Všechny svátky, každou neděli i v noci

Patrik Eichler

Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě je velmi nesmělý. Pokus postavit se nadnárodnímu kapitálu je navíc nelogicky smíchán s návrhem na omezení pracovní doby v zastavárnách a sběrnách.

Předkladatelem senátního tisku č. 57 je společně s dvanácti svými kolegyněmi a kolegy senátor František Bublan. Tisk obsahuje návrh „zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě“. Návrh zákona má čtyři paragrafy. První je podstatný. Druhý možná napomůže schválení návrhu v Senátu, ale znejasňuje jeho cíl. Třetí hovoří o pokutách a čtvrtý o účinnosti.

Podle Bublanova návrhu by měl být zakázán prodej v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních ve vyjmenovaných svátcích. Má jít o 1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen a 25. a 26. prosinec. Na Štědrý den by pak měl být prodej zakázán od poledne do půlnoci.

Výjimku mají mít prodejny do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny „v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích“ a ve zdravotnických zařízeních. Zákaz pak vůbec nemá platit v zákonem definovaných krizových situacích, jako je třeba válečný stav.

V rozpravě nezaznělo vůbec nic podnětného. Jaroslav Kubera hovořil o krystalickém příkladu sociálního inženýrství. Ostatní vesměs hovořili o zkušenosti s pokladními ze supermarketů, které si zákaz nedělního prodeje přejí. A to přesto, že předpokládají, že to pro ně bude znamenat nižší mzdu. Pro další projednávání návrhu nakonec hlasovalo třicet devět z jednapadesáti přítomných senátorů.

První hlasování asi nic nezmění na tom, že zákon zamítne nejpozději Sněmovna. Je to spíš trénink na dobu, kdy většinu ve Sněmovně bude mít vláda vedená sociální demokracií. A této myšlené vládě se sluší položit několik otázek.

První z nich je symbolická: Jak je možné, že mezi svátky, kdy má být prodej zakázán, není Svátek práce! Pro levicové političky a politiky je to opomenutí neomluvitelné. Komunisté, kdyby zde nějací byli, by nutně hovořili o obvyklé zradě sociální demokracie na pracujících.

Druhá otázka je, proč bylo z dvanácti českých svátků vybráno jen sedm uvedených v návrhu zákona, a kdo a jak je vybíral. Je dnes jen málo témat, která mohou mít společné církve, odbory a levicové strany. Zákaz nakupování o svátcích a samozřejmě i o nedělích, takovým tématem je. Tím nepochopitelnější ovšem je, proč v návrhu zákona chybí jak svátek příchodu svatých Cyrila a Metoděje, tak svátek upálení Mistra Jana Husa. Jakou argumentaci bude sociální demokracie používat, aby na svou stranu získala církve? Nebo si myslí, že po restitucích už je k ničemu nebude potřebovat? Ani KDU-ČSL?

Třetí otázka je, jaký věcný argument mají sociální demokraté pro to, že do návrhu nezařadili zákaz prodeje o všech nedělích bez výjimky. Bojí se konfliktu s držiteli nadnárodního kapitálu? V programových východiscích své strany argument ve svůj prospěch jistě nenajdou. Ostatně již v roce 2004, resp. 2005 řada sociálních demokratů ve Sněmovně podporovala podobný návrh, jako je ten dnešní Bublanův. Tehdy se ovšem měl zákaz prodeje vztahovat na všechny svátky i na prodej v noci.

Poslední otázka na začátek debaty zní, proč je součástí zákona paragraf dvě. Ten kromě supermarketů rozšiřuje zákaz prodeje i na „prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy“. Do návrhu zákona, který může alespoň minimálně pomoci ochraně práv zaměstnankyň a zaměstnanců, tak sami jeho autoři přimíchali pravidlo, které má zjevně znesnadnit obchodování s kradeným zbožím. Nemám proti tomu nic. Jenomže smíchání těchto dvou cílů povede pravděpodobně k tomu, že se ani jeden z nich nepodaří pořádně vysvětlit.

Věcně by pak zajímalo, zda nákupní galerie jako pražská Harfa, brněnská Vaňkovka, královéhradecké Futurum nebo ostravská Galerie jsou obchody nad 200 metrů čtverečních nebo jen shluk bezpočtu obchodů menších. Pokud by návrh náhodou prošel, bude to znamenat, že tyto několikapatrové obchodní domy zůstanou také zavřené? A jak to bude s obchodními domy „klasickými“, často postavenými ještě v letech komunistické vlády?

Umírněný sociálně demokratický návrh na regulaci obchodu, jak bych si ho představoval, spojí zákaz prodeje v noci, v neděli a o všech svátcích se zvýšením minimální mzdy. Práce — nejen prodej — bude podle takového návrhu zakázána všude tam, kde to není nezbytně nutné. A výjimku budou mít nádraží, turistická centra, kam chceme přilákat lidi, a kulturní instituce. Jistě zazní argument, že některé lidi takový návrh do práce nutí, kdežto jiným ji zakazuje. Cílem sociální demokracie je ovšem emancipace a ochrana co největšího počtu lidí. A tomuto cíli takový návrh neodporuje ani v nejmenším.

    Diskuse
    MP
    April 1, 2013 v 10.43
    Možná
    Možná by stálo za to, volit si k boji s nadnárodním kapitálem vhodnější témata. Přinejmenším taková, aby se poznalo, že vůbec jde o boj s takovým kapitálem.
    Ten zákaz prodeje postihne v pořadí naléhavosti:

    a) Malé obchodníky mimo centra měst -- nakupuje se u nich o víkendu více než v týdnu, protože to si řada pracujících nakoupí cestou.
    b) Lidi bez stálého pracovního místa, pro které je víkendová brigáda v Tescu jednou z nemnoha příležitostí.
    c) Studenty, kteří si takto přivydělávají a bez víkendu to půjde z účasti na přednáškách.
    d) Lokální sběrné dvory (resp. ty,které neprovozují velká města) -- lidé přes týden pracují, o domy a harampádí s nimi spojené se starají právě o víkendu.
    e) Pochopitelně spotřebitele, ale nikoli existenčně, jen je to otráví.
    f) Velmi krátkodobě,než se ustálí nové spotřebitelské chování, nevýrazně poklesnou tržby. Pokud by to trvalo déle, kompenzují to řetězce (tedy nadnárodní kapitál) cenovou politikou.

