Důchodová reforma jako dotovaný podnikatelský záměr

Jan Miessler

Bezděkova komise navrhuje snížit povinné odvody do systému, prostředky nahradit zvýšením DPH a část peněz vyvést do soukromých penzijních fondů. Vydělají firmy, bohatší budou moci spořit víc jen sobě a systém jako takový zchudne.

Přestože chce vznikající pravicová vláda ještě o jednotlivých opatřeních jednat, představuje pro ni zpráva takzvané druhé Bezděkovy komise (oficiálně Poradní expertní sbor, dále PES) výchozí materiál. „Výsledná verze bude jistě odlišná. Nebude to přepsaná jedna ze dvou variant,“ uvedl předseda ODS Petr Nečas po setkání se členy komise s tím, že hodlá hledat politickou shodu se zbylými dvěma pravicovými stranami i s ČSSD. S komisí ale hodlá úzce spolupracovat.

Kritici zprávy Bezděkovy komise ovšem upozorňují na to, že v ní mají vliv lidé ze sféry komerčních penzijních fondů, a že jde tedy o snahu právě těmto fondům pomoci a že ve skutečnosti navrhovaná reforma prohloubí více problémů než jich vyřeší.

„Problémy penzijního systému navrhovaná reforma ani v nejmenším neřeší. Naopak, dále je prohlubuje tím, že odčerpá z průběžného penzijního systému další prostředky ve prospěch těch, kdo jsou na něm nejméně závislí,“ napsal o reformě v Právu sociolog Jan Keller. Ekonomka Ilona Švihlíková dokonce v Deníku Referendum označila návrh za „konečné řešení demografické křivky“.

V samotné zprávě je nejnápadnější to, že přestože má údajně jít o výsledek práce nezávislých expertů, kteří měli v rámci komise abstrahovat od svých řádných pracovních úvazků, vychází řada návrhů z nijak nezpochybňované rétoriky penzijních fondů, které jsou vnímány jako bezriziková a pokroková varianta, zatímco stávající státní systém je vnímán jako neudržitelný. Další návrhy počítají s tím, že lidi je třeba neoliberálně „učit zodpovědnosti“ a odnaučit spoléhat se na stát — v takovém případě se prý lidé „musí smířit“ s chudobou ve stáří. Některé návrhy pak nejsou vysvětleny vůbec.

Záhady a eufemismy

Jedním ze zásadních kroků, u kterého přitom zpráva Bezděkovy komise ze záhadných důvodů příliš nevysvětluje negativa, je snížení odvodů na sociální pojištění z osmadvaceti na třiadvacet procent. Vzhledem k údajným důvodům pro celou reformu se to může zdát paradoxní: pokud mají změny systému zachránit budoucí důchodce před nedostatkem peněz na jejich důchody, není příliš rozumné tento problém tak razantním způsobem prohlubovat. Více důchodců by mělo znamenat více peněz na důchody, nikoliv méně. Snížení má být podle komise „motivační“, výsledek této motivace lze ale jen těžko odhadovat.

Prohloubení problému má na svědomí i navrhované snížení stropu pro odvod pojistného z šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Kromě dárku nejvyšším příjmovým skupinám je opět možné tento návrh vysvětlit „motivací“, a to snahou motivovat bohaté, aby se nevyhýbali placení.

„Ke vzniku a rozvoji fondového pilíře je nezbytné alespoň částečně vyčlenit další zdroje veřejných financí,“ uvádí zpráva. Její autoři si tedy uvědomují, že údajně tolik potřebná reforma, která má státu vyřešit jeho problém s deficitem prostředků na důchody, ve skutečnosti stát přijde navzdory všem motivacím velmi draho — do systému bude třeba najít prostředky z rozpočtu.

Výpadek příjmů má být proto kompenzován zvýšením desetiprocentní sazby DPH na devatenáct procent, což se eufemisticky nazývá „sjednocení sazeb DPH“. Dalším eufemismem je „diverzifikace“, tedy ve skutečnosti zavedení povinnosti spořit si v soukromých penzijních fondech. „PES je přesvědčen, že kdo si nebude spořit dobrovolně nad rámec druhého pilíře, bude se muset smířit se snížením své životní úrovně ve stáří,“ píše Bezděkova komise s tím, že lidi je třeba odnaučit spoléhat na stát a naučit je „zodpovědně“ připlácet si na budoucí penzi u soukromých fondů.

Dvě varianty a „vybudovaná institucionální infrastruktura“

Podle první varianty návrhu by lidé museli povinně odvádět z důchodových třiadvaceti procent tři procenta do soukromých fondů, zbytek by jako dosud platili státu. Druhá varianta, za kterou stojí jeden z členů komise Vít Samek, navrhuje platit všech třiadvacet procent státu s tím, že další tři procenta by si člověk mohl spořit navíc v soukromých fondech a stát by mu na to stejnou částkou přispěl.

„PES je názoru, že při důchodové reformě v České republice je účelné využít pro FF pilíř již vybudovanou institucionální infrastrukturu v soukromém sektoru (reformované penzijní fondy, pojišťovny, investiční společnosti spravující podílové fondy, případně další asset manažeři),“ netají se nezávislá komise tím, že přímo doporučuje služby některých svých členů.

„Již vybudovaná institucionální infrastruktura“ je totiž dalším z řady eufemismů. Tentokrát znamená soukromé komerční fondy čekající na zákazníky, které jim nyní z trhu odvádí stát svým zaopatřením. Sféra kolem těchto fondů přitom řadu z členů Bezděkovy komise zaměstnává.

