Doba postfaktická je důsledkem systému, který si na fakta nikdy nepotrpěl
Radovan BartošekFakta neztratila na váze jen vinou Putina, politicky se lhalo za mocenskými účely už v případě americké invaze do Iráku. Dobu postfaktickou zahájil sám náš politický systém, který už fakty nedokázal vysvětlit své sílící rozpory.
Po vítězství Brexitu, Donalda Trumpa a konečném ovládnutí reality hoaxy a konspiračními weby začíná stále více lidí mluvit o tom, že jsme se dostali do takzvané „postfaktické doby“. Abyste před nějakými dvaceti lety mohli vyhrát volby nebo být vůbec bráni vážně, nesměli jste otevřeně lhát. Když například noviny usvědčily nějakého politika z otevřené lži, a navíc třeba ze lži, kterou útočil například na nějakou etnickou menšinu, znamenalo to pro něj konec kariéry. Jenže časy se mění a tam, kde by dříve jedni končili, dnes druzí úspěšně začínají. Fakta jako by už pro naše rozhodování nebyla důležitá. Důležité jsou příběhy, nejlépe o boji s hydrou politické korektnosti.
Jenže kde se vlastně dnešní „deficit pravdy“ vzal? A kdo je jím vinen? Z liberálních pozic se většinou ozývá, že hlavním padouchem současného stavu je Putin, který se snaží nejpozději od začátku krize na Ukrajině destabilizovat Západ. Rusko proti nám vede hybridní válku a všichni internetoví trollové jsou, když ne přímo ruskými agenty, alespoň užitečnými idioty putinismu. Putin je vinen prohrou Hillary Clintonové, může za vystoupení Británie z EU a možná se pokusí ukrást i letošní Vánoce.
Ostřílení studenoválečníci s havlovským srdíčkem na klopě se skoro předhánějí v tom, kdo z nich detailněji demaskuje tradiční východní zákeřnost a úskočnost a ducha KGB, který jako to příslovečné strašidlo už zase obchází Evropou. Dokud se v Kremlu nedostal k moci autistický byrokratický prasynovec Beriji, vládl prý v západních luzích a hájích duch racia, kontemplace a humanismu. Možná je ale to ale trochu složitější…
Kdo s čím zachází
Nejprve je třeba si rozklíčovat, proč se pravda stala ve veřejné debatě bezcennou. Mám za to, že důvod tkví v tom, že ti, kteří „mají pravdu“, zdaleka nemusejí mít přístup k politické moci a k tomu, aby pravdu prosadili. „Mít pravdu“ je vám pak přesně na dvě věci…
Instrumentální hodnota pravdy v prosazování politických změn se jeví jako nulová. Jestliže dnes člověk internetový rezignoval na zkoumání fakt a zaměřil se jen na to, aby co nejhlasitěji křičel, stalo se tak především proto, že pouze co nejhlasitějším křikem v dnešní době ještě může prosadit alespoň fragmenty svých vlastních zájmů. A tak se z křiku stala nová dialektická norma.
↗
Fakta jako by už pro naše rozhodování nebyla důležitá. Důležité jsou příběhy, nejlépe o boji s hydrou politické korektnosti. Ilustrace Archiv redakce
Ignorování faktů na úkor ideologických klišé ale začalo mnohem dříve, než s válkou v Sýrii či s krizí na Ukrajině. Když si poctivě sáhneme do vlastního svědomí, musíme si chtě nechtě připustit, že lhaní nevynalezl až Putin. V posledních patnácti letech si Západ sám prožil několik významných krizí, ve kterých jsme sice věděli, jak si fakta stojí, na naše rozhodování to však nemělo žádný vliv.
Asi nejkřiklavějším příkladem takového postfaktického jednání je napadení Iráku z roku 2003. Západ věděl nebo přinejmenším tušil, že Hussainův režim žádné zbraně hromadného ničení nemá. A rozhodně věděl i to, že se je nechystá použít k rozpoutání další války. Irácká válka byla založena na kupě lží, polopravd a dezinformací. Přesto byli ti, kteří proti válce už tehdy protestovali, veřejně ponižováni, osočování a marginalizováni. Vládnoucí moc si válku prostě přála a fakta ji tehdy nezajímala.
O několik let později začal Bushův režim s přípravami na válku proti Íránu. Tomu Íránu, který měl nejpozději do dvou let spálit Tel Aviv na jadernou pustinu. Jak to všechno nakonec dopadlo, už víme. Irák se neopakoval, pachuť z moci, která sama pohrdá pravdou a je ochotna hnát půlku světa do nové a ničivé války zůstala. A léty hořkla a hořkla.
Selektování nepříjemných fakt se ale rozhodně neomezuje jen na mezinárodní politiku. Roky je nám z pravé části politického spektra opakováno, že růst minimální mzdy bude znamenat i růst nezaměstnanosti. A ejhle: minimální mzda roste v posledních třech letech rekordním tempem a nezaměstnanost je nejnižší v historii. Pravice si přesto dál umanutě vede svou. Faktům navzdory.
Dobu postfaktickou ve skutečnosti zahájil náš vlastní politický systém, který už fakty nedokázal vysvětlit své sílící rozpory a potřebu neustálé expanze. Občan se tomuto trendu s několikaletým zpožděním přizpůsobil. A tak sklízíme Trumpa a Brexit. Plody, které byly zasety neokonzervativismem před mnoha lety.
Domov → Sloupek
16. prosince 2016 v 8.00
Související
Diskuse
PŠ
Skvělý text. Jako vždy od vás.
Ve válečné propagandě se lhalo už ve starověku, například bitvu Kadeše mezi Egyptem a Chetity roku 1274 vylíčili obě strany jako své drtivé vítězství, z dvacátého i našeho století je příkladů je nepočítaně
Radovan Bartošek o fenoménu postpravdivosti neříká vůbec nic, ani z jeho podání není jasné v čem pokud vůbec je to něco nového.
Neokonzertivismum nemá rád, tak je pro něj universálním viníkem.
Já si myslím, že na fenoménu postravdivosti něco relativně nového je, ale Bartoškův přístup spíše tuto inovativnost zamlouvá omlouvá, než že by ji vysvětloval.