    Kdyby chtěla levice v této oblasti něčemu pomoci, pak by na to pochopitelně musela jít prostřednictvím ochrany práce -- nikoli aby její shodou okolností věřící senátor navrhoval zákaz prodeje právě ten den -- opět shodou okolností --, kdy zakazuje prodej také katolická víra.
    Máme vymezený počet pracovních hodin v týdnu, máme vymezené právo pracujících na odpočinek -- nebylo by tedy nic převratného, pokud by se pro potřeby konkrétní oblasti uplatnění těchto práv přesněji vymezilo?
    Proč by nestačilo posílit prostor pro kolektivní vyjednávání a stanovit, že stran práce o víkendu má pracující strana právo veta? Tedy kromě toho, že by to v žádném řetezci pracující nevetovali, protože jim podle všech průzkumů jejich práce o víkendu mnohem méně než Bublanovi?
    Prostě při vší úctě, kdybych měl věřit,že ten poslední odstavec je oficiální stanovisko sociální demokracie, nemohl bych ji volit. Už proto, že sociální demokracie, která by si vzpomenula jako Eichler na discokluby a hampejzy pro turisty, ale zapomenula, že nejdůležitější práci v noci vykonávají lidé v nemocnicích, dopravě a správě sítí všeho druhu (počínaje těmi energetickými a konče internetem), policisté a celníci, ta by byla opravdu hodně vzdálena od svých kořenů.
    JK
    April 1, 2013 v 15.46
    Už zase chtějí zakazovat
    Tahle tendence k zákazům a příkazům je, obávám se, pro socialisty typická a pro mne velmi varující. Nechtěli byste nás nechat proboha na pokoji? Strávil jsem začátek 90. let v Německu v době velmi přísného zákonného omezení otevírací doby obchodů (denně otevřeno jen do 18.00, v sobotu do 14.00, jen jednou za měsíc do 18.00) a pro zaměstnaného člověka byla snaha stihnout sobotní nákupy opravdu frustrující. Německo od tohoto nesmyslu postupně ustupuje, nemyslím si, že je rozumné tuhle chybu na Němcích opakovat.

    Mimochodem, soudě podle data, pan Eichler psal tento sloupek v den státního svátku. Možná by měl jít příkladem a ve svátek nepracovat především sám, dříve, než to zakáže nám ostatním. V tomto případě bych opravdu souhlasil, že by splnil cíle svého návrhu, tj. "ochrany co největšího počtu lidí". Ale ne, zákazy pro autory těchto myšlenek neplatí, ty platí vždycky jen pro nás ostatní.
    MP
    April 1, 2013 v 16.04
    Janu Konvalinkovi
    Ona to tehdy v Německu držela Kohlova vláda. Šlo opravdu o podivnou koalici církve a části odborů. Není to něco, co by bylo typické pro socialisty.
    Abych se Patrika Eichlera trochu zastal -- ty obchodní řetězce se vymkly v určitém smyslu kontrole, v některých je velká část pracovníků v prekérní situaci (v situaci prekariátu pro ty, co to potřebují přes francouzštinu), opakované krátkodobé brigády, částečné úvazky a vůbec všechno, co snižuje ochranu práce. Ne protože by právě řetězce byly tak zvlčilé, ale protože to umožňují tamější pracovní pozice. A už vůbec tamější personál neodpovídá představě organizovaného průmyslového dělnictva, tedy formě organizace práce, podle které dodnes nejen české odbory prosazují utváření zákoníků práce a postupů kolektivního vyjednávání(ačkoliv je dnes tato forma organizace práce v celé EU velmi vzácná).
    Invenční řešení, které by posílilo pozici zaměstnanců v supermarketech by člověk i mohl podpořit, sotva však řešení, které by tam v první řadě znamenalo spolehlivé snížení pracovních míst o nejméně jednu sedminu -- a tudíž zvýšenou možnost nátlaku na ty, kdo chtějí zůstat.
    April 1, 2013 v 16.21
    Jak může někdo srovnávat situaci pana Eichlera, píšícího ve svátek, s prodavačkami pracujícími ve svátek? Pan Eichler si přece může vybrat, kdy bude psát, zatímco prodavačky musí "plnit rozkaz". Ti, kdo pracují v supermarketech, totiž většinou žádnou jinou pracovní možnost nemají. To není svobodná práce.
    Řetězce by měly aspoň přijímat více zaměstnanců za stejnou mzdu (pokud mermomocí chtějí mít ve svátky otevřeno) a měla by se sledovat délka zaměstnanecké pracovní doby (jak během dne, tak i za týden).
    April 2, 2013 v 8.43
    sobotní nákupy
    "Pro zaměstnaného člověka byla snaha stihnout sobotní nákupy opravdu frustrující." Opravdu, ale opravdu... To si z nás děláte srandu, ne, pane Konvalinko?
    MP
    April 2, 2013 v 9.34
    Jakubovi Vaníčkovi
    Proč by si měl dělat JK srandu? Rozdíl vůči situace prodavačky je pochopitelně v tom, že jeho ta práce baví -- anebo bavila, tehdy v mládí v Germánii. A nutnost ho hlídat hodiny frustrovala. Znám. Ale to neznamená, že bych chtěl, a pochybuji, že by to chtěl JK, aby místo mě byl frustován někdo jiný. Třeba prodavačka, která neměla možnost strávit tři,čtyři víkendy za sebou s dětmi. Jenomže nic takového přeci nutně nevyplývá z otvírací doby.
    April 2, 2013 v 9.39
    Aha
    No, tak možná jo... Mě sice práce taky baví, ale že bych byl opravdu frustrován sobotní cestou na nákup...
    JK
    April 2, 2013 v 11.14
    reakce
    Martin Profant: zcela souhlasím. Lidé zaměstnaní v nákupních centrech potřebují ochranu, ale bránit pracující zákazem práce mi připadá absurdní (a kontraproduktivní).

    p. Hájková: já nic nesrovnávám, já jen poukazuju na to, že pan Eichler ve svém regulačním nadšení zakázal pracovat i sám sobě (a hned to porušil). Nejspíš si toho nevšiml, oni ti regulovčíci často rádi regulují především nás ostatní (samozřejmě jen v našem nejlepším zájmu).

    p. Vaníček. Nedělám si srandu. Pro tvrdě pracujícího postdoka na universitě nepřipadaly nákupy do 18.00 přes týden vůbec v úvahu, v sobotu dopoledne bylo velmi obtížné stačit nakoupit zeleninu na trhu a ještě dojet do města na týdenní nákup - bez auta to byl opravdu problém, navíc nejen můj, všude byly fronty a dost nervózní atmosféra. Tohle je moje osobní zkušenost z Německa 90. let - pokud máte jinou, sem s ní.
    Opravdu jsem nebyl jediný, komu dělalo potíž to v sobotu do 2 odpoledne stihnout, proto to Němci také postupně odbourávají.

    Mimochodem, když už jsme v Deníku Referendum, zajímalo by mně, jak by dopadlo obecné referendum o návrhu zákona o zákazu práce v neděli, v noci a ve svátcích. Odhaduju to tak na 80% proti.
    JH
    April 2, 2013 v 13.57
    Kontraproduktivní?
    Jako že to nebude fungovat? Přijmeme-li autorovo tvrzení, že zaměstnanci obchodních řetezců se vesměs cítí nuceni k práci v neděli a v noci (pravdaže autor to nedokládá, ale dejme tomu), a chtějí se bránit, opatření nejspíš dosáhne zamýšleného cíle. Že si mnoho lidí bude muset jinak zařídit nakupování, sníží se asi tržby řetezců a v důsledku i mzdy, to už je "collateral damage".
    Taky nepokládám řešení těchhle věcí zákony za ideální cestu - kdyby pokladní měli nějaké silné odbory, snad by to nebylo potřeba. Jenže nemají. Je to dobrý důvod jejich problémy ignorovat, protože trh to tak chce?
    TT
    April 2, 2013 v 15.09
    Bez neděle zbudou jen pracovní dny!
    Také jsem v devadesátých letech pracoval v Německu - Berlín Schöneweide, taky na stáži a nakupování jsem tedy zažíval úplně jinak a žádný problém jsem neměl.

