Poklonkujete úspěšným? Nestyďte se!

Seriál Já, Mattoni byl nejdražším projektem České televize. Výsledkem je ale jen reklama na minerálku, která svou chválou kapitalistů připomíná normalizační seriál naruby.

Z České televize se stává mohutná reklamní firma. Propagaci si v jejích pořadech zaplatila Skupina ČEZ i Budweiser Budvar a aktuálně si hlavní vysílací čas koupila firma Mattoni. Karlovarské minerální vody a.s. se totiž podílely na produkci nejdražšího seriálu veřejnoprávní televize. Ten pochopitelně vypráví o „otci zakladateli“ celého podniku – Heinrichu Mattonim. 

Tahle pompézní reklama se stopovými prvky děje vyšla na sto milionů korun. Sto sedmdesát herců a více než tři tisíce komparzistů se zúčastnilo natáčení, které trvalo sto padesát dní. 

Já jsem firma!
Celý děj se zaměřuje v podstatě jen na to, jak chudý oplatkář k impériu přišel. Když zestárlý Heini hned v úvodní sekvenci autoritářsky bouchá do stolu a řve „Já jsem firma“, shrne tak hlavní a jedinou tezi celého díla, které v tu chvíli mohlo klidně skončit. Závěrečné titulky, vyčůrat a spát. Diváci by ušetřili čas a producenti miliony korun.

Zároveň se ovšem nejedná o nějakou konzervativní pohádku o „hodném panu továrníkovi“, který v duchu protestantské etiky oddaně dřel jako příkladně asketický křesťan. Mattoni je pravý opak: ambiciózní požitkář, bonviván a vychcánek. 

Jeho manipulace, intriky a znásilnění vlastní ženy tvůrci ohlašovali jako kontroverzní a jako součást kritického portrétu. Ve skutečnosti to vše naopak posiluje značku: kreativní, ale rozháraný génius. Koho by dnes zajímal usedlý pracant, když můžete mít zromantizovaného titána s vnitřními démony? Seriálový Mattoni chce být zkrátka Steve Jobs z karlovarské kolonády.

Já, Mattoni tak koketuje s žánrem „z chudoby až na vrchol za každou cenu“. Ten je typický nejen pro biografie mocných obchodníků, ale také gangsterů. Obě povolání ostatně spojuje schopnost využít systém ve svůj prospěch, přičemž se mnohdy „musí“ porušit zákon nebo alespoň morálka. Já, Mattoni se ale liší v jednom podstatném bodě.

Seriálový Mattoni chce být Steve Jobs z karlovarské kolonády. Foto ceskatelevize.cz

Většina slavných opusů o budování impéria totiž svým hrdinům podkopává nohy. Některé zpochybňují důvěru v hrdinovo vyprávění jako třeba dryáčnický Vlk z Wall Street: nevíme, co všechno si egomanský pábitel přibarvil ve vlastní prospěch. Jiné snímky zase staví své postavy před důsledky vlastních rozhodnutí. Gangsterům tak mnohdy zlomí vaz spáchané zločiny nebo jejich zrazování bližních.

Najednou vidíme, že svět není jen dravá soutěž. Že kolem našich kreativců vlastně většina lidí dodržuje zákony nebo se alespoň nechová zcela bez milosti. Tvůrci tím nahlodají počáteční premisu, že krutost je jediná a přímá linka k triumfu. 

Mattoni je od takových zátěžových testů osvobozen. Celý jeho chvalozpěv na sebe sama autoři nijak nevyvrací. A Mattoniho brutalita způsobí jediné: nenávidí ho rodina, na které mu stejně nezáleží. Každá sviňárna se tedy vyplatila, nikdo nenese zodpovědnost. Celý příběh tak vypráví hlavně o životodárné síle úspěchu – je jako zázračná voda, která smyje všechny viny, včetně podvodů a znásilnění.

Veřejnoprávní majstrštyk tím přijímá lehce mafiánské podnikání jako jedinou hru ve městě. Připomíná tak normalizační seriál naruby: kapitalisté jsou héróové, chyby tržního režimu jsou zanedbatelné, hanbou je pouze podnikatelské selhání. Tvůrci to ostatně shrnují už v první epizodě. „Jen hloupý člověk se stydí za úctu, kterou prokazuje úspěšným," opakovaně mentoruje otec Heinricha. Pokorně se přitom klaní místní honoraci projíždějící v kočárech.

Dává tak poučení také divákům České televize. Ti sice místo fiakrů sledují předražené pořady, ale povinná fascinace úspěchem zůstává. S takto nachystaným diváctvem by veřejnoprávní televize mohla konečně vytvořit svůj opus magnum: velkorozpočtové melodrama Já, Agrofert. Čas pomalu nazrál.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.