Radovan Bartošek o fenoménu postpravdivosti neříká vůbec nic, ani z jeho podání není jasné v čem pokud vůbec je to něco nového.
Neokonzertivismum nemá rád, tak je pro něj universálním viníkem.
Já si myslím, že na fenoménu postravdivosti něco relativně nového je, ale Bartoškův přístup spíše tuto inovativnost zamlouvá omlouvá, než že by ji vysvětloval.
JP
December 17, 2016 v 10.39
Ano, lhalo se vždycky. Jediný rozdíl mezi staro/středověkem a dneškem je v tom, že dříve mohli - s relevantním dosahem - lhát pouze vládci. Dneska už může - díky technickému pokroku a internetu - lhát každý.
Svým způsobem by bylo možno konstatovat: došlo k totální demokratizaci možností manipulace a mystifikace.
Svým způsobem by bylo možno konstatovat: došlo k totální demokratizaci možností manipulace a mystifikace.
Relativní novost postpravdivosti proti propagandě, jak ji známe z doby studené války, je v objevu, že pravdivost není potřeba ani předstírat. Nevývratnost postpravdivých tvrzení nespočívá v tom, že na ně lidé naletí a pravda se k nim nedostane.
Masově se jimi řídí i lidé, kteří jim nevěří. Někdy snad proto, že si myslí, že ty lži slouží jakési celkové pravdě a věří tomu, ž lze po slova Dostojevského „prolhat k pravdě“.
Například i zde v DR byla vyvrácena téze (mimo jiné) Jana Schneidera o tom, že Foreign Agents Registration Act v USA je stejný jako podobně podobně pojmenovaný zákon v Rusku. Přesto Jan Schneider tuto lež stále opakuje.
No a Parlamentní listy kladou 26.11, prezidentu republiky otázku:
„Bezpečnostní expert Jan Schneider už dlouhou dobu v reakci na diskuse o ruské propagandě vyzývá k tomu, abychom přijali obdobu amerického zákona FARA (Foreign Agents Registration Act), který v USA platí od roku 1938, podle něhož jsou neziskovky přijímající peníze ze zahraničí označeny za zahraniční agenty a každý ví, kdo je financuje.“
Prezident je samozřejmě pro a „šel by ještě dále“. Je úplně jedno, že zmíněný americký zákon se nadnárodních neziskovek jako je Transparency International atd. vůbec netýká. Neziskové organizace jsou potírány v Rusku, v USA zatím ne.
„Bezpečnostní analytik“ Jan Schneider toho sice poplete hodně, ale tohle už se dozvědět musel. Ta legenda o „zahraničních agentech“ žije dál svým životem. A už vůbec nezáleží na tom, že v angličtině „agent“ neznamená nutně špiona, v tomto kontextu by se měl překládat „zahraniční činitel“.
Prezident Zeman byl ze lhaní usvědčen mnohokrát, ale na popularitě mu to neubírá
Trumpa volili i lidé, kteří ho považují za nevěrohodného.
Masově se jimi řídí i lidé, kteří jim nevěří. Někdy snad proto, že si myslí, že ty lži slouží jakési celkové pravdě a věří tomu, ž lze po slova Dostojevského „prolhat k pravdě“.
Například i zde v DR byla vyvrácena téze (mimo jiné) Jana Schneidera o tom, že Foreign Agents Registration Act v USA je stejný jako podobně podobně pojmenovaný zákon v Rusku. Přesto Jan Schneider tuto lež stále opakuje.
No a Parlamentní listy kladou 26.11, prezidentu republiky otázku:
„Bezpečnostní expert Jan Schneider už dlouhou dobu v reakci na diskuse o ruské propagandě vyzývá k tomu, abychom přijali obdobu amerického zákona FARA (Foreign Agents Registration Act), který v USA platí od roku 1938, podle něhož jsou neziskovky přijímající peníze ze zahraničí označeny za zahraniční agenty a každý ví, kdo je financuje.“
Prezident je samozřejmě pro a „šel by ještě dále“. Je úplně jedno, že zmíněný americký zákon se nadnárodních neziskovek jako je Transparency International atd. vůbec netýká. Neziskové organizace jsou potírány v Rusku, v USA zatím ne.
„Bezpečnostní analytik“ Jan Schneider toho sice poplete hodně, ale tohle už se dozvědět musel. Ta legenda o „zahraničních agentech“ žije dál svým životem. A už vůbec nezáleží na tom, že v angličtině „agent“ neznamená nutně špiona, v tomto kontextu by se měl překládat „zahraniční činitel“.
Prezident Zeman byl ze lhaní usvědčen mnohokrát, ale na popularitě mu to neubírá
Trumpa volili i lidé, kteří ho považují za nevěrohodného.
PM
December 17, 2016 v 22.00
Totální demokracie nebo totalitní postdemokracie pane Poláčku
Pro společenský režim, který byl zproštěn právních norem, které znemožňují manipulaci s fakty, je demokracie již jen časem minulým.
Doporučuji na chvilku hodit oko do news z Polska ....za účelem odhalování nesčetných projevů úprku z a před liberální demokracií v kruzích našich blízkých.
Doporučuji na chvilku hodit oko do news z Polska ....za účelem odhalování nesčetných projevů úprku z a před liberální demokracií v kruzích našich blízkých.
JP
Ale ano, pane Petrasku, právě to Polsko (a k tomu Maďarsko, Rusko, současné - či spíše budoucí - Spojené státy) - to všechno jsou dokonalé doklady zásadního omylu celého projektu demokracie: totiž předpokladu že naprosto postačí zavést čistě politický systém demokracie, a o d p o v ě d n ý občan bude řídit věci veřejné racionálním a uvážlivým způsobem.
Ono to do určité míry fungovalo, dokud ekonomika (tedy ona Marxova "materiální základna společnosti") běžela, průměrný občánek se tedy mohl věnovat rozmnožování svého osobního blahobytu, a svou veškerou účast na věcech veřejných omezoval na pravidelné odevzdávání svého hlasu jedné ze dvou etablovaných, státotvorných stran, které se - díky svému zprofesionalizování - přece jenom vyznačovaly určitou základní mírou této racionality a odpovědnosti.
