Návrh nové surovinové politiky nás vrací do minulosti, upozorňují ekologové

Ekologické organizace kritizují návrh nové surovinové politiky České republiky. Ministerstvo průmyslu prý chystá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu.

(vd)

15.12.2015 11:48

B4

Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu či poškození krajinného rázu. Foto Wikimedia Commons

Návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu. Tak hodnotí dokument ekologické organizace. Ministerstvo totiž považuje za žádoucí začít chystat otevření nového dolu pro těžbu nepodstatných zásob uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice.

S přípravou těžby na této lokalitě přitom zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

„Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Přesto by další miliardy měly padnout na otevření nových dolů a úpravny rud. V případě uranu je tvrzení o příspěvku k energetické soběstačnosti České republiky jen zástěrkou, protože jeho množství dnes nepokrývá ani polovinu potřeb provozovaných elektráren a palivo z něj vyrobit také nedovedeme,“ tvrdí Edvard Sequens z Cally.

„Jako obyvatelé žijící jen několik desítek metrů od plánovaného dolu těžbu odmítáme. Nemyslíme si však, že se jedná pouze o lokální problém. Negativa, která by otevření dolu přineslo, ovlivní i obyvatele žijící na kilometry daleko. Velký problém spatřujeme mimo jiné také ve ztrátě podzemních vod, která je v okolí Brzkova velice kvalitní,“ doplnila Lucie Drahošová Stránská za spolek Naše Budoucnost bez uranu.

Investice několika miliard korun do nového dolu a úpravny uranu by navíc pouze zvýšila dluh, který splácíme po předchozí éře uranového dobývání. Jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun.

Další miliardy budou ještě stát pokračující sanace areálů po těžbě, hald nebo velkých rizikových odkališť. Ani GEAM Dolní Rožínka, kde bude těžba ukončena do roku 2017, nemá v souladu s horním zákonem potřebnou finanční rezervu na sanace a rekultivace po své činnosti, protože je oficiálně v útlumu.

Ekologové přitom tvrdí, že by případná těžba v Brzkově neměla význam pro zvýšení naší energetické soběstačnosti: v nejlepších letech těžby (265 tun uranu) by ta v Brzkově nepokryla ani polovinu potřeby našich jaderných elektráren. Celkové množství vytěžitelného uranu v Brzkově poslouží na pouhých sedm let provozu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu máme jen čtyři promile uranu, který se získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.