Už nějaký čas běží diskuse o nově zřizovaném odboru ministerstva vnitra, který se má zaměřit na boj proti dezinformacím. Proti tomuto nápadu se překvapivě  zvedla vlna odporu. Kritici tvrdí, že jde o vlastně o zavádění cenzury, o urážlivé podceňování úsudku lidí, o prosazování „úřední pravdy“ a podobně.

Trochu mě ta diskuse děsí. Opravdu si ještě všichni pamatují, co je to cenzura? Zejména ti, kdo nezažili minulý režim, a tedy cenzuru skutečnou? Cenzura, prosím, není označení informace za takovou či onakou, to je úplné vymazání informace, její odstranění či nepřipuštění do médií. Cenzura vlastně zamlčuje, tváří se, že žádná informace neexistuje.

Cenzurovalo se i za první republiky, nejčastěji z mravnostních důvodů. Ke konci 30. let i s ohledem na tehdejší mezinárodně politickou situaci — když se nad Evropou začalo smrákat. Ovšem tehdy zůstávala v novinách po odstraněných článcích bílá místa, případně jen titulek — říkalo se, že noviny jsou vybílené. Přinejmenším každý věděl, že tam cosi mělo být a že to bylo zcenzurováno. A proti zcenzurování se také dalo bránit: vznést námitky, případně dát věc k soudu, který promptně s konečnou platností rozhodl.