Chovanec zachráncem, nebo Švejkem letošních Vánoc?

Na adventních trzích v provinčních českých městech to vypadá, jako by se pondělní teroristický útok neodehrál v Berlíne, ale přímo u nás. Hrozí nám opravdu nebezpečí? Anebo už úplně blázníme?

Betonové zátarasy na vánočních trzích v Novém Jičíně; v Brně cisterna blokující náměstí Svobody a zrušená vánoční tramvaj, která jím projížděla tam a zpátky; uniformovaní ozbrojenci u vánočních stromů v Šumperku a v Blansku, zrušené vánoční trhy v Uherském Brodě…

V Berlíně se v pondělí stalo neštěstí. Útočník najel do davu na adventních trzích s kamionem; dvanáct lidí zabil, padesát dalších zranil. Policie nyní pracuje s verzí, že šlo o třiadvacetiletého Tunisana, vystupujícího pod jménem Anis Amri, kterému byla tento rok v červnu v Německu zamítnuta žádost o přidělení statusu uprchlíka a který byl sledován s podezřením z vazeb na teroristickou síť.

Stalo se to v Berlíně, hlavním městě k uprchlíkům vstřícné Angely Merkelové. Ve městě s necelými třemi a půl miliony obyvatel, kam jen za loňský rok přišlo devadesát tisíc žadatelů o azyl. To je, jako by jich do Brna přišlo devět tisíc. V homeopatickém množství se tak mezi lidi v nouzi mohli vmísit nebezpeční zločinci.

Zato v České republice máme prezidenta a ministra financí, kteří uprchlíky otevřeně a podbízivě k nejnižším pudům společnosti nenávidí, máme premiéra, který je tu někdy nechce a z toho jindy děkuje lidem, kteří jim pomáhají, a máme tu policii, která zajistila od 17. června 2015 do půlnoci z 20. na 21. prosince tohoto roku 3780 uprchlíků v detenčních zařízeních vězeňského typu. O azyl se z nich neodvážil požádat skoro nikdo. Pravděpodobně proto, že se bohužel po právu jevíme jako méně civilizovaný typ Evropanů.

Přesto na událost v Berlíně reagujeme, jako bychom si mysleli, že s námi snad nějak souvisí, že skutečně někoho, kdo chce páchat zlo, zajímáme. Ve skutečnosti jsme však zdrojem strachu a teroru především sami sobě. A při svých bezpečnostních opatřeních vypadáme jako malá holčička, která chce podtrhnout pocit vlastní důležitosti tím, že se obuje do maminčiných lodiček.

Veselící se Brňany chrání před terorem hasičská cisterna. Repro DR

Co se to tedy v českých a moravských městech děje? Kdo a proč to nařídil? Je tady snad nějaká reálná hrozba? Ukrývá se Anis Amri na našem území? Vědí zpravodajské služby o tom, že se o Českou republiku zajímají teroristé a zrušení provozu tramvaje, která po brněnském náměstí jinak přejíždí po celý rok, jen nenazdobená, má být příkladem potřebného opatření? Pokud ano, poděkujme ministru vnitra a popřejme mu hezké svátky. Pokud ne, není důvod vidět v něm napříště víc než Švejka.

Připusťme tedy, že to, co se aktuálně odehrává na náměstích v provinčních českých městech – Brno promine – je legitimní. I tak tu zůstává otázka: Proč to musí zůstat občanům nevysvětleno? Napáchala by panika, která by nastala, větší škody, než národ Švejků ponechaný svému fantazírování? A jak dlouho se mají pravé příčiny těchto cvičení branné výchovy tajit?

Může to znít rouhavě, ale kdybych si měla vybrat, zda chci žít v zemi, kde se v Uherském Brodě ruší vánoční trhy kvůli emocím z atentátu v Berlíně, zatímco v totožné době taková Vídeň nehne ani brvou, anebo zda chci žít v zemi, která je pod skutečnou hrozbou, ale počíná si realisticky a racionálně, vybrala bych si raději to druhé. V tom prvním případě by totiž bylo nabíledni, že ke ztrátě svobody nepotřebujeme žádné teroristy, ale v nejlepších českých švejkovských a cimrmanovských tradicích, jež jistě stojí zato bránit nejen před muslimskou hrozbou, si vystačíme sami.

Že tady pro to máme vlohy, ukazuje bohužel opakovaně i zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, který v sociálních sítích vykřikuje například, že „lidská práva vyžadují restart“ a že „jedinou záchranou naší svobody je její omezení“. Omezení a restart tu ovšem vyžaduje hlavně on sám – jsme-li ještě součástí Evropy, a nikoli Orientu, jehož se tak děsíme.

Mám-li se smířit s tím, že nevím dne ani hodiny a že vycházka na punč a setkání s přáteli má být projevem odvahy a vyjádřením stanoviska, že si od teroristů nehodláme nechat diktovat, jak budeme žít, přeji si opravdu vroucně, aby se o nás stát staral i o pár řádů sofistikovaněji, než to vypadá z aktuálního dění na adventních trzích. Prozatím by mě uspokojilo, kdyby se dokázal postarat o to, že tu nebudou lidé bez domova a bez viny islámských teroristů umrzat na ulici mrazem.

Protože se ve středu ukázalo, že v Brně skutečně může i vykolejit tramvaj, nepovažuji za pravděpodobné, že s tou, co jezdila po „Svoboďáku“, ověnčená světýlky, někdo zamýšlel napálit do veselícího se davu. A že by to dokázal…

Berlínský vánoční trh zítra opět otevírá. O Němce strach nemám. Bojím se, jak dlouho bude zavřeno v České republice.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Čtvrtek, 22.Prosince 2016, 22:43:36

Ačkoli celkově s článkem souhlasím (taky bych si radši vybral svět bez zbytečných a nesmyslných omezení i s malým rizikem teroristického útoku), nesouhlasím s tím, že se nás riziko terorismu netýká.

Z hlediska teroristů (případně států je financujících, jako Ruska nebo Saúdské Arábie) je naprosto racionální útočit tam, kde cítí slabý článek (tj. např ve Střední Evropě) ve snaze Evropu rozdělit.

Je sice pravda, že je zatím mnoho lepších cílů než třeba Praha nebo Brno (přece jen jsou to jen provinční města), ale to nemusí platit vždy. Stačí si vzpomenout na útoky v Madridu v roce 2004, které byly pravděpodobně odvetou za spoluúčast Španělska ve válce v Iráku.

Idea izolacionismu je pro mnohé lákavá, ale IMHO nevýhody převažují potenciálním snížením rizika terorismu.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Pátek, 23.Prosince 2016, 11:12:46

Jednou z obětí v Berlíně byla i Češka, která pracovala v Německu

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.