Jakmile se ale v tomto pohodlném blahobytném konzumu tohoto občánka objeví trhliny, pak on náhle zjistí že tento svět je ovládán jakýmisi skrytými spikleneckými skupinami, a tento svůj "objev" začne s beraní tvrdohlavostí hlásat a prosazovat všemi cestami, které mu poskytuje éra všeobecně dostupné komunikace.
Krátce řečeno: dokud demokracie byla redukována jenom na činnost oněch profesionálů, mohlo se zdát že je všechno v pořádku. Jakmile se ale do veřejných záležitostí začal hromadně vměšovat onen "občan", vzápětí se ukázalo jak extrémně labilní a mravně nespolehlivý a iracionální je nakonec tento nejvlastnější "základ demokracie".
Ono to do určité míry fungovalo, dokud ekonomika (tedy ona Marxova "materiální základna společnosti") běžela, průměrný občánek se tedy mohl věnovat rozmnožování svého osobního blahobytu, a svou veškerou účast na věcech veřejných omezoval na pravidelné odevzdávání svého hlasu jedné ze dvou etablovaných, státotvorných stran, které se - díky svému zprofesionalizování - přece jenom vyznačovaly určitou základní mírou této racionality a odpovědnosti.
Jakmile se ale v tomto pohodlném blahobytném konzumu tohoto občánka objeví trhliny, pak on náhle zjistí že tento svět je ovládán jakýmisi skrytými spikleneckými skupinami, a tento svůj "objev" začne s beraní tvrdohlavostí hlásat a prosazovat všemi cestami, které mu poskytuje éra všeobecně dostupné komunikace.
Krátce řečeno: dokud demokracie byla redukována jenom na činnost oněch profesionálů, mohlo se zdát že je všechno v pořádku. Jakmile se ale do veřejných záležitostí začal hromadně vměšovat onen "občan", vzápětí se ukázalo jak extrémně labilní a mravně nespolehlivý a iracionální je nakonec tento nejvlastnější "základ demokracie".
MP
Myslím, že na postfaktické či popravdivé situaci není nového nic. Nejde o akceptanci lži, ale o to, že není nikdo, komu bych věřil, že říká pravdu.
Pokud jsem přesvědčen, že jediný rozdíl mezi konspiračním teoretikem a odborně příslušným profesorem UK spočívá jen v tom, že ten první své nepravdě alespoň věří, pokud nepochybuji, že prezident a členové vlády říkají pravdu jen tehdy, pokud je pro ně výhodnější než lež a manželky dokonce ani tehdy ne, pokud jsem udělal opakovanou žitou zkušenost, že dokonce ani odhaléná sprostá lež nijak neohrozí kariéru politika, univerzitního profesora (např. doložený plagiát při habilitaci, abych nejmenoval) atd. -- pak se chovám docela přiměřeně, když si mezi těmi lžemi vybírám podle svého zájmu (který může být nenáročný, třeba jen kvalita předvolebního guláše) anebo podle zábavnosti.
Stačí si vzít Haškovy Dějiny strany mírného pokroku, Historii našich dnů od Anatola France, libovolného italského neorealisty, aby člověk viděl, jak to jde i bez fb.
Pokud jsem přesvědčen, že jediný rozdíl mezi konspiračním teoretikem a odborně příslušným profesorem UK spočívá jen v tom, že ten první své nepravdě alespoň věří, pokud nepochybuji, že prezident a členové vlády říkají pravdu jen tehdy, pokud je pro ně výhodnější než lež a manželky dokonce ani tehdy ne, pokud jsem udělal opakovanou žitou zkušenost, že dokonce ani odhaléná sprostá lež nijak neohrozí kariéru politika, univerzitního profesora (např. doložený plagiát při habilitaci, abych nejmenoval) atd. -- pak se chovám docela přiměřeně, když si mezi těmi lžemi vybírám podle svého zájmu (který může být nenáročný, třeba jen kvalita předvolebního guláše) anebo podle zábavnosti.
Stačí si vzít Haškovy Dějiny strany mírného pokroku, Historii našich dnů od Anatola France, libovolného italského neorealisty, aby člověk viděl, jak to jde i bez fb.
PK
December 18, 2016 v 13.07
Pokud jde o "bezpečnostního analytika" Jana Schneidera,
vím, že dnes už to nikoho nezajímá, ale o čistém lustračním osvědčení by si mohl nechat jenom zdát.
To je ten problém, že to dnes už nikoho nezajímá.
To je ten problém, že to dnes už nikoho nezajímá.
PK
" Rusko proti nám vede hybridní válku a všichni internetoví trollové jsou, když ne přímo ruskými agenty, alespoň užitečnými idioty putinismu. Putin je vinen prohrou Hillary Clintonové, může za vystoupení Británie z EU"
To je samozřejmě všechno pravda (místo toho hloupého kecu o "ukradení Vánoc" je ovšem třeba rozebrat tu hlavní katastrofu - zvolení Trumpa v USA, a také zmínit momentální masivní nasazení ruské propagandy v Německu před parlamentními volbami).
Každý to ví, člověku z toho není dobře po těle a není mu moc do řeči, a ptá se sám sebe, zda už je katastrofa, do které se celý svět řítí, neodvratná.
To jenom zdejším mladým extrémním levičákům (a jejich starším guruům taky, samozřejmě) je toho másla, co mají na hlavě, ještě málo, a mají pocit, že mají stále co říci, místo konečně už aspoň na chvíli decentně mlčeli.
To je samozřejmě všechno pravda (místo toho hloupého kecu o "ukradení Vánoc" je ovšem třeba rozebrat tu hlavní katastrofu - zvolení Trumpa v USA, a také zmínit momentální masivní nasazení ruské propagandy v Německu před parlamentními volbami).
Každý to ví, člověku z toho není dobře po těle a není mu moc do řeči, a ptá se sám sebe, zda už je katastrofa, do které se celý svět řítí, neodvratná.
To jenom zdejším mladým extrémním levičákům (a jejich starším guruům taky, samozřejmě) je toho másla, co mají na hlavě, ještě málo, a mají pocit, že mají stále co říci, místo konečně už aspoň na chvíli decentně mlčeli.