    Tvrdě pracující posdoktorand mi samo o sobě připadá dost nadnesené, ale nechci se přít, konečně v logice pana Konvalinky, nikdo ho nenutil jezdit na stipendium z veřejných prostředků do BRD a mohl klidně pracovat někde v nějaké chemičce... Tam kde jsem pracoval já, jsem všichni podporovali tehdy běžící kampaň za zachování volných nedělí v supermarketech a vůbec radikální omezení práce v neděli - Aliance pro volné neděle.

    Kdo není radikální anarchista připouští, že stát je tu od toho, aby reguloval chování občanů a společností (včetně firem) tak, aby nedocházelo k porušování práv jedněch, na úkor druhých. a tohle je přesně ten případ.

    Když si někteří lidé neumí zařídit v práci tak, aby mohli být rozumně domu, nelze jejich problém přenášet na jiné, ještě slabší!

    Omezení prodejů v supermarketech by kromě podpory rodiny a ochrany zdraví zaměstnanců a podpořilo prodeje na místní úrovni, omezilo plýtvání potravinami a snížilo ekologickou zátěž ze zbytečné dopravy. Navíc by to přispělo k celkové diskusi o postavení zaměstnanců - i těch často zneužívaných stážistů - a mohlo posílit jejich práva.
    JS
    April 2, 2013 v 15.50
    Den bez práce
    pravidelně každý týden pro všechny je v podobě starozákonního šabatu (který se týkal i otroků a dokonce i zvířat) jednou z nejstarších sociálních vymožeností (cca 3000 let). V křesťanství neděli jako státní svátek zavedl už císař Konstantin na počátku čtvrtého století. V náboženské konceptualizaci jde o čas na obnovování vztahu s Bohem, což zároveň znamená prostor svobody pro osobní růst i pro obnovu společenství. Argument, že některé provozy jsou nepřetržité je triviální. Zrušení společného volného dne napomáhá atomizaci a indiviualizaci společnosti a tomu aby všechny provozy byly nepřetržité, přinášely nepřetržitě zisk. Společný odpor proti takovému dalšímu zvěcnění člověka ze strany církví a odborů (funguje v řadě evropských zemí) má podle mého názoru dobrý důvod. Nepochopení, které pro to u nás panuje je asi dáno chápáním svobody jako stavu, kdy neexistují pravidla.
    MP
    April 2, 2013 v 16.06
    Tomáši Tožičkovi
    To už je naprostá ideologie.
    a) Tvrdě pracující postdoktorand (a dokonce i doktorand) není nic nadneseného. A nejde o to, jestli Vás někdo případně honí a požaduje dodržování nějaké doby -- jde o příležitost, kterou dostal.
    b) On krám o dvě stě metrech čtverečních není právě supermarket a Patrik Eichler chce navíc zakázat ten prodej vůbec -- tedy s výjimkami týkajícími se turistů, protože se přeci musíme chovat ekonomicky. Takže žádná podpora místního prodeje.
    c) To o rodině a zdraví zaměstnanců je polopravda -- a tedy celá lež. Záleží na organizaci práce, kvalitní kontrole ze strany státu a záleželo by na funkčních odborech, kdyby v této oblasti vůbec existovaly. Nahrazovat neochotu řešit podstatu problému zákazy je pošetilé.
    Mimochodem, proč pak nezakázat práci sester v nemocnicích, strojvůdců atd.
    d) Mohl bys uvést alespoň náznak zdůvodnění, proč by zákaz prodeje jeden den v týdnu, který by bez funkčních odborů v obchodních řetězcích zákonitě vedl k propouštění (zvýšená zátěž ve zbývajících šesti dnech by se řešila logistikou a automatizací, počty lidí za pokladnou a mezi regály v supermarketech udržuje potřeba zákazníka vidět lidskou tvář, nikoliv nemožnost zvýšit okamžitě výkon pokladen a informačního systému), posílil pozici zaměstnanců? Není to řečnická otázka, opravdu si to neumím při skladbě pracujících v supermarketech představit.

    April 2, 2013 v 16.36
    Omezení otevírací doby není téma k boji s nadnárodním kapitalismem
    ale ochranou rodinného života.

    Prodej ve velkých obchodech v neděli není omezen jen v Německu (kde to možní´má má tu specifickou genezi, o které píše pan Profant), ale i v Rakousku, Belgii a jinde. Ve Francii to bylo před pár lety kontroverzní téma, výsledek je myslím zatím ten, že v Paříži velké obchody otevřené v neděli jsou, ale jinde to běžné není.

    Jsou profese, kde práce v neděli a o svátcích patřila vždy k věci - například u novinářů, kterým pan Eichler je, takže je absurdní mu vyčítat, že píše o svátcích. Kdy by se měly psát pondělní noviny? Navíc to možná psal doma a šlo o práci nevýdělečnou.

    I když ten zákon navrhoval bývalý kněz, tu náboženskou motivaci tam nevidím. Největším křesťanským svátkem je přece Velikonoční neděle, Vzkříšení, ne pondělí. 8.května moc lidí neslaví, je to prostě volný den. Pro rodiny je důležité, aby měli všichni volno ve stejnou dobu.
    JH
    taky podotknout, že ve velkých městech existují i jiné cesty než (aspoň dnes, nevím jak v 90tých letech) chodit do supermarketu pozdě večer. U nás například fungují www.leshop.ch, kteří vám online nákup doručí domů (i když nejste doma), nebo si ho můžete vyzvednout na nádraží. Člověk si musí připlatit, jistě, ale od toho je ten postdok tvrdě pracující, ne? :-D
    TT
    April 2, 2013 v 19.02
    Buďme logičtí
    Super a hypermarkety redukují zaměstnanost. Odejmout jim část trhu znamená otevřít ji pro jiné, především malé subjekty - i když velké řetězce již zřizují své malé variace, aby se dokázali uchytit v Evropě, kde všude zákaz nedělního prodeje platí.

    Obchod o ploše 20x10m je podle mě pořád ještě velký a mělo by se jít na polovinu. Navíc bych to omezil jen na fyzické osoby - živnostníky - když se chce někdo zaměstnávat, ať to dělá.

    Letiště a velká nádraží by měly mít základní potravinové prodejny a občerstvení otevřené, protože cestující s sebou nemůžou tahat nákup po celém světě, navíc to ani nesmí...

    Samo sebou, že nikdo nechce zakazovat nedělní práci hasičů, policie, zdravotní pohotovosti, či sklářů a hutníků. Ale těch profesí není o moc více a dá se velmi dobře dohlédnout na to, aby byly dodržovány zákonné náhrady za práci v noci, přesčas a ve svátek. Prostě na dohled na vanou či konvertorem nesvěříte studentovi, kterého můžete vydírat a tím i zbylé zaměstnance.

    Opakuji, když si někdo neumí zařídit, aby si udělal nákupy přes týden, nemůže omezovat právo jiných na volnou neděli.

