Měli by bezdětní platit víc než rodiče?

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce na návrh Potůčkovy komise prosadit rozdílnou výši odvodů na sociálním pojištění, kdy by bezdětní platili víc než pracující rodiče. Jiří Dolejš podrobuje tento návrh kritice.

Vláda, která vzešla z voleb v roce 2013, sice od letošního roku zrušila kritizovaný druhý pilíř penzijního systému, ke komplexnímu řešení budoucnosti penzí se však ani po třech letech nedostala. Hnutí ANO sice už na počátku avizovalo svůj vlastní návrh, ale nakonec tuto ambici veřejně vzdalo. Podle programového prohlášení současné vlády vznikla speciální komise, která měla navrhnout dlouhodobě stabilní uspořádání penzijního systému poskytující přiměřené dávky. Ve stávající vládní politické konstelaci to však byl zřejmě úkol za hranicí možného.

Sobotkův kabinet jako celek zatím projednal a prosadil jen dílčí úpravu pravidel pro penzijní připojištění – takzvaný třetí pilíř. Nyní se objevil návrh na rozdílnou výši odvodů na důchodové zabezpečení. Zaměstnanci by odváděli na penze podle toho, kolik vychovávají dětí – bezdětní by měli sazbu o jeden procentní bod vyšší, tedy 29 procent (z výplaty by se jim strhávalo měsíčně o několik stovek navíc). Naopak s dvěma dětmi by byl odvod o jeden procentní bod nižší, tedy 27 procent (u tří dětí už by byl odvod menší o čtyři procentní body a u čtyř dětí nižší dokonce o 6,5. Čistý příjem pracujících s více dětmi by měl být výrazně nižší.

Iniciativa přichází ze zmíněné expertní komise, kde se k tomuto pojetí hlásili zejména zástupci KDU-ČSL (návrh prošel komisi již v květnu 2015, ale nikoliv konsensuálně). Nejedná se o nějakou revoluci v penzijním systému, který by zvýšil jeho udržitelnost – tedy problém, který je nejčastěji diskutován v souvislosti se stárnutím populace a nezbytným opakovaným dotováním průběžných výplat z takzvaného státního penzijního účtu. Toto opatření by v závislosti na možném budoucím počtu dětí v rodinách znamenalo snížení příjmů na výplatu státních penzí. Odhaduje se, že by šlo minimálně o 4 miliardy korun. Tedy peněz by nepřibylo, ale byly by přerozdělovány od bezdětných rodin k těm s více dětmi.

Pro debatu o tomto řešení je klíčová bilance příjmů a výdajů v systému státních penzí. Každoroční záporné saldo na penzijním účtu souvisí s tím, že zejména při vysoké nezaměstnanosti a nízkých mzdách přichází do systému málo plateb od zaměstnanců v produktivním věku. To také byl důvod, proč v nedávné krizi došlo ke zmrazení penzí (v tomto období ročně scházelo na výplaty penzí 30 až 50 miliard). Udržet kupní sílu vyplácených důchodů předpokládá jejich valorizaci. Ale i přes poslední rozhodnutí o zvýšení penzí od roku 2017 činí poměr mezi průměrem vyplácených důchodů a mezd pouhých 40 procent. To při vysokém počtu podprůměrných důchodů (poměrně střízlivých odhadem je 15 až 20 procent důchodců dnes ohroženo chudobou).

Nový návrh Potůčkovy komise je podle ministryně Marksové spravedlivý, protože pracující rodiče vychovávají za své peníze budoucí plátce důchodů pro další generace. Foto hershbergerlegal.com

Populace stárne, ale je otázka, zda takzvaně prorodinně koncipované úlevy na důchodovém pojištění povedou k takovému růstu porodnosti, že se jednak změní trendy vývoje věkové struktury společnosti, jednak zvýší počet plátců do systému tak, aby peněz v systému neubývalo, ale přibývalo. Jinak řečeno, že případný extenzivní nárůst pracovních sil (úlevy na penzijním pojištění nemusí automaticky k růstu natality vést) povede k pokrytí nároků dalších generací penzistů. A co když větší nabídka pracovních sil skončí spíše větší nezaměstnaností? Zatím se zdá, že bez většího zatížení pracujících, kteří děti nemají, to nebude v dohledné době bilančně fungovat. Zejména mladí na počátku profesní dráhy budou více platit, ale jak se bude vyvíjet produktivita a zaměstnanost nastupující generace se můžeme jen dohadovat.

