Švédsko schválilo prodej lužických dolů Křetínskému, podle ekologů pokrytecky

Křetínského EPH má zájem o čtyři povrchové doly a tři tepelné elektrárny, jež dosud provozoval švédský Vattenfal. Celou transakci provázejí protesty. Německo chce do budoucna odvětví utlumit, EPH však uhlí věří.

(rk)

04.07.2016 21:51

A2

EPH má koupit i obří elektrárnu Jänschwalde se stejnojmenným hnědouhelným dolem. Foto Hanno Böck, WmC

Švédská vládnoucí koalice sociálních demokratů a zelených schválila po dlouhé diskuzi kontroverzní prodej hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici českému Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH), který patří Danielovi Křetínskému a Patrikovi Tkáčovi. Stalo se tak v závěru minulého týdne. EPH uskutečňuje transakci za finanční pomoci Kellnerova PPF Investment. Po jejím ukončení jí připadnou doly a elektrárny v Braniborsku a Sasku patřící dosud švédské státní firmě Vattenfal.

EPH se díky nákupu stane jednou z největších hnědouhelných firem v Evropě.

Podle švédského ministra pro podnikání a inovace Mikaela Damberga je dohoda pro Švédsko výhodnější, než kdyby Vattenfal pokračoval v provozu dolů a elektráren nadále. „Dohoda má strategický význam pro společnost a z finančního hlediska je zdaleka nejlepší variantou,“ řekl Damberg podle agentury AP.

Ekologové po celé Evropě ale prodej kritizují. V reakci na rozhodnutí zmiňují nejčastěji pokrytectví švédské vlády, v jejímž programovém prohlášení je kladen zvláštní důraz na snižování emisí skleníkových plynů – na záměr, jemuž by odpovídal spíše útlum těžby, ne prodej někomu, kdo ji chce potenciálně rozšiřovat. Podle Andrey Söderblom-Tayové ze švédských Přátel Země se švédská vláda zachovala skutečně licoměrně.

„Měli jsme skvělou šanci přispět ke globální snaze o snižování emisí a udržení oteplení planety pod 1,5 stupni Celsia oproti předindustriální době. Vláda však před záchranou planety dala přednost ekonomickému zisku,“ uvedla v tiskovém prohlášení Söderblom-Tayová.

Tučné sousto a velké protesty

Firma EPH kvituje rozhodnutí švédské vlády s povděkem. „Velice si vážíme rozhodnutí švédské vlády, která schválila prodej hnědouhelných aktiv Vattenfallu v Sasku a Braniborsku,“ uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj dle ČTK.

Křetínský s Tkáčem získají díky prodeji zásadní vliv v druhé největší hnědouhelné oblasti v Německu. Konkrétně budou mít kontrolu nad čtyřmi povrchovými doly (Jänschwalde, Welzow-Süd, Nochten a Reichwalde), třemi celými elektrárnami (Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg) a jedním blokem elektrárny Lippendorf – to vše o celkovém instalovaném výkonu osm tisíc megawattů.

EPH ještě nepředstavila konkrétní plány do budoucna, pokud by se však rozhodla rozšířit těžbu podle původních cílů Vattenfalu, muselo by těžbě ustoupit minimálně osm menších obcí. Kvůli těžbě uhlí bylo přitom již v Braniborsku a Sasku zničeno více než sto obcí.

Momentka z protestů Ende Gelädne. Foto Zbyšek Jakubowicz

Právě eventualita rozšíření těžby uhlí je dalším motivem protestů ekologických organizací, jež podporuje v daném úsilí i řada lužických obyvatel. Už letos v květnu proběhly v Proschimi – u jedné z ohrožených obcí – masové demonstrace a přímé akce s názvem Ende Gelädne, během nichž více než čtyři tisíce lidí obsadily povrchový důl Welzow-Jih, uhelné překladiště a elektrárnu Schwarze Pumpe.

Od té doby proti plánovanému prodeji lužických dolů protestují ekologické organizace v Německu, Švédsku i České republice. Ve Švédsku musela vláda kvůli protestům ukončit jedno z jednání o prodeji. V ČR zase iniciativa Limity jsme my symbolicky čistila sídlo EPH.

Celá aktuální transakce zůstává jinak i tématem švédské politiky, neboť podnítila vážný spor uvnitř sociální demokracie a plnohodnotný vnitřní rozkol ve švédské Straně zelených.

Investiční riziko
Pozorovatelé vedou v souvislosti s transakcí debatu, zda se nákup hnědouhelných dolů může EPH vůbec vyplatit. Německo chce totiž do budoucna založit svoji energetiku na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 sytit minimálně šedesát procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Výhledově chce omezit i výrobu elektřiny z uhlí.

Část pozorovatelů se proto domnívá, že EPH zřejmě nevěří německému energetickému obratu a počítá s prudkým vzrůstem cen uhlí spojeným se zavíráním jaderných elektráren. Samotná EPH pak podle oficiálních komentářů ze svého vedení předpokládá „zotavením trhu s energiemi“.

„S našimi relevantními odbornými znalostmi v odvětví, díky disciplíně v oblasti nákladů a efektivnímu řízení jsme přesvědčeni, že hnědé uhlí je v pozici, kdy může úspěšně přispět k rychle se měnícímu německému energetickému mixu,” uvedl v tiskové zprávě člen představenstva EPH Jan Špringl.

Například deník Süddeutsche Zeitung v dané souvislosti vyhodnocuje, že „vyhlídky lužických dolů se poté, co německá vláda začala hovořit o ukončení využívání hnědého uhlí, zhoršily“.

„Firma si společně s doly a elektrárnami kupuje i masivní odpor veřejnosti a nejisté podmínky v měnícím se německém energetickém trhu,“ shrnul v tiskové zprávě Jan Rovenský z české odnože Greenpeace.


Další informace:
Friends of the Earth Swedish government sells out on climate
Energetický a průmyslový holding Společnosti EPH a PPF Investments podepsaly smlouvu o akvizici německých hnědouhelných dolů a elektráren společnosti Vattenfall
Reuters Swedish government to approve Vattenfall sale of German lignite assets
350.org Swedish government violates Paris climate agreement by selling off climate-destroying coal assets


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.