Stát při výběru úložiště slibuje dialog, reálně mu ale brání, tvrdí starostové

Přestože vytvořilo ministerstvo průmyslu pracovní skupinu, která měla diskutovat výběr úložiště jaderného odpadu se zohledněním zájmů obcí, stát nás tlačí k souhlasu s průzkumy a nehodlá ustoupit ze svých požadavků, tvrdí starostové dotčených obcí.

(vd)

23.06.2016 15:54

Temelin

Správa úložiště chce o finálním umístění úložiště rozhodnout do roku 2025. Foto ČEZ

Navzdory tomu, že zástupci lokalit Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Plzeňsku opustili pracovní skupinu pro dialog o hlubinném úložišti jaderného odpadu, plánuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) ještě letos zahájit geologické průzkumné práce.

Podle kritiků ale proces vyhledávání úložiště v této podobě vyžaduje změnu. „Nejprve je potřeba dobře nastavit pravidla a teprve poté hledat řešení, kam s jaderným odpadem,“ tvrdí zástupci spolků a dotčených obcí. „Rozhodnutí o způsobu izolace vysoce radioaktivního odpadu na sta tisíce let zásadně ovlivní život lidí. Dotčené obce do něj proto musí být včas zapojeny. Ministerstvo průmyslu ale téměř rok zdržuje projednání zákona, který by to umožnil. Stát slibuje dialog, ale ve skutečnosti mu brání,“ říká Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Starostové a obyvatelé obcí, které se ocitly ve výběru pro konečné uložení vyhořelého jaderného paliva, vytýkají zodpovědným státním úřadům opakovaně chybný postup. Přestože ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo pracovní skupinu, aby s místními zástupci diskutovalo transparentní výběr se zohledněním zájmů veřejnosti, stát tlačí starosty a obyvatele obcí k souhlasu s průzkumy a nehodlá ustoupit z žádných ze svých požadavků.

SÚRAO při svém postupu ani nerespektovalo výsledky osmadvaceti platných místních referend a názory samospráv a místních spolků. V důsledku toho jsou stanovená průzkumná území na všech sedmi lokalitách zpochybněna žalobami celkem osmnácti obcí a šesti spolků. Například starosta obce Pačejov Jan Vavřička říká: „Jednání ze strany SÚRAO považujeme za neprůhledné a protože nechceme úložiště na našem území, necítili jsme ani potřebu jak cestu k němu umetat dohadováním nějakých kompenzací.“

„Znepokojuje nás, jak se drolí vládní pracovní skupina, protože spolupráci starostů a veřejnosti napříč lokalitami při prosazování jejich oprávněných zájmů považujeme za velmi důležitou,“ doplňuje Edvard Sequens z Cally. Podle něj se tak ukazuje, že správa úložišť a ministerstvo průmyslu bez ohledu na zájmy veřejnosti tlačí na rychlý výběr úložiště a Pracovní skupina je ve skutečnosti pouze hrou na dialog.

Za jednu z problémových záležitostí označují zástupci spolků stávající legislativu, která nedává obcím dostatečná práva hájit své zájmy a upřednostňuje zájem státu. Proto pracovní skupina pro dialog připravila návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru úložiště, který vyžaduje souhlas obcí při stanovení chráněného území dle horního zákona pro dvě finální lokality. Tedy v čase, kdy ještě bude možné volit mezi několika možnostmi.

Podstatné je ale to, že navržený souhlas není absolutním vetem, jak je někdy mylně interpretováno, protože dává právo Senátu za určitých podmínek souhlas obcí překonat svým rozhodnutím. A přestože byl dlouho připravovaný návrh zákona v pracovní skupině odsouhlasen loni v srpnu 2015, ministerstvo průmyslu a obchodu ho dosud nepředložilo vládě v podobě věcného záměru a je tedy velmi pravděpodobné, že do konce volebního období nestihne projít zákonodárným procesem

V současné době leží vyhořelé palivo v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren ve skladech s kapacitou 3800 tun v kontejnerech s plánovanou životností padesát let. Stát chce proto situaci vyřešit výstavbou hlubinného úložiště, pro které vybral sedm možných lokalit. SÚRAO uvažuje o variantách až pro devět či dokonce dvanáct tisíc tun vyhořelého jaderného paliva a další vysoce radioaktivní odpad. Podle prosazovaných plánů by měl skončit na statisíce let izolován od okolního prostředí ocelovými kontejnery, bentonitem a žulou v hloubce půl kilometru pod zemským povrchem.

Správa úložiště chce o finálním umístění úložiště rozhodnout do roku 2025 a na jeho místě v roce 2035 začít stavět podzemní laboratoř. Úložiště se chystá podle plánu zprovoznit v roce 2065. Tento časový harmonogram v sobě skrývá rezervy. Lze jej zastavit, přijmout zákon napravující postavení obcí, jasně stanovit, v jakém horninovém prostředí vlastně úložiště chceme najít, pro jaké množství odpadů a předem připravit i kritéria pro rozhodování při výběru vhodných lokalit.

Pracovní skupina pro dialog o úložišti vznikla z iniciativy SÚRAO na konci roku 2010. V jejím rámci měli společně jednat zástupci SÚRAO, ministerstev průmyslu a životního prostředí, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Parlamentu ČR se starosty ze všech lokalit, místními i celostátními občanskými sdruženími a přizvanými odborníky o posílení transparentnosti výběru lokality pro úložiště s respektováním zájmů veřejnosti. Odcházející obce i spolky ukazují, že se to nedaří.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.