    Pracoval jsem na šichty v továrně několik let. Znamenalo jeden víkend v měsíci volný a tak jednou za čtvrt roku se nám sešel grafikon s kamarády, abychom mohli někam vyrazit. Tenkrát jsem to měl dobře zaplacené, ale hned jak jsem mohl, raději jsem se dal na tvrdou práci v badatelnách :-)
    April 2, 2013 v 19.26
    Ale jo, napíšu to, jsem taky pro, aby bylo v neděli v obchodech zavřeno. Vždyť si každý může nakoupit ne-li přes týden, tak aspoň v sobotu, ne? Dřív to tak bylo a nezbláznili jsme se. A taky by lidi v neděli neměli zapínat sekačky na trávu a jiné přístroje, protože kdo má ten kravál pořád poslouchat! Aspoň jeden den v týdnu by mohlo být všude ticho. :-)
    April 2, 2013 v 20.53
    rajské písně...
    ...pějete, milá paní Hájková! Kéž by se v neděli nesmělo hnout ani kotem! Ale už slyším nářek sousedů, kteří sice nejsou postdoci, ale stejně celý týden dřou jak bulhaři, aby si mohli v létě dovolit Kypr a novou plazmu a víkend s rodinou v šopingcentru, a kterým pak nezbývá, než brousit své paráďácké trávníčky kolem bazénku alespoň v neděli odpoledne...
    PE
    April 2, 2013 v 22.31
    "Když si někteří lidé neumí zařídit v práci tak, aby mohli být rozumně domů, nelze jejich problém přenášet na jiné, ještě slabší!" Ba že.

    Sloupek jsem napsal v neděli, a protože stejně jako nikdo ze zdejších sloupkařů nejsem placen, není to práce, ale koníček. A ve svém volném čase se věnuji koníčkům, kterým chci. A aby mi někdo v neděli zakazoval koníčky, to tedy ne.

    A kdyby ano, pokud noviny vycházejí v pondělí, pak novináři patří také mezi ty, kdo v neděli do práce musejí. Jinak by v pondělí na stánku nic nebylo. Novináři mají ovšem zase "volno" v sobotu, protože noviny nevycházejí v neděli.

    Pokud jde o návrh zákona, ten mi přijde špatně napsaný. Záměr chválím, ale to omezení je slabé a ještě smíchané s těmi zastavárnami, což je jiný účel.

    Jistě by šlo problém nedělní práce řešit silnými odbory, zřejmě i důslednou kontrolou dodržování současných pravidel ap. Jen, kdyby to bylo tak jednoduché, už by to asi někdo udělal. Polská Solidarita má za zákaz nedělního prodeje kampaň postavenou hodně na obrazech rozbitého rodinného života => "Je neděle a máma je zase v práci." nebo "Vraťte nám rodiče." A i když jsou to odbory silné, tak výsledek zatím žádný.
    MP
    April 3, 2013 v 0.09
    Pavlovi Kolaříkovi
    Proč by proto měla být CR banánová republika? On tu žádný zákon, který by ty otevřené obchody zakazoval není. A jak sám říkáte, držení svátku coby svátku -- tedy konkrétního křesťanského svátku -- křesťanská hodnota. Proč by ji měl prosazovat stát, který má hodnotovou a náboženskou neutralitu přímo v ústavě. Proč by se to pak nemělo týkat také židovských atd. svátků?

    April 3, 2013 v 5.29
    Vsadím se, že volnou neděli si přeje většina lidí, ať už jsou či nejsou věřící, ať mají či nemají rodinu. Ostatně netřeba podobnou argumentací (jako v tom Polsku) nepřímo nařizovat lidem, kde mají neděli trávit. Zda s rodinou, to už je jejich věc. Zdůvodnění není nutné - v našich končinách bývala neděle odjakživa volným dnem. Můj otec, který už jako mladý vystoupil z církve, byl ještě ve stáří zvyklý chodit v neděli svátečně oblečený a dělat něco jiného, než ve všední den.
    April 3, 2013 v 5.58
    Lidé by si měli uvědomit, že čím více budou mít různých "práv" a "svobod" jakožto spotřebitelé (jako je nakupování v neděli a v noci), tím méně reálných práv a svobod budou mít jako zaměstnanci a konec konců jako občané.
    JS
    April 3, 2013 v 8.03
    V raekci
    na diskusní příspěvek Patrika Eichlere o polské Solidaritě: pokud vím, tak kampaň už určitých úspěchů dosáhla a zákon upravil zákaz prodeje asi u patnácti svátků v roce. To samozřejmě souvisí s vlivem církve, ale v Polsku proběhl také neúspěšný pokus regulovat zákonem maximální velikost prodejní plochy, což nábožensky inspirované není. V řadě jiných zemí si zkrátka uvědomují, že aby společnost mohla fungovat, je třeb nastavovat určitá pravidla, ať už jde o obchod nebo o exekuce. U nás ne.
    Pro pana Profanta: neděle jako svátek opravdu diskriminovala židovské věřící ale i adventisty a jehovisty v době, kdy sobota byla pracovní. Někteří se proto dostávali do konfliktu ze zákonem a byli trestáni, když odmítali pracovat. V současní době by bylo možné pracovní dobu dále zkrátit a zahrnout tak třeba i muslimskou páteční modlitbu. Ale neděle v Evropě už dlouho není jen křesťanským svátkem, vždyť bohoslužeb se účasní maximálně několik procen lidí. Vnímám ji jako kulturní a sociální instituci, jejíž ztráta společnost ochuzuje. Je to další oblast, která podléhá tlaku komodifikace, peníze jsou důležitější než lidé.
    MP
    April 3, 2013 v 9.11
    Jiřímu Silnému a Evě Hájkové
    Samozřejmě, že neděla byla křesťanským svátkem a dnes je toto "byla" jen kulturní ozvuk. Jde o to, aby tím ozvukem zůstala.
    Píše se tu o ohledu na rodinu, jenom Tomáš Tožička zmínil širší sociální mikroklima (přátelské pobytí s přáteli). Ale jak vztah k rodině, tak to pobytí s přáteli problematizuje přece práce o víkendu, nikoli jen práce v neděli -- běžné je mít volnou i sobotu. A v rámci práce v supermarketech je to organizačně řešitelné tak, aby se řekněme min. 5 ze 8 víkendů udrželo pro každého pracujícího volných -- jen by to v daném okamžiku muselo asi opravdu přijít jako direktiva ze shora (zákony a vyhlášky), protože to znamená pro vedení (pardon, management) obtíž navíc a odbory v této oblasti fungují tak, jak fungují.
    Neděle jako kulturní a sociální instituce -- fajn myšlenka, ale opět pochybuji, že by ji konzervoval, či spíše znovuzavedl, jeden pochybný zákaz.
    Á propos, svoboda pro spotřebitele: Internetový prodej s dovozem domu je rychlejší, pohodlnější a s ohledem na čas a náklady dopravy i levnější (pokud nebydlite vedle Tesca); jako spotřebitel víc nepotřebuji. Jen jeho zobecnění bude opět znamenat v krátkodobém horizontu znamenat pro nezanedbatelnou skupinu lidí až příliš mnoho dní, kdy se budou moci věnovat rodině, pobytí s přáteli -- je to zvláštní, ale podle všeho co víme tato forma dostatku prázdného času ošklivě nazývaná nezaměstnanost ničí rodiny mnohem spolehlivěji než práce v neděli.
    April 3, 2013 v 14.40
    Ale ale... buďme na sebe trošičku přísní
    Dříve byla omezená otevírací doba (přes týden do 18, v sobotu do 11) ve všech obchodech a také lidé chodili do práce a nakupovali... a také nezemřeli hlady. Že se dnes pracuje více přesčas? To je také negativní průvodní jev globalizace, se kterým by se mělo zatočit. Ale nákupy? Lidé si zvyknou, naučí se více plánovat, lépe si strukturovat čas.
    Řečeno sarkasticky: pokud jsme ochotni akceptovat snížení sociální podpory pro slabé až na hranici přežití, pokud jim doporučujeme, aby se o ně v takových případech postarala rodina, proč se rodinní příslušníci nemohou postarat i nyní? Holt, bude za Vás, pane Konvalinko, nakupovat Vaše maminka, manželka, babička...
    MP
    April 3, 2013 v 15.01
    Ano, Petře Vavříku
    Anebo může dojít nakoupit jiná osoba ženského pohlaví, k čemu by jinak byly, kdyby neobskakovaly muže-živitele jako služky. A nakonec, i tu pomocnici v domácnosti si člověk může najmout, alespoň se vytvoří nějaká pracovní příležitost.
    Bez sarkasmu --- nejsem ochoten akceptovat snižování sociální podpory a právě tak nejsem ochoten využívat ani manželku, ani kohokoliv jiného, aby mi posluhoval, pokud mohu stát na nohou.
    JK
    April 3, 2013 v 16.34
    p. Vavřík: správně, buďme na sebe trochu přísní
    "Já nevím, co s tím vodovodem všichni nadělají. Dříve se chodilo pěkně s vědrem ke studni, a taky nikdo neumřel žízní. A že se dneska lidi mejou každý den? To je taky negativní průvodní jev globalizace, dřív jsme se koupali pěkně jenom v sobotu, a taky to stačilo. A pokud to nestíháte, holt bude za vás chodit ke studni manželka nebo babička. Aspoň nebudou zbytečně doma kafrat, stejně nemají nic pořádného na práci......."

