Obchody zavřely a konec světa se odkládá

Velké obchody v pátek poprvé zavřely podle nového zákona. Přestože zaměstnavatelé mluví o narušení tržně liberálního prostředí, lidem to nevadí. Zákon by byl méně sporný, kdyby se týkal všech svátků a prodejen bez ohledu na prodejní plochu.

Prodejny s prodejní plochou nad 200 m2 v pátek poprvé zavřely podle nového zákona, který zakazuje prodej o sedmi svátcích. Hospodářská komora ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR tvrdí, že zákon podstatným způsobem narušuje tržně liberální prostředí u nás. Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková se obává další regulace ze strany státu a rozšíření zákazu prodeje na zbylé státní svátky a časem dokonce na neděle, což Svaz obchodu a cestovního ruchu považuje za zcela nepřípustné.

Obě organizace jsou rovněž přesvědčeny, že zákon diskriminuje některé obchodníky i jejich zaměstnance. Proto dokonce iniciují sepsání ústavní stížnosti. V tom jediném snad mají pravdu. Celý zákon by byl méně sporný a nebylo by možné ho nařknout z diskriminace, kdyby se týkal všech svátků a veškerých prodejen bez ohledu na prodejní plochu, ale to by pravděpodobně Hospodářská komora ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR prskaly ještě daleko více.

Zákon je také ne vždy správně chápán, jeho cílem není vyzdvihnout význam oněch svátečních dnů a umožnit, aby je lidé patřičně oslavili, proto nezáleží na tom, nakolik Češi ten který svátek skutečně ctí.

Důležité je umožnit, aby rodiny byly o těchto dnech spolu a prodavači a prodavačky mohli být se svými dětmi, které během svátků nejsou ve škole. I z tohoto důvodu by se zákon neměl vztahovat pouze na sedm vybraných svátků, protože už to vzbuzuje dohady, proč se obchody ten který svátek zavřou a jiný ne, a celý zákon pak působí podivně.

Přitom o špatných pracovních a mzdových podmínkách v obchodních řetězcích se hovoří dlouhodobě. Situace dopadá především na ženy, které zde pracují nejčastěji. Je pravda, že v poslední době i toto odvětví postihl nedostatek pracovníků a pracovnic, což vede k tomu, že obchody musí zvyšovat mzdy. Jejich úroveň ale stále patří k těm nejnižším.


Důležité je umožnit, aby rodiny byly o svátcích spolu a prodavači a prodavačky mohli být se svými dětmi, které během svátků nejsou ve škole. Repro DR

Odborníci, kteří se tímto odvětvím zabývají, také uvádí, že typickou prodavačkou je žena mezi čtyřiceti a padesáti lety a práce v obchodě je často posledním zaměstnáním, na které tyto ženy dosáhnou. Prestiž tohoto povolání se dále snižuje tím, jak se mění jeho charakter, prodavačka většinou pracuje v obchodě na pokladně, zároveň ale také jako doplňovačka zboží a uklízečka.

Využívání prodavaček na různé typy činností, ale rovněž zkrácené pracovní úvazky jsou důsledkem snahy řetězců snižovat své náklady a optimalizovat. Mzdy jsou zde také tak nízké, že zaměstnankyně většinou přechází nemocenskou. Velikost platů se také často snaží kompenzovat tím, že si berou přesčasy nebo mají druhou práci. Ve větší míře jsou rovněž závislé na svém partnerovi.

Často zaznívá argument, že práci o svátcích si zaměstnanci a zaměstnankyně v prodejnách berou dobrovolně, protože za ní dostávají příplatky, pokud se tak ale děje na pozadí velmi nízkých platů, je otázka, nakolik je toto „svobodné“ rozhodnutí ovlivněné právě touto skutečností. Kdyby byly mzdy vyšší, zřejmě by takový zájem o práci během svátků nebyl.