Diferencované sazby na pojistném v závislosti na počtu dětí je myšlenka, která prošla určitým připomínkovým řízením, ale ve vládě zjevně narazí. Vicepremiér Babiš s nápadem nesouhlasí. Riziko, že dojde spíše k oslabení příjmů než k jejich posílení, je nemalé. Pravice navíc horuje spíše pro rovný důchod a zajištění na stáří více opřít o kapitálové spoření. Mezi návrhy se také objevuje rozšíření připojištění na nezletilé děti – za ně by platili jejich rodiče. Kapitálové spoření či rozšíření připojištění je ovšem řešení, které prostě není úplně pro každého.

Momentální růst platů a snížení nezaměstnanosti bilanci státního účtu zlepšuje, ale je tu politická poptávka po valorizaci penzí a také zastrojování věku odchodu do důchodu. Za této situace jsou nejisté experimenty s úpravou odvodů na penzijní pojištění riskantní. Mladí absolventi, kteří ještě nechtějí mít dítě, by byli navrhovaným přerozdělováním zatíženi, ale výplatě penzí by to nepomohlo. Koncepční otázkou tedy je zda vůbec spojovat penzijní a prorodinnou politiku. Podpora příjmů rodin s dětmi je řešena daňovými úlevami a přesto platí, že i nadále má nejvíce dětí spíše chudá část populace.

Změnit model chování rodin ve vyspělém světě asi není jen otázkou dalších úlev pro středostavovské rodiny. Bohatší a vzdělanější lidé mají statisticky i přes různá opatření nadále méně dětí. Sociální problémy rodin pečující o děti jsou koncentrovány zejména do chudé populace. A jací by v nové generaci dětí vyrůstali plátci do systému vzhledem k měnícímu se charakteru práce, ani nevíme. Zato peníze, které by systémově patřili do penzijního systému, odebereme hned. Lze tedy očekávat, že kolem tohoto návrhu budou ještě diskuse.

A co si myslíte vy? Diskuse (21 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Neděle, 2.Října 2016, 17:15:17

Vyšší daně samozřejmě k většímu počtu narozených dětí nepovedou.

To neznamená, že pro natalitní opatření nefungují.

Fungují, ale musí se dělat inteligentně.

Jmenovitě, co víme, je to, že čím větší zaměstnanost žen, tím více dětí se rodí. Tedy, alespoň v rozvinutých zemích,

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ano, není to zdaleka černobílé Neděle, 2.Října 2016, 23:49:33

v rozvinutých zemích platí že více dětí statisticky mají občané s nižším vzděláním (příčiny jsou složité ale se vzděláním a karierou to prostě koreluje).
také platí že ve většíně vyspělých evropských zemích se rodí na jeden pár méně než dvě děti - a to bez ohledu na to zda jde o zemi katolickou. Mít dítě se prostě v moderní civilizaci stává jenom jednou z hodnot.
ulevíme-li střední vrstvě na odvodech, jistě že se sociální polštář pro východu dětí změkčí, ale přímo to k natalitnímu boomu nepovede. A co často vyšší natalita lidí na spodku sociálního žebříčku?
prostě si tzv. prorodinná politika zaslouží samostatné řešení - a jejím cílem by nemělo být nasekat co nejvíce dětí, ale aby reprodukce v rodině probíhala co nejkvalitněji (raději možná méně ale lépe - třeba i v netradičních rodinách)
ono stejně dohnat populační přírůstky zemí jako Indie a Čína stejně nikdy nebude možné a na zemi je nás více jak 7 miliard. Spíše jde o stabilitu věkové struktury populace než o přírůstky....

