovny?

Musejí to být témata, která Zelení zdůrazňují delší dobu, abychom byli konzistentní. Konkrétní strategii nyní nedokážu předvídat, debata o volebním programu nás teprve čeká. Předpokládám ale, že budeme pracovat s tradičními zelenými tématy, přičemž se zaměříme také na sociální politiku, vzdělání nebo dopravu. Tato témata koneckonců tvoří významnou část dlouhodobého programu, který jsme v sobotu schválili.

Sama se osobně zaměřujete zejména na ekologická témata. V kandidátském projevu jste zmiňovala problematiku jaderné energetiky. Budete v ní před volbami do sněmovny nadále pokračovat?

Rozhodně se na ni chci soustředit. Obecně se zajímám o surovinovou politiku vlády nebo připravovanou energetickou koncepci. Konkrétně potom sleduji hrozící možnost dostavby jaderných elektráren Dukovany a Temelín a také proces hledání úložišť jaderného odpadu. Chceme hlídat nejen technickou stránku projektů, k níž máme velké výhrady, ale také usilovat o větší zapojení obyvatel samých do rozhodování.

Tato témata jsou mi blízká, protože jsem z Vysočiny — týkají se nás tři lokality hlubinného úložiště, patří k nám Dukovany a potenciální uranový důl Brzkov. S těmito tématy jsem šla už do krajských voleb a chtěla bych v nich pokračovat. Neumím ale nyní odhadnout, do jaké míry budou tato témata nosná pro sněmovní kampaň.

Výstavba nových jaderných bloků je ve vágní podobě, zdá se, že se pro ni bude těžko hledat podpora. Jaderná úložiště se zase týkají obcí s pár stovkami obyvatel. Myslíte, že tato témata mají potenciál oslovit významnou část voličů?

Jak jsem řekla, nemyslím si, že jsou to stěžejní témata, na nichž postavíme kampaň. Odpovídala jsem, na co se chci soustředit. Samozřejmě nevím, jaký úkol dostanu od předsednictva a to prozatím neví ani předsednictvo samo. Úložiště jaderného odpadu nemusí být v kampani to hlavní téma, nicméně jsme jediná strana, která problém dlouhodobě sleduje a zastává se obyvatel, jichž se to týká. Proto v něm nesmíme polevit.

Otázka výstavby jaderných bloků je jenom virtualita, přípravy ale probíhají. Například premiér Sobotka opakovaně prohlásil, že bychom o dostavbě měli uvažovat. Navíc hrozí, že by zakázku na stavbu mohly dostat čínští investoři. Naopak si myslím, že jádro může být významným předvolebním tématem. V takovém případě budeme akcentovat problém ekonomické výhodnosti a bezpečnosti provozu.

Zpět k sobotní programové debatě: Jakého bodu schváleného dlouhodobého programu si nejvíce ceníte?

Především jsem ráda, že jsme program takřka ve shodě schválili a také že máme možnost jej průběžně aktualizovat, neboť k němu byla otevřena průběžná diskuse. Osobně mě těší kapitola o energetice.

S čím jste naopak nesouhlasila?

Přiznám se, že se opatrně stavím k otázce nepodmíněného základního příjmu. Nejsem zásadně proti, ale podle mého chybí dostatek informací, a proto váhám, zda bychom jej měli dlouhodobě prosazovat.

Aby se Zelení dostali do sněmovny, budou v těch méně optimistických scénářích potřebovat předvolebního partnera. V tomto ohledu máte unikátní zkušenost: do krajských voleb na Vysočině jste za Zelené vedla společnou kandidátku s TOP09. Jakou zkušenost máte s takovým partnerstvím? Mohlo by se zopakovat na celostátní úrovni?

Pokud vím, taková otázka teď není na stole. Musela bych si koalici s TOP 09 na celostátní úrovni nejprve vůbec představit, tedy bych spekulovala. Mohu mluvit o zkušenosti z kraje, který je ovšem na řádově jiné úrovni, než celostátní politika. U nás šlo spíše o spolupráci mezi konkrétními lidmi, kteří se znali, než o značku stran.

Obě strany se v podstatných otázkách, jako je daňová či sociální politika liší. Bylo složité nalézt společný program?

Žádné zásadní rozpory jsme neměli. Diskutovali jsme třeba o zmíněných Dukovanech, ale v sociálních otázkách jsme si porozuměli. Myslím, že je to opravdu dané rozdílností vyjednávání na kraji. Neporovnávali jsme si celostátní programy, ale sedli si ke kulatému stolu a soustředili se na konkrétní problémy, které kraj trápí. A v nich jsme našli shodu.

Může krajská spolupráce poškodit celkový obrázek obou stran u voličů?

Nějaké obavy jsme samozřejmě měli, ale rozhodně si nemyslím, že by spolupráce Zelené poškodila. Většina voličů koalici přijala pozitivně, možná odešli nějací na obou krajích ideového spektra. Stále věřím, že voliče zajímá spíše program, než stigmata značek. Kampaň probíhala bez problému — možná to je tím, že Vysočina je venkovský region a jsme zvyklí řešit hmatatelné konkrétní problémy. TOP 09 nebyla stejně jako my v krajském zastupitelstvu, chtěli jsme zkrátka něco změnit a to nás spojovalo.

Vybavujeme si jeden z předvolebních billboardů v Jihlavě, slogan hlásal „Za práci musí být více peněz než za dávky“. Některým voličům se jistě vybaví účast TOP 09 v Nečasově vládě a restrikce vůči nezaměstnaným, které zaváděla. Má na takovém billboardu viset logo Zelených?

To bylo v rámci celostátní kampaně TOP 09, šlo to úplně mimo nás. Myslím, že si jde slogan vyložit i opačně, tedy jako snahu o zvyšování minimální mzdy. Takové heslo bychom však jako Zelení sami zřejmě nezvolili. Krajské organizace vždy čelí v kampani tlaku od celostátního vedení, místní TOP 09 není výjimkou. Ani ona tedy nemusela se vším souhlasit.