MP
December 18, 2016 v 16.40
Pavlu Kolaříkovi -- Pokud by to byla pravda, dobře by se stalo
Jestli jsou lidé ve dvou nejbohatších regionech světa, s nejdelší tradicí demokratického občanství a nejrozvinutější sítí médií, univerzit a politických stran, manipulovatelní primitivními prostředky polodiktátora z relativně chudé a co do počtu lidí nepříliš významné oblasti (ano, je to oblast významná armádou a diplomacií, ale to je něco jiného -- jeji HDP je ve srovnání s EU a USA zakrnělé), pak je to důsledek interní nemoci a je dobře, že se zviditelnila.
A Věří-li kdo, že tu nemoc způsobili extrémní levičáci jakéhokoli věku -- má štěstí, neboť pak je jeho království nebeské.
A Věří-li kdo, že tu nemoc způsobili extrémní levičáci jakéhokoli věku -- má štěstí, neboť pak je jeho království nebeské.
PK
Odolám pokušení napsat, že Vám ze srdce věřím, že Vám tento stav konvenuje. Bylo by to dost laciné využití Vaší nahrávky na smeč. Jo. Dobře, že se to zviditelňuje. Ať na to třeba celá západní civilizace zajde. Hlavně že se její slabost a neschopnost se bránit zviditelnila.
Odolám pokušení Vám to napsat, protože věřím, že to nemyslíte tak úplně vážně.
Samozřejmě netřeba mě přesvědčovat o tom, že Rusko je rádoby velmoc, že je to zaostalá země.
No a? Sovětský svaz snad nebyl zaostalá země? Přesto držel v šachu celý svět po tři čtvrtě století. Víte přece stejně dobře jako já nebo kdokoliv jiný, že na některé věci právě zaostalé rádoby velmoci nikdy nešetří penězi, kdyby na chleba nebylo (jakože často není).
Takže ať si říká CIA i západoevropské tajné služby co chtějí, ať si varují Obama i Merkelová (poslední ze staré gardy demokratických politiků?) jak chtějí. Ať si přinášejí důkazy jaké chtějí.
A ať se tady také staří "zasloužilí" extrémní levičáci vyznávají ze své celoživotní nenávisti k USA jak chtějí. Ať se současní levičáčtí guruové netají svými sympatiemi k Trumpovi jak chtějí. Vy zkrátka víte svoje, a zůstanete ve své blazeovanosti a řečech o království nebeském.
Ale já se za to nestdím, a myslím, že jsem v dobré společnosti těch, jejichž je království nebeské. Ostatně jsem katolík, a království nebeské je mým cílem. Ve společnosti Obamy, Merkelové, CIA, a západních tajných služeb. Není to špatná společnost.
Odolám pokušení Vám to napsat, protože věřím, že to nemyslíte tak úplně vážně.
Samozřejmě netřeba mě přesvědčovat o tom, že Rusko je rádoby velmoc, že je to zaostalá země.
No a? Sovětský svaz snad nebyl zaostalá země? Přesto držel v šachu celý svět po tři čtvrtě století. Víte přece stejně dobře jako já nebo kdokoliv jiný, že na některé věci právě zaostalé rádoby velmoci nikdy nešetří penězi, kdyby na chleba nebylo (jakože často není).
Takže ať si říká CIA i západoevropské tajné služby co chtějí, ať si varují Obama i Merkelová (poslední ze staré gardy demokratických politiků?) jak chtějí. Ať si přinášejí důkazy jaké chtějí.
A ať se tady také staří "zasloužilí" extrémní levičáci vyznávají ze své celoživotní nenávisti k USA jak chtějí. Ať se současní levičáčtí guruové netají svými sympatiemi k Trumpovi jak chtějí. Vy zkrátka víte svoje, a zůstanete ve své blazeovanosti a řečech o království nebeském.
Ale já se za to nestdím, a myslím, že jsem v dobré společnosti těch, jejichž je království nebeské. Ostatně jsem katolík, a království nebeské je mým cílem. Ve společnosti Obamy, Merkelové, CIA, a západních tajných služeb. Není to špatná společnost.
MP
Ne, nevyhovuje. Můj postoj nemá nc společného se vztahem k USA, Nevím, proč bych k nim měl pociťovat nenávist. Jen mi vadí, když místo toho, abychom pojmenovali důsledky vlastní chamtivosti a pohodlnosti svádíme sajrajt, co jsme si pod sebe nadělali na nějaké vnější zlo. A je jedno, jestli je to antirusimus nebo antiamerikanismus.
Naše děti neumí po maturitě přečíst náročnější novinový članek a rozumně převyprávět jeho obsah, event. zaujmout odstup k jednostrannostem, vnitřním rozporům a věcným chybám, které jsou v něm obsaženy ("naše" myslím většina evropských -- totéž konstatovali poslední dobou kolegové z Německa, Itálie a Francie, ze zkušenosti si to dovolím říct o Slovensku a Polsku) Když se dnes zeptáte v prvním ročníku na filosofické fakultě kterékoli české univerzity, nevyjmenuje je Vám ani polovina studentů země, které sousedí se Syrii - jenom tohle je prostě podle mého přesvědčení větší ohrožení demokratického vytváření vůle než všechny manipulace, kterých se skutečně i domněle dopouští Rusko (s tím, že neodolnost vůči těmto manipulacím jde účet stavu vzdělaní, njikoli mimořádné sofistikovanosti Rusů).
A ano -- společnost CIA opravdu nemusím (ale to osmdesát procent Američanů také ne, takže to nepovažuji za svůj aniamerikanismus -- ostatně stejně tak nemusím KGB či naše služby, v životě jsem potkal představitele jediné tajé služby, který byl příjemný společník. Byl z Kuby)
Naše děti neumí po maturitě přečíst náročnější novinový članek a rozumně převyprávět jeho obsah, event. zaujmout odstup k jednostrannostem, vnitřním rozporům a věcným chybám, které jsou v něm obsaženy ("naše" myslím většina evropských -- totéž konstatovali poslední dobou kolegové z Německa, Itálie a Francie, ze zkušenosti si to dovolím říct o Slovensku a Polsku) Když se dnes zeptáte v prvním ročníku na filosofické fakultě kterékoli české univerzity, nevyjmenuje je Vám ani polovina studentů země, které sousedí se Syrii - jenom tohle je prostě podle mého přesvědčení větší ohrožení demokratického vytváření vůle než všechny manipulace, kterých se skutečně i domněle dopouští Rusko (s tím, že neodolnost vůči těmto manipulacím jde účet stavu vzdělaní, njikoli mimořádné sofistikovanosti Rusů).