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Počet celoživotně bezdětných Pondělí, 3.Října 2016, 06:31:43

žen je u nás dlouhodobě stabilně nízký, kolem 5% (v polovině minulého století to bylo 4x více), čili by šlo o převážně o zatím bezdětné, včetně těch, kteří dítě plánují na dobu až budou lépe zajištěni. Nízká porodnost je kvůli tomu, že většině lidí stačí jedno nebo dvě dítě, ne proto, že by lidé děti nechtěli. Tento elementární demografický fakt se při diskusích o prorodinné politice většinou ignoruje.

Daňové zvýhodnění rodin s více dětmi považuji za správné, ale zdůvodňoval bych to spíše tím, že více peněz potřebují, než tím, že to povede k většímu počtu dětí.

K tomu by pomohla spíše podpora sociálního bydlení a částečných úvazků. To je také dávno známé, nedávno zesnulý nestor české sociologie rodiny Ivo Možný to říkal už před více než dvaceti lety.

Martin Profant - Praha 7

Orwell navždy Pondělí, 3.Října 2016, 09:30:16

očátkem války napsal Orwell úvahu o tom, proč si Angličané pořizují domácí miláčky místo děti. Doporučuji. V kostce -- rodina s průměrným přijmem má realistickou, byť nijak jednoznačnou šanci zajistit dobré zázemí pro slušný vstup do života pro jedno dítě. I tehdy se musí docela uskromňovat.
Dnes by se ta úvaha musela modernizovat (dítě a kariéra ženy ve společnosti, kde většina rodin potřebuje dva přijmy) a jeden z tehdejších nejdůležitějších argumentů neplatí: výdaje na vzdělání zatím nejsou pro rodinný rozpočet zničující jako byly v Britanii za Orwella.
Bohužel, jen zatím neplatí, trend propadu vzdělávací soustavy u nás je jednoznačný. Slušnou znalost jazyků a stále více i připravu na střední školu zaplatí většina středostavovských rodin už dnes, o nezbytné součásti kultivace dětí jako je hudba, výtvarné dovednosti apod., dnes odsunutých do zájmových a tudíž placených kroužků nemluvě.
Ekonomicky a z hlediska stresu se mi určitě vyplatí platit o dvě procenta víc na důchodové pojištění a místo dítěte chovat labradora.

Děsivý ovšem je ten ekonomický newspeak, ve kterém o tom naši politici diskutují. KDU-ČSL nemá odvahu říct, považujeme za dobré a rozumné ulevit víc rodinám s malými dětmi a vymýšlí pseudoekonomické a ovšem ekonomicky nefunkční zdůvodnění. Dolejš, aby se udržel v ekonomickém newspeaku musí přímo vědomě lhát, protože nechci věřit, že by si neuměl spočítat, že těch,kterým by se pojistné návýšilo (v jeho interpretaci návrhu) je poměrně víc, než těch, jimž by se ulevilo. A zjevný je i důvod této lži. Ono by to neznělo od politika strany, která bývala kdysi levicová, zrovna dobře, když se jen obával, že tato forma podpory nativity rozplemení nekvalitní populaci "na spodku sociálního žebříčku". Bože můj, vždy by to mohli být i cikáni.

Luděk Ševčík - OSVČ

Bych ani neřekl, že by atak na tuto formu podpory nativity Pondělí, 3.Října 2016, 10:34:38

