Obce se chtějí kvůli hledání území pro hlubinné úložiště soudit

Obce a spolky na pěti lokalitách, kde ministr životního prostředí odmítl jejich odvolání a povolil průzkumná území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vysokoradioaktivních odpadů, se brání jeho rozhodnutí žalobami.

(vd)

23.07.2015 20:15

Vizualizace_ez

Řešení problematiky jaderných odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být postavené na koncepci přijaté širokým společenským konsensem. ČEZ

Obce a spolky zažalovaly ministerstvo životního prostředí, brání se tak proti rozhodnutí ministra Richarda Brabce z hnutí ANO, který povolil průzkumná území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vysokoradioaktivních odpadů.

Hlavními argumenty v žalobách jsou například chybné posouzení veřejného zájmu na průzkumech oproti zájmům obyvatel dotčených obcí vyjádřených v místních referendech, jejich nesouhlasech s průzkumy, ale i veřejných zájmů na ochraně vod v některých z lokalit.

Upozorňují také na porušení atomového zákona ze strany Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) při podání žádosti o stanovení průzkumných území. Dále poukazují na rozpor s Politikou územního rozvoje České republiky, neboť SÚRAO o průzkumná území požádalo bez souhlasu obcí.

Na dvou lokalitách – Hrádek na Jihlavsku a Březový potok nedaleko Pačejova zatím ministr o podaných odvoláních nerozhodl. Pokud tak učiní, i zde lze očekávat podání žalob. „Žalujeme rozhodnutí ministerstva životního prostředí na třech lokalitách a na dalších dvou se s našimi argumenty přidáme k podaným žalobám, protože jsme přesvědčeni, že celý proces povolování má zásadní vady,“ uvedl Edvard Sequens z Cally.

Řešení problematiky jaderných odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být podle jeho slov postavené na koncepci přijaté širokým společenským konsensem, která stanoví jasná kritéria pro hledání úložiště a nastaví procesní pravidla.

„Teprve poté pak je vhodné vydávat prostředky na průzkumy v lokalitách a jen tam, kde je odůvodněná šance najít vhodné podmínky pro úložiště a se souhlasem obcí a jejich obyvatel,“ dodává Sequens.

Žalobu na lokalitě Horka na Třebíčsku podala jen Calla – Sdružení pro záchranu prostředí s podporou místního spolku Zdravý domov Vysočina, který obnovil svoji činnost jen nedávno v reakci na krok vedení obcí, která bezprostředně po volbách stáhla svá odvolání.

Obdobně v lokalitě Kraví hora podala Calla žalobu s úzkou podporou místního spolku Nechceme úložiště Kraví hora, který se podílel na její přípravě. Spolek Nechceme úložiště Kraví hora mimo to zvažuje i další právní možnosti, kterými by hrozbu úložiště chtěl odvrátit.

Přestože SÚRAO vsadila vše na kartu peněz – nabídku milionů korun do rozpočtu dotčených měst a obcí jako tzv. kompenzaci za geologické práce, ve většině vybraných obcí i nadále naráží na nesouhlasy starostů a místních sdružení občanů.

„Především totiž chybí lepší zakotvení práv dotčených obcí v zákonech, který by jim, tak jako v zahraničí, zajistil skutečně transparentní a účinnou účast při rozhodování o úložišti. Nejsou jasná kritéria, podle kterých mají být již za několik let vybrány lokality do užšího výběru,“ připomínají ekologové.

To podle nich bylo také důvodem, proč starostové 131 měst a obcí a dále zástupci devětadvaceti neziskových organizací odeslali v březnu předloňského roku ministrům a dalším politikům výzvu K hlubinnému úložišti férově, která není do dnešního dne respektována.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.