Obrana Zemana ze senilních pozic

Neudělení medaile Jiřímu Bradymu není v případě Zemana ničím zvláštním. Jako bychom zapomněli, jaký už dávno byl. Hysterie naopak nese zvýšené riziko, že z ní může vzejít prezident podobně vyhraněné povahy, jakou má ten současný.

Slova rozhořčení, nevole, nesouhlasu, odporu se hrnou tak překotně, až je jejich autoři téměř ani nestačí zapisovat, natož redigovat. Prostě „nemůžeme mlčet“, jak nazval Břetislav Rychlík svou Díži, kterou pravidelně píše do Lidových novin. Z ní cituji: „Proto využijme všech zákonných možností, aby se do čela naší země nedostal člověk tak nízkých lidských kvalit, pomstychtivý, soudem usvědčený lhář a hulvát jako současný prezident. Miloš Zeman už nemá občanům co nabídnout. Je mužem minulosti. Otevřeme divadla a univerzity svobodnému dialogu občanů o budoucnosti!“

Prezident Zeman nezakázal svobodný dialog, ten může v divadlech a na univerzitách probíhat už od listopadového převratu, akorát není na něj čas nebo se čeká na silný podnět a hlas, který by ho vyburcoval. Čeká se na Garibaldiho, jímž podle mého taty je právě Břeťa, proto mu daroval rudou košili. V podstatě jedinou zákonnou možností, aby se do čela státu Zeman ani nikdo jemu podobný propříště už nedostal, je zákonem daná volba prezidenta, takže koho si zvolíme, je na nás.

Chápu kamaráda Břeťu, že jeho slova jsou výrazem vrcholného rozhořčením nad puchem, „který se line z absolutní hloubi dna hradního džbánu“ a který „nejde nechat šířit po celé zemi“. Jsou výrazem naprosté naší bezmoci a marné touhy vyhrnout si rukávy a vyhnat tohoto pana prezidenta z hradu.

Dalším totálně rozhořčeným je v Lidových novinách například Jan Rejžek, jenž ve svém Posledním slově (27. 10. 2016) cituje refrén jedné staropražské sprostonárodní odrhovačky (dosti strašlivé) „pomstychtivému, několikrát usvědčenému lháři na trůnu, obklopenému smečkou nestoudných gaunerů bez prověrek a s temnou minulostí. Ano, jistě jste uhodli. Takhle odvážně tepu severokorejského vůdce Kim Čong-una!“ Čím silnější slova, tím větší bezmoc, která vede k patosu, ba jakési hysterii nebo psychóze.

Jako bychom zapomněli, že Miloš Zeman byl zvolen vůlí svých voličů, kteří mu dali hlas, přestože takovým Zemanem už dávno byl. Například když v druhé naší nejsledovanější televizi v pravé sváteční poledne dehonestoval Petru Buzkovou, bohorovně urážel Jana Rumla, vzpomeňme si také na akci Olovo nebo opoziční smlouvu… My jsme si Miloše Zemana volili (já volil Táňu Fischerovou a pak Karla Schwarzenberga) kvůli jeho povaze a jistým neuctivým způsobům (vyhýbám se slovu hulvátským), které nám v jeho slovníku a postojích imponují, pokud tnou někoho, kdo je nám nesympatický. To se nám líbilo (mně ne), když v televizi krásně ojel toho Rumla slovy, „no jakou bezpečnost můžeme čekat od pasáka krav, že“, když bezpečnost opravdu byla aktuálním problémem.

Proto člověk ani nemohl s klidným svědomím jít na Staromák pálit svíčku za zbavení se toho jařma. Z tohoto úhlu pohledu zůstává Miloš Zeman integrální osobností a náhlé neudělení medaile panu Bradymu není v jeho případě žádnou zvláštní hanebností. Ostatně tak to vzal i sám pan Brady, když výstižně poznamenal, že nejprve neměl dostat medaili žádnou, a teď se mu ani nevejdou do kufru.

Miloš zeman žádnou velkou změnu neprodělal, jenom podlehl senilitě. Foto Archiv redakce

Malá odbočka, protože kdo nezažil, neví. Když můj tata měl dostat Řád T. G. Masaryka, byl tím sice potěšen, ale zároveň se mu to zdálo poněkud nepatřičné, snad i zbytečné, jako by k řádu měl jen vlažný vztah a bral ho jako společenskou tíži, závazek, že musí, neboť k životu může patřit i řád TGM, a co má člověk dělat. Ovšem divné by mu bylo, pokud by ho nedostal, a „všichni“ ano.