byl panem Dolejšem veden z důvodů, aby se "nerozplemenila nekvalitní populace na spodku sociálního žebříčku". Vždyť je určena jen pracujícím.
A nejhrejme si na superkorektní. Natalita skupin dlouhodobě nepřizpůsobivých je vysoká a je a bude pro většinovou společnost do budoucna velkým problémem. Lidé, kteří se zjevně nedovedou o postarat ani sami o sebe, se asi logicky nedovedou postarat ani o své děti. A při právě téhle vysoké porodnosti se dostáváme do spirály oněch problémů.
Ovšem zaděláváme si na ni sami. Při tak nastavené sociální politice, to jinak ani nemůže být.
Já bych nezavrhoval žádné opatření, které by zaměstnaným snížilo náklady na výchovu dětí. Kdo vychovával nějaké dítě /skutečně vychovával/, tak ví, že při skutečné výchově sociální dávky ani zdaleka nepokryjí náklady. Že člověk musí dávat ze svého. A tak fakticky financuje zdroj, ze kterého bude těžit sobec /tedy ten, který opravdu mít děti mohl/, který si penízky ulil jen pro sebe a čas na výchovu dětí věnoval svým koníčkům.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Prorodinná politika si zaslouží samostatné řešení - a jejím cílem by nemělo být nasekat co nejvíce dětí, ale aby reprodukce v rodině probíhala co nejkvalitněji (raději možná méně ale lépe - třeba i v netradičních rodinách)" Pondělí, 3.Října 2016, 11:11:9

Cha, chá...
Pane Dolejši, co to znamená "aby reprodukce probíhala co nejkvalitněji"?

Martin Profant - Praha 7

Luďkovi Ševčíkovi Pondělí, 3.Října 2016, 11:45:46

Já bych také neřekl, že Dolejš klesne tak hluboko, ale litera scripta manet. Dvakrát, jednou v článku, podruhé v diskusi.

A nebojte, Vás nikdo z přílišné politické korektnosti podezírat nebude. Nicméně máme tu v naší hezké zemi přibližně stošedesát tisíc lidí v kategorii pracující chudoby, tedy pracujících na, jak to hezky výjádřil pan poslanec za KSČM, "na spodku sociálního žebříčku."

"Nezavrhoval bych žádné opatření, které by zaměstnaným snížilo náklady na výchovu dětí" -- až ty zaměstnané s Vámi naprosto souhlasím. Jenomže to tohle opatření v zásadě není. Je exfektivně k něčemu až lidem s poměrně dobrým příjmem. Ale tahle sociální nespravedlnost je opět něco, čeho si náš komunistický poslanec nevšimá.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"...čas na výchovu dětí věnoval svým koníčkům." Pondělí, 3.Října 2016, 11:49:5

Ušlechtilým koníčkem je, pane Ševčíku, i ta reprodukce. Jenže, jak podotýká pan Dolejš, musí probíhat co nejkvalitněji a možná budou v této činnosti časem preferovány spíše netradiční rodiny.

Je tedy možné, že mi toho koníčka komunisti zatrhnou, jsme totiž docela tradiční rodina a kvalitu reprodukce opravdu posoudit neumím. Nevím, zda má pan Dolejš na mysli spíše kvalitu toho procesu, nebo kvalitu výsledného produktu.

Petrasek Milan - penzista

Koníček jménem generativní pud Pondělí, 3.Října 2016, 12:36:10

má často nevyzpytatelné motivy své lenivosti i malátnosti.
Námi oblíbená a jediná, jakkoliv nastavená motivace a páka materiálním zvýhodněním furt nepochopitelně selhává.
Takže doporučuji se upnout na poznatek L.V. - vysoká zaměstnanost žen v prekérních pozicí.
To vitální a pravý generativní pud vždy probudí.....bych dodal.

Luděk Ševčík - OSVČ

Nevím, jestli budu správně pochopen /i když u některých Pondělí, 3.Října 2016, 14:26:29