Není proto důvod, aby se v této oblasti nedodržoval pracovní klid o svátcích. Lze vést debatu o tom, které prodejny by měly zůstat v provozu i o svátcích. Nechat otevřené lékárny či čerpací stanice dává jistý smysl. To, že se zákon nevztahuje na malé obchody, bývá obhajováno tím, že v nich často pracují jen sami jejich majitelé, kteří jsou svými pány a mohou si rozhodnout, zda otevřou či ne.

To však u velkého množství malých obchodů neplatí, takže povinnost velkých zavřít a malé nechat otevřené skutečně může zavánět diskriminací. Ze strany předkladatelů zákona sice mohlo jít o ústupek umožňující, aby norma vůbec prošla, říká se, že zavření velkých není problém, protože lidé si mohou nakoupit v malých.

Právo lidí nakupovat kdykoli se jim zachce, je samo o sobě tématem k zamyšlení. Na jedné straně je často kritizován konzumní způsob života a je poukazováno na jeho negativní dopady, například ohledně životního prostředí. A na straně druhé budí hysterický pokřik zákon, který ve svém důsledku jen přesune spotřebu z jednoho dne na druhý. Zajímavé ovšem je, že sama veřejnost se zavřením obchodů o svátcích problém nemá. Nakoupí si den předem a hotovo.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 28.Října 2016, 14:45:21

Souhlasím.
Jde o čistě kulturní záležitost.
Zrovna dneska jsem to nakousnul v rozhovoru se svou kamarádkou z Mnichova, že se to teď u nás řeší. V Bavorsku -- podle jejích slov -- je v neděli a o svátcích "všechno zavřené".
Počítám, že úplně všechno zavřené nebude, ale ona tím samozřejmě mínila téměř všechno.
Souhlasím s tímto bavorským přesvědčením, že o nedělích a o svátcích by mělo mít co možná nejvíce lidí volno.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Lékárny otevřené o svátcích? Pátek, 28.Října 2016, 18:00:41

Lékárny nebývají otevřené ani o běžných víkendech a ve všední den většinou zavírají v šest, na malých městech i dříve.

Je to tím, že lékárníci si na rozdíl od personálu v supermarketech velmi slušně vydělají i bez práce v nešikovných hodinách. Samozřejmě to není tím, že by lidé v neděli v osm večer spíš nezbytně potřebovali nakupovat potraviny než vyzvednout léky.

Ivo Horák - Praha 3

V někom vidíme pány a v někom kmány Pátek, 28.Října 2016, 23:03:44

Bývalý ministr V. Dlouhý se vyslovil v tom smyslu, že lidé mají mít možnost nakupovat, kdy chtějí. Proč to však nevztáhne třeba taky na banky. To by mu nemusela být o nic vzdálenější problematika než prodej (převážně) potravin.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Kubičkovi Sobota, 29.Října 2016, 11:27:55

Ono by to mohlo trochu souviset s tím, že potřebuji-li léky, zajedu si dvacet kilometrů k nebližší pohotovostní lékárně, zatímco když jsem nestihl koupit chleba, prostě se bez něj den obejdu. Bez těch pohotovostí by zavřené lékarny byly dost malér a s nimi je to zase dost sociální síto (auto a benzín za čtyřicet kilometrů není pro důchodcovskou třetinu vesnice, ze které jsem jel, nic samozřejmého -- nemluvě o tom, že v Praze se nejvýše rozhoduji, do které z čtyř otevřených lékáren vzdalených do půlhodinové přijemné procházky pro ty léky dojdu).

*Těch dvacet kilometrů mám nedávné zkušenosti, dětská návštěva s horečkou na chalupě.

Obecně

Přijde mi trochu pokrytecké nemluvit o nedodržování ochrany práce v supermarketech, nemluvit o tom, že je potřeba změnit podmínky, ve kterých je ta monotónní a špatně placená práce jednou obživou, kterou mohou ohrožené skupiny najít -- a místo toho jásat nad opatřením, které jejich prekérní situaci ještě více ohrozí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.