A ano -- společnost CIA opravdu nemusím (ale to osmdesát procent Američanů také ne, takže to nepovažuji za svůj aniamerikanismus -- ostatně stejně tak nemusím KGB či naše služby, v životě jsem potkal představitele jediné tajé služby, který byl příjemný společník. Byl z Kuby)
VK
December 18, 2016 v 21.15
V podstatě tvrdí Pavel Kolařík totéž, co typická putinovská propaganda, akorát vynásobeno -1.
PK
Ale já jsem ohledně té celoživotní nenávisti k USA neměl na mysli Vás. Zmiňoval jsem "zasloužilé extrémní levičáky". Když tedy chcete být konkrétní, měl jsem na mysli např. Petra Uhla. Domníval jsem se, že je to víceméně jasné.
Dále jsem psal o současných levičáckých guruech, kteří se netají sympatiemi k Trumpovi. Tady jsem myslel především na toho debilního Žižka. (Nezlobte se, já skloňuju normálně česky, takže žádného "Žižeka".) Nepochybuju o tom, že nejeden pomatený levičák v USA i na něj před volbami dal, resp. že i jeho doporučení přispělo k rozhodnutí volit Trumpa, a zabránit zvolení té nenáviděné Clintonové, představitelky nenáviděného "establišmentu".
Ale pro Vaši informaci: CIA není žádná "společnost". Je to tajná služba USA. Je placená vládou, resp. Kongresem, a jejím úkolem je zjišťovat skutečnosti, které by mohly mít vliv na bezpečnost USA, a informovat o nich politické činitele s rozhodujícími pravomocemi, především tedy Kongres a prezidenta.
Barack Obama na základě informací CIA tvrdí, že do volební kampaně významně zasáhlo Rusko.
Úpadek vzdělanosti, který zmiňujete, je samozřejmě alarmující. Ale pro mě z toho vyplývá - mimo jiné, že o to to mají ti Rusové jednodušší.
Ostatně víte, co je pro dobrého českého vlastence horší než diktát z Bruselu? Diktát z češtiny.
To víte, při četbě tzv. "alternativních médií" se moc vybrané a vycizelované řeči nenaučí.
Ale tím hůře. Tím hůře. Protože hloupí, nevzdělaní lidé jsou ideálním objektem ruské (obecně totalitní) propagandy.
P.S. Jeden velmi aktivní ruský trol z jiného média zašmejdil na facebooku, zjistil, že tam mám ruské přátele, a "vítězoslavně" mi to "omlátil o hlavu". Vůbec mu nedošlo, ubožákovi, že to mluví v můj prospěch, a že to vyvrací to eventuální nařčení z nenávisti vůči Rusku a Rusům.
Mimochodem, moje konkrétní ruská přítelkyně se mnou dost souhlasí, jak zjistí každý, kdo si projde její facebookové příspěvky. Že je ve své zemi v jasné menšině, ba že by se dala nazvat disidentkou, je bohužel druhá věc.
Dále jsem psal o současných levičáckých guruech, kteří se netají sympatiemi k Trumpovi. Tady jsem myslel především na toho debilního Žižka. (Nezlobte se, já skloňuju normálně česky, takže žádného "Žižeka".) Nepochybuju o tom, že nejeden pomatený levičák v USA i na něj před volbami dal, resp. že i jeho doporučení přispělo k rozhodnutí volit Trumpa, a zabránit zvolení té nenáviděné Clintonové, představitelky nenáviděného "establišmentu".
Ale pro Vaši informaci: CIA není žádná "společnost". Je to tajná služba USA. Je placená vládou, resp. Kongresem, a jejím úkolem je zjišťovat skutečnosti, které by mohly mít vliv na bezpečnost USA, a informovat o nich politické činitele s rozhodujícími pravomocemi, především tedy Kongres a prezidenta.
Barack Obama na základě informací CIA tvrdí, že do volební kampaně významně zasáhlo Rusko.
Úpadek vzdělanosti, který zmiňujete, je samozřejmě alarmující. Ale pro mě z toho vyplývá - mimo jiné, že o to to mají ti Rusové jednodušší.
Ostatně víte, co je pro dobrého českého vlastence horší než diktát z Bruselu? Diktát z češtiny.
To víte, při četbě tzv. "alternativních médií" se moc vybrané a vycizelované řeči nenaučí.
Ale tím hůře. Tím hůře. Protože hloupí, nevzdělaní lidé jsou ideálním objektem ruské (obecně totalitní) propagandy.
P.S. Jeden velmi aktivní ruský trol z jiného média zašmejdil na facebooku, zjistil, že tam mám ruské přátele, a "vítězoslavně" mi to "omlátil o hlavu". Vůbec mu nedošlo, ubožákovi, že to mluví v můj prospěch, a že to vyvrací to eventuální nařčení z nenávisti vůči Rusku a Rusům.
Mimochodem, moje konkrétní ruská přítelkyně se mnou dost souhlasí, jak zjistí každý, kdo si projde její facebookové příspěvky. Že je ve své zemi v jasné menšině, ba že by se dala nazvat disidentkou, je bohužel druhá věc.
VK
December 18, 2016 v 22.13
V zásadě je ale "kolaříkovská" linie asi převažující modus operandi pravice vůči levičákům v dnešní době. Taková poněkud cynická nabídka - podpořte nás, volte pravicový program i s chlupama, jinak tu máte fašismus a ten je přece ještě horší. Villon ve Francii asi nejlepším příkladem. Sáhnout do vlastního svědomí? Nabídnout kompromis s levicovým programem a zájmy? Ale kdepak. V zásadě lze P. Kolaříkovi poděkovat, že tohle podává v hutné zkratce.
