Kapkou medu pozřenou před desítkami novinářů ukončila v úterý Irom Šarmilová svůj velký šestnáctiletý protest — vůbec nejdelší kontinuální hladovku současnosti, během níž byla dnes čtyčiačtyřicetiletá Indka de facto uvězněna a nuceně krmena hadičkou přes nosní dírku.

Hladověním chtěla Šarmilová docílit odvolání normy, jež dává vládním ozbrojeným silám na území jejího domovského státu Manípur mimořádné pravomoci, často zneužívané k potlačování opozice a šikaně civilistů.

Uspěla přitom jen v symbolické rovině — norma zůstává v platnosti, avšak mluví se o ní, a stávající indická federální vláda vyzvala nedávno vojsko a polovojenské jednotky, aby reagovaly na případné protesty vůči svému jednání s větší zdrženlivostí.

Irom Šarmilová, známá též jako Chanu Sharmila či Železná lady z Manípuru, došla dle vlastních slov v polední době k přesvědčení, že dalším prodlužováním hladovky už svého cíle nedosáhne. Nyní se proto chce „pokusit bojovat jinými prostředky“, konkrétně vstoupit do politiky.

Ráda by také prý „žila normální život“ a konečně si vzala svého přítele Desmonda Couhtina, který usiluje o stejný cíl právě politicko-občanskými kampaněmi.