Park vojenské jistoty, klidu a pořádku

Ondřej Vaculík

V debatě o tom, zda by v Brdech měl být zachován vojenský újezd či zde vzniknout CHKO, zaznívá argument, že jedině vojáci mohou ochránit brdskou přírodu a bránit nájezdům developerů. Podle Ondřeje Vaculíka to může být právě naopak.

V pátek 21. 2. 2014 mě vysílání Českého rozhlasu Plus (nástupce „šestky“, Česka a Leonarda) pozvalo do večerní debaty na téma „Vojenský újezd Brdy versus chráněná krajinná oblast“. Doufám, že pouze nedopatřením došlo k tomu, že produkce sháněla další dva debatující na telefonní lince asi dvě hodiny před vysíláním, jiným aktivistou ve věci zakládání CHKO (na Kralickém Sněžníku) byl člověk buď v tu chvíli notně pomatený, nebo úplný blázen.

Vojenský újezd Brdy

Horoval pro zachování brdského vojenského újezdu s ohledem na násilí v Kyjevě, a aby Praha vůbec měla vojenský výcvikový prostor, až bude znovu zavedena vojenská základní služba, protože todleto, v čem žijeme, je hrůza.

Tvrdil, že vojenský újezd poskytuje okolním obcím pracovní příležitosti, kdežto CHKO jim je vezme. (Opak je pravdou.) A vůbec — brdskou přírodu, o jejíž pozoruhodnosti mluvil rovněž přes telefon skutečný přírodovědec, může ochránit jedině armáda, sdělil posluchačům jeden z posluchačů, kterému se podařilo do vysílání zavolat.

Hlavním diskutujícím — přímo ve studiu — jsem byl já a mohl bych se radovat, jak se odpůrci CHKO odbourávají sami, kdyby… Kdyby mě později nenapadla - už v noci, když se člověk v úzkosti budí — otázka, kde se pořád bere to vzývání armády jako strážce všech pořádků, které si v normálních poměrech lidé udržují svou veřejnou správou a občanskými aktivitami.

Armáda v Brdech by měla mít funkci jakýchsi novodobých brdských rytířů, kteří by dokázali ochránit společnost před jejími nepravostmi. Tuhle úlohu vlastně dříve hrály lidové milice.

Argument, že CHKO nebude mít schopnost uchránit brdský prostor před vpádem developerů s jejich civilizačně-průmyslovými projekty, je pošetilý, protože tomu mohou zamezit samy brdské obce, jimž opět připadnou historické katastry, k nimž budou organicky přičleněny i historické katastry obcí zaniklých. A nad tím se bude ještě klenout ochrana přírody a krajiny prostřednictvím CHKO, a pokud žádná z obcí — tedy její zastupitelstvo - neprodá developerům ani metr čtverečný, bude se jim v Brdech dařit jako kánoím na poušti.

Proto člověka mého typu muselo napadnout, že armáda naopak může pomoci k naplnění developerských plánů. A to tak, že teď v Brdech ještě zůstane, a až nebezpečí vzniku CHKO pomine a všechny plány na její zřízení budou vysypány ze šuplíků a patřiční úředníci pro jistotu propuštěni, pak se armáda z Brd stáhne, a atraktivních území, již nevázaných k obcím žádnou koncepcí CHKO, se pokojně zmocní zrittigovaní developeři. Jiné alespoň poněkud logické vysvětlení toho odporu k CHKO člověk nemá. Ledaže… ale o tom až pak.

Zvlášť když víme, že celková rozloha VÚ Brdy je 26 009 ha a využívaná výcviková plocha v době, kdy armáda cvičila vojáky základní služby, činila 3 217 ha, což je zhruba jedna devítina rozlohy VÚ. Nyní zůstala v Brdech pouze 13. dělostřelecká brigáda, a celková potřeba na posádkové cvičiště i pro jiné (hostující) brigády či útvary je podle armády toliko 560 ha. Proč to té armádě — že víc Brd nepotřebuje — nevěřit?

Ostatně i pro případné cvičení vojsk NATO je tento prostor nevhodný, jak před časem prý vyšlo najevo při cvičení poeticky nazvaném „létající hroch“, kdy cizozemští vojáci více dleli v brdských hospodách a krásní černoši se točili kolem brdských slečen, vzešlých z lůn starých milířnic, než aby cvičili — inu co také chtíti po létajícím hrochovi. (Viděti, slyšeti černocha v americké helmě v české vétřiesce. Be careful! Radar v dáli navždy mizeti. Ó, Obamo!)

Obě strany se shodují pouze v tom, že oběma jde o zachování původních Brd a obě strany se obávají developerů, i když každá po jiném, protivném způsobu.

Domnívám se, že obava z developerů je prostě hloupost, a jak asi vy, středočeští sociální demokraté požadující ochranu Brd armádou, rádi budete souhlasit, má úvaha o vašem ještě potměšilejším předání Brd developerům je hloupost přímo na druhou, a měl bych se za ni stydět. Proč by středočeští sociální demokraté, vedení Janem Hamáčkem a veskrze sympatickým hejtmanem Josefem Řihákem, měli být v záležitosti Brd takoví skunkové. Nejsou a nebudou.

Protože ledaže: Odpor vůči vzniku vojenského újezdu v Brdech vystihl už v roce 1924 Viktor Dyk: Kdybys běhal jako chrt od Velcí až na Padrť, Udržal tvé plány zvrt. Z celých Brd zbude Prd, psáno v jedenáct a čtvrt. — Což se stalo zejména začátkem padesátých let, kdy další stovky lidí musely opustit svá obydlí a újezd se ještě více zaklesl do krajiny. Ještě v devadesátých letech jsme v tom viděli zvůli a rozhodně nenormální stav.

V současné době nám naopak armáda v Brdech patrně symbolizuje normální stav a potřebu záložní jistoty děl a granátů nám na dosah, pomyslnou záštitu, zhmotněnou mocí pásových příšer ve střeženém prostoru, když se cítíme bezmocní.

Jde o to, abychom se báli a zároveň se měli na koho spoléhat — že nás ochrání před developery, rozuměj démony a příšernostmi, kteří se mohou kdykoli vynořit jako skřeti různých politických sil, na něž CHKO vskutku může být krátká. A středočeští sociální demokraté tuto iracionální potřebu vnímají jen o cosi citlivěji, nebo tu oporu opravdu potřebují.

Pak přestaňme už mlžit a normálně, emancipovaně vyhlasme brdský vojenský újezd jako Park vojenské jistoty, klidu a pořádku Brdy. Jako záložní, střežený prostor našeho pokleslého sebevědomí.

    Diskuse
    February 25, 2014 v 13.46
    Kánoe
    Zkušenost ze Šumavy nás naopak učí, že obce jsou celé divé prodávat pozemky a vidina tučného sousta zcela zaplašila přelud zachovalé přírody.

    Souhlasím s autorem, že armáda žádnou zárukou nějakého konzistentního přístupu k území není. Kdykoliv může změnit názor a bude hotovo.

    Na druhou stranu to nejsou obce taky. Takže dle mého skromného názoru o přírodu moc nejde, jde jen o to, kteří šíbři se na tom území napakují.