PK
Jistě. S konkrétní argumentací by to bylo horší, jak jsme ostatně u Vás už zvyklí. Jak vyvrátit obecně známá fakta o masivní nejenom finanční podpoře Rusů tu brexitářům, tu francouzským nacionalistům, tu tomu rakouskému hejskovi, jehož jméno jsem už zapomněl, tu Zemanovi, tu Pegidě a AfD, atd. atd. Když navíc ti dotyční se tím většinou ani netají, ani se nesnaží zapírat, a k ruské podpoře se drze přiznávají.
Jinak ale samozřejmě: Postoj levičáků k těmto skutečnostem má na normálního voliče jednoznačný dopad: žádnou podporu levičákům. To si pište.
Jinak ale samozřejmě: Postoj levičáků k těmto skutečnostem má na normálního voliče jednoznačný dopad: žádnou podporu levičákům. To si pište.
VK
December 18, 2016 v 22.25
Ale ten pluralis majestatis je použit roztomile.
PK
December 18, 2016 v 22.28
Díky za uznání. A taky díky za potvrzení výše řečeného.
IH
Zasahování do (našich) vnitřních záležitostí, to byla téměř mantra komunistů u moci. Otevřená společnost má s tímtéž také potíže, ne že ne, ale realisticky většinou chápe, že stěžovat si může akorát tak na příslovečném hlavním nádraží. Nebo-li: Přílišné bolestínství občany stěží dojme.
Prezidentské volby v USA a referendum o EU ve Velké Británii skončily těsně a nelze tedy vyloučit, že vliv ruské ...diverze (o té také komunisti mluvili i ze spaní) mohl rozhodnout. Jsou-li však pořádány v demokratických zemích zmíněná hlasování, ať už ze zásady, nebo z vůle britského premiéra, tak právě proto, aby přinesly rozhodnutí. Musí se počítat s tím, že jejich výsledek není jistý. Zejména tehdy, když všechny průzkumy a odhady na vyrovnanost obou názorových táborů ukazují. Právě v tomhle je rozdíl mezi otevřenou pluralitní společností a společností silně sešikovanou.
Z historie víme, že slabiny mají oba systémy, a stejně tak i výhody. Můžeme tak soudit už ze skutečnosti, že dosud jsou oba při životě.
Snažme se být objektivní, nebuďme jako oni. Neměl třeba Hlas Ameriky u nás, či Svoboda v Rusku jakýsi, i nemalý, vliv na aktuální názory a vystoupení lidí v tehdejším východním bloku?
Kritizujeme-li odůvodněně ruského prezidenta Putina, pak se zároveň stěží můžeme divit jeho praktikám. Nesmíme si zastírat, že dnešní Rusko již (znovu) představuje skutečnou špičku mezi režimy vyznávajícími zásadu, že účel světí prostředky. Co slouží (opětovnému) vlastnímu mocenskému vzestupu, nebo aspoň jeho zdání, to je dobré. Natolik dobré, že málokdo z Rusů pociťuje opravdové rozpaky, když dojde na to, jak by se mělo konat. Zatloukat, lhát a dopovat.
Prezidentské volby v USA a referendum o EU ve Velké Británii skončily těsně a nelze tedy vyloučit, že vliv ruské ...diverze (o té také komunisti mluvili i ze spaní) mohl rozhodnout. Jsou-li však pořádány v demokratických zemích zmíněná hlasování, ať už ze zásady, nebo z vůle britského premiéra, tak právě proto, aby přinesly rozhodnutí. Musí se počítat s tím, že jejich výsledek není jistý. Zejména tehdy, když všechny průzkumy a odhady na vyrovnanost obou názorových táborů ukazují. Právě v tomhle je rozdíl mezi otevřenou pluralitní společností a společností silně sešikovanou.
Z historie víme, že slabiny mají oba systémy, a stejně tak i výhody. Můžeme tak soudit už ze skutečnosti, že dosud jsou oba při životě.
Snažme se být objektivní, nebuďme jako oni. Neměl třeba Hlas Ameriky u nás, či Svoboda v Rusku jakýsi, i nemalý, vliv na aktuální názory a vystoupení lidí v tehdejším východním bloku?
Kritizujeme-li odůvodněně ruského prezidenta Putina, pak se zároveň stěží můžeme divit jeho praktikám. Nesmíme si zastírat, že dnešní Rusko již (znovu) představuje skutečnou špičku mezi režimy vyznávajícími zásadu, že účel světí prostředky. Co slouží (opětovnému) vlastnímu mocenskému vzestupu, nebo aspoň jeho zdání, to je dobré. Natolik dobré, že málokdo z Rusů pociťuje opravdové rozpaky, když dojde na to, jak by se mělo konat. Zatloukat, lhát a dopovat.
PK
Pan Klusáček názorně ukázal, jaký je vztah extrémních levičáků k faktům: Nezajímají je. Na nepozchybnitelná fakta odpověděl ideologickým blábolem.
Není to náhodou výstižná charakteristika celého komunistického hnutí od samého počátku? Myslím, že je.
Není to náhodou výstižná charakteristika celého komunistického hnutí od samého počátku? Myslím, že je.
PK
Máte určitě pravdu, že divit se Putinovým praktikám nemůžeme. Já se jim také nedivím. Divit se praktikám nepřítele by nebylo tou správnou reakcí.
Domnívám se však, že bychom je měli a) jasně pojmenovat, a b) postavit se jim. Přičemž a) je nutným předpokladem pro b).
Naopak platí, že popírání jejich skutečnosti (popírání faktů - o tom je tento článek) je faktická spolupráce s nimi.
Ano, samozřejmě, Hlas Ameriky, Svobodná Evropa měly nezanedbatelný podíl a zásluhu na informování občanů v době, kdy jim domácí mocí byly pravdivé informace, tedy fakta, upírána. Však také tato moc proti tomu všemožně bojovala. Za poslech zahraničního rozhlasu byl v protektorátu trest smrti. Komunisté poslech zhraničního rozhlasu všemožně rušili, na jekot rušiček v éteru vydávali obrovské prostředky. A tento systém vydržel dlouhá desetiletí.
Domnívám se však, že bychom je měli a) jasně pojmenovat, a b) postavit se jim. Přičemž a) je nutným předpokladem pro b).
Naopak platí, že popírání jejich skutečnosti (popírání faktů - o tom je tento článek) je faktická spolupráce s nimi.
