Mládek chce podpořit uranovou firmu. Jde o tunel pro úložiště, varují ekologové

Vratislav Dostál

Plán ministerstva rozšířit Podzemní výzkumné pracoviště Bukov podle kritiků ukazuje opět mnohem více na snahu podpořit chřadnoucí ekonomiku uranové firmy, než na koncepční hledání bezpečného místa pro rizikové jaderné odpady.

V pátek se koná společná návštěva ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka v Podzemním výzkumném pracovišti (PVP) Bukov, jehož první část byla nově vybudovaná v podzemí končících uranových dolů v Dolní Rožínce.

Projekt, který má sloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro práce spojené s výběrem lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, kritizují ochránci přírody i spolek Nechceme úložiště Kraví hora.

Nelíbí se jim návrh ministerstva průmyslu, podle kterého by mělo být výzkumné pracoviště podstatně rozšířeno. Náklady z veřejných prostředků na vybudování, provoz a výzkum do roku 2030 tu mají činit ještě bezmála 1,8 miliardy korun.

Calla i spolek Nechceme úložiště Kraví hora upozorňují, že sice podporují investice do dalšího výzkumu zaměřeného na nalezení bezpečného řešení problému jaderných odpadů, avšak projekt výzkumného pracoviště podle nich vyvolává závažné pochybnosti z hlediska ekonomiky, skutečné přínosnosti záměru i souladu se zákonem.

Upozorňují především na to, že ministerstvo projekt představuje jako řešení pro horníky po ukončení těžby uranu. Přitom ekonomický rozbor vyčísluje, že díky zaměstnání devadesáti horníků na projektu Bukov, uspoří státní rozpočet přibližně dvacet milionů korun nákladů v sociální oblasti.

×