    Já to snad radši ani nebudu komentovat.
    April 3, 2013 v 20.42
    Internetový prodej s dovozem - pro M. Profanta
    Člověk už vskutku neví, co má chtít, aby těm prodavačkám prospěl. Pokud lepší technika, technologie, dokonalejší organizace práce zbavuje lidi zaměstnání, neměli nakonec pravdu dělníci na počátku industriální éry, když rozbíjeli stroje? Až zdigitalizujeme archiválie (což bude ještě za hodně dlouho), nebude třeba archivářů.
    Na druhé straně vedle množství nezaměstnaných dnes existuje dost lidí, kteří pracují dvanáct hodin denně a také o víkendu, aniž by si mohli vybrat. Fakt, že je v současné době potřebné menší množství práce na osobu, nevede ke všeobecnému zkrácení pracovní doby, ale k tomu, že jedni jsou bez práce a z druhých se vydře maximum. Osmihodinová pracovní doba po téměř stu letech přestává platit.
    April 3, 2013 v 20.43
    Jak je to s tím pokrokem - pro pana Konvalinku:
    Častější mytí je pozitivní věc, ale jen do určité optimální frekvence. Když už se dostanete tak daleko, že se budete sprchovat několikrát denně, pak pravděpodobně onemocníte. To lze aplikovat na různé civilizační vymoženosti. Všechno má svůj vrchol, za který už se nedá jít.
    April 4, 2013 v 8.06
    samozřejmě
    Jakákoliv argumentace se dá dovést ad absurdum. Zkusme ovšem najít tu správnou míru. Pro mě opravdu nonstop otevřené hypermarkety nejsou znakem pokroku, myslím, že by bylo opravdu na místě vzdát některých pohodlných věcí ve prospěch utlačovaných (a to nejen lidí). Jistě jsou ale tyto hypermarkety důsledkem dravého kapitalismu bez hranic (možností, národních států). Jak souvisí vodovody s globalizací, pane? Když už o tom mluvíte, nevím, jestli je správné, že se sprchujeme pitnou vodou, ale nechci otevírat další témata nekonečné diskuse. Asi je jasné, jaký na to máme oba názor...
    April 4, 2013 v 20.18
    Kultura potravních řetězců
    Já si taky myslím, jako většina zde diskutujících, že není potřeba, aby byly supermárkety otevřené v neděli a ve svátcích. Kulturnosti této země nepřispívá, když je supermarket v neděli obležen nakupujícími rodinami, brouzdajícími s dětmi mezi regály. Proč v těchto "chrámech konzumu" tráví svůj volný čas? Když jsme měli my děti malé, jezdili jsme s nimi do přírody, chodili na odpolední představení, do divadla, na výstavy a jiné kulturní akce když už ne do kostela. No, musela jsem pamatovat, aby byl na neděli koupen chleba, když bylo v neděli zavřeno. Ale to nebylo nic tak těžkého.
    Dnešní kulturu budou potomci přezdívat supermarketová, či kultura potravních řetězců.
    April 6, 2013 v 9.49
    Věci jsou trochu složitější
    Vzhledem k tomu, že je sobota dopoledne a už mám za sebou dvě návštěvy obchodu (toho našeho jediného ve vsi, který ovšem neprovozuje nadnárodní kapitál, ale obchodní síť Hruška, přičemž se obec musela přičinit, aby byla prodejna vůbec zachována), musím po pravdě napsat, že pokud by tento obchod byl o víkendu zavřen, byl by to pro mě docela velký problém. Ale co, kdybych tím prodavačkám nějak prospěla, klidně na to přistoupím (to myslím zcela vážně!). Pochopitelně že klidně můžu nakupovat přes týden (a také nakupuji), ale většinou na něco zapomenu nebo toho tolik najednou neunesu. Ono ale nejde jen o to, něco nakoupit - to by koneckonců zvládl i manžel nebo dcera, která je stejně nezaměstnaná. Babičku, kterou radil posílat pan Vavřík, nemáme :-) Problém je ovšem v tom, že je třeba jim přesně stanovit, CO mají nakoupit. K tomu, aby člověk na nějaký čas dopředu věděl, CO bude potřebovat, k tomu musí aspoň trošičku plánovat. A to musí dělat většinou ten, kdo (něco) řídí. Nikdo ho v tom nenahradí. Nepomohl by mi ani dovoz nákupu až do domu, který - jak výše napsal pan Profant - v budoucnu ohrožuje prodavačky ztrátou zaměstnání a nadbytkem volného času. Internetový prodejce a dovozce totiž také musí vědět, CO má přivézt. Ještě ke všemu jsme deset kilometrů od města, to by si dovozce vzdálenost jistě připočítal k ceně.... Víc než jednou za týden (možná ani to ne) by si člověk nemohl takový dovoz objednat. A plánujte přesně na tak dlouho....Navíc, když vás takové plánování vůbec nebaví....
    To píši jen tak, aby bylo vidět, že věci nejsou tak jednoduché.
    MP
    April 6, 2013 v 10.41
    Vážená paní Hájková
    Psala jste o paradoxu, kdy jedni lidé nemají práci a druzí pracují dvanáct hodin denně i víkendu, aniž by si mohli vybrat. On je to začarovaný kruh. Ti, co pracují dvanáct hodin denně a nemohou vybrat, to dělají, protože se bojí ztráty zaměstnání. V této zemi a v tzv. vyspělém světě se jaksi ztratila práce -- taková ta obyčejná práce pro lidi, co nemají zájem obětovat život kariéře a neměli to štěstí, aby dosáhli na exklusivní kvalifikaci. A pokud už taková práce je, přijdou gastarbajtři levněji.
    Obchody a vůbec služby, kde patří komunikace s klientem přímo poskytovanému statku, tvoří zatím ostrůvek určité resistence.
    Ale ta osmihodinová doba zůstává nechráněná ještě z jednoho důvodu. Oproti minulosti neobyčejně posílil podíl toho typu práce, kde prostě nedává smysl. Vědecký výzkum, pedagogická práce, informatika, novinařina, abych uvedl ty nejmarkantnější, ale kupodivu také velká část administrativní práce (ředitel odboru na ministerstvu práce, který by řekl ministrovi,že má padla a přijde k němu až zítra by asi dlouho nebyl ředitelem:-). Smiřujeme se v těchto oblastech -- někteří více, jiní méně -- s omezeními, které nám nesmyslně ukládá zákoník práce, protože víme,že tyto nesmysly by jinde měly účinně chránit pracující. Smutnou skutečností ovšem je, že zatímco se setkám s blbcem, který mi předepisuje, kdy mám zkoušet studenty, aby to bylo v souladu s pracovněprávními normami a nezajímá ho stres, který zbytečně vyvolá půlhodina čekání navíc u studenta, protože já mám pro sebe dodržet přestávku na oběd -- tam, kdyby ty normy měly opravdu platit, např.v již zmíněných supermarketech, tam se obcházejí a jejich vymáhání ze strany státu je směšné.
    Tento stav bude chtít nové nápady a nová řešení. Aby se ochrana podmínek, za nichž pracujeme, účinnou, bude muset být mnohem diferencovanější a pružnější, než tomu bylo v době, kdy tato ochrana byla žarlivě střeženým výdobytkem organizovaného průmyslového proletariátu. Nedomyšlená šidítka jako je zákaz prodeje v supermarketech v neděli jsou od ČSSD obcházení její odpovědnosti. Proto mě naštval Patrik Eichler, když takovému šidítku ještě tleská.
    Nejde o to, jestli se bez nedělního prodeje v supermarketech dokážeme obejít. Samozřejmě dokážeme. Ale o lživost tvrzení, že by ten zákaz byl nějak ku prospěchu zaměstnancům supermarketu.

