Budoucnost v Brdech

Nepustit se do některých míst, která příroda skýtá, může znamenat být přírodě samotné blíž. Tak je to s chráněnými krajinnými oblastmi. Ondřej Vaculík píše o tom, jaká budoucnost čeká tu v Brdech.

V pátek 17. června 2016 se v Příbrami konalo setkání představitelů podbrdských obcí s ministrem obrany Martinem Stropnickým a ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Šlo o to, co se nyní děje v chráněné krajinné oblasti Brdy, co by se dále dít mělo a jakou úlohu v brdském prostoru ještě bude mít armáda. Jejímu posádkovému cvičišti zůstanou tři a půl tisíce hektarů na východní části CHKO, k tomu připadne ještě asi tisíc hektarů jako ochranné pásmo.

Z necelých třinácti tisíc hektarů terénu, který musí být zbaven starých dělostřeleckých granátů a jiné munice, zbývá sanovat ještě asi pět tisíc hektarů, což by mělo být dokončeno do konce roku 2017. Je to přitom jeden z důvodů, proč zatím není možné značit a oficiálně vést cyklostezky a cyklotrasy.

Přesto v prostoru některých dopadových ploch trvale zůstane na několik míst vstup zakázán vzhledem ke složitým podmínkám očisty od munice. Terén by se tu prakticky musel odtěžit do značné hloubky. Jde o místa, kam dopadaly střely neznámé ráže a povahy už před válkou.

Také jsme se od ministra Stropnického dozvěděli, že Vojenské lesy a statky, které nadále CHKO Brdy spravují a hospodaří v nich, budou mít sto šedesát milionů korun na opravu a údržbu cest a vybudování parkovišť na okraji CHKO. O příspěvek tři miliony a čtyři sta tisíc se podělí brdské obce na vypracování změn územních plánů v souvislosti s rozšířením jejich katastrů v CHKO.

Oba ministři nás také ubezpečili, že pojetí turistiky v celém chráněném území má být přírodě blízké a k ní vstřícné, tak jak jsme o to usilovali, když mnozí z nás (já nikoli) trvali na tom - a někteří za to dokonce „bojovali“ –, že pouze armáda svým vojenským újezdem je schopna uchránit nejen přírodní hodnoty této málo dotčené části Brd, ale také překazit civilizační záměry různých developerů, kteří si už dávno rýsují své komerční plány a zastavovací studie na uvolněném území, zejména v oblasti Padrťských rybníků, a žádná CHKO nebude mít moc, sílu a možná ani touhu jim v tom zabránit.

Přírodě blízké pojetí měkké turistiky předpokládá, že co turista do Brd přinese, to si také odnese, takže s odpadkovými koši se nepočítá. Nikde nebudou také žádné občerstvovací stánky, pouze občas přístřešek jako úkryt před lijavci. Na křižovatkách hlavnějších cest budou (a leckde už asi jsou) takzvaní „traumabody“ udávající přesnou polohu a návod, kam cesty vedou a jak z Brd nejkratší cestou. Musíme počítat s tím, že v hloubi Brd také nebude telefonní signál, podobně jako není v jádru mnohých našich hor nebo i v jiných CHKO, například v Českém lese.

Přírodě blízké pojetí měkké turistiky předpokládá, že co turista do Brd přinese, to si také odnese, takže s odpadkovými koši se nepočítá. Foto plzen.cz

S tím někteří z nás, představitelů samospráv podbrdských obcí, nesouhlasili (já nikoli) poukazujíce na okolnost, že nešťastník uvázlý v Brdech se pomoci nedovolá. Nedovolá, nedovolá, děl s úsměvem některý z ministrů, ale přítomný armádní generál to upřesnil, že dojde k posílení současného signálu umožňujícího volání v nouzi, ale žádné nové stožáry a telekomunikační zařízení se v Brdech, v CHKO přírodě tak blízké, budovat nebudou. Aspoň si turista odpočine od věčného kecání s Maruš nebo Květuš nebo s Karlem o tom, kde je, a jestli už na tom projektu (možná developerském) konečně dělá.

Pocítil jsem, že v sále sílí nevole. Jeden ze starostů vylíčil, jak jeli Brdy na kole a museli překonávat úseky po naprosto příšerných cestách, strašně kamenitých, no hrůza. Neměly by se ty cesty nějak kultivovat a udělat z nich cyklostezky trochu na evropské úrovni? Na to odpověděl – tuším ředitel Vojenských lesů a statků Ing. Vojáček –, že s tím se ani nepočítá. Některý z ministrů ho doplnil, že obtížnější terén není určen pro každého a některé cesty jsou spíše pro pěší než pro cyklisty.

Pokud jde o komunikace, Středočeský kraj převezme dosud účelovou silničku z Obecnice (na jinecké straně) do Zaječova (na hořovické straně), zajistí její opravu a učiní z ní komunikaci třetí třídy pro motoristy. Avšak musíme počítat s tím, doplnil tuto informaci armádní generál, že třikrát či čtyřikrát ročně bude tato silnice uzavřena kvůli vojenskému cvičení.

Také jsme se dozvěděli, že některá území vodních toků, jako Padrťského potoka či Klabavy, vychvátilo ze správy Vojenských lesů a statků Povodí Vltavy, a začalo v blízkosti zámečku Tři trubky projektovat jakousi přehradu, s čímž ale nesouhlasí nejen činovníci Správy chráněné krajinné oblasti, ale ani ministr Brabec. Oni tento kontroverzní projekt rozporují.

Z další diskuse jsem nabyl dojmu, že nyní jsme to my, představitelé obcí, kteří se tak báli o zachování původní podoby Brd a v té věci nedůvěřovali našim vládním představitelům, kdo začínáme požadovat postupné civilizování tohoto území: zpříjemnit v něm pobyt i pohyb, kultivovat cyklostezky asfaltem a tu a tam přec jen zřídit nějaké stánky z občerstvením, a jistě by se šiklo také lanové centrum a pár atrakcí, aby se trochu zabavily také naše děti po té nudné cestě přírodou… jen běžný standard. A to v zájmu cestovního ruchu, který má naše obce přeci povznést, jak nám páni ministři slibovali…

Mně se naopak zásadový postoj obou ministrů líbil, kéž nám nebudou ustupovat, i když jim mnozí z nás (já nikoli) budou opět spílat, jako jim spílali, když se měl brdský vojenský újezd rušit. My rádi spíláme.

Nezlobím se na nás, protože vím, že takoví jsme. Výstižně to vyjádřila jedna kolegyně starostka, řkouc: No a co jsme se dozvěděli? Prd jsme se od nich dozvěděli, jsou to ignoranti. Neměl jsem sílu jí oponovat, že mně je jejich přírodě blízký postoj blízký, a ignoranty začínáme být my. Nechci si zase kazit vztahy.

Opravdu nepožaduji, aby mě nějaký cyklobus odvezl tam, kam sám nejsem schopen dojet nebo dojít. Když tam nebudu, budu tím i na velkou vzdálenost přírodě ještě bližší.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.