Život se nezastavil. Centrem Krakova proudily v pátek davy turistů. Zahrádky restaurací byly obsypány hosty. Na obou březích Visly se opalovaly stovky lidí.

Svinuté bezpečnostní rolety bránily vstupu do obchodních center. Uzavřené byly některé cukrárny i většina malých samoobsluh. Nevyšly noviny. Zavřená byla veřejná muzea i několik soukromých galerií. Nenakoupili jste ani v samoobsluze na vlakovém a autobusovém nádraží ani v knihkupectví v centru města.

Naši severní sousedé v pátek slavili zároveň civilní Svátek Polského vojska a zároveň církevní svátek Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Podle Zákoníku práce patří 15. srpen v Polsku mezi dny, kdy je prodej v obchodech zakázán. Příslušná novela platí od října 2007.

Třináct státních a církevních svátků je v Polsku stanoveno zvláštním zákonem. Zákaz prodeje na všech obchodních místech platí během každého z nich.

↗

Pokud má v Polsku prodejna otevřeno ve svátek, buďte si jisti, že tam zaměstnanci nemají řádné pracovní smlouvy. Na velikosti prodejní plochy slušné pracovní podmínky nezáleží. Foto archiv DR 

Podnětné pro budoucí českou debatu může být, že onen zákaz prodeje není v Polsku určen ani prodejní plochou, ani typem provozu, ani například počtem zaměstnanců. Zákaz je obsažen v části VII Zákoníku práce, konkrétně v článku 151-9a.

Co je to ono obchodní místo pak stanovilo ministerstvo společně s inspektorátem práce. Jde o obchody, stánky, sklady včetně skladů uhlí a stavebních materiálů nebo obchodní domy. Zákaz se týká i zásilkového prodeje.

Výslovnou výjimku ze zákazu má v Polsku doprava, pracovníci v zemědělství, záchranných sborech, hotelnictví nebo gastronomii. Povoleny jsou také nezbytné opravy.

Zákaz práce se týká pouze zaměstnanců v řádném pracovním poměru. Je přitom jedno, zda vznikl pracovní smlouvou, jmenováním nebo volbou. Na druhou stranu se ale netýká těch, kdo mají se zaměstnavatelem uzavřenu třeba dohodu o provedení práce.

Tím, že zákaz prodeje o svátcích vřadili naši severní sousedé do Zákoníku práce, na jednu stranu z této ochrany vyloučili zaměstnance s podřadnými smlouvami. Všemožné „dohody“ jsou přitom v Polsku rozšířenější než u nás. Na druhou stranu je ale ve stejném předpisu jak zákaz prodeje, tak i pravidla, která upravují mzdu zaměstnance za den bez práce a jeho další práva.

Jako zákazník musíte v Polsku počítat s tím, že v daných svátcích nakoupíte jen obtížně a spíše jen potraviny. V supermarketech a různých velkých obchodních centrech zároveň často v předstihu narazíte na oznámení jako „Zítra je svátek, takže se omlouváme, ale samozřejmě budeme mít zavřeno“.

Český Senát schválil návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě koncem července. Jde o návrh Senátu, takže se mu Sněmovna bude věnovat teprve během podzimu. O návrhu jsme od jeho vzniku psali v Deníku Referendum opakovaně (např. v komentáři Velmi umírněný, velmi skromný 5. května 2014).

Návrh, který je spojen se jménem třebíčského sociálně demokratického senátora Františka Bublana, stručně řečeno předpokládá zákaz prodeje v provozovnách s plochou větší než dvě stě metrů čtverečních o sedmi svátcích během roku a na Štědrý den odpoledne.

Bublanův návrh je, slovy Aleny Gajdůškové z jednoho ze senátních jednání, velmi umírněný a velmi skromný. Přesto ale v případě schválení přinese větší ochranu zaměstnancům a zdůrazní význam svátku jako dne, který se z běžného řádu vymyká mimo jiné jako den pracovního klidu.

Zároveň pak alespoň několik dní v roce nebudeme vystaveni nutnosti odmítat další a další nabídky zboží ke koupi. To samo o sobě může být drobnou společenskou změnou. Život se nezastaví, jako se za osm let nezastavil ani u našich polských sousedů.