diskutujích jsem si tím přímo jist/, přesto půjdu se svým názorem na led.
Sociální politika, která vybízí jen určité sociální skupiny k rodění dětí, neboť jen jim se to vyplatí, je naprosto špatná. Ta porodnost není přirozená, to už je pak jen byznys a to je špatně.
Navíc je to spojená nádoba s tím, že pak klesá přirozená porodnost. Jestliže vzrůstá počet lidí, o které se musí celoživotně starat stát, zůstává pak přirozeně méně na rozdělení, méně na to, aby stát mohl motivovat i jiné skupiny obyvatel k tomu, aby si pořídily více dětí.
Nechci mluvit za pana Dolejše, ale domnívám se, že o tomto psal.
Nejde o to, aby měly právo reprodukovat se jen nějaké "lepší rodiny", jde spíš o to, aby se lidé množili proto, že chtějí mít spolu děti a ty děti vychovávat /skutečně vychovávat!, s plnou odpovědností o ně/ a ne aby se množili proto, protože je to bude živit.
Dnes je to jednoduchá aritmetika. Co dítě, to čtvrt milionu a pak sociální dávky na ně až do 15. Pak šup s nimi na sociálku. A předaný systém jede dál. Ve 20 letech už mít tři - čtyři děti, není žádnou zvláštností.
Tohle přece nikdo nemůže nazvat rozumnou státní politikou!

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

martin profant Úterý, 4.Října 2016, 09:10:7

pane kolego, vaše potřeba polemizovat by nemusel ztrácet věcný základ který se dostaví přinejmenším s důkladnějším přečtením kritizovaného textu který (přes váš cejch newspeaku) snad srozumitelný je i ve vaší řeči.
beru to raději jako váš momentální výron emocí ale musím se ohradit vůči tomu že ze mne děláte vědomého lháře když tvrdíte že snad někde píši že těch kterým se uleví je méně než těm kterým se naloží .
Opak je pravdou - samozřejmě že chápu že jde o přerozdělování od poměrně četné skupiny bezdětných a to s pomocí penzijního systému.V minulém režimu se to řešilo daňově - bezdětní byli v jiné sazbě - říkávalo se tomu expresivně "volská daň.
Tohle je jiný příběh, tady jde o odvody na penzijní zajištění a jak si každý kdo text četl mohl všimnout tak jsme k tomu nápadu kritický protože kvalitě naší natality a života zejm. v chudších rodinách (tedy těm na sociálním dně) zas moc nepomůže.
Takže být vámi tak bych slovy lhář šetřil a pro příště bez takových zavádějících emocí - věřím že zvládnete pochopit i náročnější texty. Takže je to zcela zbytečné... raději se vraťme k tomu zda má být takto sporně vůbec využit penzijní systém který je jakýmkoliv odebráním zdrojů zbytečně oslabován.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Ševčíku, rozumím Vám tak, Úterý, 4.Října 2016, 10:28:47

že motivem k pořízení dětí by neměl být finanční zisk, ale skutečná touha vychovat ze svých dětí dobré lidi. S tím souhlasím.

Vyjádření pana Dolejše se mi zdá nevhodné, možná neobratné, nevím ale, proč to stále opakuje ("kvalita naší natality"). Trochu mi to zavání eugenikou, doufám, že to tak nemyslí. Považuji však za nutné na to upozornit, neboť dnešní doba je velmi náchylná k naprosto šíleným regresím. (Jistý australský filozof například mluví o tom, že zabíjet nějak zdravotně postižené či jen nechtěné novorozence je prý morálně přípustné.)

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

extenze v populačních přírůstcích není kvalita Úterý, 4.Října 2016, 10:44:36

co je na slovu kvalita nevhodného - místo péče o to mít co nejvíce dětí je lepší starat se aby když už se narodí vyrůstaly v optimálních podmínkách
a k tom u používat penzijní fond nemám za šťastné - tenhle návrh na natalitě nepřidá (navíc budoucí osud takového baby boomu na trhu práce je sporný) ale z účtu pro seniory ubere, o to jde především
místo propopulační politiky snad raději politiku rodinnou (bez excesů typu bigotní boj s interupční legislativou) -a u penzí se spíše starat o stav účtu a to nikoliv extenzí levné ne-li nadbytečné pracovní síly

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

No, už jsme tady měli například nucenou sterilizaci romských žen a já bych opravdu nechtěl, aby se tyhle věci, nebo ještě nějaké horší, zase vracely. Úterý, 4.Října 2016, 12:07:55

Když, pane Dolejši, napíšete "je lepší starat se, aby když už se narodí vyrůstaly v optimálních podmínkách", předpokládá to, že ty optimální podmínky jdou nějak objektivizovat.