Ano, samozřejmě, Hlas Ameriky, Svobodná Evropa měly nezanedbatelný podíl a zásluhu na informování občanů v době, kdy jim domácí mocí byly pravdivé informace, tedy fakta, upírána. Však také tato moc proti tomu všemožně bojovala. Za poslech zahraničního rozhlasu byl v protektorátu trest smrti. Komunisté poslech zhraničního rozhlasu všemožně rušili, na jekot rušiček v éteru vydávali obrovské prostředky. A tento systém vydržel dlouhá desetiletí.
MP
K tomu cizelování češtiny: bývaly doby, kdy jsme v českých zemích psali, tehdy v souladu s platnými pravidly, o Utrpení mladého Vertra a pana Bauera jsme oslovovali pane Bauře. Slečny tehdy nosily honzíky a v poledne jsme si seřizovali hodinky podle výstřelu děla na vyšehradské pevnosti. Dnes táž pravidla žádají, abychom ani u Werthera, ani u slovinského filosofa jméno nebohemizovali.
A naopak se omlouvám za použití nespisovného, byť běžného ideomu "nemusím něcí společnost", to jest netoužím jeho společnosti a mohu-li, vyhýbám se mu.
p.s. Líbilo se mi vaše vysvětlení, co je CIA. Věcně správné a téměř tak informativní jako popis tygra coby blízkého příbuzného kočky domácí.
A naopak se omlouvám za použití nespisovného, byť běžného ideomu "nemusím něcí společnost", to jest netoužím jeho společnosti a mohu-li, vyhýbám se mu.
p.s. Líbilo se mi vaše vysvětlení, co je CIA. Věcně správné a téměř tak informativní jako popis tygra coby blízkého příbuzného kočky domácí.
JP
Poznámka k diskusi o chatrné vzdělanostní úrovni současné (univerzitně vzdělané) generace: v antickém Řecku platila intelektuální kvalita zvaná "moudrost" za jednu ze čtyř kardinálních ctností řádného občana. Bez těchto (přinejmenším těchto) čtyř ctností nebyl dotyčný vlastně vůbec dostatečně kvalifikován pro řádné vykonávání své občanské role. (A připomeňme, že - pokud se jednalo o demokracii - tento stát byl se svými občany skutečně identický, nejen zákonodárství, ale i státní správa byla vykonávána samotnými občany.)
Takže tedy moudrost... A vzdělání, to bylo sice samozřejmě neopominutelným předpokladem k dosažení této "moudrosti" - ale právě pouze předpokladem, samotná moudrost je o sobě něčím jiným. Tato moudrost je něčím, co je možno jenom velice obtížně definovat; ale v zásadě by bylo možno ji charakterizovat jako schopnost rozlišovat mezi pravým a nepravým, mezi tím co směřuje k dobru a kráse a dokonalosti, a mezi tím co tyto vlastnosti a hodnoty pouze předstírá.
Takže: ono nestačí občany pouze (formálně) vzdělat. To konstatování chatrné obecně vzdělanostní (a politické) úrovně současné nastupující generace může být plně oprávněné; ale v žádném případě není možno vyvodit z toho obrácený závěr, totiž že vzdělání = automaticky odpovědný a rozmyslně myslící a jednající občan.
Jak řečeno, (formální) vzdělání je předpokladem; ale dosažení té pravé moudrosti (a tedy i občanské zralosti a odpovědnosti) je principiálně něco zcela jiného, a je to počinem ještě mnohem náročnějším a obtížnějším, nežli naučit absolventy vysokých škol dokázat vyjmenovat, s jakými státy sousedí Sýrie...
Takže tedy moudrost... A vzdělání, to bylo sice samozřejmě neopominutelným předpokladem k dosažení této "moudrosti" - ale právě pouze předpokladem, samotná moudrost je o sobě něčím jiným. Tato moudrost je něčím, co je možno jenom velice obtížně definovat; ale v zásadě by bylo možno ji charakterizovat jako schopnost rozlišovat mezi pravým a nepravým, mezi tím co směřuje k dobru a kráse a dokonalosti, a mezi tím co tyto vlastnosti a hodnoty pouze předstírá.
Takže: ono nestačí občany pouze (formálně) vzdělat. To konstatování chatrné obecně vzdělanostní (a politické) úrovně současné nastupující generace může být plně oprávněné; ale v žádném případě není možno vyvodit z toho obrácený závěr, totiž že vzdělání = automaticky odpovědný a rozmyslně myslící a jednající občan.
Jak řečeno, (formální) vzdělání je předpokladem; ale dosažení té pravé moudrosti (a tedy i občanské zralosti a odpovědnosti) je principiálně něco zcela jiného, a je to počinem ještě mnohem náročnějším a obtížnějším, nežli naučit absolventy vysokých škol dokázat vyjmenovat, s jakými státy sousedí Sýrie...
MP
Ale ne, to nenaučí žádná rozumná škola, vyjmenovat sousedy Syrie. Proč taky, bylo by to blbé biflování. Ale u studenta filosofické fakulty bych předpokládal, že se podívá -- dnes na Googlemaps, za mých madých let do atlasu --, kde přesně leží ta těžce zkoušená země a ve kterých státech okolo žijí Kurdové atd. A znám takové, co se podívají, ale je jich rok od roku míň.
Moudrost nenaučíte, ale alespoň trochu snobského předstírání, že jako intoš něco vím ...
Moudrost nenaučíte, ale alespoň trochu snobského předstírání, že jako intoš něco vím ...
PK
Dobře, tak si tedy zanotujte písničku Pepy Nose "Já jsem agent CIA, jsem nebezpečnej, a jsem zlej."
A klidně si označujte za prosťáčky (jejichž je království nebeské, jak říkáte) ty, kdo se nevysmívají jejím závažným informacím (které souhlasí s poznatky všech ostatních západních služeb).
Když tedy myslíte. Se mnou to nehne. V situaci nutnosti vysvětlovat a přesvědčovat o faktech, a jejich pravdivosti či nepravdivosti, jste Vy (a autor článku), ne já (a B. Obama, A. Merkelová, a další dobrá společnost - zkrátka samí prosťáčci).