    K tomu internetovému dovozu:
    Uváděl jsem ho jako alternativu nákupu v supermarketu. A ten nejspíš deset kilometrů od města nenajdete, budete tedy do něj muset dojet. A protože Vás považuji za osobu inteligentní, nepodezírám Vás, že byste chtěla navštěvovat nehostinné prostory Tesca či jiné podobné hrůzy denně. Ten poplatek (ve kterém je dovoz) za i-nákup přijde -- blázniví kamarádi mého syna to počítali a já jim v tom vzhledem k jejich informatickému postižení věřím -- levněji než těch deset kilometrů tam a zpátky, nepočítaje nervy, ztracený čas atd. To není propagace i nakupování,já ho osobně nemám rád.
    April 6, 2013 v 10.45
    A co sousedé?
    Když jsem něco na víkend zapomněla koupit, šla jsem to vyptat ke kamarádkám od vedle. A ony zas spoléhaly na mne. A když to ani jedna neměla, tak jsme společně vymyslely jiné vaření. Ale je fakt, že jsme před listopadem 89 vařily jednoduchá jídla ze základních potravin. Já se k tomuto způsobu v posledních letech vracím. Ty nepřehledné regály všelijak dochucovaných potravin s pestrými obaly nechávám bez povšimnutí. Stejně teď vychází najevo, že jsou často nekvalitní.
    April 6, 2013 v 11.31
    Po celý svůj dospělý život jsem nikdy neměla kamarádky odvedle. Až na výjimky se dá říci, že ani kamarádky odjinud. Jistě je to moje vina, ale pořizovat si kamarádky odvedle jen kvůli tomu, abych si mohla k nim chodit něco půjčovat, když je v obchodě zavřeno, mi připadá trochu nefér. To se radši obejdu třeba bez cukru.
    April 6, 2013 v 13.01
    Základní příjem
    Paní Hájková, každý má jistě svůj způsob, jak vycházet se sousedy. Jsem přesvědčena, že určitě nemáte nic proti drobné sousedské výpomoci v rámci dobrých sousedských vztahů.

    Mohlo by Vás zajímat:
    Zrovna jsem elektronicky podepsala petici za základní příjem, kterou organizuje European Initiative for Basic Income
    http://basicincome2013.eu/ubi/cs/
    součástí stránky je i video, které vysvětluje co je základní příjem a proč by o něj měla usilovat EU jako celek:
    http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=lqXXO0GGNRI
    April 6, 2013 v 13.08
    Proti tomu samozřejmě nic nemám, k manželovi si sousedé pořád chodí něco vypůjčovat, nejčastěji nějaké nářadí. On nikdy neodmítne a nikdy za to nic nechce. Já proti tomu taktéž nic nemám. Ale sama bych si asi půjčovat nešla, pokud bych k tomu nebyla donucená.
    JK
    April 8, 2013 v 12.31
    Mýlíte se
    p. Kolařík: diskutujeme to pod článkem p. Eichlera, který chce rušit (až na výjimky) veškerou práci v neděli, o svátcích a v noci, tj. včetně toho Vašeho prodeje čerstvého pečiva, které by mimochodem ani nešlo péci.

    Když už mi tady různí diskutující radili, jak si mám zorganizovat svůj život: v neděli chodím do kostela a snažím se nepracovat, nákupní centra upřímně, až fyzicky nesnáším a snažím se tam nenakupovat. Nemám však tu drzost a aroganci, abych tyto své osobní preference nutil svým spoluobčanům formou zákona. Martin Profant tady přesvědčivě zdůvodnil, že zákaz nedělní práce je alibismus, kapitulace před snahou opravdu účinně ochránit práva pracujících proti zaměstnavatelům, a že to je kontraproduktivní (protože to sníží zaměstnanost). K tomu není co dodat.
    April 8, 2013 v 18.17
    Pane Kolaříku,
    jsem v úplném klidu, přestože náš vesnický obchod má ještě kratší otevírací dobu, než je - jak uvádíte - obvyklé: mimo všední dny jen v sobotu dopoledne a v neděli asi jen do 10.00 hodin. Jsem klidná zejména proto, že se v krajním případě obejdu přes víkend i bez cukru (jak už jsem výše napsala), tím spíše se obejdu na Štědrý den bez riflí. Jsem líná na to, abych jela o půlnoci do Tesca pro cokoliv, protože o půlnoci obvykle spím. Dokonce ani na půlnoční mši jsem zatím ještě nikdy nebyla.
    MP
    April 8, 2013 v 20.07
    Pavlovi Kolaříkovi
    Pevně doufám, že ten článek není o tom, že si mohu o půlnoci na Štedrý den zajet do Tesca koupit rifle, ale o tom, že tam v takovém případě musí někdo být a prodávat. A že ten někdo nemůže proto jít na půlnoční anebo se doma koukat s dětmi na slavnostní program v televizi.
    Nerad bych žil ve státě, který by mi předepisoval podle nějakého přesvědčení o tom, jak mám správně žít, kdy kupovat rifle a kdy chodit na půlnoční -- proto ten první důvod neberu bez ohledu na to, že v supermarketech nerad nakupuji kdykoliv.
    Pokud by to někomu pomohlo, aby žil v lepších podmínkách, klidně akceptuji jen pětidenní prodej
    JK
    April 8, 2013 v 22.29
    nemusí nebo nesmí?
    p.Kolařík:
    "troufám si tvrdit, že v článku není žádná podpora myšlenky, že by malé pekařství v neděli ráno nemělo péci, a dopoledne prodávat čerstvé pečivo."
    Přečtěte si poslední odstavec článku pana Eichlera. Navrhuje, aby práce byla "zakázána všude tam, kde to není nezbytně nutné. A výjimku budou mít nádraží, turistická centra, kam chceme přilákat lidi, a kulturní instituce." O pekárnách ani 200 metrech čtverečních tam není ani slovo.