Jistě je možné říci, co dětem zcela určitě škodí: fyzické a psychické týrání, představující akutní ohrožení jejich života, zdraví a zdravého psychického vývoje. Na tom, co ale je například fyzické týrání, zda to je také "plácnutí přes zadek", na tom se už lidé neshodnou. V ČR bude mít například většina lidí na toto jiný názor, než v norském Barnevernetu, nebo zase naopak v romském ghettu bude patrně o fyzickém týrání dětí panovat jiná představa, než v nějakém, ve stylu podnikatelského baroka postaveném satelitu Prahy.

Na tom, co je "zdravý psychický vývoj dětí" se shodneme ještě méně. Někteří rodiče si budou myslet, že nejlepší pro jejich děti bude, když jejich rodina bude žít v opuštěném lesním srubu bez elektřiny a daleko od civilizace, jiní si o nich pomyslí, že se zbláznili a jejich děti by jim měly být odňaty a předány do dětského domova, pěstounské péče, nebo k adopci.

Nakonec tedy o tom, co jsou "optimální podmínky pro vývoj dětí", bude patrně rozhodovat nějaký úředník OSPOD a následně soud.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Dolejšovi Úterý, 4.Října 2016, 14:02:45

Návrh (ve Vámi popisované variantě, MPSv jich mezitím vypustilo několik):

1) Navýšit procentní podíl důchodu o jedna pro ty , kteří se nestarají o dítě.

2) Snížit o jedna pro jednoho z rodičů pečujících o dvě děti.

3) Snižovat o progresivně při vyšším počtu dětí.

Strukturu populace známe, tudíž víme, že těch, kterým by se navýšilo důchodové pojištění o jedno procento z příjmu je podstatně víc než těch, kterým by se odvod snižoval. Známe alespoň přibližně i přijmovou strukturu a přihlédneme-li k ni, výnosnost změny pro důchodový fond se ještě zvýší.

To je v příkrém rozporu s Vašim tvrzením, že pdle něj bereme "peníze, které by systémově patřili do penzijního systému, odebereme hned."

Vzhledem k tomu, že evidentně umíte násobilku a máte dost peněz na expertné, aby Vám tu strukturu někdo vyhledal, když už byste nechtěl kvůli článku ztrácet rešerší na internetu slabou hodinku, musím Váš závěr považovat za vědomou lež.
Pokud je to pouze důsledek šlendriánu a neschopnosti, omlouvám se.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M.Profant Úterý, 4.Října 2016, 16:02:47

konečně jste vysvětlit kde vidíte problém - ovšem omyl. O žádný matematický rozpor nejde. Samotné propočty expertů potvrzují že při tomto řešení se ze systému okamžitě spíš bere než přidává, okamžitý dopad má přenastavení odvodů (poměr bezdětných a s dětmi) Přínosnost extenze počtu budoucích plátců (více dětí) je perspektivní a velmi nejistá věc.
Takže ani šlendrián či neschopnost, jen vaše hádavost. Bezdětní jsou především lidé mladí, po škole, s nižšími příjmy. Dvě děti máte většinou až ve zralejším věku. Tedy číslo minimálně 4 miliardy v mínusu nejspíš sedí. Pravdou ale je že opravdu četné rodiny jsou často v rodinách sociálně vyloučených kde ty příjmy také nic moc a kde podmínky reprodukce nemusí vést k zajištění bůhví jak štědrých plátců do systému (to pro pana Nusharta který v tom empirickém faktu hledá bůhví co rasového).
A pořád platí že je dost nesystémové přes penze řešit natalitu. A naopak - přes závody v počtu dětí řešit sbilancovanost penzijního systému.