Myslím, že jsou nás tisíce, kteří jsme rádi, že nejsme (a nebudeme) nijak vyznamenáváni, ale přesto nás upřímně těší, když jiní, kdo si to zaslouží, vyznamenáváni jsou. Za určitých okolností neudělení medaile může být souměřitelným vyznamenáním jako udělení. Zvláště když Miloš Zeman dává tak zjevně přednost svým „hůlkům“ a významné vědce a badatele záměrně opomíjí.

Jsem přesvědčen o tom, že není žádného záměrného zhoršování Zemana, jeho zhoršování je bezděčné a souvisí s degenerativními změnami, se senilitou, kdy rozum přestává mít schopnost krotit povahu. A chudáci Ovčáček, Forejt Gump, Kmoníček a další jeho spolupracovníci – jak to pořád vysvětlovat, že. To je hrozná úloha.

Když Masaryk ve svém posledním volebním období začal propadat senilitě, dařilo se mu složitější myšlenky lépe formulovat anglicky než česky. Také Edvard Beneš byl v roce 1948 více nemocný, než jsme věděli a víme. Podle francouzského historika Antoina Marèse bychom měli onu Benešovu zradu nekomunistických ministrů přehodnotit: „Šlo o velmi, velmi nemocného muže, který neměl fyzické síly ani na to, aby mohl vést se svými partnery rozhovory.“

Jak strašně jsme naložili se senilním Emilem Háchou, nechci připomínat. Gottwald zemřel předčasně, Zápotocký také, Novotný byl včas zbaven funkce, Svobodu Husák odstavil od veřejného vlivu, takže o rozvoji jeho prezidentské senility jsme více tušili, než věděli. A Husák? Ty jeho stařecky mlaskavé projevy než musel abdikovat.
Václavu Havlovi podlomilo zdraví nejen věznění, ale také to prezidentování. To je možná těžší, než si myslíme.

Přiřaďme Zemana a vnímejme ho jako muže končících intelektuálních schopností, jenž více než s námi dýchavičně bojuje sám se sebou, udržet se na vratkých nohou není jen tak. Čím méně sil a rozmyslu, tím více hrubostí a pýchy. „Háchizovat“ bychom ho neměli, je to náš prezident, kterého jsme si svobodně zvolili. Nemuseli jsme – já ho nevolil, ale aspoň poněkud ho bráním před urážením a zesměšňováním.

Vynechám-li Břeťu jako neutuchajícího bojovníka za mravnost naší politiky, pak dalším věrným strážcem národní bezúhonnosti je Jan Rejžek. Jeho Poslední slova jsou zábavná zejména tím, jak vždy odhalí někoho z veřejně činných lidí, kdo byl spolupracovníkem StB, anebo jinak kolaboroval či pozbyl cti svým příseráctvím. Díky Rejžkovi jsme mnozí drženi na uzdě a raději se nedereme k moci. Například já jsem během základní vojenské služby propadl nepochopitelné zbabělosti a šel s rotou manifestačně volit, protože nikdo z nás se pod dozorem politruka majora Olivy neodvážil jít za plentu. Kvůli Rejžkovi jsem ani nekandidoval do Senátu, on by to někde vyštrachal a zveřejnil a čtenáři by se bavili. To nechci. A takových jsou nás stovky.

Představme si ale Jana Rejžka na Hradě! Vzhledem k jeho zásluhám o národní bezúhonnost by tam i měl být! Kolika lidem by to spravedlivě natřel a náležitě je zesměšnil v rámci očisty společnosti. A nevyznamenával by profláknuté podnikatele a stárnoucí popové hvězdy, nýbrž skromné, avšak vynikající baskytaristy a bubeníky skupin, které se komerčně neproducírují v televizi, ale ve svízelných podmínkách zakouřených klubů odvážně posouvají naši národní hudebnost na evropskou úroveň.

Snad mi dobrý Jan Rejžek promine ironii, kterou jsem od něj převzal. Současná hysterická atmosféra nese zvýšené riziko, že z ní může vzejít prezident podobně vyhraněné povahy, jakou má ten současný: prezident pro ty druhé.