Pokud tedy máte za to, že na faktech a jejich pravdivosti či nepravdivosti záleží. Já se zcela prostě a jednoduše domnívám, že ano, že záleží. A doufám, že moje je království nebeské.
A když jsme u té Bible. Ten, který se dostal do kréda, se kdysi při jedné příležitosti zeptal "Co je pravda?" Exegeti se většinou shodují v tom, že to byla řečnická otázka, a že tím neměl v úmyslu zahájit hlubokou filosofickou úvahu a rozpravu o podstatě pojmu "pravda". Shodují se na tom, že si tam můžeme přimyslet třeba slůvko "Pche! Co je pravda?" (A co na ní záleží?)
Takže "postfaktická doba"? Opravdu "nic nového pod sluncem" (také biblický citát).
Ale možná, že máte pravdu, že je správné skloňovat "toho debilního Žižeka", a nikoliv "toho debilního Žižka".
Vidíte tedy, že jsem ochoten v diskusi přiznat svůj omyl, a dát Vám za pravdu.
A klidně si označujte za prosťáčky (jejichž je království nebeské, jak říkáte) ty, kdo se nevysmívají jejím závažným informacím (které souhlasí s poznatky všech ostatních západních služeb).
Když tedy myslíte. Se mnou to nehne. V situaci nutnosti vysvětlovat a přesvědčovat o faktech, a jejich pravdivosti či nepravdivosti, jste Vy (a autor článku), ne já (a B. Obama, A. Merkelová, a další dobrá společnost - zkrátka samí prosťáčci).
Pokud tedy máte za to, že na faktech a jejich pravdivosti či nepravdivosti záleží. Já se zcela prostě a jednoduše domnívám, že ano, že záleží. A doufám, že moje je království nebeské.
A když jsme u té Bible. Ten, který se dostal do kréda, se kdysi při jedné příležitosti zeptal "Co je pravda?" Exegeti se většinou shodují v tom, že to byla řečnická otázka, a že tím neměl v úmyslu zahájit hlubokou filosofickou úvahu a rozpravu o podstatě pojmu "pravda". Shodují se na tom, že si tam můžeme přimyslet třeba slůvko "Pche! Co je pravda?" (A co na ní záleží?)
Takže "postfaktická doba"? Opravdu "nic nového pod sluncem" (také biblický citát).
Ale možná, že máte pravdu, že je správné skloňovat "toho debilního Žižeka", a nikoliv "toho debilního Žižka".
Vidíte tedy, že jsem ochoten v diskusi přiznat svůj omyl, a dát Vám za pravdu.
JS
"Dneska už může - díky technickému pokroku a internetu - lhát každý. Svým způsobem by bylo možno konstatovat: došlo k totální demokratizaci možností manipulace a mystifikace."
Někdo holt chce být morous, a vidět sklenici jako poloprázdnou, jako vy. Já ji vidím poloplnou.
Lži na Internetu mě nezajímají, těm se mohu snadno vyhnout; podstatné je, že se mohu dočíst pravdu. Což v době předinternetové nebylo tak snadné.
Někdo holt chce být morous, a vidět sklenici jako poloprázdnou, jako vy. Já ji vidím poloplnou.
Lži na Internetu mě nezajímají, těm se mohu snadno vyhnout; podstatné je, že se mohu dočíst pravdu. Což v době předinternetové nebylo tak snadné.
JS
"Sovětský svaz snad nebyl zaostalá země?"
Nevím, proč bych měl SSSR považovat za zaostalou zemi. Jejich inženýři patřili (a asi ještě patří) ke světové špičce.
Možná myslíte morálně zaostalou.. ale je diskutabilní mluvit o morálce národa.
Možná myslíte prázdné regály koncem 80. let, které byly, pokud vím, dané kolapsem zemědělství. Jenže to se nám může dnes docela snadno stát taky (v důsledku rostoucího sucha v důsledku změn klimatu), s rozvinutostí to nemá mnoho společného. Spíš naopak - ekologické katastrofy jsou průvodním symptomem vyspělé civilizace.
Nevím, proč bych měl SSSR považovat za zaostalou zemi. Jejich inženýři patřili (a asi ještě patří) ke světové špičce.
Možná myslíte morálně zaostalou.. ale je diskutabilní mluvit o morálce národa.
Možná myslíte prázdné regály koncem 80. let, které byly, pokud vím, dané kolapsem zemědělství. Jenže to se nám může dnes docela snadno stát taky (v důsledku rostoucího sucha v důsledku změn klimatu), s rozvinutostí to nemá mnoho společného. Spíš naopak - ekologické katastrofy jsou průvodním symptomem vyspělé civilizace.
LV
January 8, 2017 v 19.50
Ono jde o to, jak se definuje, co je rozvinutá země.
SSSR měl rozhodně slušné školství, hlavně technického směru a byl stavu poslat lidi do kosmu.
Ale průměrná mzda byla 120 rublů, důchod byl 50.
Jízdenka nočním vlakem Leningrad Moskva, lehátko pro 4, stála 11 rublů. Za anglický slovník vytisknutý v Indii jsem zaplatila 10 rublů. Měsíční jízdenka - Leningrad - 3.5 rublů.
Sportovní obuv na černém trhu 30 rublů.
Boty se často kupovaly způsobem - vtrhni do obchodu, pokud je mají a vyměň za správné číslo před obchodem.
V září 1988 jsem byla v Moskvě. Na Arbatu byla výstava - Jizvy Sovětského svazu, ta bída na těch fotografiích byla neuvěřitelná.
Ale průměrná mzda byla 120 rublů, důchod byl 50.
Jízdenka nočním vlakem Leningrad Moskva, lehátko pro 4, stála 11 rublů. Za anglický slovník vytisknutý v Indii jsem zaplatila 10 rublů. Měsíční jízdenka - Leningrad - 3.5 rublů.
Sportovní obuv na černém trhu 30 rublů.
Boty se často kupovaly způsobem - vtrhni do obchodu, pokud je mají a vyměň za správné číslo před obchodem.
V září 1988 jsem byla v Moskvě. Na Arbatu byla výstava - Jizvy Sovětského svazu, ta bída na těch fotografiích byla neuvěřitelná.
+ Další komentáře