Mládek chce podpořit uranovou firmu. Jde o tunel pro úložiště, varují ekologové

Plán ministerstva rozšířit Podzemní výzkumné pracoviště Bukov podle kritiků ukazuje opět mnohem více na snahu podpořit chřadnoucí ekonomiku uranové firmy, než na koncepční hledání bezpečného místa pro rizikové jaderné odpady.

(vd)

08.01.2016 12:03

Ml_dek

Návrh řešení sociálních důsledků uzavírky uranového dolu Rožná projedná vláda ve středu. Právě v něm Mládek navrhuje podstatné rozšíření výzkumného pracoviště. Foto web vlády ČR

V pátek se koná společná návštěva ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka v Podzemním výzkumném pracovišti (PVP) Bukov, jehož první část byla nově vybudovaná v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce.

Projekt, který má sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, kritizují ochránci přírody i spolek Nechceme úložiště Kraví hora.

Nelíbí se jim návrh ministerstva průmyslu, podle kterého by mělo být výzkumné pracoviště podstatně rozšířeno. Náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum do roku 2030 tu mají činit ještě bezmála 1,8 miliardy korun.

Calla i spolek Nechceme úložiště Kraví hora upozorňují, že sice podporují investice do dalšího výzkumu zaměřeného na nalezení bezpečného řešení problému jaderných odpadů, avšak projekt výzkumného pracoviště podle nich vyvolává závažné pochybnosti z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem.

Upozorňují především na to, že ministerstvo projekt představuje jako řešení pro horníky po ukončení těžby uranu. Přitom ekonomický rozbor vyčísluje, že díky zaměstnání devadesáti horníků na projektu Bukov, uspoří státní rozpočet přibližně dvacet milionů korun nákladů v sociální oblasti.

Přitom výzkumné pracoviště stát přijde na 1,785 miliardy korun. „Řada zakázek, které v posledních letech Správa úložišť zadává přímo státnímu podniku DIAMO, ukazuje mnohem více na snahu podpořit chřadnoucí ekonomiku uranové firmy, než na koncepční hledání bezpečného místa pro rizikové jaderné odpady,“ reaguje energetický konzultant Cally Edvard Sequens.

„Tak jako byla lokalita Kraví hora v sousedství uranových dolů přidána do výběru později navzdory doporučením geologů, nebyla dříve plánována ani nyní prezentovaná podzemní laboratoř,“ dodává. Náklady na pracoviště mají být hrazeny také z evropských programů, zejména z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kam byly podány tři žádosti o celkem 450 milionů korun.

V důsledku tak projekt, který neřeší ani konkurenceschopnost ani rozvoj podnikání, odčerpá potřebné peníze až pro stovky jiných nestátních firem.

Podle spolků navíc existuje riziko zmaření investovaných prostředků z hlediska reálného přínosu pro vyhledávání bezpečné lokality úložiště. Geologická stavba na lokalitě Kraví hora, kde začala být PVP Bukov budována, se totiž liší od ostatních šesti vytipovaných lokalit v České republice.

Zatímco štola pro PVP Bukov je ražena v metamorfovaných horninách, všude jinde jde o magmatické horniny. „Budou proto tady získané zkušenosti natolik přínosné i pro jiné lokality, aby zdůvodnily vysoké investice?,“ ptají se kritici projektu.

Na toto riziko upozornil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ve Finsku, které je pro MPO a SÚRAO vzorem, jak připravit hlubinné úložiště, se podzemní laboratoř také razila až ve finální lokalitě Onkalo. Podobně je tomu ve francouzkém Bure.

Vznikla stavba v souladu se zákonem?
Calla i spolek Nechceme úložiště Kraví hora připomínají také to, že smlouva o dílo mezi SÚRAO a státním podnikem DIAMO jako dodavatelem byla podepsána v květnu 2013. Avšak čerpání prostředků z jaderného účtu na činnost SÚRAO může být podle atomového zákona činěno výlučně na základě vládou schváleného plánu práce s rozpočtem SÚRAO na příslušný rok.

V „Plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů na rok 2013, tříletý plán a dlouhodobý plán“ nikde není zmínka o PVP Bukov a investicích do něj. A to ani v jiných letech, poprvé se informace o PVP Bukov objevuje až v Plánu činnosti na rok 2016.

Rozhodnutí o investici třiaosmdesáti milionů korun, která vyvolává potřebu dalších veřejných nákladů v řádu miliard korun, tak neučinila vláda, ale na počátku roku 2013 Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Ta je ale orgánem společenské (veřejné) kontroly nad SÚRAO a má dohlížet nad hospodárností vynakládaných prostředků. Jak přesně rozhodnutí Rady znělo, není možné ověřit, protože SÚRAO zápisy z jejího jednání poskytuje jen neúplné (začerněné).

Pokud jde o zákonnost projektu, je tu ještě jeden aspekt: nebylo stanoveno žádné průzkumné území pro realizaci výzkumného pracoviště, jak je požaduje zákon o geologických pracích. Stavba leží v dobývacím prostoru dolu Rožná I., který byl povolen za účelem dobývání uranové rudy případně dalších surovin, nikoliv ale pro geologické práce pro hlubinné úložiště.

Podzemní výzkumné pracoviště Bukov nakonec není v souladu ani s platnou, vládou schválenou Koncepcí nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady v ČR.

Ta počítá se stavbou podzemní laboratoře až v místě budoucího hlubinného úložiště, když stanoví cíl: „Připravit veškerou projektovou a podpůrnou dokumentaci pro zahájení výstavby podzemní laboratoře a realizaci dlouhodobých experimentů pro doložení a potvrzení bezpečnosti hlubinného úložiště“ v termínu do roku 2030.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.