O to naléhavěji vyvstává otázka: a proč jsme nevolili (tedy já ano) Táňu Fischerovou?

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Dana_h

Dana Havlenová - Ostrava - jih

Teda já... Úterý, 1.Listopadu 2016, 12:39:20

... Táňu Fischerovou volila taky, Karla Schwarzenberga jsem - pro změnu - volit nemohla (ne že by mi nevyhovoval jeho aristokratický knírek, ale kvůli lidem, které tehdy představoval a ten knírek je prostě nemohl schovat), takže jsem nakonec nevolila nikoho. A přesto (nebo možná právě proto, teď fakt nevím) opravdu upřímně děkuju za Váš text.

Ivo Horák - Praha 3

Není to senilita, co hrozí dnešnímu už tak nevalnému světu Úterý, 1.Listopadu 2016, 16:12:23

Se sympatickým článkem Ondřeje Vaculíka celkem souhlasím. Teda až na ty řeči o senilitě. Mám obavu, že lídry jako Zemana, Trumpa, Berlusconiho, Erdogana či Putina bychom neměli považovat za senilní. Mohou být za zenitem, ale schopností mají celkem dostatek. Problém je v jejich prostředcích a cílech, jednoduchých receptech, příp. protřelosti a otrlosti.
Ostatně i ten Masaryk, pokud vím, se na sklonku života (byl po mrtvici) uchyloval k angličtině proto, že se mu v ní lépe artikulovalo.

Petrasek Milan - penzista

Proč senilita zbavuje ohleduplnosti Úterý, 1.Listopadu 2016, 23:21:57

Stáří zbavuje člověka iluzí o dostatku času k naplňování života a nejjistější budoucností se mu stává smrt.
Tváří v tvář takovéto jistotě si mnohý člověk dovolí říkat i činit nejen to co ho neohrozí, ale i to čím by mohl ostatním a mnohdy sám sobě škodit.
A hlavně, ve stáří není zapotřebí obav z pomsty - čas k její možné realizaci se scvrkává k nule.....bych dodal.

Luděk Ševčík - OSVČ

Další nálepka? Středa, 2.Listopadu 2016, 10:48:27

Josef Švejcar byl přece v daleko vyšším věku stále vitální a nějaká senilita u něj nehrozila ani náhodou. Ale mohlo by se to hodit k Zemanově dehonestaci.
Proč sakra pořád hledáte důvod, aby jste Zemana mohli odstavit? Najděte lepšího kandidáta a je to vyřízeno! Pokud to ovšem budete hledat pomocí Rychlíků, Rejžků a s panoptikem ze Staromáku, tak se dostanete tak maximálně k zbohatlíkovi přes gamblerství.
Nehledejte Antizemana, hledejte prezidenta. Prezidenta, který bude přijatelný a prospěšný většině národa.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Josef Švejcar jistě, pane Ševčíku Středa, 2.Listopadu 2016, 11:02:42

Ale Zeman není Švejcar, že. A řekněme si otevřeně: v pátek na Hradě vypadal dost špatně. Dost špatně na to, aby bylo jasno, že je dávno vyřízený, a z jeho další kandidatury opravdu není nutno mít obavy.
Ten už musí myslet na úplně jiné věci (dokud je toho trochu schopen), než na další kandidaturu, a na nějaké další mocenské hrátky, intriky, podrazy a sviňárny.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Proč jsme nevolili Táňu Fischerovou? Středa, 2.Listopadu 2016, 11:18:17

Inu proto, že jsme někteří volili třeba Jiřího Dienstbiera, a někteří např. Zuzanu Roithovou. To se nedá nic dělat. Tak to dopadá, když je mnoho kandidátů.
Jiří Dienstbier skončil v prvním kole třetí. Kdyby dostal i hlasy, které šly pro Fischerovou, pro Roithovou a pro toho legračního potetovaného muzikanta, jak by to dopadlo?

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Koho volit za prezidenta Pátek, 4.Listopadu 2016, 00:26:48

Nejlépe by to dopadlo, kdyby býval Jiří Dienstbier dostal hlasy, které šly pro toho legračního knížete s vadou výslovnosti.

Jestli chceme na příští volební období lepšího prezidenta, než je Miloš Zeman, musíme rychle udělit české občanství dalajlámovi a přesvědčit ho, aby kandidoval. To je jediný levičák, kterému dají hlas i karlovoliči.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.