    "A kvůli nim je ten zákon: aby tam totiž být nemuseli.". Zákon o tom, "aby tam být nemuseli" bych rozhodně podpořil. Problém je, že ten návrh zákona je o tom, aby tam být nesměli.


    JH
    April 8, 2013 v 22.49
    A to je jádro pudla,
    Zatímco zakazovat umíme, zákon o tom, "aby tam být nemuseli", neumíme pořádně ani napsat natož realizovat.

    Pan Konvalinka si myslí, že v takovém případě je lepší nezakazovat nic, zatímco podle pana Kolaříka radši práci v neděli zakážeme všem, abychom pomohli těm, kteří jsou k ní nuceni, na úkor těch, kteří by ji chtěli dělat nebo ji využívat.

    Něco jako ultimátní pravo-levý rozpor, ne?
    MP
    April 8, 2013 v 23.13
    Pavlovi Kolaříkovi a Jaroslavu Hájkovi
    Já bych to raději slyšel od těch pokladních, že ten zákaz nedělního prodeje chtějí. Tedy nikoli, že je ta neděle štve a otravuje, ale že to chtějí se vším, co k tomu náleží.
    Zákon "aby tam být nemuseli" napsat umíme a realizovat bychom ho také uměli, jen chtít.
    April 9, 2013 v 5.30
    Souhlasím s M. Profantem, že by bylo dobré slyšet od prodavaček, že takový zákaz chtějí. Ovšem k tomu podotýkám následující :
    Jde o neschopnost se organizovat, která ostatně není vlastní jen prodavačkám. A také o strach. Někteří lidé se prostě bojí, že přijdou i o to málo, co ještě mají, proto raději mlčí a přizpůsobují se zaměstnavatelům. Nějakou dobu nechají po sobě klidně i šlapat. Je možné nechat to být a říkat si: oni vlastně nechtějí žádnou změnu, jsou v podstatě spokojení s tím, co mají. Ale všeho do času. Jednou kotel vybuchne. Pokud se společnost chce vyhnout konfliktům, musí to ve vlastním zájmu nějak řešit předem. Napsání a realizaci takového zákona (pokud to umíme) pravděpodobně brání ignorance nebo zatvrzelost mnohých lidí.
    JH
    April 9, 2013 v 9.18
    Pane Profante,
    kdo to chce od pokladních slyšet sám, musí jim naslouchat. Nevím kolik pokladních osobně znáte vy, ale já žádnou (a ani vy jich nejspíš neznáte tucty), takže se budu muset spokojit se zprostředkováním.
    Je pravda, že důvodová zpráva k zákonu neodkazuje na žádnou statistiku či průzkum, který by názor pokladních dokládal. Jiří Čunek v rozpravě uvádí, že si průzkum "sám udělal" ve svém bydlišti, což je ale zjevně nedostatečné. Nepodařilo se mi ani nic vygooglovat. Přikláním se tedy k názoru, že návrh není dostatečně odůvodněný.
    MP
    April 9, 2013 v 10.26
    Evropa a pokladní
    Neříkal on pán z Edelstattu, že se v celé civilizované Evropě upalují čarodějnice a jen ve Velkých Losinách pořád nic? Nedivil bych se,ale určitě si vzpomínám, jak říkali majitelé drůbežáren, že všude v civilizované Evropě stačí na jednu slepici o decimetr čtvereční plochy méně než u nás, jak si tu změnu normy vykušnili a jak pak chtěli po státu náhradu, když museli po sedmi letech zavádět nové evropské normy -- stejné jako ty někdejší československé. Jinými slovy, argument,že je něco v celé civilizované Evropě bych nebral, ani kdyby to byla pravda -- v případě supermarketů by navíc musela být necivilizovaná valná část západní Evropy.

    A k těm pokladním -- znám asi tucet mladých mužů a žen, kteří v supermarketech dělali. Více žen, protože škola, na které učím, je co do studentů přefeminizovaná. A nepište mi, že to není žádná skutečná "pokladní", protože to jaksi nemají doživotně. Ono těch doživotních je právě v této oblasti minorita.Rok, dva -- hledání jiné práce, mateřství či otcovství, rekvalifikace atd.
    Jenomže kdybych se ptal v této skupině, anebo paní Kláry, co slouží každou neděli v "naší samoobsluze na rohu" (přes dvěstě metrů čtverečních ten podnik asi má), bylo by to zcela zkreslené. Jím všem víkend vyhovuje víc než všední dny: těm mladým, protože by se od nich jinak očekávaly rodinné povinnosti jako pomoc na zahrádce a přece jen občas přes týden zajdou na přednášky, u paní Kláry zase protože by byla v neděli sama a ono to nejspíš tíží víc než v týdnu.

