Trendem posledních let je snaha českých seriálových tvůrců zasazovat stále ty stejné herce do stále novějších, modernějších a technicky preciznějších kulis. Jako poslední se pokouší čeřit české seriálové vody matador televizní investigativní žurnalistiky Josef Klíma.

Každý takový pokus provázejí na jedné straně očekávání, jestli se nám konečně podaří setřást tu ubohou socialistickou krustu a přicupitat o nějakou tu koňskou délku blíže k uhánějícímu západnímu bombastičnu. Na straně druhé v nás ale každé takové snažení vzbuzuje i obavy, jak se autoři něčeho tak bedlivě sledovaného popasují s byť jen náznakem kontroverzním obsahem.

Míra, s jakou „Reportérka“ naplní očekávání, bude předmětem debat filmařů a filmových kritiků. Zato zmíněné obavy stihl Klímův seriál vrchovatě naplnit už v průběhu první epizody. O spolehlivé sexistické šabloně celé detektivní série už skvěle referovala Táňa Zabloudilová. Vysloveně zákeřně na nás však první epizoda vychrlila i solidní dávku místy lépe, místy hůře kamuflované homofobie.

Klímův útok ze zálohy

Pomalu si zvykáme na to, že i naše nová normalizace vyžaduje svoje „ženy za pultem“, „nemocnice na kraji města“ a konec konců i svoje do nových hávů převlečené „sanitky“ k tomu, aby svoje občany utvrdila v tom, jak se správně orientovat ve zmatku tam venku a jak přitom pokud možno příliš nezpochybnit svá pevná přesvědčení.