Stovka lidí demonstrovala na podporu Martina Ignačáka

V Praze na Václavském náměstí se sešlo víc jak sto lidí, aby vyjádřili podporu vězněnému Martinu Ignačákovi. Část z nich se pak přesunula před věznici na Pankráci. Obviněný z plánování útoku na vlak drží ve vazbě hladovku.

(su)

31.05.2016 23:12

V Praze se v úterý v šest hodin odpoledne sešlo víc jak sto lidí, aby podpořili Martina Ignačáka, který je ve vazbě třináct měsíců jako poslední ze zadržených v operaci Fénix. Ignačák zahájil hladovku v reakci na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, které zrušilo jeho propuštění z vazby.

Na demonstraci promluvilo několik řečníků. Politolog Ondřej Slačálek připomněl, že policie slibovala při zahájení operace Fénix, že odhalí teroristické spiknutí. „Přišly jiné šoky. Z toho, na jak vratkých základech stojí obvinění, z toho, že média mlčí o hladovce politického vězně,“ řekl politolog.

Novinář Markus Pape kromě dalšího zavzpomínal na uvězněného Ignačáka, se kterým byl před lety v rodině popálené romské dívky Natálie. Podle novinářových slov byl Martin Ignačák tehdy jediný, kdo si malou dívku dokázal v situaci, kdy byla vystrašená z velkého zájmu a počtu lidí, přirozeně získat a hrát si s ní. Mezi dalšími řečníky byla i sestra obviněného.

Na konci demonstrace zatkli přítomní symbolicky svatého Václava podezřelého z kontaktu se zločinci a spolu s ním i další sochy na podstavci. Zhruba polovina přítomných se přesunula před vazební věznici Pankrác, kde uspořádali takzvanou hlukovou demonstraci, jejímž cílem je dát vědět vazebně stíhanému, že se s ním solidarizují. Křičeli hesla jako „Naší zbraní je solidarita“ nebo „Touhu po svobodě represe nezastaví“. Vytvářeli hluk bitím do poklic od hrnců a dalšími k tomu určenými nástroji.

Vazbu obviněného Ignačáka by mohl znova zrušit Městský soud v Praze, ale teprve po uplynutí lhůty třiceti dní. Obviněný může také podat stížnost k Ústavnímu soudu.

Podle zjištění Deníku Referendum vykazuje celý proces s takzvanými prvními českými teroristy vážná pochybení. Skupinu mělo tvořit pět lidí, z toho ale dva byli policejní agenti. Ti později vypověděli, že se do prostředí infiltrovali kvůli tomu, aby rozkryli, kdo páchá násilnou trestnou činnost.

Jediná trestná činnost, kterou mohli mít na mysli, byly takzvané Sítě revolučních buněk, agenti však začali společně působit mezi levicovými radikály o půl roku dříve, než vzplálo první auto. Kdo stojí za žhářskými útoky na auta, se jim rozkrýt nepodařilo.

Obvinění z plánování útoku na vlak se hájí, že s nápadem přišli policejní agenti a tvrdí, že měli o jejich skutečné identitě silné pochybnosti. Domnívali se však, podle svých slov, že pokud nic reálně nespáchají, nemůže se jim nic stát. Obžaloba nechce zpřístupnit odposlechy, ani záznamy o hlášeních agentů z doby, kdy ve skupině nápad vznikl. Ty by mohly lépe objasnit, jakou roli agenti skutečně sehráli.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.