    Takže když říkám "slyšet to od nich", mám na mysli spíše nějakou iniciativu, nejlépe odborářskou, které by po uvážení pro (rodinné a přátelské vazby, psychohygiena) a proti (ztráta pracovních příležitosti a tlak na stagnaci nominálních mezd) prosazovala svůj zájem odstranit nedělní prodej.
    A jestli je takové očekávání nereálné, protože by řetězce podobné zaměstnanecké iniciativě pravděpodobně rázně zatly tipec,pak je problém v nenaplňování práv pracujících a hanba odborům a ČSSD, pokud to trpí. A pokud se ti zaměstnanci prostě jen neorganizují, pak jim to podle mého dostatečně nevadí. Vím, to zní ohavně,ale lidé si svůj zájem musí být ochotni hájit,aby byl dlouhodobě uhájitelný. Hájit zájem druhých bez jejich účasti jde jen tam,kde oni sami nemohou či jsou v té obhajobě zásadně znevýhodněni. Ale zaměstnanci supermaketů nejsou ani vyloučená subkultura, ani mentálně postižení.
    JH
    April 9, 2013 v 13.27
    To zní zajímavě,
    a máte nějaký statistický podklad pro to, že "doživotních" pokladních je minorita? Třeba by to některé zde diskutující přesvědčilo.
    MP
    April 9, 2013 v 15.36
    Bohužel
    Nemám a navíc by to nesměl být jen aktuální statistický snímek, ale longituda; ideálně sledování alespoň na deset let. Nejde totiž o to, zda je někdo zaměstnán na brigádu, na dobu určitou či má smlouvu na dobu neurčitou, ale o kombinaci kariérových očekávání a reálných kariér. A považuji za velmi pravděpodobné, že zde budou ve hře jak podmínění typem sídla a regionem. Jiné to bude v Praze, jiné v Hořovicích (necelých sedm tisíc duší, nejméně tři velké markety), jiné v Chomutově s tamější nezaměstnaností.
    Mimochodem, bylo by dobré takový výzkum mít.
    Vycházím z průzkumů, které se někdy do roku 2008 dělaly o souladu kvalifikace a pracovní kariéry na resortním ústavu MŠMT, markety se v nich objevují jako častá přestupní stanice, a z toho, jak často jsou markety využívány jako zdroj příjmů u studentů.
    April 9, 2013 v 17.05
    Nevím, pane Profante, proč v souvislosti s prodavačkami vzpomínáte právě na čarodějnické procesy a proč naznačujete, že všechny prodavačky nemají svou profesi na doživotí, a vůbec, že některým práce o víkendech vlastně vyhovuje - aspoň nemusejí pomáhat rodičům, že nejsou subkultura a mentálně zaostalé a že kdyby jim to vadilo, tak by se organizovaly atd...atd…
    Já bych spíš řekla, že kdyby měly organizační schopnosti, neseděly by v pokladně, ale byly by možná manažerkami nebo by třeba podnikaly. V tom Kauflandu nebo Globusu sedí přece právě proto, že organizační (nebo prostě nějaké jiné výhodné) schopnosti nemají.
    Co dělají odbory? Ti odboráři nebo ty odborářky, které zároveň v té pokladně sedí také, asi o moc větší schopnosti než ostatní prodavačky nemají. A vyšší odboroví funkcionáři, kteří jsou placení za to, aby jim dělali tribuny lidu, z toho mají asi spíš džob a možná jdou zaměstnavatelům na ruku a chodí s nimi i na pivo....
    Ostatně nemusíme mluvit jen o prodavačkách, ale o lidech v nevýhodném postavení vůbec. On vždycky nekřičí nejhlasitěji ten, kdo nejvíc trpí. Za císaře Josefa II. také víc křičela šlechta a církev, že se jim děje křivda, než obyčejní nevolníci. Kdyby na to Josef II. dal, tak by své patenty vůbec nevydal. Hezky v klidu by si počkal, až bude revoluce. Možná by ho pak i gilotinovali...
    Dá se sice očekávat, že trpící lidé se časem nějak vzchopí a budou se snažit řešit svůj problém, ovšem spoléhat na to příliš nemůžeme. A když svůj problém nebudou umět vyřešit, postarají se o to, aby netrpěli jen oni sami. Nenapadá mě teď nic chytřejšího, než věta z jednoho známého filmu: „Běda vám, když mi to nepůjde!“
    Ještě vás chci vzít za slovo, když jste o trochu výše napsal: "Zákon "aby tam být nemuseli" napsat umíme a realizovat bychom ho také uměli, jen chtít". Pokud víte, jaký by ten zákon měl být (a asi to nemá být zákon o zavření v neděli), prozraďte nám to, prosím.
    MP
    April 9, 2013 v 21.50
    Vše, co je antiliberální
    (ve smyslu ekonomického /neo/liberalismu), je chvályhodné, úctyhodné a vhodné k zavádění...
    MP
    April 16, 2013 v 12.09
    Evě Hájkové
    Nerad zůstávám dlužen odpověď, takže opožděně.
    Abych pravdu řekl, nenapadlo mě, že by někdo spojil čarodějnice a prodavačky. ale ještě žě tak, já psal i o slepicích :-) Ale je doufám zřejmé, že mi šlo o předsudek, vše co ze západu (civilizované Evropy) přichází, dobré jest.

    K tomu zákonu: Podívejte se na zprávu o podivné stávce dánských učitelů a dnešní článek Filipa Outraty. Je tam vidět jeden problém jasně. Dokud nebude účast na kolektivní smlouvě (a předchozím kolektivním vyjednávání) podmínkou, bez které nesmíte na pracoviště, vždycky se najde tichá šikana, která zabrání organizaci odborů na pracovištích s fluktuující pracovní silou.
    Takže to by měla být první část té zákonné úpravy (novela zákoníku práce).
    Dále by bylo potřeba udělat analýzu faktického stavu ochrany práce v supermarketech a určit slabá místa. teprve pak může normální člověk uvažovat o speciálním zákonu.
    Ale takové jednoduché řešení, které se nabízí: Stanovit čtvrtletní počet volných víkendů, které musí každý prodavač ve velkém obchodě mít. Určitě by to mohlo být bez problémů 8:4. Ten, kdo v uplatnil v daném období ty dejme tomu čtyři pracovní víkendy, nesmí na plac. A pokud chceme, aby to bylo účinné, pak je třeba vedle pokuty firmě stanovit jasnou osobní odpovědnost vedoucího směny, pokud by toto pravidlo bylo porušeno. A pokud by se prokázal nátlak na řečeného odpovědného pracovníka ze strany nadřízených (včetně motivace způsobem: "No tak dostaneš třicet tisíc pokuty, vrátíme ti to na odměnách"), bylo by potřeba, aby se to stíhalo jako vydírání. To ovšem už nejde dát do zákona, tady je zase nezastupitelná role odborů, které by v takovém případě musely nést náklady prvních žalob, než by to prosadily.

    A chybí mi dostatek nafoukanosti, abych si myslel, že mám lepší organizační schopnosti než prodavačka v supermarketu, přestože jasem svého času nějakou tu řídící činnost -- trochu náročnější, než je práce managera Tesca -- byl schopen zvládnout. Ale já nechci, aby ty prodavačky a prodavači (skladníci atd.) organizačně odedřeli sami. Tady se zase jedná o práci odborů a je na odborových centrálách, aby poskytly určitý servis. Ale ti zaměstnanci musí chtít, bez toho to prostě nebude fungovat. Právě proto, že nejsou nevolníci a nemůžete je osvobodit císařským dekretem.
    LH
    April 16, 2013 v 23.30
    Možná nebudu příliš originální, protože nemám chuť pročítat celou konverzaci,
    ale jedná se podle mě skutečně o vynikající návrh. Zejména od levice, jejímž jedním ze středobodů programu je zároveň boj s nezaměstnaností. Zakázat zaměstnavatelům zaměstnávat své stávající zaměstnance po více než 1/7 stávajícího času (tj. donutit je propustit), je pozoruhodné. A to zejména tu skupinu zaměstnanců, co je nezaměstnaností ohrožena podstatně více než zbytek populace. Taktéž děkuji za snahu za organizování mého času (tak, abych se v neděli mohl věnovat tomu, co moudrý levicový politik uzná za vhodné). Přesto však budu preferovat svobodnou volbu. A možná by se tak rozhodla i ta prodavačka v Tesku, která odhaduji, že má dnes 1-2 noční šichty měsíčně (pokud jste nikdy nebyli v Tesku ve 3 ráno, tak vězte, že tam fungují 2 kasy + pár dalších lidí na place), za což dostane příplatek za noční práci, resp. v neděli/o svátku příplatek za práci o víkendu/svátku. Ostatně i v těchto případech platí 40hodinová pracovní doba.

    Nemusíme kopírovat každou blbost, co mají na západě. Naposledy jsem byl před 3 týdny mimořádně otráven z přelidněných sobotních vídeňských ulic, které naopak kontrastovaly s nedělí.
    + Další komentáře