Martin Profant - Praha 7

Jiří Dolejš Úterý, 4.Října 2016, 17:56:25

Ale ne.
Vy popisujete ve svém článku tu jedinou variantu, kde tomu tak není. Jinak je na té škále propočtů je k dispozici i větší propad než čtyři miliardy a jako potíž takzvané důchodové reformy by to číslo bylo ten nejmeněí problém, ale právě jen v jiných variantách, než kterou jste představil ve svém článku.

Dobře, poctivě řečeno nepředstavil, s těmi z MPSV jsem j musel ztotožnit. Pokud by to znamenalo doživotní bonifikaci pojistného za děti, tedy nejen těch maximálně šestadvacet let u varianty dvou dětí, opravdu by tam byla ztráta. Ale to je varianta, která nebyla na stole.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Dolejši, jak se uvažovaná nižší sazba sociálního pojištění Úterý, 4.Října 2016, 18:40:47

projeví v příjmech rodiny s více dětmi, kde oba rodiče budou chronicky nezaměstnaní a jejich příjmy budou tedy tvořeny pouze sociálními dávkami?

Jak se tato nižší sazba sociálního pojištění projeví na natalitě takových rodin?

Lenka Vytlačilová - metrolog

To nebyl jen Orwell Sobota, 8.Října 2016, 19:20:49

Roku 1903 vyvolal v USA rozruch dopis, publikovaný v North Aerican review, který byl podepsaný Paterfamilias. Byla to odpověď na výzvy Theodora Roosevelta, aby rodiny měly více dětí. Výraz rasová sebevražda pochází prý z této doby.

Autor v něm říká, že je milujícím otcem čtyřech dětí, o které je sto se postarat i když ne tak dobře jako, kdyby byly děti dvě, nicméně, že si je stále schopen uchovat sociální pozici, která je pro něj velmi důležitá.

Pokud by však mělo dojít k tomu, že by se musel vzdát svého životního stylu a tím i svých přátel se kterými by se nemohl nadále stýkat, pokládal by to za velmi vážnou věc.....

Říká: Nehlasuji pro rasovou sebevraždu, ale domnívám se, že muž, který vychová jedno, dvě...čtyři děti dělá vše co může a možná ještě více. Proč?

Odpověď zní, protože zápas o existenci bude stále těžší. Mladý muž to bude mít rok od roku těžší, pokud bude chtít být nezávislý. Pokud nebude chtít být nosičem vody, ale bude chtít nalézt slušné zaměstnání bude potřebovat mít vzdělání. Už dnes je obtížné pro muže se slušnými příjmy zabezpečit čtyřčlennou rodinu, zabezpečit společenské postavení, intelektuální atmosféru a vzděláni, které děti připraví na zápas o existenci. Přivádět na svět děti, o které se člověk nemůže pořádně postarat, nedává smysl.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Mimochodem Malthus také tvrdil něco jiného, než se mu běžně připisuje Sobota, 8.Října 2016, 19:32:49

Malthusovi se připisuje názor, že chtěl chudé pomřít hlady, ale to není úplně to, co řekl.

On primárně polemizoval se socialisty a jeho argument byl, že pokud by se povedlo zavést naprostou ekonomickou rovnost, bude vzápětí zničena díky populační explosi.

Co podle něho bránilo populační explosi byla společenská nerovnost a to, že děti stojí peníze. Nezačíná s chudými, ale s bohatými. Představme si gentlemana, který má tak, tak peněz, aby mohl vést život na své společenské úrovni, dítě pro něj znamená společenský pád....

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 8.Října 2016, 19:57:52

To co nejvíc drtí rodiny s dětmi je jasně vysoká DPH.

Když máte 3 děti v růstu, které nemají žádný osobní příjem, a každé sní na večeři tři rohlíky s něčím, tak jako rodič ke každému jednomuu rohlíku připlatíte i 21% ceny. 9x 21%.
Každý párek, jízdenka, sešit, cokoliv a na 3 lidi musíte za každou jednotlivost doplatit 21% ceny. Každý den.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.