Naplánováno je rovněž zvyšování věku odchodu do důchodu bez toho, aby byla vyslovena jasná hranice, za kterou již nelze jít dál. Bezděkova komise také navrhuje rušení vdovských a vdoveckých důchodů (jde údajně o neúnosně nákladný přežitek) a pravidelnou revizi definice invalidního důchodu tak, aby o něj lidé mohli snadno přijít.

Bezděkova komise rovněž navrhuje větší přísnost u pracujících důchodců, tedy u těch, kteří vedle důchodu pobírají i plat: důchod by se jim kvůli pobírání platu měl krátit. To je celkem paradoxní vzhledem k tomu, že cílem reformy je mimo jiné naučit lidi, aby se o sebe postarali.

Degresivita a riziko

Pokud si tato jednotlivá opatření shrneme, celková logika návrhu Bezděkovy komise zvyšuje degresivitu: chudší zaplatí více a budou z toho mít méně, bohatší zaplatí méně a budou z toho mít více. Zvýšení nižší sazby DPH z deseti na devatenáct procent má vynést padesát miliard korun, které zaplatí všichni, kdo si kupují potraviny, léky, knihy, lístky na kulturní akce nebo platí nájem. Protože lidé s nižšími příjmy platí za tyto položky větší podíl svých příjmů, zaplatí reformu především oni.

„Tento krok bude mít pozitivní dopad na trh práce a na ekonomický růst,“ tvrdí o snížení pojistného kompenzovaném zvýšením DPH komise. Je pravda, že opatření znamená zvýhodnění pro firmy: zaměstnanci budou levnější, protože za ně nebude třeba odvádět tolik na sociální pojištění. „Pozitivní dopad na trh práce“ ovšem znamená spíše zostření podmínek pro pracující, naopak podnikatelé budou moci být ohledně svých zaměstnanců vybíravější, na trhu práce jich totiž bude k dispozici víc.

Současní důchodci a lidé krátce před důchodem si budou své penze částečně financovat sami prostřednictvím zvýšené DPH, kterou budou muset platit stejně jako všichni ostatní. Důchody se jim o tuto částku navíc samozřejmě nezvýší, navíc si na ně budou muset déle počkat a budou trestáni za to, pokud si budou chtít k důchodu přivydělat.

Vyšší příjmové skupiny si polepší. Snížený strop pro placení pojistného se nedotkne příjmů vyšších než sedmdesát tisíc korun měsíčně, navíc zvýšená DPH se nebude týkat tak velké části jejich příjmu jako u jejich méně vydělávajících spoluobčanů.

Nový systém by podle plánu komise měly financovat nižší příjmové skupiny. Snížení odvodů na sociální pojištění se neprojeví ani tak ve zvýšení jejich osobního příjmu, jako spíš ve snížení ceny jejich práce pro podnikatele. Nižší nezaměstnanost však nehrozí: zvýšení věku odchodu do důchodu škrtem pera zvýší populaci pracujících, takže konkurence na trhu práce se vyostří. Vzhledem k tomu, že už nyní je nezaměstnanost poměrně vysoká a o starší lidi není mezi zaměstnavateli příliš zájem, znamená zvýšení důchodového věku pro všechny vyšší riziko ve stáří.

Riziko spočívá i v soukromých penzijních fondech, se kterými se může ledacos stát. Mohou prodělat, mohou zkrachovat, peníze z nich mohou být odčerpány jinam, mohou být vytunelovány. Stát sice může regulací fondů rizika zmírnit, nicméně samotná zpráva jasně uvádí, že „riziko nese účastník“. Toto riziko ovšem účastníkovi nařídí podstupovat právě ten stát, který by ho před riziky měl spíše chránit.

Možná ale bude paradoxním výsledkem přece jenom všeobecný růst bohatství a spokojenosti: protože podmínky pro bohaté budou po přijetí reformních návrhů Bezděkovy komise tak výhodné, že nebudou mít lidé s vyššími příjmy důvod republiku opouštět a naopak se sem přistěhují ještě další, kteří tím dále podpoří českou ekonomiku. Chudí, kteří pro systém představují spíše zátěž, zase poznají, že jim v Čechách ani na Moravě pšenka nepokvete, a odstěhují se pryč. Nebo prostě zmizí. A bude po problému.

Další informace:

Ministerstvo práce a sociálních věcí Závěrečná zpráva PES

Deník Referendum Návrh penzijní reformy: konečné řešení demografické křivky

Aktualne.cz Nečas o důchodech: Vyjdeme z návrhů Bezděkovy komise

Aktualne.cz Čeká nás radikální řez: Důchody se zmrazí, daně zvýší

ČT24 ODS, TOP 09 a VV se kloní k návrhům Bezděkovy komise

    Diskuse
    June 27, 2010 v 15.04
    podnikatelský záměr
    ČSSD je dnes nastupující vládnoucí klikou opakovaně vyzývána, aby se na přípravě "reformy" podílela. Bude zajímavé sledovat, jestli se udrží v linii evropské sociální demokracie či zda podlehne pokušení hledat zvláštní české cesty.
    Ve zdravotnictví se ovšem dobře připravené loupežné tažení jeví jako ještě akutnější. A tam ČSSD svůj největší hřích spáchala už převodem zdravotnických zařízení na kraje.